Bakalářská práce Katastrální operát a jeho historičtí předchůdci ...

Katastr byl vyhotoven pro jednotlivé berní obce. Nejprve byly určeny hranice
těchto katastrálních obcí (včetně protokolu o průběhu hranic), plocha každé obce se
rozdělila na menší celky ohraničené cestami, potoky atd., na tzv. pozemkové tratě a hony.
Každá trať byla zaměřena a samostatně zobrazena na náčrtech zvaných brouillony,
jednotlivé zobrazené pozemky byly označeny číslem [2]. Pro určování polohy bodů se
používala metoda měřičkého stolu. Zaměřovaly se jen obdělávané pozemky, zatímco
neplodná půda, cesty, vodní plochy se vynechaly. Výměry každého pozemku byly určeny
z polních délek (délka a šířka pozemku), některé si podle návodu (součástí patentu) změřili
držitelé sami (snahou bylo zrychlení a zlevnění prací – šlechtickou půdu, lesy, bažiny,
velké rybníky a velké nepravidelné pozemky měřili inženýři a geometři, kdežto menší
poddanské pozemky si měřili sami sedláci pod dohledem panských úředníků). Pro každou
katastrální obec byly vyhotoveny seznamy – fassovní knihy, kde vedle popsání polohy a
názvu pozemkové tratě byla uvedena čísla pozemků, jména majitelů a výměry pozemků
atd..Celkem písemný operát josefského katastru obsahoval 6066 těchto fassovních knih.
Vedením celé akce byla pověřena dvorská komise, v každém kraji podkomise (inženýři +
pomocný personál), v každém okrsku vedoucí vrchnost a v každé obci řídil práce rychtář.
Měření bylo dobře zorganizováno, probíhalo velmi rychle a bylo dokončeno během 4 let,
takže už 1.11.1789 vstoupil operát Josefského katastru v platnost.
Operát Josefského katastru
• polní náčrty,
• knihy fasí (přiznání),
• fasní archy (pozemkové topografické archy),
• úhrné sestavení plošné výměry kultur a kontrolovaného ročního výtěžku.
Bohužel větší část tohoto operátu se nedochovala, zbylý elaborát je uložen ve státních
archívech.
Primitivní a ukvapené měření bez geodetických základů nemohlo však zajistit
spolehlivé výsledky, což se ukázalo při snaze roku 1792 sestavit z náčrtů souvislou mapu
celé říše, neboť z jednotlivých polních tratí nebylo často možno sestavit ani mapu obce.
Zajímavostí bylo, že v českých zemích bylo zjištěno o 60 % zdanitelné půdy více než
v předchozích soupisech, což představovalo přibližně 90 % veškeré české půdy [3]. Snad
právě proto josefský katastr nenalezl porozumění u šlechty a ta si vymohla zrušení nového
katastru po jeho roční platnosti (1789-1790) a opětné zavedení tereziánského katastru. Po
zrušení josefského katastru platil tereziánský katastr jen krátkou dobu. Brzy se totiž
ukázalo, že návrat od lepšího katastru josefského k horšímu tereziánskému nepřinesl státu
žádné výhody. Josefský katastr ukázal všechny nesprávnosti ve výměrách tereziánského
katastru, proto byl zaveden katastr, v němž se převzaly správné výměry z josefského
katastru a ponechaly šlechtě výhody z ocenění exaequatoria. Nový katastr byl založen v
roce 1792. Nazýval se tereziánsko-josefský katastr a byl podkladem pro založení
zemských desek a pro daňové předpisy. Platil až do roku 1860, kdy vstoupil v platnost
operát stabilního katastru [1].
14