Bakalářská práce Katastrální operát a jeho historičtí předchůdci ...

• Přehled návrhů přídělů
− pořadové číslo přídělu, přídělce, č.p., celková výměra přídělu.
5.2 Scelovací řízení
Za účelem efektivnějšího využívání půdního fondu, zejména pro zemědělskou činnost a
dále k lepšímu využití území úpravami a změnami komunikační sítě a melioračních
zařízení bylo přistupováno ke scelování pozemků neboli komasaci. Tento proces se
projevoval již v období první republiky, ale hlavně těsně po skončení 2. světové války.
Tyto pozemkové úpravy již upravoval zákon č. 80/1884 m.z.z. ze dne 13.2.1884 o
scelování hospodářských pozemků ve znění pozdějších zákonů, dále vládní nařízení
č. 171/1940 Sb., doplněno vládním nařízením č. 208/1943 Sb. ze dne 27.7.1943, které bylo
po válce nahrazeno zákonem č. 47/1948 Sb. ze dne 21.3.1948 o některých
technickohospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon) [8]. Realizace tohoto
zákona však probíhala již v nových politických podmínkách (po převratu v únoru 1948) a
tato skutečnost se projevila v řadě nedokončených scelovacích řízení.
Ke scelovacím řízením v určitém územním obvodu (zpravidla k.ú.) mohlo dojít na
návrh jednoho či několika vlastníků zemědělských nebo lesních pozemků, nebo na žádost
MNV, ONV či sdružení zemědělců. Ke scelovacímu řízení mohlo být přikročeno jestliže
v příslušném obvodu o to požádala nejméně 1/3 vlastníků, kde katastrální výtěžek jejich
pozemků přesahoval více než ½ katastrálního výtěžku celého obvodu, nebo žádala-li o
provedení prací nejméně ½ vlastníků ze scelovacího obvodu. Žádost se uplatňovala u
oblastní komise, zřízené ze zákona, která s případným doporučením postoupila tuto žádost
zemské komisi, která tuto žádost schvalovala. Pokud byla schválena, pak se po místním
šetření, provedeném oblastní komisí, hlasovalo o utvoření scelovacího družstva. Hlasování
se mohli zúčastnit a členy družstva být pouze vlastníci pozemků, které ve scelovacím
obvodu vlastnili nejméně 1 ha půdy. Došlo-li k vytvoření scelovacího družstva, mohla
oblastní komise rozhodnout o zahájení pozemkových úprav, jejichž provedení příslušelo
scelovacímu družstvu, a vyhlásit zahájení scelovacích prací [8].
Vlastní scelovací řízení mělo 3 fáze [8]:
1. předběžné řízení,
2. hlavní řízení,
3. závěrečné řízení.
Předběžné řízení
− provedla se obchůzka scelovacího obvodu s jeho vyznačením, odhad (třídění)
pozemků a zjištění dosavadního držebnostního stavu. Výsledkem byl rejstřík
držebností, odhadní mapa a popis vzorových ploch a tříd, což vše dohromady
tvořilo odhadní plán,
− odhadní plán byl po předchozím oznámení vyložen po dobu 15 dnů v obcích
scelovacího obvodu k nahlédnutí a účastníci scelování mohli uplatňovat námitky,
− podkladem pro předběžné řízení byl platný měřický a písemný operát
pozemkového katastru.
30