Bakalářská práce Katastrální operát a jeho historičtí předchůdci ...

Bakalářská práce Katastrální operát a jeho historičtí předchůdci ... Bakalářská práce Katastrální operát a jeho historičtí předchůdci ...

27.06.2015 Views

katastru, včetně veškerých platných měřických a písemných operátů, které bylo možné dále vést, nebo které bylo možno po úpravách využít. Dosavadní předpisy a vykonávání všech katastrálních prací sjednotil na celém území státu. Postupně byly vydávány nové velmi podrobné předpisy pro jednotlivé úseky katastrální služby - hlavně Instrukce A z roku 1932 pro obnovu pozemkového katastru a Instrukce B z roku 1933 pro vedení pozemkového katastru [2]. 4.1 Instrukce A Návod jak vykonávati měřické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením. [7] Tato instrukce obsahuje podrobný návod pro všechny měřické a výpočetní práce při obnově katastru. Tyto práce byly rozděleny do tří hlavních skupin: • katastrální měření, • vyhotovování měřického operátu, • výpočet výměr parcel. Veškerá měření musela být připojena na novou Jednotnou trigonometrickou síť katastrální. Vlastní měření bylo rozděleno na tři části: 1. určování trigonometrických bodů, 2. určování významnějších měřických bodů, 3. podrobné měření. Nejprve vždy byla provedena podrobná neboli místní triangulace, při které se vybudovaly body o délce stran sítě kratších než 4 km. Polní měřické práce probíhaly v tomto pořadí: 1. Rekognoskace – přezkoumání, příp. oprava, stabilizace a signalizace bodů na než se má připojit místní triangulace, - provedena na podkladě přehlídkového plánu ( 1:75 000 nebo 1:20 000 ), do kterého se zakreslovaly přibližně nové navrhované body. 2. Volba míst nových bodů - měla být zaručena trvanlivost a využití nových bodů - byl vyhotoven tzv. observační plán, obsahující definitivní záměry. 3. Trvalá stabilizace – většinou 1 nadzemní a 2 podzemní znaky. 4. Budování měř. signálů – např. pyramidy. 5. Oznámení o trvalém označení a vytyčení trigonometrického bodu. 6. Označení trigonometrického bodu číslem, popř. názvem, a jeho orientace na jiný trigonometrický bod či orientační bod. 7. Vyhotovení místopisu trigonometrického bodu – číslo, název, k.ú., popis bodu, náčrt… 8. Vlastní zaměření bodu – zápis naměřených hodnot do zápisníků. Dále bylo provedeno zhuštění trigonometrické sítě zhušťovacími body (podobný postup jako u trigonometrických bodů). Následovala tzv. polygonizace – doplnění, 23

zhuštění místní triangulace dalšími měřickými body (polygonové body) tak, aby se daly použít pro podrobné měření. Výstupem byly místopisy polygonových a jiných měřických bodů. Dalším krokem již bylo vlastní podrobné měření v tomto pořadí: 1. Označení katastrálního území mezníky. 2. Zaměření katastrálních hranic s vyhotovením přehledného náčrtu průběhu katastrálních hranic. 3. Označení – omezníkování držebnostních hranic, popř. jejich vyrovnání či úprava. 4. Šetření držby – vyhotoveny protokoly z šetření držby s odsouhlasením hranic vlastníky. 5. Zaměření držebnostních hranic a hranic kultur, vodstva, cest… Při tomto měření se vyhotovila hlavní část měřického operátu – polní náčrty zpravidla v měřítkách 1:1000 a 1:500 (příloha 8) obsahující výsledky podrobného měření a místního šetření + přehled polních náčrtů. Hlavní části polního měřického operátu: • elaborát podrobné (místní) triangulace, • elaborát podrobného měření včetně polygonizace, • společné věci oběma elaborátům. Elaborát podrobné triangulace mimo jiné obsahoval: − výpis a zobrazení triangulačních údajů, − přehlídkový a observační plán, − kontrolované zápisníky měřených úhlů, − technický popis. Elaborát podrobného měření včetně polygonizace obsahoval: − popis katastrálních hranic + přehledný náčrt, − kontrolované zápisníky měřených úhlů a délek, − místopisy polygonových a jiných měřických bodů, − listy katastrální mapy – pokud byla mapa vytvořena metodou měřického stolu, − protokoly z šetření držby + náčrt. Ke společným věcem oběma elaborátů patřilo: − výplatní listiny a výkazy mezd, − písemnosti o triangulaci, polygonizaci a podrobném měření. Po skončení měřických prací přišly na řadu kancelářské práce – zpracovávání naměřených dat. Ty se dělily na: 1. Výpočty z místní triangulace a zhušťovacích bodů. 2. Výpočty z polygonizace a podrobného měření. 3. Vyhotovení katastrální mapy. 4. Vyhotovení příruční katastrální mapy. ad 1) − Byla vyhotovena kniha výsledků triangulačních prací – obsahovala soupis všech triangulačních údajů. 24

zhuštění místní triangulace dalšími měřickými body (polygonové body) tak, aby se daly<br />

použít pro podrobné měření. Výstupem byly místopisy polygonových a jiných měřických<br />

bodů.<br />

Dalším krokem již bylo vlastní podrobné měření v tomto pořadí:<br />

1. Označení katastrálního území mezníky.<br />

2. Zaměření katastrálních hranic s vyhotovením přehledného náčrtu průběhu<br />

katastrálních hranic.<br />

3. Označení – omezníkování držebnostních hranic, popř. jejich vyrovnání či<br />

úprava.<br />

4. Šetření držby – vyhotoveny protokoly z šetření držby s odsouhlasením<br />

hranic vlastníky.<br />

5. Zaměření držebnostních hranic a hranic kultur, vodstva, cest…<br />

Při tomto měření se vyhotovila hlavní část měřického operátu – polní náčrty<br />

zpravidla v měřítkách 1:1000 a 1:500 (příloha 8) obsahující výsledky podrobného měření a<br />

místního šetření + přehled polních náčrtů.<br />

Hlavní části polního měřického operátu:<br />

• elaborát podrobné (místní) triangulace,<br />

• elaborát podrobného měření včetně polygonizace,<br />

• společné věci oběma elaborátům.<br />

Elaborát podrobné triangulace mimo jiné obsahoval:<br />

− výpis a zobrazení triangulačních údajů,<br />

− přehlídkový a observační plán,<br />

− kontrolované zápisníky měřených úhlů,<br />

− technický popis.<br />

Elaborát podrobného měření včetně polygonizace obsahoval:<br />

− popis katastrálních hranic + přehledný náčrt,<br />

− kontrolované zápisníky měřených úhlů a délek,<br />

− místopisy polygonových a jiných měřických bodů,<br />

− listy katastrální mapy – pokud byla mapa vytvořena metodou měřického<br />

stolu,<br />

− protokoly z šetření držby + náčrt.<br />

Ke společným věcem oběma elaborátů patřilo:<br />

− výplatní listiny a výkazy mezd,<br />

− písemnosti o triangulaci, polygonizaci a podrobném měření.<br />

Po skončení měřických prací přišly na řadu kancelářské práce – zpracovávání<br />

naměřených dat. Ty se dělily na:<br />

1. Výpočty z místní triangulace a zhušťovacích bodů.<br />

2. Výpočty z polygonizace a podrobného měření.<br />

3. Vyhotovení katastrální mapy.<br />

4. Vyhotovení příruční katastrální mapy.<br />

ad 1)<br />

− Byla vyhotovena kniha výsledků triangulačních prací – obsahovala soupis<br />

všech triangulačních údajů.<br />

24

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!