BakaláÅská práce Katastrálnà operát a jeho historiÄtà pÅedchůdci ...
BakaláÅská práce Katastrálnà operát a jeho historiÄtà pÅedchůdci ...
BakaláÅská práce Katastrálnà operát a jeho historiÄtà pÅedchůdci ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
2.1 Reambulace (1880)<br />
Protože stabilní katastr nebyl spolehlivě doplňován nastalými změnami, zejména nebyla<br />
doplňována katastrální mapa, neshodoval se postupně se skutečností [2]. To vedlo k vydání<br />
zákona ze dne 24.5.1869, o revizi katastru daně pozemkové. Úkolem této reambulace bylo<br />
zejména jednorázové doplnění měřického i písemného elaborátu. Bylo potřeba zjistit<br />
veškeré nastalé změny v kulturách, majitelích a předmětech měření, tyto změny vyšetřit,<br />
zaměřit a doplnit do katastrálních map. Pracovalo se na otiscích originálních map a<br />
využívaly se i indikační skici. Při této akci se též stabilizovaly trigonometrické body již<br />
dříve určené a místo bodů zaniklých se určovaly a stabilizovaly body nové. Reambulační<br />
zákon také stanovil, že každých 15 let musí být provedena revize katastru. Vlastní<br />
reambulace byla dokončena v roce 1880, ovšem práce byly prováděny ve spěchu, povrchně<br />
a neodborně, což mělo za následek podstatné znehodnocení map stabilního katastru.<br />
Ovšem reambulace ukázala, že patnáctileté období, určené pro revisi, nestačí a že<br />
je nutno udržovat katastr neustále. Proto byl vydán zákon ze dne 23.5.1883 o evidenci<br />
katastru daně pozemkové. Tím byl vytvořen trvalý stav evidenčních geometrů a každému<br />
přiděleno stálé působiště. Všichni majitelé pozemků byli povinni veškeré změny hlásit<br />
geometrovi a geometr musel jednou za tři roky provést v každé obci revizi [3]. Podrobně<br />
zde bylo rozpracováno řízení o vyšetřování změn včetně zaměřování změn evidenčními<br />
geometry i vyhotovování geometrických plánů (příloha 6) oprávněnými soukromými<br />
techniky. Zjištěné změny se zapisovaly do výkazů změn, které potom byly podkladem<br />
k provedení změn v jednotlivých částech katastru. Vzájemný soulad s pozemkovou knihou<br />
byl zajišťován zasíláním tzv. ohlašovacích listů-archů knihovnímu soudu. Byla rovněž<br />
upravena veřejnost katastru, do nějž mohl nahlížet každý. Reambulovaný katastr byl po<br />
vzniku samostatného Československa převzat v nezměněné podobě a platil až do roku<br />
1927, kdy nabyl účinnosti zákon o pozemkovém katastru – katastrální zákon.<br />
19