BakaláÅská práce Katastrálnà operát a jeho historiÄtà pÅedchůdci ...
BakaláÅská práce Katastrálnà operát a jeho historiÄtà pÅedchůdci ... BakaláÅská práce Katastrálnà operát a jeho historiÄtà pÅedchůdci ...
oprávnění spojená s vlastnictvím uvedených nemovitostí, tedy služebnosti a věcná břemena, s odkazem na příslušnou položku založení listiny ve sbírce listin (č.d.). 2. List B (list vlastnictví [6]) udával vlastníka nemovitostí, způsob nabytí vlastnictví a jeho změny. U spoluvlastníků se zde zapisovaly ideální spoluvlastnické podíly, dále se zde zapisovala osobní omezení vlastníků, např nezletilost, nesvéprávnost, atd. 3. List C (list závad [6]) byl určen k zápisu věcných práv váznoucích na knihovním tělese (např. zástavní právo, výměnek, právo stavby, věcná břemena…). Další podstatnou částí pozemkových knih byla sbírka listin, v níž se ukládaly pro všechny hlavní knihy ověřené kopie všech listin a ohlašovacích listů, na jejichž základě byly provedeny zápisy, včetně geometrických plánů či snímků z katastrální mapy se zákresem změn. Sbírky listin byly vedeny dohromady pro každou berní obec, listiny byly řazeny podle položky zápisu v deníku pro knihovní podání (číslo deníku – č.d.). Mapy pozemkových knih se udržovaly pomocí zákresů na základě ohlašovacího listu, zasílaného katastrálním úřadem, s kopií (snímkem) katastrální mapy s vyznačenou změnou. Osobní rejstříky obsahovaly abecední seznam všech vlastníků a jiných oprávněných s odkazem na číslo knihovní vložky. V reálných rejstřících byly seřazeny všechny parcely, které se vyskytovaly v daném katastrálním území, taktéž s odkazem na číslo knihovní vložky. Osobní i reálné rejstříky se vyhotovovaly vždy pro každé katastrální území zvlášť, někdy byly přímo součástí hlavní knihy (většinou na začátku či na konci knihy). Seznamy veřejného statku byly vždy součástí hlavní knihy, bylo-li jich více, označovaly se římskými číslicemi. Zápisy v pozemkových knihách měly konstitutivní charakter (§ 4 obecného knihovního zákona), práv se nabývalo až vkladem (intabulací) do pozemkové knihy. Katastrální mapy i mapy pozemkové knihy nebyly rozhodující. Zápisy v pozemkové knize byly přehledné, každému dostatečně srozumitelné a zejména průkazné. Podávaly úplný přehled o celém předchozím vývoji, neplatné či zrušené zápisy se totiž neškrtaly nebo nemazaly, ale pouze červeně podtrhávaly. Pozemková kniha si proto získala vysokou důvěru veřejnosti a stala se spolehlivým právním nástrojem ochrany práv vlastníků a věřitelů [2]. Zásady vedení nových pozemkových knih platily s některými výjimkami až do roku 1950, kdy došlo k zásadním změnám v občanském zákoníku (zákon č. 141/50 Sb.) [2], např. byl zrušen konstitutivní charakter zápisů – intabulace. Vlastnictví se nabývalo již samotnou smlouvou, popř. ze zákona nebo úředním výrokem, a nikoliv až vkladem do pozemkové knihy. I když nebyla výslovně zrušena povinnost zápisů do veřejných knih, neměly zápisy nadále charakter konstitutivní. Praktickým důsledkem byla neúplnost zápisů a tím i postupně nemožnost vůbec změny knihovat. Vlastnictví pak bylo nutno prokazovat velmi obtížně původními listinami. K úplnému zrušení pozemkových knih a tedy i obecního knihovního zákona došlo až vydáním zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. 21
4 Operát pozemkového katastru včetně mapování dle Instrukce A (1927 – 1955) Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byl převzat v nezměněné podobě reambulovaný katastr. Teprve až v roce 1928 dochází k zásadním změnám, kdy nabyl účinnosti zákon č. 177 ze dne 16.12. 1927, o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon), doplněný vládním nařízením č. 205/1928 a č. 64/1930. Katastrální zákon zrušil všechny předchozí předpisy vztahující se na pozemkový katastr a jeho vedení. Pozemkový katastr byl definován jako geometrické zobrazení, soupis a popis veškerých pozemků v ČR. Zákon definoval pojem pozemku a parcely. Katastr sloužil jako podklad pro vyměřování daní, pro zakládání, obnovování a doplňování veřejných knih a jejich map, zjištění držby, pro převody nemovitostí a pro reálný úvěr. Byl též pomůckou pro kartografické a výškopisné práce, pro technická podnikání, pro statistické a hospodářské účely, pro ochranu památek i pro vědecké a badatelské účely [2]. Byl tedy katastrem víceúčelovým a prohlášen za veřejný [4]. Vedením katastru byly pověřeny katastrální měřické úřady. Vládním nařízením byla též stanovena osobní zodpovědnost zaměstnanců katastrální služby za správnost a přesnost jimi vykonaných prací, což jistě přispělo k pečlivému a svědomitému vedení katastru. Katastrální zákon zavedl novou zobrazovací soustavu platnou pro veškeré prováděné měřické práce – Jednotnou trigonometrickou síť katastrální (JTSK). Bylo zvoleno, vzhledem k protáhlému tvaru republiky, Křovákovo dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze na Besselově elipsoidu (dosaženo nejmenší zkreslení sečným kuželem se 2 kartografickými rovnoběžkami na Gaussově kouli o nulovém délkovém zkreslení). JTSK byla postupně budována v letech 1920 -1957 Triangulační kanceláří v čele s Ing. Křovákem. Z časových důvodů byly na části území převzaty měřené osnovy směrů z vojenského triangulace (1862 – 1898, 42 bodů v Čechách). Celkem bylo vybudováno 28 900 trigonometrických bodů I. až IV. řádu. Triangulační údaje JTSK byly obsaženy v triangulačním operátu a byly vedeny Státním zeměměřickým a kartografickým ústavem v Praze. Katastrální mapa se stala podkladem topografického mapování, zastavovacích a polohopisných plánů a kartografických prací. Písemný operát pozemkového katastru byl jediným podkladem veřejných knih a pozemkové statistiky. Pozemkový katastr se udržoval v souladu se skutečným stavem a katastrální zákon stanovil pravidla součinnosti mezi katastrálními měřickými úřady a knihovními soudy (jejich vzájemná ohlašovací povinnost). K udržení správnosti údajů pozemkového katastru s veřejnými knihami (pozemkové knihy) měly knihovní soudy povinnost zasílat katastrálním měřickým úřadům, které vedly pozemkový katastr, všechna knihovní usnesení o změnách, jež byly předmětem zápisu v katastru. Naproti tomu kat. měř. úřady byly povinny zasílat knihovním soudům veškeré změny, které podléhaly zápisům v pozemkových knihách (ohlašovací listy). Všeobecná ohlašovací povinnost byla stanovena pro všechny držitele pozemků. Nové mapování (dle Instrukce A – viz. dále) se provádělo číselně, převážně v měřítkách 1:1000 nebo 1:2000 a bylo zmapováno asi 5 % území, převážně měst. Pozemkový katastr pochopitelně převzal dosavadní výsledky stabilního (reambulovaného) 22
- Page 1 and 2: Západočeská univerzita v Plzni F
- Page 3 and 4: Prohlášení Předkládám tuto ba
- Page 5 and 6: Abstrakt Bakalářská práce je za
- Page 7 and 8: 11 Význam a využitelnost jednotli
- Page 9 and 10: Příloha 23 Pozemková (EN) a kata
- Page 11 and 12: MS GPS Microsoft global positioning
- Page 13 and 14: 1 Soupisy půdy a věcných práv k
- Page 15 and 16: Katastr byl vyhotoven pro jednotliv
- Page 17 and 18: Nejprve byla provedena trigonometri
- Page 19 and 20: Mimo tyto hlavní části písemné
- Page 21: 3 Pozemková kniha (1874 - 1964) V
- Page 25 and 26: zhuštění místní triangulace da
- Page 27 and 28: 4.2 Přehled operátu pozemkového
- Page 29 and 30: 5 Přídělový a scelovací operá
- Page 31 and 32: • Přehled návrhů přídělů
- Page 33 and 34: − vyhlášku o zakončení scelov
- Page 35 and 36: 6.1 Přehled operátu JEP [10] Čá
- Page 37 and 38: 7 Operát evidence nemovitostí vč
- Page 39 and 40: • přespolní vlastníci byli poz
- Page 41 and 42: o hranice druhů pozemků, o staveb
- Page 43 and 44: 7.2.1 Výsledný elaborát THM •
- Page 45 and 46: • Přípravné práce − SG při
- Page 47 and 48: 10. Vyhotovení základní mapy 1:5
- Page 49 and 50: o část C: listiny omezující vla
- Page 51 and 52: 8 Současný operát katastru nemov
- Page 53 and 54: • řízení PU ( Poskytování ú
- Page 55 and 56: • podle potřeby i jednotliví vl
- Page 57 and 58: − elaborát obnovy katastrálníh
- Page 59 and 60: Při tomto typu obnovy se nezjišť
- Page 61 and 62: • kontrolní záznam (kontrola SP
- Page 63 and 64: oznámí v místě obvyklém obec n
- Page 65 and 66: • výsledky zjišťování průb
- Page 67 and 68: Úvodní jednání Pozemkový úřa
- Page 69 and 70: 10 Současný stav a dostupnost jed
- Page 71 and 72: Přídělové řízení Přídělov
4 Operát pozemkového katastru včetně mapování dle<br />
Instrukce A (1927 – 1955)<br />
Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byl převzat v nezměněné<br />
podobě reambulovaný katastr. Teprve až v roce 1928 dochází k zásadním změnám, kdy<br />
nabyl účinnosti zákon č. 177 ze dne 16.12. 1927, o pozemkovém katastru a <strong>jeho</strong> vedení<br />
(katastrální zákon), doplněný vládním nařízením č. 205/1928 a č. 64/1930. Katastrální<br />
zákon zrušil všechny předchozí předpisy vztahující se na pozemkový katastr a <strong>jeho</strong> vedení.<br />
Pozemkový katastr byl definován jako geometrické zobrazení, soupis a popis veškerých<br />
pozemků v ČR. Zákon definoval pojem pozemku a parcely. Katastr sloužil jako podklad<br />
pro vyměřování daní, pro zakládání, obnovování a doplňování veřejných knih a jejich map,<br />
zjištění držby, pro převody nemovitostí a pro reálný úvěr. Byl též pomůckou pro<br />
kartografické a výškopisné práce, pro technická podnikání, pro statistické a hospodářské<br />
účely, pro ochranu památek i pro vědecké a badatelské účely [2]. Byl tedy katastrem<br />
víceúčelovým a prohlášen za veřejný [4].<br />
Vedením katastru byly pověřeny katastrální měřické úřady. Vládním nařízením<br />
byla též stanovena osobní zodpovědnost zaměstnanců katastrální služby za správnost a<br />
přesnost jimi vykonaných prací, což jistě přispělo k pečlivému a svědomitému vedení<br />
katastru.<br />
Katastrální zákon zavedl novou zobrazovací soustavu platnou pro veškeré<br />
prováděné měřické práce – Jednotnou trigonometrickou síť katastrální (JTSK). Bylo<br />
zvoleno, vzhledem k protáhlému tvaru republiky, Křovákovo dvojité konformní kuželové<br />
zobrazení v obecné poloze na Besselově elipsoidu (dosaženo nejmenší zkreslení sečným<br />
kuželem se 2 kartografickými rovnoběžkami na Gaussově kouli o nulovém délkovém<br />
zkreslení). JTSK byla postupně budována v letech 1920 -1957 Triangulační kanceláří<br />
v čele s Ing. Křovákem. Z časových důvodů byly na části území převzaty měřené osnovy<br />
směrů z vojenského triangulace (1862 – 1898, 42 bodů v Čechách). Celkem bylo<br />
vybudováno 28 900 trigonometrických bodů I. až IV. řádu. Triangulační údaje JTSK byly<br />
obsaženy v triangulačním operátu a byly vedeny Státním zeměměřickým a kartografickým<br />
ústavem v Praze.<br />
Katastrální mapa se stala podkladem topografického mapování, zastavovacích a<br />
polohopisných plánů a kartografických prací. Písemný operát pozemkového katastru byl<br />
jediným podkladem veřejných knih a pozemkové statistiky.<br />
Pozemkový katastr se udržoval v souladu se skutečným stavem a katastrální zákon<br />
stanovil pravidla součinnosti mezi katastrálními měřickými úřady a knihovními soudy<br />
(jejich vzájemná ohlašovací povinnost). K udržení správnosti údajů pozemkového katastru<br />
s veřejnými knihami (pozemkové knihy) měly knihovní soudy povinnost zasílat<br />
katastrálním měřickým úřadům, které vedly pozemkový katastr, všechna knihovní usnesení<br />
o změnách, jež byly předmětem zápisu v katastru. Naproti tomu kat. měř. úřady byly<br />
povinny zasílat knihovním soudům veškeré změny, které podléhaly zápisům<br />
v pozemkových knihách (ohlašovací listy). Všeobecná ohlašovací povinnost byla<br />
stanovena pro všechny držitele pozemků.<br />
Nové mapování (dle Instrukce A – viz. dále) se provádělo číselně, převážně<br />
v měřítkách 1:1000 nebo 1:2000 a bylo zmapováno asi 5 % území, převážně měst.<br />
Pozemkový katastr pochopitelně převzal dosavadní výsledky stabilního (reambulovaného)<br />
22
Change language