Bakalářská práce Katastrální operát a jeho historičtí předchůdci ...

• Přípravné práce
− SG připravilo všechny podklady pro MŠ např.: soupis parcel, seznam a
rejstřík uživatelů-vlastníků, seznam domů, pozemkové mapy, GP a ZPMZ,
přehledy sítě bodového pole atd.,
− probíhala kontrola vzájemného souladu písemného a měřického operátu,
− připravily se náčrty pro MŠ – rámcové ( polní trať ), blokové ( místní trať ) a
jejich přehled,
− ke každému náčrtu se automatizovaně vyhotovil soupis nemovitostí po
jednotlivých vlastnících-uživatelích.
• Oznámení o zahájení mapování
− zasílalo se s ročním předstihem příslušným orgánům a organizacím ( MNV,
JZD a státní statky atd. ),
− 3 dny před MŠ byli pozváni zástupci MNV, pozvání vlastníků-uživatelů
k šetření zajišťoval MNV,
− vlastníci byli vyzváni, aby označili své vlastnické hranice.
• Místní šetření
− prováděl jej pracovník SG nebo oddílu Geodézie n.p. pověřeného prováděním
mapování za účasti zástupce MNV a vlastníků-uživatelů,
− šetření se provádělo hlavně se zřetelem na
o uživatele a vlastníka ( jména , adresy, rodná čísla ),
o názvosloví – pomístní názvy,
o správní hranice – vznikl náčrt o průběhu a protokol o vyšetření
správních hranic,
o vlastnické a užívací hranice – označovány červenou barvou, kolíky,
mezníky,
o hranice druhů pozemků,
o stavební místa, budovy, nádvoří ( zjišťovala se příslušnost dvorů,
úzkých uliček, zdí ),
o pozemní komunikace a vodstvo atd.,
− výsledky MŠ se zaznamenávaly do náčrtů a soupisu nemovitostí, kde
jednotliví vlastníci –uživatelé svůj souhlas vyjádřili podpisem.
Po ukončení MŠ se sepsal protokol , který též podepsali zúčastnění.
3. Budování podrobného bodového pole
• z důvodu zhuštění a využitelnosti stávající sítě bodů pro měření,
• body byly budovány zejména polygonizací, směrovým a délkovým protínáním,
rajóny a ve velké míře se používalo blokové aerotriangulace pro určení vlícovacích
bodů,
• pro nově zniklé body se vyhotovovaly geodetické údaje,
• byl vyhotoven seznam souřadnic a výšek a přehledný náčrt bodového pole.
4. Podrobné měření polohopisu
Výchozími body pro podrobné měření byly body bodového pole. Základní metodou
měření byla metoda polární, doplňujícími metodami byly ortogonální, konstrukční oměrné,
protínání z délek a směrů apod.. Též byla hojně využívána tvorba mapy fotogrammetrickou
metodou. Podrobné měření se ověřovalo oměrnými mírami.
• Výsledky měření
− měřické náčrty (příloha 26) doplněné o naměřená data – blokové a rámcové,
(podkladem pro měřické náčrty byly náčrty z MŠ),
44