Bakalářská práce Katastrální operát a jeho historičtí předchůdci ...

5 Přídělový a scelovací operát
5.1 Přídělové řízení
Po skončení 2. světové války a obnovení Československa došlo k mimořádně rozsáhlým
změnám ve vlastnictví. Znárodnění, konfiskace, přídělová i scelovací řízení byly upraveny
zvláštními zákony, které znamenaly zásahy do občanského zákoníku i knihovního zákona a
průlom intabulačního principu. Těmito změnami byla zasažena až třetina státu [1].
Skutečný právní stav se v mimořádně velkém rozsahu dostal do nesouladu se stavem
pozemkových knih. Uvést tento stav do souladu a vyznačit všechny změny do
pozemkových knih, pro které platila přísná a složitá pravidla, nebylo v krátkém čase vůbec
možné. Zvláště v případech přídělů zemědělského majetku, podle dekretů prezidenta
republiky č. 12/45 Sb. ze dne 21.6.1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení
zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského
národa, č. 28/45 Sb. ze dne 28.6.1945 o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a
jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci [2] a č. 108/45
Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, které vyžadovaly
rozsáhlé úpravy hranic pozemků, šlo o dlouhodobou záležitost.
Dle dekretu č. 12/45 Sb. byl s okamžitou platností a bez náhrady konfiskován
zemědělský majetek ve vlastnictví osob německé, maďarské národnosti, zrádců a nepřátel
republiky a právnických osob, které úmyslně sloužily nacistickým účelům. Dle dekretu
č. 108/45 Sb. byl konfiskován ostatní movitý i nemovitý majetek, na který se nevztahoval
dekret č. 12/45 Sb., tedy od rodinných domků a živností až po továrny [8].
Pro správu zkonfiskovaného majetku byl zřízen Národní pozemkový fond (dále jen
NPF). Pro účely vypracování přídělových plánů a určení úhrad za přidělený příděl byly
vytvořeny místní a okresní rolnické komise. Dle dekretu č. 28/45 bylo nutno zažádat o
příděl prostřednictvím těchto komisí, které jej prozkoumaly a spolu s návrhem přídělového
plánu a návrhem úhrad jej postoupily zemskému národnímu výboru a ten je se svým
dobrozdáním předkládal ministerstvu zemědělství. Návrh na úhradu se určoval podle
výnosnosti, polohy, vzdálenosti a stavu obdělávání půdy. Splácení bylo buďto jednorázové
nebo ve splátkách. Půdu přiděloval NPF při ministerstvu zemědělství a to rozhodnutím o
přídělu ve formě dekretu o vlastnictví půdy. Pro označení přídělové podstaty bylo
používáno pouze číslo popisné příslušné usedlosti, nebo jen pořadové číslo přídělu [8].
Po technické stránce probíhal příděl tak, že přídělce uvedla na usedlost místní
rolnická komise, která pořídila i první seznam přiděleného nemovitého i movitého
majetku. Vymezila přídělci zemědělskou půdu, na které měl hospodařit a to v rozsahu
odpovídajícímu možnostem dané usedlosti – až 13 hektarů zemědělské půdy. Pokud
hospodářské možnosti usedlosti přesahovaly 13 ha, obhospodařoval zbytek jako nájemce.
Zpravidla šlo tedy o půdu, která k usedlosti patřila.
Pro nabytí vlastnictví nebylo nutné, aby přídělová listina byla zapsána do
pozemkové knihy.Vlastnické právo přecházelo na přídělce dnem převzetí držby, čímž byl
prolomen intabulační princip, na kterém byla založena funkce a spolehlivost pozemkových
knih. To nakonec vedlo k zásadnímu zásahu do knihovního zákona vydáním zákona
č. 90/1947 Sb. ze dne 8.5.1947 o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného
nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahující se na přidělený
majetek. Tento zákon podstatně zjednodušil vyznačení konfiskovaného majetku i zápis
28