Studie typovÃ©ho projektu plynofikace obce - OperaÄnÃ program ...

TYPOVÝ PROJEKT 

STUDIE TYPOVÉHO PROJEKTU PLYNOFIKACE OBCE …. 

Strana 1 

(celkem 91)

Pro projekt Plynofikace se, dle doporučení této zprávy, vyžadují přílohy uvedené 

v tabulce: 

Tab. Seznam příloh dle doporučení této zprávy pro projekt Plynofikace 

Příloha 

Doklad, ze kterého je patrná právní subjektivita žadatele 

Doklad o stanovení statutárního zástupce žadatele, který potvrzuje podpisem 

žádost o poskytnutí podpory 

Projektová dokumentace pro územní rozhodnutí případně vyšší stupeň projektové 

dokumentace včetně položkového rozpočtu 

Stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního 

prostředí 

Závěr zjišťovacího řízení EIA či Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru 

na životní prostředí dle § 10 zákona č. 100/2001 v případě, že podléhají hodnocení 

podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně 

některých souvisejících zákonů, v platném znění. 

Stanovisko orgánu ochrany přírody zda záměr může mít významný vliv na evropsky 

významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000) 

Územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) v souladu se zák. č. 183/2006 Sb. - v 

případě stavebních investic, na stavbu v celém rozsahu s potvrzením nabytí právní 

moci, popřípadě stanovisko příslušného stavebního úřadu, že je stavba v souladu s 

územně-plánovací dokumentací a nepodléhá územnímu řízení, dále stavební 

povolení (pokud bylo vydáno). 

Aktuální výpis z katastru nemovitostí (ne starší 3 měsíce) - z evidence nemovitostí a 

snímek katastrální mapy. Pokud není příjemce vlastníkem, doloží ještě navíc 

nájemní smlouvu na dobu nejméně 5 let, ve které vlastník vyjádří souhlas s 

realizací opatření nebo smlouvu s ověřenými podpisy s vlastníkem pozemku, ve 

které vlastník vyjádří souhlas s realizací opatření na jeho pozemku a umožní 

konečnému uživateli následnou péči a údržbu realizovaného opatření po dobu 

nejméně 5 let. 

Studie proveditelnosti 

Energetická koncepce 

Finanční analýza 

Doklad způsobu zajištění provozu investice 

Strana 2 

(celkem 91)

OBJEDNATEL 

ZHOTOVITEL 

Strana 3 

(celkem 91)

Studie proveditelnosti 

pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v … 

Strana 4 

(celkem 91)

Obsah 

Manažerské shrnutí ............................................................................................................ 2 

1. Identifikace zadavatele a zpracovatele .......................................................................... 3 

2. Základní informace o projektu ....................................................................................... 4 

3. Analýza stávající situace ............................................................................................... 5 

3.1 Rámcové hodnocení úrovně znečištění ovzduší v obci ......................................... 5 

3.2 Rámcové hodnocení spotřeby energie a emisní bilance na území obce xxx.......... 5 

3.3 Rámcové hodnocení zdravotních rizik na území obce xxx ...................................... 9 

4. Stručný popis projektu .................................................................................................. 9 

5. Formulace a popis možných variant projektu .............................................................. 9 

5.1 Zachování stávající situace .................................................................................. 10 

5.2 Obnova stávajících lokální zdrojů na pevná paliva .............................................. 10 

5.3 Výstavba nového systému centralizovaného zásobování teplem ........................ 13 

5.3.1 Výstavba zdroje pro CZT spalujícího lehký topný olej a rozvodů tepla ........................ 14 

5.3.2 Výstavba zdroje pro CZT spalujícího biomasu a rozvodů tepla …………..................... 17 

5.4 Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení energetických ztrát .. 20 

6. Doporučení varianty řešení projektu, jeho formulace a časový harmonogram ........... 23 

7. Stanovení předpokládané výše dotace z OPŽP ......................................................... 23 

8. Závěr .......................................................................................................................... 24 

9. Použité informační zdroje ........................................................................................... 25 

10. Zkratky ...................................................................................................................... 25 

11. Přílohy ...................................................................................................................... 26 

Strana 5 

(celkem 91)

Manažerské shrnutí 

Studie proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v … se zabývala problémem 

zhoršené kvality ovzduší, který je obyvateli města dlouhodobě identifikován. 

V této obci není k dispozici plynovodní síť ani žádný centralizovaný systém dodávek tepla. 

Všechny objekty jsou zde vytápěny převážně spalováním pevných paliv v lokálních zdrojích. 

V kombinaci s umístěním obce (hluboké údolí řeky Sázavy) má tato situace za důsledek 

vysokou úroveň znečištění ovzduší v topné sezóně. Stejně jako v jiných případech, ani zde 

není toto znečištění podchyceno ve výsledcích sledování úrovně znečištění ovzduší 

na národní a regionální úrovni. 

Územím obce neprochází žádná významná dopravní komunikace a zdrojem zvýšené úrovně 

znečištění ovzduší jsou tedy zejména malé stacionární spalovací zdroje znečišťování 

ovzduší. 

Studie proveditelnosti prokázala, že existuje několik teoretických variant řešení popsaného 

problému. Jednotlivé varianty, případně podvarianty, se významně liší v investičních 

nákladech, provozních nákladech i v environmentálních přínosech. Varianty se liší i 

z pohledu možnosti žádat o dotaci z OPŽP. 

Diskutovány byly tyto varianty: 

• Zachování stávající situace 

• Obnova stávajících lokální zdrojů na pevná paliva 

• Výstavba nového systému centralizovaného zásobování teplem 

o Výstavba zdroje pro CZT spalujícího lehký topný olej a rozvodů tepla 

o Výstavba zdroje pro CZT spalujícího biomasu a rozvodů tepla 

• Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení energetických ztrát 

Jako důležitá hlediska byla brána: výše investičních nákladů, výsledná cena tepla 

pro konečné odběratele, environmentální dopady, snížení energetických potřeb a využití 

obnovitelných zdrojů energie. 

Na základě hodnocení vychází (ze všech klíčových hledisek) jako nejvýhodnější varianta 

Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení energetických ztrát. Při této 

variantě, která vyžaduje přijatelné investiční náklady (cca 23,8 mil. Kč bez DPH), vychází 

přijatelná cena tepla pro koncové odběratele. Tato varianta navíc poskytuje velmi slušné 

environmentální efekty. 

Tato varianta navíc, jako jediná, umožňuje řešit komplexně a v rámci jednoho projektu (a 

jedné žádosti o dotaci z OPŽP) s plynofikací pořízení plynových kotlů a současné snížení 

energetických ztrát v objektech městyse …. Paralelně si mohou i provozovatelé komerčních 

objektů požádat o dotaci na pořízení plynových kotlů a současné snížení energetických ztrát 

ve svých objektech. 

Na tomto konkrétním projektu byl také posouzen vztah konceptu energeticky soběstačné 

obce a zlepšení kvality ovzduší. 

Strana 6 

(celkem 91)

1. Identifikace zadavatele a zpracovatele 

Název zakázky 

Studie proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v … 

Zadavatel 

Kontaktní osoba 

starosta 

Zpracovatel 

Kontaktní osoba 

Strana 7 

(celkem 91)

2. Základní informace o projektu 

Název projektu: Zlepšení kvality ovzduší v … 

Název obce, kód obce, statut obce: 

Název kraje: Středočeský kraj 

Název a kód místně příslušného stavebního úřadu: Stavební úřad - Městský úřad 

Zruč nad Sázavou, 210504 

Počet obyvatel obce, rozloha katastrálního území obce: x obyvatel 

Všeobecné informace o řešené lokalitě: 

Obec … se nachází na březích řeky Sázavy v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji 

poblíž dálnice D1 (exit 49). 

Obec má v současnosti více než 300 objektů. Obec je v letních měsících vyhledávána turisty, 

a proto nabízí možnosti ubytování a stravování (hotely, restaurace, kempy) a celou řadu 

sportovních aktivit (půjčovna lodí, cyklostezky, hřiště, sportovní lezení, turistika). Obec je 

vybavena standardními službami, včetně školy, pošty, obchodů, zastávek veřejných 

dopravních prostředků, nachází se zde sportovní areál a sokolovna. 

Obrázek č. 1 Poloha obce XXX v kontextu území Středočeského kraje 

Strana 8 

(celkem 91)

3. Analýza stávající situace 

3.1 Rámcové hodnocení úrovně znečištění ovzduší v obci 

Z pohledu celostátního hodnocení úrovně znečištění ovzduší nepatří obec XXX mezi 

zatížené lokality. V uplynulých třech letech nebyla na území obce vymezena oblast se 

zhoršenou kvalitou ovzduší ani v jednom kalendářním roce. Na území obce dochází 

opakovaně k překračování cílového imisního limitu pro troposférický ozon. Hodnocení úrovně 

znečištění ovzduší v obci (přehled překračování imisních a cílových imisních limitů na území 

obce v letech 2005 až 2007, rozloha území je uváděna v procentech katastrálního území 

obce) je uvedeno v tabulce č. 1 

Tab. č. 1 - Hodnocení úrovně znečištění v obci z pohledu národního monitoringu 

OZKO 

znečišťující 

látky 

rozloha území 

OZKO [%] 

překročení 

CIL 

znečišťující látky 

rozloha 

území [%] 

rok 2005 ne - - ano troposférický ozon 100 



Zdroj: Věstníky MŽP 

Územím obce neprochází žádná významná dopravní komunikace a zdrojem zvýšené úrovně 

znečištění ovzduší jsou zejména stacionární spalovací zdroje znečišťování ovzduší. 

V obci není k dispozici plynovodní síť ani žádný centralizovaný systém dodávek tepla. 

Všechny objekty jsou zde vytápěny převážně spalováním pevných paliv v lokálních zdrojích. 

V kombinaci s umístěním obce (hluboké údolí řeky Sázavy) má tato situace za důsledek 

vysokou úroveň znečištění ovzduší v topné sezóně. Stejně jako v jiných případech, ani 

zde není toto znečištění podchyceno ve výsledcích sledování úrovně znečištění ovzduší 

na národní a regionální úrovni. 

3.2 Rámcové hodnocení spotřeby energie a emisní bilance na území obce 

Největšími individuálními odběrateli tepelné energie v řešeném území obce jsou 

• LENKA KÁCOV, s.r.o., viz obrázek č. 2 

• Objekt zámku a objekty s ním související, viz obrázek č. 3 

• Pivovar Hubertus, a. s., viz obrázek č. 3 

• Kácovka - Ovocný lihovar s.r.o., viz obrázek č. 4 

• Objekty Základní školy a Mateřské školy, viz obrázek č. 5 

• Objekt T. J. Sokol 

• 2 objekty hotelů (Hotel Na Náměstí a Sporthotel) 

Strana 9 

(celkem 91)

Obr. č. 2 Provozovna LENKA KÁCOV, s.r.o. 

Obr. č. 3 Objekt zámku a provozovna Pivovar Hubertus, a. s. 

Strana 10 

(celkem 91)

Obr. č. 4 Provozovna Kácovka - Ovocný lihovar s.r.o. 

Obr. č. 5 Objekty Základní školy a Mateřské školy 

Strana 11 

(celkem 91)

Objekty provozovny LENKA KÁCOV, s.r.o. jsou vytápěny středním stacionárním zdrojem 

znečišťování ovzduší (jmenovitý tepelný výkon v rozmezí 0,2 MW až 5 MW) umístěným 

přímo v areálu provozovny (viz obrázek č. 6). V kotelně je spalována biomasa - zbytky 

ze zpracování technických plodin. Kotelna není v provozu kontinuálně, protože výroba 

neprobíhá po celý rok. 

Objekty Základní školy a Mateřské školy jsou vytápěny také středním spalovacím zdrojem 

znečišťování ovzduší umístěným v objektu školy. V kotli je spalováno hnědé uhlí. 

Instalované výkony těchto dvou středních zdrojů znečišťování ovzduší, množství vyrobené 

energie a množství vypuštěných emisí v roce 2006 je uvedeno v tabulce č. 2. 

Tab. č. 2 Přehled středních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší v obci 

Střední spalovací 

zdroje 

inst. výkon 

[MW] 

teplo 

[GJ] 

TZL 

[t/rok] 

SO 2 

[t/rok] 

NOx 

[t/rok] 

CO 

[t/rok] 

VOC 

[t/rok] 

palivo 

LENKA KÁCOV, s.r.o. 3,15 12 936 6,12 0,12 2,70 3,18 0,19 biomasa 

Základní škola a 

Mateřská škola 

Zdroj: REZZO 

0,279 962 0,40 0,4 0,17 2,61 0,52 

hnědé uhlí 

tříděné 

Výroba tepla u ostatních významných odběratelů je řešena pomocí lokálních spalovacích 

zdrojů. Objekt zámku a objekty s ním související jsou vytápěny kamny umístěnými 

v jednotlivých místnostech. Pivovar Hubertus Kácov, a. s. využíval pro výrobu tepelné 

energie a technologické páry elektrický kotel. V současné době je v objektu pivovaru 

instalován nový kotel na lehký topný olej. Objekty obecního úřadu jsou vytápěny 

akumulačními kamny. Objekt T. J. Sokol prošel rekonstrukcí obvodového pláště, včetně 

výměny oken a rekonstrukcí otopné soustavy. V současné době je k instalaci připraven nový 

kotel na pevná paliva. 

Na území obce nejsou žádné velké spalovací zdroje znečišťování ovzduší (jmenovitý tepelný 

výkon nad 5 MW). 

Celková spotřeba tepelné energie v objektech na území obce (s výjimkou průmyslového 

areálu LENKA KÁCOV, s.r.o., který není využíván) je odhadnuta na 21.000 GJ. 

Ze všech malých spalovacích zdrojů umístěných na území obce bylo odhadem emitováno v 

roce 2004 množství znečišťujících látek uvedené v tabulce č. 3. Tento odhad je zatížen 

neznalostí bilance využívaných paliv, neboť ta není k dispozici. Na základě místního šetření 

se zdá, že naprostá většina objektů s výjimkou zmíněného pivovaru a objektu obecního 

úřadu je vytápěna pevnými palivy, přičemž poměr uhlí a dřeva může být srovnatelný. Z této 

presumpce vychází emisní odhad. Pro odhad emisí byly použity emisní faktory využívané 

pro celonárodní emisní bilanci (výpočet emisí REZZO 3). 

Strana 12 

(celkem 91)

Tab. č. 3 Odhad množství emisí vypuštěných z malých spalovacích zdrojů 

znečišťování ovzduší v obci 

Emise celkem (t/rok) 

Emise celkem (kg/rok) 

SO 2 NOx CO VOC PM 2,5 CO 2 benzo(a)pyren 

7,8 3,3 22,2 4,8 3,8 855 2 

3.3 Rámcové hodnocení zdravotních rizik na území obce 

Při spalování pevných fosilních paliv a biomasy (zejména dřeva) se do vnějšího ovzduší 

dostává řada nebezpečných a zdraví škodlivých látek. Za nejvýznamnější z hlediska vlivů 

na lidské zdraví jsou považovány jemné částice (tzv. PM 2,5 ). Tyto částice vzniklé spalováním 

paliv obsahují polycyklické aromatické uhlovodíky (např. benzo(a)pyren) a kondenzované 

páry různých těžkých kovů (např. arsen, kadmium). 

Tyto látky mají často mutagenní a rakovinotvorný účinek, mají vliv na zvyšování celkové 

nemocnosti i úmrtnosti, na onemocnění srdce a cév, zvyšují dýchací obtíže (zejména 

u citlivých skupin obyvatelstva) a podílejí se na zkrácení celkové délky života. 

4. Stručný popis projektu 

Cílem projektu je snížení úrovně znečištění ovzduší (zlepšení kvality ovzduší) v obci. 

Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictví snížení příspěvku spalování pevných paliv 

k úrovni znečištění ovzduší. Tento výstup je možné realizovat v různých variantách řešení 

uvedených v kapitole 5. 

S ohledem na to, že spalování pevných paliv je jediným opravdu významným zdrojem 

znečištění v řešeném území, je zřejmé, že realizace projektu bude mít velmi těsnou vazbu 

na splnění cíle projektu. 

Území, na kterém bude projekt realizován, se bude lišit podle jednotlivých variant a bude 

ovlivněno zejména měrnou finanční náročností (poměrem ceny a dosahovaného efektu - 

zlepšení kvality ovzduší) a celkovou finančních náročností investice. 

Nositelem projektu může být zejména obec xxx nebo libovolná právnická osoba (po dohodě 

s obcí xxx), v závislosti na volbě varianty řešení projektu. 

5. Formulace a popis možných variant projektu 

V následujících kapitolách jsou diskutovány jednotlivé varianty řešení projektu se zaměřením 

na popis technických a technologických aspektů variant řešení projektu, výhody a nevýhody 

jednotlivých variant a jejich podvariant, možná technická rizika související se stavební 

činností, předpokládaná životnost investic, údaje o nezbytné údržbě a souvisejících 

provozních činnostech, nákladnosti oprav a souvisejících materiálových tocích. 

V neposlední řadě bude hodnocen ekonomický aspekt jednotlivých variant projektu. 

Klíčovými hledisky budou investiční náročnost variant (z důvodu nezbytnosti financování či 

spolufinancování v případě podávání žádosti o dotaci ze strany investora) a cena energie 

Strana 13 

(celkem 91)

pro konečné odběratele (riziko zejména ve vztahu k odběrům v domácnostech). Aspekt 

konečné ceny je klíčový nejen z pohledu cenové dostupnosti energie, ale tím i z pohledu 

výsledných efektů projektu na životní prostředí (nevyužívané rozvody tepla či plynu kvalitu 

ovzduší nezlepší). 

5.1 Zachování stávající situace 

Tato varianta (jedná se o "tzv. scénář bez projektu") by znamenala zachování stávajícího 

stavu a nulovou intervenci. Situace by se zlepšovala pouze postupnou obměnou kotlů 

umístěných v jednotlivých objektech. Naopak by mohlo dojít ke zhoršení situace v případě, 

že by v objektech, které jsou dnes vytápěny pomocí elektrické energie, byly instalovány kotle 

na pevná paliva, např. z důvodu nárůstu ceny elektrické energie a ekonomické 

neudržitelnosti tohoto řešení. 

Tato varianta je nepřípustná s ohledem na zdravotní rizika, která plynou ze znečištění 

ovzduší a která jsou blíže popsána v kapitole 3.3. 

5.2 Obnova stávajících lokální zdrojů na pevná paliva 

5.2.1 Základní popis varianty, včetně technického a technologického řešení 

Druhou variantou řešení projektu je tzv. "minimální varianta". V tomto případě je tato varianta 

představována řízenou náhradou jednotlivých kotlů umístěných v objektech na území města. 

Řízenou v tom smyslu, že obec by vytvořila jeden společný projekt, který by řešil kompletně 

celé území a jehož obsahem by bylo to, že by obec z vlastních prostředků financovala (nebo 

spolufinancovala) prostřednictvím grantů obměnu jednotlivých kotlů. Částečně by bylo 

možné využít i prostředků z národního programu Státního fondu životního prostředí České 

republiky, ale tato možnost je významně omezena a finanční tíže by byla především na obci. 

V příloze č. 1 je uveden přehled environmentálně šetrných kotlů různých výrobců, které by 

bylo možné instalovat do domácností, včetně jejich podrobných technických specifikací a 

jejich cen a cen jejich příslušenství. Tato příloha mimo jiné čerpá z projektu TA OPŽP Studie 

zaměřená na environmentální dopady stacionárních spalovacích zdrojů a stanovení jejich 

technických a emisních parametrů, řešeného společností SEVEn, o.p.s. 

V této variantě se počítá s tím, že dojde k navýšením spalování biomasy z poloviny objektů 

na dvě třetiny objektů. 

5.2.2 Odhad investičních a provozních nákladů 

Cena nového kotle schopného plnit alespoň limity pro emisní třídu 3 podle ČSN EN-303 se 

v roce 2007 pohybovala od 40.000 do 80.000 Kč v závislosti na jeho technické úrovni. 

Zplyňovací kotle na dřevo nebo uhlí je možné pořídit za cenu okolo 40.000 Kč, automatické 

univerzální kotle na spalování hnědého uhlí a dřeva je možné pořídit za cenu průměrně 

65.000 Kč a automatické peletové kotle za cenu cca 85.000 Kč. Uvedené ceny představují 

pouze náklady na pořízení zařízení-kotle, nezahrnují v sobě náklady související s instalací 

zařízení, např. s případnými stavebními úpravami, úpravami na systému vytápění, atd. Tyto 

náklady se mohou pohybovat až ve výši několika desítek tisíc Kč. 

Strana 14 

(celkem 91)

Z těchto jednotkových cen se pak odvíjí investiční náklady této varianty, které se budou 

pohybovat v rozmezí od 10 mil. Kč do 22 mil. Kč na pořízení kotlů plus náklady na jejich 

instalaci. Lze předpokládat, že by bylo možné získat, v případě pořízení takovéhoto 

množství kotlů, množstevní slevu od jejich výrobce. 

Provozní náklady (nad rámec stávajících) by u této varianty byly poměrně příznivé, různily 

by se podle volby typu kotle a pohybovaly by se často pouze v řádu stovek Kč u jednotlivých 

kotlů na pravidelné revize těchto kotlů, které nejsou vyžadovány legislativou, ale je vhodné je 

minimálně jednou za kalendářní rok provádět s cílem dosáhnout optimální a environmentálně 

šetrný provoz kotle. 

Ve zplyňovacích kotlích je možné spalovat standardní palivové dřevo (jaké je běžně 

spalováno v obci i dnes), v automatických univerzálních kotlích je možné spalovat hnědý 

ořech, jehož cena se pohybuje okolo 2.400,- Kč/t včetně DPH a často i včetně dopravy. 

Jedinou výjimkou z výše uvedeného tvrzení o zanedbatelném zvýšení provozních nákladů by 

byly kotle na dřevní pelety, jejichž cena se pohybuje okolo 4.000,-Kč/t s DPH bez dopravy, 

která je účtována zvlášť. Přehled orientačních cen pelet je uveden v příloze č. 2. 

5.2.3 Kvalitativní a kvantitativní odhad environmentálních přínosů 

Tato varianta má z pohledu životního prostředí obtížně kvantifikovatelné efekty, neboť 

ty budou zásadně ovlivněny konečnou skladbou pořizovaných kotlů. Je nicméně zřejmé, že 

dojde k významnému zlepšení kvality ovzduší a to jak objektivnímu tak subjektivnímu, 

neboť dojde, mimo jiné, i k omezení "kouřivosti" kotlů jako optického projevu emise 

znečišťujících látek. 

Realizací této varianty by došlo ke snížení emisí (a současně ke snížení úrovně znečištění 

ovzduší) u tuhých znečišťujících látek (TZL), snížení by se však tolik nepromítlo v jemné 

frakci částic PM 2,5 , u oxidů dusíku (NOx), oxidu siřičitého (SO 2 ) v závislosti na tom, jak by se 

měnila skladba paliv ve prospěch biomasy, oxidu uhelnatého (CO) a těkavých organických 

látek (VOC). 

Konkrétné přínosy v oblasti emisí nelze odhadnout bez znalosti volených kotlů a paliv. 

Orientačně, při předpokladu, že dojde k dvoutřetinovému spalování biomasy, by emisní 

bilance z malých spalovacích zdrojů mohla vypadat tak, jak je uvedeno v tabulce č. 4. 

Tab. č. 4: Emisní odhad při pořízení nových lokálních kotlů 




5,6 3,5 15,2 3,6 4,5 570 2,3 

Je možné s jistotou konstatovat, že tato varianta je z pohledu ochrany ovzduší 

ta nejméně výhodná. I když v omezeném množství, tak budou do ovzduší dále vnášeny 

nebezpečné látky vznikající spalováním pevných paliv a to v relativně nízké výšce nad zemí 

a přímo v místech, kde tyto látky přestavují největší riziko (kde se pohybují obyvatelé). 

Navíc ve zdravotně problematické frakci částic, tzn. frakci jemných částic, a polycyklických 

Strana 15 

(celkem 91)

aromatických uhlovodíků by mohlo dojít, vlivem nárůstu podílu spalování biomasy, 

ke zvýšení jejich emisí a tím zvýšení úrovně znečištění. 

5.2.4 Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce 

Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce pro zajištění provozu a údržby, včetně 

vypořádání pozemkových vztahů v místě realizace projektu je pro tuto variantu 

nejjednodušší. Nové kotle by byly instalovány, v naprosté většině případů, na místě 

stávajících, to znamená, v naprosté většině případů, na pozemcích a v objektech vlastníka 

nemovitosti. 

V případě pořizování zplyňovacích kotlů nebo automatických univerzálních kotlů nemusí 

docházet ke změně palivové základy a tento problém by nebylo nutné řešit. V případě, že by 

však byly pořizovány peletové kotle, bylo by nezbytné, aby obec dopředu uvážila, zda by toto 

palivo bylo v dostatečném množství a za rozumnou cenu pro obyvatele obce dostupné. 

5.2.5 Externí přínosy 

Jako hlavní externí přínosy této varianty lze uvést následující: 

• příklad dobré praxe v instalaci nízkoemisních kotlů jako řešení v lokalitách bez 

dostupnosti jiného environmentálně šetrnějšího způsobu vytápění (síťově vázaných 

energií) 

• podpora podnikání - výroby environmentálně šetrných kotlů a současně výroby a 

dodávek biomasy 

5.2.6 Sumární přehled hlavních výhod a nevýhod 

Tato varianta má tyto zásadní výhody: 

• technická realizace projektu v této variantě je velmi jednoduchá, administrativní 

náročnost nízká a je ji možné realizovat v krátkém čase 

Tato varianta má tyto zásadní nevýhody: 

• projekt není možné řešit podáním komplexní žádosti o dotaci (to znamená vytvořit 

žádost o dotaci na všechny kotle společně) a všechny (naprostá většina) investiční 

náklady by byly pravděpodobně k tíži obce 

• ačkoliv by bylo vhodné před pořízením nových kotlů realizovat na jednotlivých 

objektech energetické úspory (zateplení, výměna oken), je velmi pravděpodobné, že 

by k tomu nedošlo vůbec nebo ve velmi omezeném počtu případů 

Strana 16 

(celkem 91)

5.3 Výstavba nového systému centralizovaného zásobování teplem 

Jako další varianta řešení projektu přichází v úvahu výstavba nového zdroje 

pro centralizované zásobování teplem a výstavba rozvodů tepla do jednotlivých objektů. Tato 

varianta je dále dělena, s ohledem na palivovou základnu, na dvě podvarianty: 

• nový spalovací zdroj pro CZT na spalování lehkého topného oleje 

• nový spalovací zdroj pro CZT na spalování biomasy 

V rámci obou dvou variant pak existuje celá řada modifikací, např. ohledně umístění nové 

kotelny. Pro obě varianty se nabízí možnost umístění nového kotle do areálu provozovny 

LENKA KÁCOV, s.r.o., kde je již stávající kotelna a tedy i potřebná infrastruktura. Tento areál 

by bylo možné (jako celek) odkoupit od stávajícího majitele. Tato investice by šla částečně, 

do výše 10 % celkových způsobilých přímých realizačních výdajů projektu, zahrnout 

do žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Fotografie objektu stávající 

kotelny je uvedena jako obrázek č. 6. Umístění objektu kotelny v rámci řešeného území je 

pak patrné na obrázku č. 7, kde je označeno červenou šipkou. 

Obr. č. 6 Stávající objekt kotelny LENKA KÁCOV, s.r.o. 

Umístění této kotelny i stávající infrastruktura jsou velmi příhodné. Z pohledu ochrany 

ovzduší je důležité, že stávající komín je nad úrovní údolí, ve kterém leží obec a zcela mimo 

jehí centrum (viz fotografie na titulní straně). Znečišťující látky vnášené do ovzduší by se tak 

mohly dobře rozptylovat a navíc mimo obydlenou oblast. 

V těsné blízkosti kotelny je vedena železniční přípojka, kterou by bylo možné přivést až 

Strana 17 

(celkem 91)

do potřebné vzdálenosti od objektu kotelny a zásobovat tak kotelnu biomasou i z větších 

vzdáleností pomocí železnice. V areálu okolo kotelny je navíc dostatečný prostor 

pro skladování biomasy. 

Z areálu kotelny by pak mohly být vedeny rozvody směrem do centra městyse s tím, že říční 

koryto Sázavy by bylo možné překonat v místě bývalého brodu. Na obrázku č. 7 je toto místo 

označeno modrou šipkou. 

U jednotlivých podvariant jsou také diskutována alternativní umístění, v případě, že by bylo 

nutné stavět novou kotelnu. 

Další modifikací těchto dvou variant je rozsah zavedení rozvodů tepla, se kterým budou 

pochopitelně provázány investiční náklady na projekt. I tento problém je dále diskutován 

u jednotlivých podvariant. 

Obr. č. 7 Umístění objektu stávající kotelny LENKA KÁCOV, s.r.o. 

5.3.1 Výstavba zdroje pro CZT spalujícího lehký topný olej a rozvodů tepla 

5.3.1.1 Základní popis podvarianty, včetně technického a technologického řešení 

Tato podvarianta zahrnuje výstavbu nového zdroje pro centrální zásobování teplem a 

rozvedení rozvodů do cca 245 rodinných domů, objektu zámku, objektů základních škol i 

mateřské školy, obecního úřadu, pošty a hotelu na náměstí. Celková délka rozvodů v této 

podvariantě je cca 3,5 km. Nezbytný instalovaný tepelný výkon kotelny je 3,2 MW (střední 

Strana 18 

(celkem 91)

spalovací zdroj tvořen více stacionárními zdroji - kotli). Uvažovaný objem odebíraného tepla 

je necelých 21.000 GJ. 

S ohledem na zanedbatelné emise znečišťujících látek a minimální prostorové potřeby 

kotelny je u této podvarianty zvažováno umístění kotelny v samotném centru města, např. 

v hospodářských objektech Zámku Kácov. Tím odpadnou náklady na umístění rozvodů 

na dně koryta řeky, na druhou stranu nebudou zásobovány teplem objekty na pravém břehu 

řeky Sázavy. 

U této podvarianty není možné v současné době žádat o podporu z OPŽP, neboť zde nejsou 

přijatelné projekty na podporu spalovacích zdrojů na spalování lehkého topného oleje se 

jmenovitým tepelným výkonem do 5 MW. V dalších částech studie proveditelnosti je však 

předpokládáno, že to v budoucnu bude možné (což je reálné). 

V příloze č. 3 jsou uvedeny základní technické parametry a popis kotlů na spalování LTO. 

5.3.1.2 Odhad investičních a provozních nákladů 

Investiční náklady této podvarianty se budou pohybovat okolo 61.750.000 Kč bez DPH, to je 

73.482.500 Kč s DPH. V této částce nejsou zahrnuty investiční náklady na projektovou 

přípravu ani náklady na zakoupení stávající infrastruktury. 

Pokud by žadatelem o dotaci byla obec, míra dotace odhadovaná za použití modelu 

pro finanční analýzu pro projekty v OPŽP je 47.770.000 Kč včetně DPH, což představuje 

65 % odhadovaných investičních nákladů. 

Při uvedené cenové úvaze pak vychází cena tepla ve výši 630 Kč za GJ bez DPH, to je cca 

662 Kč včetně DPH. Tato cena zohledňuje udržitelnost projektu, což je jeden z parametrů, 

který zohledňuje model finanční analýzy využívaný pro projekty v OPŽP. 

Takto vysoké investiční náklady (požadavek na spolufinancování z vlastních zdrojů je více 

než 25 mil. Kč) a vysoké ceny tepla, které by pro většinu obyvatel obce s největší 

pravděpodobností nebyly přijatelné, realizaci této podvarianty prakticky znemožňují. 

V případě, že by žadatelem byl jiný subjekt, např. soukromá společnost, která by systém 

CZT provozovala, míra dotace by byla pouze 40 % z investičních nákladů. Cena tepla by 

však mohla být výrazně nižší a zohledňovat cenovou dostupnost pro obyvatele města. 

5.3.1.3 Kvalitativní a kvantitativní odhad environmentálních přínosů 

Přesná kvantifikace environmentálních přínosů nebyla provedena s ohledem na to, že tato 

varianta je nereálná. Je zřejmé, že by však došlo k objektivnímu i subjektivnímu zlepšení 

kvality ovzduší. Došlo by zejména ke snížení úrovně znečištění ovzduší částicemi PM 10 a 

PM 2,5 , oxidem siřičitým a oxidem uhelnatým. 

5.3.1.4 Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce 

S ohledem na to, že v případě podávání žádosti o dotaci do OPŽP u této podvarianty jsou 

oba dva subjekty (obec i soukromý provozovatel) přijatelným příjemcem podpory, jsou z 

tohoto pohledu obě varianty možné. 

Strana 19 

(celkem 91)

V případě, že by žadatelem o dotaci byla obec, pak by provozovatele systému CZT mohla 

vybrat ve výběrovém řízení a výše dotace by tak byla stanovena finanční analýzou (viz míra 

dotace uvedená v kapitole 5.3.1.2), nebo by provozovatele systému CZT mohla obec vybrat 

přímo a pak by se podpora poskytla podle pravidel pro veřejnou podporu (viz míra dotace 

uvedená v kapitole 5.3.1.2). 

Rozvody tepla budou vedeny přes pozemky, které jsou v majetku celé řady subjektů, jejich 

konkrétní umístění bude vyplývat z projektové dokumentace. 

5.3.1.5 Externí přínosy 

Externími přínosy této varianty řešení je významné snížení zdravotní zátěže obyvatel obce, 

která plyne ze stávající úrovně znečištění ovzduší a dále posílení zaměstnanosti vytvořením 

2-3 pracovních míst pro obsluhu kotelny. 

Dalším pozitivním efektem je fakt, že přítomnost infrastruktury v podobě centrálního 

zásobování teplem zvyšuje hodnotu nemovitostí a zvyšuje atraktivitu lokality pro příchod 

dalších podnikatelských aktivit. 

5.3.1.6 Sumární přehled hlavních výhod a nevýhod 


• z pohledu životního prostředí je tato varianta nejvýhodnější 

• případným žadatelem o dotaci z OPŽP nemusí být pouze obec 


• výsledná cena tepelné energie by byla s největší pravděpodobností pro naprostou 

většinu obyvatel obce nepřijatelně vysoká 

• investiční náklady by byly s největší pravděpodobností mimo možnosti obce xxx 

• pro jednoho z významných odběratelů energie Pivovar Hubertus, a.s. je jakákoliv 

varianta závislosti na energetických dodávkách z CZT v obci nepřijatelná (je pro něj 

přijatelná pouze varianta přímého odběru zemního plynu) 

• v současné době není možné podat žádost o dotaci v OPŽP na projekt v této podobě 

Strana 20 

(celkem 91)

5.3.2 Výstavba zdroje pro CZT spalujícího biomasu a rozvodů tepla 

5.3.2.1 Základní popis podvarianty, včetně technického a technologického řešení 

Primárně je uvažováno využití stávající infrastruktury (kotelny) Lenky Kácov, s.r.o., neboť toto 

řešení představuje nejnižší investiční náklady při současném zásobování teplem objektů 

na pravém i levém břehu Sázavy. U této podvarianty, zahrnující výstavbu nového zdroje pro 

spalování biomasy, navíc není možné zvažovat umístění kotelny blíže k centru města a to 

s ohledem na emise znečišťujících látek z biomasové kotelny a s ohledem na nezbytnost 

zásobovat kotelnu palivem - biomasou. 

Pokud by rozvody tepla měly být rozvedeny tak, aby pokryly většinu objektů v obci (jako je 

tomu u předchozí varianty), byly by investiční náklady příliš vysoké (i při využití stávající 

infrastruktury). Investiční náklady by se u také varianty pohybovaly okolo 76 mil. Kč bez 

DPH, což je přes 90 mil. Kč včetně DPH (uvažovány jsou opět pouze přímé stavební náklady 

na kotelnu a rozvody). 

Z tohoto důvodu je u této podvarianty uvažován zmenšený okruh objektů, které by byly 

zásobovány tepelnou energií. Tato podvarianta zahrnuje zásobování teplem pouze ve středu 

městyse, to je cca 50 rodinných domů, objekt zámku, základních škol a mateřské školy, 

obecního úřadu, pošty a hotelu na náměstí. Celková délka rozvodů by pak byla přibližně 2 

km. 

Nezbytný instalovaný tepelný výkon kotelny je 750 kW (střední spalovací zdroj). Uvažovaný 

odběr tepelné energie je 5.000 GJ. 

V příloze č. 4 jsou uvedeny základní technické parametry a popis kotlů na spalování 

biomasu. 

5.3.2.2 Odhad investičních a provozních nákladů 

Investiční náklady této podvarianty se budou pohybovat okolo 26.980.000 Kč bez DPH, to je 

32.130.000 Kč s DPH. V této částce nejsou zahrnuty investiční náklady na projektovou 

přípravu ani náklady na zakoupení stávající infrastruktury. 

Jako žadatel o dotaci může být pouze obec. Míra dotace odhadovaná za použití modelu 

pro finanční analýzu pro projekty v OPŽP je 21.500.000 Kč včetně DPH, což představuje 

67 % odhadovaných investičních nákladů. 

Při uvedené cenové úvaze pak vychází cena tepla ve výši 550 Kč za GJ bez DPH, to je cca 

578 Kč včetně DPH. Tato cena zohledňuje udržitelnost projektu, což je jeden z parametrů, 

který zohledňuje model finanční analýzy využívaný pro projekty v OPŽP. Pro model bylo 

kalkulováno s biomasou (palivem) ve formě dřevního odpadu v ceně cca 200 Kč/vyrobený 

GJ. Palivo by mohlo být dodáváno z dřevozpracujícího závodu, který je na hranici městyse, 

viz lokalita B na obrázku č. 8. 

Požadavek na spolufinancování z vlastních zdrojů je u této podvarianty cca 10,5 mil. Kč. 

Cena tepla, již v prvních odhadech na poměrně vysoké úrovni, by pro většinu obyvatel 

obce s největší pravděpodobností nebyla přijatelná, zejména pokud by došlo k jejímu 

dalšímu zvýšení. 

Do investičních nákladů nejsou zahrnuty náklady na železniční přípojku ke kotelně, jejíž 

Strana 21 

(celkem 91)

zřízení by bylo optimální z důvodu možnosti zásobování biomasou v případě jejího 

nedostatku v těsném okolí obce. 

5.3.2.3 Kvalitativní a kvantitativní odhad environmentálních přínosů 

Přesná kvantifikace environmentálních přínosů nebyla provedena s ohledem na to, že tato 

varianta je nereálná. Je zřejmé, že by však došlo k objektivnímu i subjektivnímu zlepšení 

kvality ovzduší. Došlo by zejména ke snížení úrovně znečištění ovzduší tuhými částicemi 

(zejména ve frakci hrubých částic) a oxidem siřičitým. 

5.3.2.4 Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce 

Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce pro zajištění provozu a údržby má 

menší počet stupňů volnosti, než předchozí podvarianta a přichází v úvahu pouze to, že 

město odkoupí od stávajícího vlastníka areál provozovny včetně kotelny nebo se najde jiné 

vhodné umístění mimo centrum městyse (což bude velmi obtížné). Přijatelným příjemcem 

podpory z OPŽP je v tomto případě pouze obec. 

Na základě diskuse se stávajícím vlastníkem kotelny je majitel kotelny připraven jednat 

s obcí o prodeji celého areálu. Pak by byla splněna podmínka, že předmět poskytnuté dotace 

(kotelna) i související pozemky je v přímém vlastnictví žadatele o dotaci. Pokud by nedošlo k 

dohodě o prodeji ani k uzavření smlouvy o dlouhodobém pronájmu, musela by se hledat jiná 

vhodná lokalita. 

Výběr lokality pro umístění kotelny spalující biomasu je velmi limitován s ohledem na zátěž 

okolí vyplývající z provozu tohoto zdroje a nutnosti zásobování palivem. To vyžaduje blízkost 

železniční tratě nebo blízkost hlavního silničního tahu, který neprochází obytnou zástavbou. 

Na obrázku č. 8 jsou vyznačeny tři možné lokality umístění kotelny, které tyto požadavky 

splňují. 

• stávající kotelna v areálu LENKA KÁCOV, s.r.o. - Lok. A 

• areál společnosti Stavex CZ s.r.o., Pila Kácov - Lok. B 

• v lokalitě křižovatky pozemní komunikace č. 125 (přivaděč od dálnice D1) a místní 

komunikace vedoucí do centra města - Lok. C 

Vzdálenost centra města (náměstí) od lokality A je cca 500 m, od lokality B cca 1,4 km a 

od lokality C cca 1 km. 

Lokalita A je jednoznačně nejvhodnější s ohledem na vzdálenost a tedy nezbytnou délku 

rozvodů. 

Rozvody tepla budou v každém případě vedeny přes pozemky, které jsou v majetku celé 

řady subjektů, včetně pozemků, které jsou v majetku České republiky (koryto řeky Sázavy), 

v případě lokality A a lokality B. 

Strana 22 

(celkem 91)

Obr. č. 8 Umístění potencionálních lokalit pro novou kotelnu s kotlem na biomasu 

5.3.2.5 Externí přínosy 

Externími přínosy této varianty řešení je snížení zdravotní zátěže obyvatel obce, která plyne 

ze stávající úrovně znečištění ovzduší a dále posílení zaměstnanosti u dodavatelů biomasy 

pro kotelnu a vytvoření cca 3 pracovních míst – obsluhy kotelny. 

Dalším pozitivním efektem je fakt, že přítomnost infrastruktury v podobě centrálního 

zásobování teplem zvyšuje hodnotu nemovitostí a zvyšuje atraktivitu lokality pro příchod 

dalších podnikatelských aktivit. 

5.3.2.6 Sumární přehled hlavních výhod a nevýhod 


• z pohledu ochrany klimatu a energetické soběstačnosti je tato varianta nejvýhodnější 

• cena tepla může být korigována/udržena dlouhodoběji na přijatelné úrovni v případě 

získání dostatečného množství biomasy za nízkou cenu 


• případným žadatelem o dotaci z OPŽP může být pouze obec 

• umístění kotelny je velmi limitováno a nejvhodnější umístění (stávající kotelna), by 

musela být předmětem koupě 

Strana 23 

(celkem 91)

• je potřebné zajistit dostatečné množství biomasy a její dopravu po železnici, tzn. 

v rámci projektu dořešit přípojku ke stávající železniční trati 

• pro jednoho z významných odběratelů energie Pivovar Hubertus, a.s. je jakákoliv 

varianta závislosti na energetických dodávkách z CZT v obci nepřijatelná (je pro něj 

přijatelná pouze varianta přímého odběru zemního plynu) 

5.4 Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení energetických 

ztrát 

5.4.1 Základní popis varianty, včetně technického a technologického řešení 

Předmětem této varianty řešení je přivedení středotlakého plynovodu, který by byl přiveden 

ze vzdálenosti 10 - 12 km (podle konkrétní trasy) ze Zruče nad Sázavou. Jednalo by se 

o rozšíření stávajícího středotlakého plynovodu. 

Dále by na území obce mohly být připojeny prakticky všechny objekty na pravém i levém 

břehu řeky v rozsahu cca 250 rodinných domů, objektu zámku, objektů dvou základních škol 

a mateřské školy, obecního úřadu, pošty a hotelu. 

Všechny objekty, mimo domácností, by zároveň mohly být, s přispěním dotace z OPŽP, 

zatepleny a vybaveny lokálním zdrojem na spalování zemního plynu. U objektů v majetku 

městyse by navíc tyto objekty mohly být současně předmětem žádosti o dotaci (v rámci 

jedné žádosti). 

Tato varianta by umožnila, na rozdíl od varianty zahrnující zdroj pro CZT a rozvody tepla, 

prakticky všem objektům na území obce využívání ušlechtilých paliv pro vytápění a vaření. 

Mezi obyvateli a provozovateli na území obce byl uskutečněn průzkum veřejného mínění ve 

věci plynofikace na jaře 2008. Na základě odpovědí respondentů, to je domácností a 

podnikatelů na území obce, lze konstatovat, že prakticky všichni podnikatelé, kteří 

odpověděli na dotazník, mají zájem o plynofikaci. U domácností je zájem o připojení 

k zemnímu plynu ve výši cca 75 %. 

5.4.2 Odhad investičních a provozních nákladů 

Investiční náklady na projekt (včetně přípojek) a v této variantě se pohybují ve výši cca 

23.750.000 Kč bez DPH, to je 28.262.500 Kč včetně DPH na přivedení středotlakého 

plynovodu a jednotlivé přípojky. Dále by se k těmto nákladům mohly připočítat náklady na 

pořízení nových plynových kotlů v objektech, což by představovalo cca 7,5 mil. Kč včetně 

DPH (rozloženo k jednotlivým objektům a při uvažování kvalitnějších nízkoemisních kotlů) a 

případně náklady na snížení energetických ztrát na veřejných a komerčních objektech. 

Předpokládaná míra dotace je cca 56 %, což představuje nároky na spolufinancování ve výši 

cca 12,5 mil. Kč. Více podrobností je uvedeno v kapitole 7. 

Provozní náklady jsou z pohledu obce a dalších provozovatelů kotlů závislé na ceně 

zemního plynu. Cena zemního plynu je v současné době tvořena platbou za kWh, v případě 

obce xxx (Středočeského kraje) pravděpodobně 1,05329 Kč/kWh bez DPH a dále stálou 

měsíční platbou cca 184,55 Kč bez DPH. Druhá (měsíční) sazba je závislá na velikosti 

odběru – množství odebraného zemního plynu za rok. Ceny včetně DPH pak jsou 1,25342 

Strana 24 

(celkem 91)

Kč/kWh a 219,61 Kč za měsíc. Celková ceny za zemní plyn pro vytápění (a případně vaření) 

je závislá na spotřebě energie v každém konkrétním objektu. 

V příloze č. 5 je uveden orientační přehled cen zemního plynu pro kategorie maloodběratel a 

domácnost dodavatele zemního plynu Středočeská plynárenská. 

5.4.3 Kvalitativní a kvantitativní odhad environmentálních přínosů 

Tato varianta by představovala (při připojení všech objektů) významné snížení emisí PM 10 a 

PM 2,5 , SO 2 , NOx, CO a VOC. Konkrétní odhad výše emisí je uvedena v tabulce č. 5. 

Při vyhodnocení je předpokládáno, že 80 % objektů bude vytápěno zemním plynem a ostatní 

objekty budou vytápěny dřevem. 

Tab. č. 5: Odhad emisí po provedení plynofikace 




0,3 1,3 0,4 0,2 1,2 627 0,6 

5.4.4 Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce 

Vypořádání vlastnického a institucionálního rámce pro zajištění provozu a údržby je 

závislé na trase vedení středotlakého plynovodu a na výběrovém řízení na provozovatele 

tohoto plynovodu. Ani jedno není možné, v tomto okamžiku, předjímat. 

Zřejmé je, že středotlaký plynovod bude veden přes pozemky, které jsou v majetku celé řady 

subjektů. Současně by musel být vyřešen problém s přechodem z pravé strany koryta řeky 

Sázavy na levou stranu. V případě plynovodu je však možné uvažovat o využití konstrukce 

stávajícího silničního mostu v obci a středotlaký plynovod převést po ní. Mostní konstrukce je 

uvedena na obrázku č. 9. 

Strana 25 

(celkem 91)

Obr. č. 9 Silniční most v obci 

5.4.5 Externí přínosy 

Externími přínosy této varianty řešení je významné snížení zdravotní zátěže obyvatel obce, 

která plyne ze stávající úrovně znečištění ovzduší. 

Dalším přínosem je to, že přítomnost infrastruktury v podobě plynovodní sítě zvyšuje 

hodnotu nemovitostí a zvyšuje atraktivitu pro příchod dalších podnikatelských aktivit. 

5.4.6 Sumární přehled hlavních výhod a nevýhod 


• z pohledu životního prostředí je tato varianta velmi výhodná 

• tato varianta je také velmi výhodná z pohledu energetického – součástí komplexního 

projektu bude snížení energetických ztrát na veřejných objektech a vedle toho je 

možné i snížen í energetických ztrát na komerčních objektech 

• investiční náklady této varianty jsou v porovnání s ostatními variantami výrazně nižší 

• cena tepla pro koncového uživatele je v této variantě nejnižší 

• obec má slušnou šanci na dotaci z OPŽP 

• pro jednoho z významných odběratelů energie Pivovar Hubertus, a.s. je tato varianta 

Strana 26 

(celkem 91)

jediná přijatelná s ohledem na potřebnou energetickou nezávislost 


• tato varianta vyžaduje nezbytnou součinnost ze strany domácností (obecně 

odběratelů zemního plynu) a vyvolá náklady na pořízení lokálních zdrojů na spalování 

zemního plynu 

6. Doporučení varianty řešení projektu, jeho formulace a časový 

harmonogram 

S ohledem na výši investičních nákladů (a schopnost financování/spolufinancování projektu 

ze strany obce xxx), výši provozních nákladů a přínosy jednotlivých variant doporučujeme k 

realizaci variantu Plynofikace a současné pořízení lokálních zdrojů a snížení 

energetických ztrát. 

• Indikátor na úrovni dopadu: Snížení úrovně znečištění ovzduší znečišťujícími 

látkami emitovanými ze spalování paliv. 

Hodnotu indikátoru je možné ověřit pomocí modelového výpočtu rozptylu 

znečišťujících látek před a po realizaci projektu. 

• Indikátor na úrovni výsledku: Ze spalovacích zdrojů kategorie malý a střední 

spalovací zdroj bude emitováno stanovené množství znečišťujících látek. 

Hodnotu indikátoru je možné ověřit pomocí přesné emisní bilance znečišťujících látek 

před a po realizaci projektu. 

• Indikátor na úrovni výstupu: Realizace předem stanoveného počtu přípojek 

zemního plynu, ve kterých bude docházet k odběru zemního plynu pro vytápění. 

Hodnotu indikátoru je možné ověřit při závěrečném vyhodnocení akce pomocí 

přehledu odebíraného množství zemního plynu na jednotlivých přípojkách. 

V případě, že by projekt byl podán formou žádosti o dotaci z OPŽP do konce února roku 

2009, bylo by možné zahájit práce ještě v roce 2009. S ohledem na zdržení, které má Státní 

fond životního prostředí ČR s hodnocením a administrací žádostí by však patrně bylo vhodné 

počkat na realizaci akce až na rok 2010. 

7. Stanovení předpokládané výše dotace z OPŽP 

V případě, že žadatelem o dotaci na projekt bude obec xxx a provozovatel středotlaké 

plynovodní sítě bude vybrán výběrovým řízením, nebude projekt spadat pod veřejnou 

podporu a míra dotace se vypočítá pomocí finanční analýzy. Podrobnosti jsou uvedeny 

v tabulce č. 6. 

V příloze č. 6 je popsána metodika pro výpočet míry dotace. 

Tab. č. 6: Předpokládaná míra dotace 

Strana 27 

(celkem 91)

Skladba financování projektu 

celkové náklady v Kč 

Celkové výdaje na projekt 28 262 500 

Celkové nezpůsobilé výdaje 10 716 000 

z toho - nezpůsobilé výdaje dle ID OPŽP, kap. 5 4 512 500 

- příjmy vygenerované projektem 6 203 500 

Celkové způsobilé výdaje 17 546 500 

Soukromé financování - 

Celkové způsobilé veřejné výdaje 17 546 500 

Podpora OPŽP celkem 15 791 850 

Podpora (příspěvek) z ERDF/FS 14 914 525 

Spolufinancování - národní veřejné výdaje 2 631 975 

Spolufinancování ze zdrojů SR - kap. 315 / SFŽP 877 325 

Spolufinancování ze SFŽP - půjčka na doplnění VZ - 

Spolufinancování ze zdrojů krajských rozpočtů - 

Spolufinancování ze zdrojů obecních rozpočtů 1 754 650 

Ostatní národní veřejné financování (ONVZ) - 

8. Závěr 

Studie proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v … prokázala, že existuje několik 

teoretických variant řešení tohoto projektu. Jednotlivé varianty, případně podvarianty, se 

významně liší v investičních nákladech, provozních nákladech i v environmentálních 

přínosech. 

Varianty se liší i z pohledu možnosti žádat o dotaci z OPŽP. Na základě hodnocení vychází 

(ze všech klíčových hledisek) jako nejvýhodnější varianta Plynofikace a současné pořízení 

lokálních zdrojů a snížení energetických ztrát. 

U variant zahrnujících centrální zásobování teplem je významným handicapem fakt, že kvůli 

metodice finanční analýzy vychází výsledná cena tepla pro konečné odběratele dosti vysoká. 

Souhrnný přehled vyhodnocení výhod a nevýhod, společně se souhrnným porovnáním 

environmentálních přínosů všech variant, je uveden v příloze č. 7. 

Na projektu Zlepšení kvality ovzduší v … byl zároveň hodnocen vztah konceptu energeticky 

soběstačná obec a zlepšení kvality ovzduší. Cílem bylo identifikovat možné synergické či 

případně protichůdné vlivy. Tomuto problému se věnuje specielně přílohy č. 8. 

Strana 28 

(celkem 91)

9. Použité informační zdroje 

a) Národní program snižování emisí České republiky 

b) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje z roku 2006 

c) Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší 

d) Informační server Českého úřadu zeměměřického a katastrálního 

e) Aktuální ceny dodavatelů energií (zemního plynu, uhlí, biomasy) 

f) Věstníky Ministerstva životního prostředí 

g) propagační materiály a technické podklady společnosti Varimatik a Ponast 

10. Zkratky 

ČHMÚ 

CIL 

CZT 

MŽP 

N.E. 

OPŽP 

OZKO 

Český hydrometeorologický ústav 

cílový imisní limit 

centralizované zásobování teplem 

Ministerstvo životního prostředí 

nebylo odhadováno 

Operační program Životní prostředí 

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 

Příloha č. 1 

ke Studii proveditelnosti pro projekt Zlepšení kvality ovzduší v … 

Přehled environmentálně šetrných kotlů, které by bylo možné instalovat do domácností, 

včetně jejich podrobných technických specifikací a jejich cen a cen jejich příslušenství 

Strana 29 

(celkem 91)

Přehled dostupných kotlů 

Strana 30 

(celkem 91)

Strana 31 

(celkem 91)

Strana 32 

(celkem 91)

Ceník kotlů Varimatik 

Typ kotle 

Cena Cena Cena 

bez DPH s s 

s ventilátorem 9 % DPH 19 % DPH 

VARIMATIK VM 15 53 900 Kč 58 751 Kč 64 141 Kč 





VARIKOT VK 25 (peletky) 72 900 Kč 79 461 Kč 86 751 Kč 

VARIKOT VK 45 (peletky) 97 900 Kč 106 711 Kč 116 501 Kč 

DPH 9% - prodej s montáží, DPH 19% - přímý prodej (bez 

montáže) 

Typ kotle 

Cena bez DPH 

VARIMATIK VM 100 včetně ventilátoru 

VARIMATIK VM 200 včetně ventilátoru 

VARIMATIK VM 300 bez regulátoru výkonu a ventilátoru 

VARIMATIK VM 300 včetně regulátoru výkonu a ventilátoru 

(regulátor výkonu ADEX DIN - BIO a ventilátor BNK 4) 

VARIMATIK VM 500 včetně regulátoru výkonu, bez ventilátoru 

VARIMATIK VM 700 včetně regulátoru výkonu, bez ventilátoru 

199 900 Kč 

309 900 Kč 

419 900 Kč 

479 900 Kč 

599 900 Kč 

699 900 Kč 

Strana 33 

(celkem 91)

Ceník kotlů PONAST 

Kotle , typy 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9011 Automatický teplovodní kotel KP10 73900 87941 80551 






Zásobníky 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9031 Zásobník na peletky 100 l 4200 4998 4578 



9034 Zásobník na peletky 400 lt pro 

pneudopravu 

6900 8211 7521 

9035 Zásobník na peletky 400 l skládaný 5400 6426 5886 

9036 Zásobník na peletky 700 l skládaný 6100 7259 6649 

9037 Podavač P 1 - 800 mm (stand.k 100 l) 6900 8211 7521 

9038 Podavač P 1 - 1000 mm (standardní 

k400 l) 

9039 Podavač P 1 - 1200 mm (standardní k 

700 l) 

9040 Podavač P 1 - 1600 mm (standardní k 

big-bag) 

Doplňky 

7200 8568 7848 

7400 8806 8066 

7600 9044 8284 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9050 Automatické zapalování 5900 7021 6431 

9051 Temperování 2,4 kW 3000 3570 3270 

9052 Temperování 3 kW 3000 3570 3270 

Strana 34 

(celkem 91)


9054 Temperování 4,5 kW 3000 3570 3270 


9061 Poloautomatické čištění výměníku KP10 3350 3987 3652 




9065 Poloautomatické čištění výměníku KP50; 

KP51 

PŘÍSLUŠENSTVÍ – Textilní sila 

4950 5891 5396 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9131 Textilní silo 1 komplet (cca 1 t) 17500 20825 19075 

9137 Sběrač pro šnekový podavač - látková 

sila 

9138 Sběrač pro pneumatický podavač - 

textilní sila 

PŘÍSLUŠENSTVÍ – Pevná sila 

18300 21777 19947 

1900 2261 2071 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9141 Žlab 0,5 m 5094 6062 5552 

9142 Žlab 1,0 m 6084 7240 6632 

9143 Žlab 1,5 m 6911 8224 7533 

9144 Zadní ložisko 1145 1363 1248 

9145 Adaptér pro pneumatický podavač 8836 10515 9631 

9146 Adaptér pro šnekový podavač 9980 11876 10878 

9147 Žlab 0,5 m - uzavřený 2792 3322 3043 

9148 Žlab 1,0 m - uzavřený 3095 3683 3374 

9149 Vzpěra 45° 960 1142 1046 

9150 Tlumicí závěs 1631 1941 1778 

Strana 35 

(celkem 91)

9151 Spojka tlaková s ví kem 1265 1505 1379 

9152 Trubka přípojná 0,5 m 856 1019 933 

9153 Trubka prodlužovací 1m 1555 1850 1695 

9154 Sběrač pro šnek.podavač - pevné silo 3970 4724 4327 

9155 Sběrač pro pneumatický podavač - pevné 

silo 

PŘÍSLUŠENSTVÍ – Pevná sila – GEO plast 

3556 4232 3876 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9161 C-Box 125 (1,3 - 1,8 t) 41195 49022 44903 

9162 C-Box 175 (2,4 - 3,3 t) 43945 52295 47900 

9163 C-Box 215 (3,2 - 4,8 t) 49445 58840 53895 

9164 C-Box 255 (5,4 - 6,8 t) 54945 65385 59890 

9165 C-Box 175/295 (3,9 - 5,5 t) 54945 65385 59890 

9165 C-Box 295 (6,4 - 9 t) 68695 81747 74878 

PŘÍSLUŠENSTVÍ – Zemní sila - GEO plast 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9171 GEO 8-T2 (4 t) 109725 130573 119600 

9172 GEO 11-T2 (6 t) 131725 156753 143580 

9173 GEO EG 1 jištění motoru 3273 3895 3568 

9174 GEO EG 2 - EG 1 vč aut. čištění 5748 6840 6265 

9175 GEO EG 3 - EG 2 vč. regulace výkonu 7123 8476 7764 

9176 GEO FST 8 - hladinoměr 4620 5498 5036 

9177 GEO FST 11 - hladinoměr 4620 5498 5036 

PŘÍSLUŠENSTVÍ – Šnekové dopravníky - 

přímé 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9111 Snímač hladiny 7100 8449 7739 

9112 Šnekový dopravník pelet do 2 m 8400 9996 9156 

Strana 36 

(celkem 91)




PŘÍSLUŠENSTVÍ – Pneumatické dopravníky 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9121 Cyklona 16100 19159 17549 

9122 Turbína 7200 8568 7848 

9124 Hadice antistatická - 5 m 500 595 545 

9125 Upevňovací oko hadice 100 119 109 

9126 Žlab pro hadice - 1 m 500 595 545 

9127 Kryt hadice - 1 m 700 833 763 

PŘÍSLUŠENSTVÍ – Modul řízení topných 

okruhů 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9181 Regpon SYS 6400 7616 6976 

9182 Regpon SWH 9600 11424 10464 

9183 Rozdělovač 5400 6426 5886 

9184 Trubní rozvod Regpon 10-11 1400 1666 1526 

9185 Trubní rozvod Regpon 20-21 1400 1666 1526 

9186 Trubní rozvod Regpon 50 2300 2737 2507 

9187 Trubní rozvod Regpon 51 1600 1904 1744 

9188 Blok zabezpečení kotle 1300 1547 1417 

9189 REGPON F 85 3622 4310 3948 

PŘÍSLUŠENSTVÍ – Ekvitermní regulace 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9190 RVS 63.283 Albatros základní modul 6479 7710 7062 

9191 RVS 63.243 Albatros základní modul 6480 7711 7063 

Strana 37 

(celkem 91)

9192 AVS 37.294 obslužná jednotka 3400 4046 3706 

9193 QAA 78.610 bezdrátový prostorový 

termostat 

5000 5950 5450 

9194 AVS 71.390 radiový modul 4300 5117 4687 

9195 AVS 13.399 bezdrátové venkovní čidlo 2400 2856 2616 

9196 QAC 34 čidlo venkovní teploty 350 417 382 

9197 QAD 36 příložné čidlo teploty 500 595 545 

9198 QAZ 36 čidlo teploty do jímky 230 274 251 

9199 sada svorek RVS 63.243 840 1000 916 

PŘÍSLUŠENSTVÍ – Řízení provozu 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9101 Prostorový termostat RDE 10.1 1195 1422 1303 

9102 Prostorový termostat s komun. REV 23 1950 2321 2126 

9103 GSM modul komplet 12200 14518 13298 

9104 GSM modul - mod 1700 2023 1853 

DOPLŇKOVÝ SORTIMENT – Regulace 

cena v Kč 

bez 19 %DPH 

cena v Kč 

s 19% DPH 

cena kotle 

s 9% DPH ** 

9611 Čerpadlo RS 25/4-3-180-12 1900 2261 2071 

9612 Servopohon 66 M (65 M) 3300 3927 3597 

9614 Čtyřcestný směšovač závitový G32 1600 1904 1744 

9631 Regulátor komínového tahu 1100 1309 1199 

9632 Regulátor komínového tahu s explozní 

klapkou 

1300 1547 1417 

Obrázek kotle Varimatik VM 25 určeného pro domácnosti 

Strana 38 

(celkem 91)

Strana 39 

(celkem 91)

Schéma vybraných kotlů Varimatik určených pro domácnosti a jejich technické parametry 

Strana 40 

(celkem 91)

Strana 41 

(celkem 91)

Zákla 

dní 

techni 

Strana 42 

(celkem 91)

cké údaje kotlů VARIMATIK VM 20, VM 25 

Strana 43 

(celkem 91)

Technické parametry a popis kotlů na pelety PONAST, konkrétně Automatický kotel 

na pelety KP 11 

Základní technické údaje 

Palivo: Pelety vyrobené ze dřevní hmoty - obvykle z pilin - odpadového materiálu z dřevařské 

výroby. 

Strana 44 

(celkem 91)

( 1 max. 20% množství pelet může mít délku do 7,5 násobku průměru pelety 

( 2 DIN zakazuje přídavné látky, avšak tento zákaz bude pozastaven nařízením pro malá otopná 

zařízení 

V kotlích řady KP lze spalovat rovněž pelety, jejichž kvalita neodpovídá výše uvedeným normám. 

V pochybnostech se doporučuje použití nestandardních pelet konzultovat s výrobcem kotlů. 

Optimálních výsledků spalování lze dosahovat při požití pelet odpovídajících výše uvedeným 

normám. 

Dodávka paliva: 

- volně sypané - doprava cisternou s pneumatickým vyprazdňováním 

- PE / PP pytle 15 - 25 kg 

- vaky BigBag 800 - 1200 kg 

Skladování paliva 

Pelety v PE / PP pytlích - v běžných skladovacích prostorech - bez tekoucí a/nebo stříkající vody, 

při běžné vzdušné vlhkosti 

Pelety volně sypané - v sezónních silech specielně pro tento účel budovaných 

Orientační spotřeba paliva 

Na 1 kW potřebného tepelného výkonu kotle počítáme orientačně roční spotřebou pelet v množství 

cca 320 kg / rok, tj. 0,50 m 3 / rok 

Strana 45 

(celkem 91)

Prostor potřebný pro skladování roční spotřeby paliva (v sezónním zásobníku) 

Na 1 kW potřebného tepelného výkonu kotle počítáme orientačně s cca 1,2 m 3 prostoru 

ve skladovací místnosti 

Tepelně – technické parametry 

Technické parametry 

Elektrické parametry 

Emisní parametry 

Strana 46 

(celkem 91)

Strana 47 

(celkem 91)



Přehled cen pelet – náhodně vybraní výrobci 

Přehled cen pelet 

(zdroj TZB Info) 

Průměr 

Cena 

za 1 tunu 

(mm) 

Firma 

Balení 

s 9% DPH 

BIOENERGY CZ s.r.o. PE pytle po 15 kg 4.360,- 

6 

České Budějovice 

Big Bag - 700-1000 kg 

dle množství 

CDP Ekopaliva 

Praha 

6 

65 bal. á 60,- Kč po 15 kg na paletě 

Bigbag - 1t 

3.900,- 

EKOPEL dřevěné pelety, 15 kg pytle na paletách 3.900,- 

Ostrava 

esel pellet s.r.o. 

Kostelec nad. Č.L. 

Jaromír Volný-JV-Kovo 

6,8 

6 

nebo volně ložené 

výroba - brikety dřevěné 3.900,- 

prodej - brikety rašelinové 3.500,- 

dřevěné pelety, paleta (67 pytlů) 1005 kg 

1 kg (4,41 Kč), pytel PVC 15 kg (66,15 Kč) 

bezkůrové dřevní pelety-bílé 

4.432,- 

Frýdek-Místek 6 Bib-Bag 1000 kg 4.033,- 

MADER lesnická firma, 

s.r.o. 

Vrbno pod Pradědem 

PILA EKOPAL s.r.o. 

Chotěvice, okres Trutnov 

Pytlované - PE-sáčky 15 kg na paletě 1050 kg 4.306,- 

6 15kg PE pytle, paleta (67 pytlů) = 1005 kg 3.434,- 

volně ložené (1000 kg) 

6,8,14,20 3.885,- 

balené, pytlované 

Solitera spol. s r.o. 6 PE pytle po 15 kg 3.700,- 

Strana 48 

(celkem 91)

Hořovice Big Bag 1 tuna 3.500,- 

Volně ložené 3.500,- 

Strana 49 

(celkem 91)



Technická specifikace univerzálních středotlakých parních kotlů 

(Polycomp, a.s.) 

Popis 

Kotle KU jsou plamencožárotrubné, velkoprostorové kotle s přirozenou cirkulací kotelní vody, 

pro spalování kapalných a plynných paliv. Rozměry spalovací komory jsou navrženy s ohledem 

na minimalizaci emisí znečišťujících látek. Konstrukční tlak kotlů řady KU je max. 1,8 MPa. 

Maximální teplota přehřáté páry je t = 450°C. Podle požadované teploty p řehřátí je kotel osazen 

příslušným typem přehříváku. Kotle jsou dodávány na základním rámu, včetně izolace a 

oplechování, obslužné plošiny. Součástí dodávky je také potřebná armatura, jemná výzbroj a polní 

instrumentace kotle. Kotel je také vybaven napájecím čerpadlem a regulací napájení podle 

požadavku zákazníka (plynulá, skoková). Kotle jsou doplněny žárotrubnými nebo vodotrubnými 

ohříváky napájecí vody, které zvyšují účinnost kotle o 2 – 4%. Za kotle je možné doplnit také 

kondenzační výměníky, které využívají kondenzačního tepla vodních par obsažených 

ve spalinách. Konstrukce, projekce, výrobce, zkoušky, výzbroj a výstroj kotle je provedena 

v souladu technickými normami ČSN. 

Charakteristika kotle 

Kotel má výhodu především v akumulační schopnosti, která umožňuje spolehlivý chod kotle i 

v případě kolísavých odběrů páry. Tato vlastnost však není na úkor rychlosti změn výkonu a 

najíždění kotle (doba najetí ze studeného stavu 15 ÷ 20 min.). Konstrukce kotle je řešena tak, aby 

bylo dosaženo max. vychlazení spalin, při co nejmenší výhřevné ploše kotle a při co nejvyšší 

spolehlivosti životnosti kotle. S tím souvisí také snížené požadavky na kvalitu úpravy vody. 

Regulační rozsah výkonu je omezen především regulačním rozsahem spalovacího zařízení. 

Modulace kotle 

Strana 50 

(celkem 91)

Základní provedení kotle je parní s odběrem syté středotlaké páry. Kotel lze však dodávat také 

v provedení pro přehřátou páru nebo v horkovodním provedení. 

ZKOUŠENÍ A HODNOCENÍ 

Kotel je doložen osvědčením o schválení konstrukce vystavený Inspektorátem bezpečnosti práce. 

Stavební a první tlaková zkouška dle ČSN 070623 se provádí ve výrobním závodě a výsledek je 

zaznamenáván v revizní knize, která je spolu s osvědčením o provedených zkouškách použitých 

materiálů dle ČSN 420090 další technickou dokumentací dodávanou s kotlem. 

Strana 51 

(celkem 91)

Technické parametry - Univerzální středotlaké parní kotle 200 kg/hod - 8000 kg/hod 

Parametry Jednotky KU 200 KU 600 

KU 

1000 

KU 

2000 

KU 

4000 

KU 

5000 

Jmenovitý výkon kg/h 200 600 800 2000 4000 5000 

Jmenovitý tepelný výkon 131 392 521 1303 2606 3258 

kW 

Sytá pára 

144 433 676 1352 2704 3380 

Maximální přetlak páry MPa 1,4 ; (0,6 ; 0,9 ; 1,8) 

Minimální přetlak páry** MPa 0,2 - 0,4 

Jmenovitá teplota 

přehřáté páry* 

°C do 450 °C 

Účinnost kotle: LTO % 89 

Účinnost kotle s 

ekonomizérem: LTO 

Jmenovitá teplota 

napájecí vody 

Teplota nasávaného 

vzduchu 

Maximální spotřeba 

paliva: 

% 91 - 92 

°C 105 (70) 105 

°C 20 

Nm 3 /h 14,5 43,6 76,7 154 300 375 

- Zemní plyn kg/h 14,7 44,2 68,7 137 275 354 

- LTO 

Mnoľství nasávaného 

vzduchu (lambda=1,1) 

Nm 3 /h 155 465 860 1720 3400 4250 

Mnoľství spalin Nm 3 /h 169,3 508 970 1940 3880 4850 

Připojení elektrické sítě 

Příkon elektrických 

spotřebičů (hořák, 

napájecí čerpadlo) 

3 x 380 V/50 Hz 

kW 6,5 9 6,5 9 11 11 

Hlučnost dB Max.80 

Emise*** 

LTO mg/Nm 3 NOx: 450, CO: 175, SO 2 : 1000, TZL: 100, kouřivost < 2 

Strana 52 

(celkem 91)

Hmotnost kotlů KU 

Hmotnost bez přehříváku kg 1600 2230 3050 7000 12500 13500 

Hmotnost kotle s 

přehřívákem 

kg 1800 2470 3400 8100 13500 14300 

Provozní hmotnost kotle kg 2300 3870 5800 11100 19500 20500 

* Jmenovitou teplotu přehřáté páry lze měnit dle potřeb zákazníka a spalovaného paliva. 

** Dle pouľitého ohříváku vody 

*** Emise jsou vztaľeny na 3% O 2 v suchých spalinách při t = 0°C a barometrickém tlaku. 

Uvedené emise je možné dodržet pouze za předpokladu, že kapalné palivo bude 

obsahovat (mimo hodnot uvedených v ČSN 656506) maximálně: S < 5 000 mg/kg, N < 1 

000 mg/kg, asfaltény < 3 %.Univerzální středotlaké parní kotle KU 200 - 1000 kg/h 

Strana 53 

(celkem 91)

Rozměry kotlů 

ROZMĚR (mm) 

KOTEL A B C D E F G H J K 

KU200 2250 1680 1000 800 1375 545 1365 1744 1800 2276 

KU600 3500 1750 1900 900 1535 595 1525 2005 2450 3250 

KU1000 3700 1800 1900 1000 1720 630 1705 2200 2830 3450 

Strana 54 

(celkem 91)



Technická specifikace teplovodního kotle na spalování biomasy 

(VESKO-B 1 MW, výrobce TTS eko s.r.o.) 

Dispoziční uspořádání 

Půdorys kotelny 

Strana 55 

(celkem 91)

Strana 56 

(celkem 91)

Boční pohled 

Strana 57 

(celkem 91)

Čelní pohled 

Strana 58 

(celkem 91)

Popis technologie 

Palivo (dřevní hmota) bude čelním nakladačem naskladněna do zásobníků dřevní hmoty. 

Odtud bude palivo vyhrnováno hydraulickým vyhrnovačem skladu paliva Hv10 

do zavážecího lisu Zl08, odkud bude pístem zavážecího lisu tlačeno chlazeným tunelem 

do spalovací komory kotle. Vlastní kotle budou umístěny na úrovni +0,00m. Na plošině kotle 

jsou osazeny vzduchové ventilátory. Zdroj pro pohon roštů bude umístěn před kotlem. 

Automatický denní sklad paliva, opatřený hydraulickými vyhrnovači je přistaven vně budovy 

(zastřešení není nutné, pouze doporučeno). Část denního skladu s hydromotory a 

hydrogenerátorem bude zastřešena. Spaliny z kotle budou odváděny přes multicyklon (suché 

vírové bateriové odlučovače) pomocí spalinového ventilátoru do komína. Odpopelňování je 

plně automatické za chodu kotle. Popel z kotle a odprášení spalin bude odváděn 

do popelových kontejnerů o obsahu 1 m3. Kontejnery budou umístěny pod kotlem a budou 

zvedány kočkou, umístěnou na jednoduché drážce. Popelové kontejnery jsou vybaveny 

kolečky a lehkým víkem (pro zamezení prašnosti), obsluha je bude dopravovat vraty před 

kotelnu, kde bude zásoba kontejnerů. V prostoru před kotelnou budou kontejnery chladnout 

před naložením na „kuka“ vůz. 

Strana 59 

(celkem 91)

Technologické schéma 

Výhody navrženého řešení 

Vlastní systém spalování: 

− 

− 

− 

Zařízení umožňuje spalování dřevní hmoty různé granulometrie. Zařízení je schopno 

spalovat 100% pilin, popřípadě 100% nedrcené kůry, při spalování kusového dřeva je 

nutné přidávat ½ objemu sypkého paliva (piliny, hobliny) 

Konstrukce kotle se šikmým suvným roštem s pásmovaným vzduchem, objemnou 

dohořívací komorou a šikmou klenbou umožňuje jednak odloučení hlavního podílu 

popílků ze spalin ještě před vstupem spalin do trubkového výměníku, což zvyšuje 

životnost zařízení, zároveň jsou spaliny před vstupem do výměníku zchlazeny pod 

teplotu měknutí popílku, nedochází tedy k nalepování popílku na stěny trubek 

výměníku 

Objemná dohořívací komora s turbulentní stěnou umožňuje dosažení nízkých emisí 

škodlivin důsledným promícháním spalin (zamezení redukčních proudů v toku spalin), 

dostatečná zdržná doba na vysoké teplotě zaručuje dokonalé vyhoření a dává 

předpoklady k dosažení příznivých emisí dosud nesledovaných látek ve spalinách 

(dioxinů) 

Strana 60 

(celkem 91)

Doprava paliva: 

− 

Technologie denního skladu paliva (Hv10) a dopravy paliva na rošt kotle (Zl08) 

umožňuje dopravovat palivo ve velice rozdílné formě (od 100% sypkých pilin přes 

různé směsi paliva až po 100% nedrcené vlhké kůry) 

− 

Doprava paliva je schopna dopravovat ve směsi paliva ojedinělé kusy plného dřeva 

o příčném průřezu do 100 mm 2 a délce do 500 cm, to znamená, že do dopravních 

cest není nutné zařazovat drtič paliva. 

Technické údaje kotle 

Parametr hodnota jednotky 

Jmenovitý výkon 1.0 MW 

Výška kotle 4,5 m 

Délka kotle 5,2 m 

Šířka kotle 2,5 m 

Účinnost při jmenovitém výkonu 85 % 

Vstupní teplota vody (min.) 70 o C 

Výstupní teplota vody (max.) 110 o C 

Výstupní teplota spalin 170 o C 

Vodní obsah kotle 7,8 m 3 

Provozní hmotnost kotle 35,8 t 

Spotřeba paliva při 50% vlhkosti 530 kg/hod 

Popis kotle 

Kotel je tvořen ohništěm a výměníkovou částí. Vlastní ohniště se skládá ze svařované 

skříně, která plní funkci nosné konstrukce, obstarává rozvody spalovacích vzduchů a podpírá 

rošt. Palivo je spalováno na šikmém suvném roštu, který je hydraulicky posouván. Primární 

vzduch je přiváděn ve třech pásmech pod rošt. Roštová komora je opatřena vyzdívkou a 

krytá keramickou klenbou. Sekundární vzduch je přiváděn tryskami. Výměníková část má tři 

části. Vírovou komoru, dohořívací komoru a trubkový výměník. Popel je přímo odváděn 

do kontejnerů pod kotlem. Palivo je do kotle dopravováno pomocí hydraulického zavážecího 

lisu. Palivo je protlačováno vyhřívaným tunelem (vyhřívání topnou vodou), dochází 

k předsušení paliva před vstupem na spalovací rošt. 

Strana 61 

(celkem 91)

Hlavní části kotle 

1 Vyhřívaný vstup paliva 6 Trubkový výměník 

2 Roštová komora 7 Vzduchové ventilátory 

3 Trysky sekundárního vzduchu 8 Odvod popele 

4 Vírová komora 9 Zavážecí lis paliva 

5 Dohořívací komora 

Hydraulický vyhrnovač 

Zabezpečuje automatizované vyskladňování štěpky ze skladu štěpky a jeho podávání do 

Zl08 

Hydraulický vyhrnovač sestává: 

− 

− 

z trojice tlačných tyčí pohybujících se přímočarým vratným pohybem po dně zásobníku 

štěpky. Tyče jsou opatřeny unašeči s klínovým profilem 

z trojice hydraulických válců. Hydraulické propojení válců zabezpečuje současný 

protiběžný pohyb tyčí 

Strana 62 

(celkem 91)

Zavážecí lis ZL 08 

Zavážecí lis má dvojí funkci. Jednak zabezpečuje dopravu paliva od dopravníku Do09 přes 

vyhřívaný vstup paliva na rošt kotle, jednak píst lisu v klidové poloze tvoří požární clonu proti 

prošlehnutí plamene z šachty do dopravní cesty paliva. 

Zavážecí lis sestává: 

− 

− 

z vlastního tělesa opatřeného vstupní a výstupní přírubou, konzolami hydraulických 

válců, snímatelným víkem 

z dvojice pístů ve tvaru dutého plunžru, poháněného trojící hydraulických válců 

Multicyklon Mc06 

Odlučuje tuhé látky ze spalin, tzv. úletový popílek do popelového kontejneru. 

Popis multicyklonu: 

1. Skříň s výsypkou, opatřená vstupním a výstupním hrdlem. Je svařena z ocelového 

plechu tř. 11. Pro snížení možnosti kondenzace par ve spalinách je Multicyklon 

opatřen izolací z minerální vlny krytou poplastovaným plechem. 

Vlastní vírová komůrka je svařena z otěruvzdorného materiálu – ocel 13320. Vírové 

komůrky jsou vevařeny do mezistěn multicyklonu. 

2. Závěsný rám. Multicyklon je vybaven rámem pro zavěšení do OK kotelny. Rám je 

svařen z profilové oceli. 

Hašení 

V případě prohoření paliva ze spalovací komory vstupní hubicí do komory zavážecího lisu se 

přivede voda z nádrže umístěné na čele kotle přes elektroventily do rozprašovací trubice 

v komoře lisu. Po uhašení ohně (sníží se teplota) elektroventil zavírá. V případě výpadku 

elektřiny se aktivuje průtavná zátka. V tomto případě je po uhašení ohně nutné vyměnit 

parafínovou zátku. 

Zařízení proti zpětnému zahoření montované do kotle VESKO-B spalující biomasu je 

technologickou součástí, která neřeší prostup požárně dělící konstrukcí, není instalováno 

Strana 63 

(celkem 91)

ve funkci vodní clony snižující hustotu tepelného toku při požáru, a tudíž není vyhrazeným 

požárně bezpečnostním zařízením ve smyslu §4 odstavce 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb. 

Kouřovody, vzduchovody 

Kouřovody odvádějí spaliny od kotle přes multicyklon do spalinového ventilátoru. Kouřovody 

jsou vyrobeny z plechu tř. 11, mají kruhový nebo obdélníkový průřez. Vzduchovody s pomocí 

vzduchových ventilátoru převádí vzduch z částí kotle, které jsou vzduchem chlazeny (boky 

skříně, horní vratná komora spalin) do míst kde je potřebný pro spalování paliva (rošt, trysky 

sekundárního vzduchu). 

Popel 

Produkty spalování jsou soustřeďovány v popelových kontejnerech: 

Popelové kontejnery budou umístěny v podkotlí, na úroveň +0,00m budou dopravovány 

pomocí kladkostroje zavěšeného na jeřábové drážce mezi kotli. 

Elektrický příkon 

Pro technologii je nutné přivést jištěný přívod k rozvaděči na úrovni +0,0 m. Vlastní příkon 

technologie se pohybuje podle druhu spalovaného paliva a procenta výkonového využití 

v rozmezí 1,4 ÷ 2,0 kWh / GJ vyrobené energie (větší hodnota je při chodu zařízení na 

minimální výkon). 

Strana 64 

(celkem 91)

Životnost zařízení 

Při provozování v souladu s technickými podmínkami a při každoročních servisních 

prohlídkách je minimální životnost zařízení 20 let. 

Garantované parametry emisí: 

maximální koncentrace sledovaných látek ve spalinách v celém regulovaném výkonovém 

rozsahu (30÷100%) 

Limity dle NV č. 146/2007 Sb. Limit pro garanční palivo jednotka 

TZL 250 150 mg/Nm 3 

CO 650 250 mg/Nm 3 

NO x 650 500 mg/Nm 3 

SO 2 2500 2000 mg/Nm 3 

OC 50 50 mg/Nm 3 

Palivo 

Palivo, při kterém je garantována životnost a spolehlivost: 

Nekontaminovaná dřevní hmota, vlhkost max. W r = 55%, popel do A r = 3% hmotnostního 

podílu, měrná hmotnost 250 až 350 kg/m 3 , 

− 

− 

− 

− 

Dřevní štěpka max. velikosti 100 mm 

Ojedinělé kusy dřeva z pilnice, průměr max. 100 mm, max. délka 1000 mm 

Nedrcené kůra, a to až do hmotnostního podílu 30% z celkového množství podávaného 

paliva (v případě ojedinělých smotků kůry dosahujících rozměrů zaplňujících plně profil 

dopravní cesty (a to i v jednom rozměru) je v případě zpříčení potřebný zásah obsluhy) 

Piliny spalované ve směsi se štěpkou a to až do hmotnostního podílu 30% z celkového 

množství podávaného paliva 

Záruční palivo pro dosažení výkonu: 

Dřevní štěpka: 

− vlhkost max. W r = 50 % 

− výhřevnost min. Q r i = 8 000 kJ/kg 

− popelnatost max. A r = 0,45 % 

Strana 65 

(celkem 91)



Aktuální ceny zemního plynu pro domácnosti ve Středočeském kraji 

Strana 66 

(celkem 91)

Strana 67 

(celkem 91)



Metodika výpočtu finanční analýzy 

Výpočet pomocí finanční analýzy vycházel z níže uvedeného Manuálu pro zpracování 

finanční analýzy u energetických projektů v OPŽP a zohlednil předpokládané změny 

ve finančních modelech, které budou provedeny po připomínkách Evropské komise. Nové 

modely pro finanční analýzu doposud nejsou zveřejněny. 

Při výpočtu finanční analýzy jsme narazili, mimo jiné, na tyto problémy: 

- neznalost vstupních dat do finanční analýzy (ve finanční analýze nejsou předdefinovány 

různé hodnoty, které lze obtížně získat, nebo je nelze vůbec získat nebo lze získat jen 

neaktuální data) 

- teoretické odpisy, které se nově započítávají do modelů finanční analýzy představují 

významný problém pro udržitelnost projektu 

Strana 68 

(celkem 91)

Úvod 

Finanční analýza pro Operační program životní prostředí 

Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují finanční analýzu pro 

všechny projekty, které vytváří příjmy ve smyslu definice uvedené v článku 55 odst. 1 

Nařízení ES 1083/2006 a nepodléhají pravidlům o státní podpoře ve smyslu článku 87 

Smlouvy. 

Projekty s celkovými investičními náklady přesahujícími 25 mil EUR, takzvané velké projekty, 

jsou posuzovány přímo Evropskou komisí a vyžadují kompletní analýzu nákladů a přínosů 

v plném rozsahu, včetně ekonomické analýzy nákladů a přínosů plynoucích z projektu pro 

společnost jako celek a analýzy citlivosti a rizik. 

Účel manuálu 

Tento Manuál slouží zpracovatelům (žadatelům) při zpracování finanční analýzy, jakožto 

povinné přílohy žádosti u projektů generujících příjem. Tento manuál byl připraven na 

základě následujících podkladů a dokumentů: 

 

 

 

Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů (Guide to cost-benefit 

analysis of investment projects, Evropská komise 2002); 

Pracovní dokument 4 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, 

Evropská komise srpen 2006; 

Výstupy úkolu 4.2 projektu technické asistence „Pomoc MŽP a SFŽP ČR při přípravě 

a realizaci projektů Fondu soudržnosti“ 

Manuál je doprovázen několika finančními modely v podobě souborů programu Microsoft 

Excel (dále jen „Model“ nebo „modely“). Předpokládá se, že žadatel má základní úroveň 

znalosti fungování programu MS Excel. Modely a Manuál respektuje pokyny českých úřadů 

z hlediska podrobných národních pravidel např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování 

z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že uživatel má základní znalost 

Operačního programu životního prostředí a jeho Implementačního dokumentu. Model 

a Manuál vychází z aktuálního stavu těchto dokumentů ke konci srpna 2007. 

Strana 69 

(celkem 91)

Obsah manuálu 

Manuál má tři další hlavní části. 

části: 

 

 

 

Kapitola 2 – Finanční analýza. Tato část velmi stručně vysvětluje hlavní pojmy, kterým 

je třeba porozumět při zpracování finanční analýzy. 

Kapitola 3 – Jádrový modul. Finanční modely jsou koncipovány modulárním 

způsobem. „Jádrový modul“ se skládá z několik pracovních listů Excelu a je jednotný 

pro celý OP ŽP. Další moduly mají podobu buď zpřesnění položek jádrového modulu 

tj. v daném souboru nejsou žádné další pracovní listy) anebo v podobě jednoho nebo 

více dodatečných pracovních listů. 

Kapitola 4 je specifická pro každou z prioritních os 1 až 4, a dále pro „Obecný 

Manuál“ pro projekty, které mají příjmy pouze v podobě prodeje nebo pronájmu 

pozemků či budov. 

Finanční analýza 

Projekty podléhající veřejné podpoře 

Jak již bylo uvedeno, finanční analýza se nezpracovává u projektů podléhajících pravidlům 

pro poskytování státní podpory. Prvním krokem žadatele před zpracováním finanční analýzy 

musí být ujištění, že projekt je mimo rámec veřejné podpory. Za tímto účelem je vhodné 

prostudovat kapitolu veřejná podpora v Implementačním dokumentu. Jestliže projekt 

nepodléhá pravidlům veřejné podpory a zároveň se jedná o projekt generující příjmy ve 

smyslu Nařízení ES 1083/2006, musí být finanční analýza zpracována prostřednictvím 

modelů uvedených v tabulce 1. 

Definice projektů vytvářejících příjmy 

„Projekt vytvářející příjmy“ je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení 1083/2006/ES 

takto: 

Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace 

zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené 

přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či 

budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. 

To znamená, že projekty, které vytvářejí jenom úspory – jako například zateplování veřejných 

budov – nejsou projekty vytvářející příjmy; projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako 

například výtopna pro veřejnou budovu) taktéž nejsou projekty vytvářející příjmy. Dále je 

nutné zdůraznit, že relevantní příjem je příjem dané investice, nikoliv příjmu celého systému, 

jehož projektu je součástí. Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy musí 

být definované jako „přírůstkové“ příjmy a náklady, tj. rozdíl mezi příjmy ve scénáři 

„s projektem“ a ve scénáři „bez projektu“, a obdobně i u nákladů. V případě, že scénář bez 

projektu nemá ani příjmy, ani náklady, pak příjmy a náklady daného projektu jsou zároveň 

jeho přírůstkovými příjmy a náklady. Jinak je potřeba modelovat scénář „s projektem“ a 

scénář „bez projektu“ aby bylo možné tyto přírůstkové vstupy počítat. 

Strana 70 

(celkem 91)

Cenové úrovně 

Některé části Modelu pracují se stálými cenami, některé s běžnými cenami. Proto je důležité 

tyto pojmy přesně definovat. 

 

 

Stálé ceny jsou ceny vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, např. k začátku roku 

2007. Pokud dojde například ke zvýšení ceny výstavby nové čistírny odpadních vod 

od roku 2007 do roku 2009 o 5% pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, tak 

náklady na danou výstavbu v roce 2009 jsou ve stálých cenách stejné jako v roce 

2007. Dá se říct, že stálé ceny jsou ceny „vyčištěné od vlivu inflace“ a jsou tím pádem 

ceny teoretické pro účely analýzy 

Běžné ceny jsou ceny vždy k aktuálnímu datu. V tomto příkladě, běžná cena 

výstavby v roce 2009 je o 5% vyšší než by byla běžná cena výstavby stejného 

objektu v roce 2007. Běžné ceny jsou ceny, které „zahrnují inflaci“; jsou to ceny 

„reálné“ a představují skutečné ceny v daném čase (roce). 

Kromě pracovního listu „Zdroje financování“, jsou všechny vstupy do modelů ve stálých 

cenách k cenové úrovni 2007. To znamená například, že všechny investiční a provozní 

náklady a příjmy projektu musí být zadané ve stálých cenách k dané cenové úrovni; zdroje 

financování musí ovšem reflektovat odhadované „reálné“ výdaje v běžných cenách, aby 

žadatel dokázal, jak bude projekt dofinancován. 

Diskontování 

Diskontování je analytický nástroj, kterým ekonomové srovnávají náklady, přínosy a finanční 

toky v čase a který vyjadřuje základní pravdu, že peníze zítra mají nižší hodnotu než peníze 

dnes. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho 

hodnoty součinem s faktorem 1/(1 + r), kde r je „diskontní sazba“ v procentech. Pro finanční 

analýzu je r nastaven na hodnotu navrženou Evropskou komisí (5%); totéž platí pro 

ekonomickou analýzu, kde ovšem diskontní sazba je 5,5%. 

Metodika zpracování finanční analýzy 

Výše podpory pro projekty s finanční analýzou se počítá ve třech krocích – viz níže. 

Krok 1: stanovení míry finanční mezery (R) 

Nejdříve je třeba určit „uznatelné náklady“ (EE) v souladu s čl. 54.2: 

EE = DIC – DNR 

kde DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy 

Potom je míra finanční mezery (R) stanovena jako: 

R = EE / DIC 

Krok 2: stanovení „částky rozhodnutí“ (DA), to je „částka, které se týká míra 

spolufinancování pro prioritní osu“ (čl. 40.2): 

Strana 71 

(celkem 91)

DA = EC * R 

Kde EC jsou uznatelné náklady 

Krok 3: stanovení (maximálního) grantu EU 

EU grant = DA * CRpa 

Kde CRpa je maximální míra spolufinancování určená pro prioritní osu dle rozhodnutí 

Komise, kterým byl přijat provozní program (čl. 51.7). 

Jádrový modul 

Barevná konvence 

Tmavě žluté buňky označují vstupní data, vyžadovaná od žadatele. Jejich vyplnění je 

nutným předpokladem pro řádné fungování modelu. Buňky nejsou uzamčeny. 

Světle žluté buňky jsou v modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat 

nebo představují užitečné doplňující informace o charakteru daného projektu. Nejsou 

uzamčeny, a proto do nich lze vložit konkrétní hodnoty (případně text) i přes předdefinované 

vzorce, případně provést úpravu těchto vzorců. Všechny takové změny provedené 

žadatelem však musí být zdůvodněny. 

Šedivá barva označuje buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují 

hodnotu 0. 

Buňky, které nejsou vybarveny, jsou dopočítávány automaticky. Tyto buňky jsou uzamčeny a 

není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění v závislosti na vstupních 

údajích, aby byl uživatel co nejlépe naveden k tomu, jaké údaje je potřeba zadat. Dále je 

třeba mít na vědomí, že záporná čísla jsou ukazována v závorkách dle účetního 

zvyku. 

Pracovní list „Info“ 

Pracovní list „Info“ slouží Žadateli pro zadání důležitých vstupních informací o Projektu. 

Žadatel zadává základní identifikační údaje o předkladateli Projektu (hlavní kontaktní osobě 

zodpovědné za vyplnění údajů v datovém formuláři) a o Projektu. Pokud není žadateli známo 

registrační číslo projektu, nevyplňuje se. Dále je podle typu projektu třeba vybrat oblast 

intervence, časové údaje zahájení výstavby a uvedení projektu do provozu.9 Dále je třeba 

zvolit, zda má Žadatel nárok na vrácení DPH (v kontextu investičních nákladů daného 

projektu) a na uplatnění daně z příjmů. Grafickou úpravu tohoto listu zachycuje Obrázek 1. 

Žadatel může uplatnit zjednodušený výpočet daně z příjmů pouze pokud jsou splněny 

všechny následující podmínky: 

 

 

Finanční analýza zahrnuje pouze jeden subjekt, nikoliv více (například analýza 

vodohospodářských projektů s rozdílným provozovatelem a vlastníkem nesmí uplatnit 

daň z příjmů); 

Projekt zahrnuje podstatný rozsah činností daného subjektu – projekt nesmí 

představovat pouze malou dílčí část obchodních činností daného subjektu; 

Strana 72 

(celkem 91)

a žadatel je komerční subjekt s povinností zaplatit daň z příjmů. 

Pracovní list „Makroekonomická data“ 

V tomto pracovním listu Žadatel nezadává žádné hodnoty. List slouží pouze pro nastavení 

základních makroekonomických proměnných jako je např. finanční a ekonomická diskontní 

míra. 

Pracovní list „Investiční náklady“ 

Na tomto pracovním listu Žadatel vyplňuje investiční náklady Projektu. Jejich zadávání je 

rozděleno na celkové a nezpůsobilé investiční náklady – na jejich základě se pak počítají 

způsobilé náklady. Veškeré náklady se zadávají ve stálých cenách a bez DPH. Údaje je 

třeba vyplnit pro každý rok po celou dobu výstavby a zprovoznění projektu. 

Investiční náklady jdou rozděleny do osmi základních kategorií: Projekce a příprava, Nákup 

pozemků, Výstavba, Stroje a zařízení, Rezerva, Technická pomoc, Propagace, Dozor 

v průběhu stavby. První čtyři kategorie lze detailněji popsat pomocí volitelných položek. 

U dané položky Žadatel vyplní její název, investiční náklady v daném roce, sazbu 

DPH a u kategorií „Výstavba“ a „Stroje a zařízení“ doplní životnost položek tam, kde 

není standardně přednastaven. Při nastavení životnosti by žadatel měl vycházet 

z odborného odhadu doby, po které je potřeba více či méně danou položku obnovit 

vcelku. (Sazba DPH a životnost položky je uvedena na konci každého řádku.) 

Při vyplnění tohoto listu musí žadatel vycházet z platných pravidel pro způsobilost 

jednotlivých nákladů (viz Implementační Dokument k OP ŽP, pokud nebude určeno jinak). 

Grafickou úpravu tohoto listu zachycuje Obrázek 2. 

Pracovní list „Náklady a příjmy“ 

V tomto pracovním listu Žadatel vyplňuje provozní náklady a příjmy Projektu. Veškeré 

náklady a příjmy se zadávají ve stálých cenách a bez DPH. Náklady a příjmy se zadávají 

Strana 73 

(celkem 91)

v tisících Kč a jsou zobrazeny k nejbližšímu tisíci (ale nejsou jinak zaokrouhleny). V případě 

potřeby lze zadat přesnější částky, např. 1,4 = 1 400 Kč (zobrazuje se pouze „1“; výpočet 

ovšem používá hodnotu 1,4). 

Náklady jsou rozděleny na fixní a variabilní: fixní náklady se nemění v závislosti na objemu 

produkce (typickým příkladem jsou osobní náklady personálu); variabilní náklady se mění v 

přímé závislosti s objemem typickým příkladem je spotřeba elektrické energie). Pro priority 1 

a 4 tento list slouží pouze jako výstup z daného modulu (modul pro vodohospodářské 

projekty nebo projekty odpadového hospodářství) a není potřeba žádný uživatelský vstup. 

Pro priority 2 a 3 jsou náklady zadány rovnou do tohoto listu: 

 

 

Fixní náklady se vyplňují do předdefinovaných položek. Lze vyplnit pouze fixní 

náklady v roce uvedení Projektu do provozu – další roky se vyplní automaticky. 

Pokud má Žadatel představu o jiné výši provozních nákladů než mu nabízí daná 

prognóza, může si vytvořit vlastní prognózu fixních nákladů. 

U variabilních nákladů je daný náklad popsán pomocí tří řádků. První řádek vyjadřuje 

počet měrných jednotek daného variabilního nákladu. Druhý řádek vyjadřuje 

jednotkový náklad – je to poměr hodnoty daného variabilního nákladu a počtu 

příslušných měrných jednotek (a je počítán automaticky). Ve třetím řádku je vyplněna 

hodnota daného variabilního nákladu v tis. Kč – tento řádek je nutné vyplnit. Při 

vyplnění prvního řádku je dále charakterizován pouze daný variabilní náklad pomocí 

jednotkové ceny, která se spočítá v prvním řádku. U těchto řádků je třeba vyplnit 

příslušné jednotky (ve sloupci D). 

Strana 74 

(celkem 91)

Grafickou úpravu provozních nákladů zachycuje Obrázek 3. 

Základní modely pro prioritní osy 1 až 4 nevyžadují, aby uživatel vyplnil příjmy přímo do listu 

„Náklady a příjmy“. Pouze v případě modulu pro plošnou plynofikaci nebo jádrového modelu 

(pro projekty s příjmy pouze v podobě nájmu nebo prodeje pozemků nebo budov) je třeba 

zadat údaje přímo do tohoto listu: 

 

Stejně jako u variabilních nákladů je daný příjem popsán pomocí tří řádků. První 

řádek zde vyjadřuje počet měrných jednotek daného typu příjmu, ve druhém řádku je 

počítán jednotkový příjem – poměr hodnoty daného variabilního nákladu a počtu 

příslušných měrných jednotek. Ve třetím řádku je vyplněna hodnota daného příjmu v 

tis. Kč – tento řádek je opět nutné vyplnit. Při vyplnění prvního řádku je dále pouze 

charakterizován daný příjem pomocí jednotkové ceny, která se spočítá ve druhém 

řádku. U těchto řádků je také třeba doplnit příslušné jednotky (ve sloupci D). 

Strana 75 

(celkem 91)

Grafickou úpravu příjmů zachycuje Obrázek 4. 

Pracovní list „Výpočet míry podpory“ 

V tomto pracovním listu jsou spočteny základní ukazatele finanční analýzy Projektu jako je 

finanční vnitřní míra výnosnosti (FRR/C) a čistá současná hodnota investice (NPV/C) bez 

započtení vlivu dotace z Evropského společenství, míra finanční mezery a příspěvek 

Evropského společenství na způsobilé náklady.12 Tento list počítá ve stálých cenách. 

V této části listu se zadává pouze odhad hodnoty FRR/C, v případě, že standardní odhad 

nevede k výsledku.13. 

Strana 76 

(celkem 91)

Tuto část listu ilustruje Obrázek 5. 

V další části tohoto listu je spočtena finanční část citlivostní analýzy. V ní je vypočítán vliv 

změny velikosti investičních nákladů, provozních nákladů a příjmů na základní finanční 

ukazatele FRR/C a NPV/C. 

V této části listu se mohou zadávat procenta snížení nebo zvýšení hodnot výše zmíněných 

zkoumaných parametrů. U běžných projektů není potřeba přednastavené hodnoty měnit. 

Tuto část listu ilustruje Obrázek 6. 

Strana 77 

(celkem 91)

Pracovní list „Zdroje financování“ 

Na tomto listu uživatel nalezne velikost příspěvku Evropského společenství vyčíslenou v 

tis. Kč, tabulku pro zadávání doplňujících zdrojů financí projektu, další finanční ukazatele 

v podobě finanční vnitřní míry výnosnosti vlastního kapitálu investora (FRR/K) a čistá 

současná hodnota investice (NPV/K) se započtením vlivu dotace z Evropského společenství, 

dále tabulka finanční udržitelnosti. Lze zde také zadávat parametry výpočtu úvěrů pro 

spolufinancování investičních nákladů projektu. Tento list počítá v běžných cenách, kromě 

tabulky pro výpočet FRR/K. 

Obrázek 7 zobrazuje tabulku pro zadávání finančních zdrojů. Žadatel v bloku „Národní zdroje 

financování“ vyplňuje výši doplňujících zdrojů financování dle toho, zda se jedná o veřejné 

nebo soukromé zdroje. Veřejné zdroje financí jsou definované takto: 

 

Veřejný výdaj – výdaj, který pochází ze SR, státních finančních aktiv, státních fondů, 

územních rozpočtů, rozpočtu EU, z rozpočtu mezinárodních organizací založených 

mezinárodní veřejnou smlouvou, anebo jakýkoli podobný výdaj. Za podobný výdaj se 

považuje výdaj, pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení 

jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů 

jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 

31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební 

práce, dodávky a služby. 

Ke správnému výkladu je třeba doplnit i další následující definice: 

 

Veřejnoprávní subjekt – jakýkoliv subjekt, který: a) je založený nebo zřízený za 

zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou 

nebo obchodní povahu, b) má právní subjektivitu a c) je financován převážně státem, 

regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo je 

těmito orgány řízen; nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než 

polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými 

veřejnoprávními subjekty, přičemž podmínky a) až c) musí být splněny kumulativně. 

Vlastní zdroje žadatele musí být buď veřejné nebo soukromé. Je evidentní, že dotace ze 

SFŽP ČR a ze státního rozpočtu jsou veřejné. Úvěry jsou kategorizované jako soukromé 

nebo veřejné na základě toho, kdo platí splátky daného úvěru, nikoliv podle toho, jaký 

subjekt úvěr poskytuje (jako např. soukromá banka). 

V bloku „Jiné zdroje“ se pak automaticky doplní příspěvek z Evropského společenství,žadatel 

zde doplní pouze úvěr z EIB/EIF pokud je relevantní, případně další jiné než národní zdroje 

financování. 

Strana 78 

(celkem 91)

V následující části listu jsou spočteny další ukazatele finanční analýzy projektu jako finanční 

vnitřní míra výnosnosti (FRR/K) a čistá současná hodnota investice (NPV/K) se započtením 

vlivu dotace z Evropského společenství. Tabulka finanční udržitelnosti je relevantní pouze 

pro projekty kde rozsah projektu je totožný s aktivitami subjektu, který ho financuje (tj. daný 

subjekt nedělá nic jiného než realizaci a provoz projektu). V tomto případě nesmí být celkový 

tok hotovosti záporný pro zachování finanční udržitelnosti projektu. 

Obdobně jako bylo popsáno pro FRR/C výše, v této části listu se zadává odhad hodnoty 

FRR/K, v případě, že standardní odhad nevede k výsledku.16 Také se zde dá změnit 

přednastavený výpočet daní (relevantní pouze pro výpočet finanční udržitelnosti v podobě 

kumulativního toku hotovosti). Tuto část listu ilustruje Obrázek 8. 

Strana 79 

(celkem 91)

V části listu nazvané „Výpočet úvěrů“ se zadávají základní parametry pro výpočet daného 

typu úvěru (pro veřejný nebo soukromý subjekt, EIB/EIF). Vstupní údaje nejlépe ilustruje 

Obrázek 9. Předpokládá se, že úvěry z EIB nebo EIF jsou v Eurech, a že jiné úvěry jsou 

v korunách českých. 

Pracovní list „Výstupy pro SFŽP“ 

Tento list slouží pro administraci Projektu na SFŽP ČR a jako vstup do BENE-FILLu. SFŽP 

ČR zde vyplňuje pouze tři pole – zobrazuje je Obrázek 10. 

Žadatel zadá hodnotu buňky F 31 z tohoto listu do Benefillu tabulky E.1.3 ř. 7b, je-li 

Strana 80 

(celkem 91)

veřejnoprávním žadatelem, případně tabulky E.1.6 ř 7b, je-li soukromým žadatelem. Pozor 

do Benefillu se údaje vyplňují v Kč a nikoliv v tis. Kč! Buňka je pro větší přehlednost 

podbarvena modře, jak je vidět na Obrázku 11. 

Financování projektu v letech v tis. Kč (běžné ceny) Celkem % 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 

Národní (vnitrostátní) zdroje financování - - - - - - - - 

Veřejné zdroje nebo ekvivalent, z toho: - - - - - - - - 

Dotace SFŽP/ Státní rozpočet kap. 315 (5%) - - - - - - - - 

Dotace SFŽP/ Státní rozpočet kap. 315 - navýšení - - - - - - - - 

Vlastní zdroje žadatele - - - - - - - - 

Veřejný zdroj 4 - - - - - - - - 

Veřejný zdroj 5 - - - - - - - - 

Úvěry - - - - - - - - 

Soukromé zdroje, z toho: - - - - - - - - 

Vlastní zdroje žadatele - - - - - - - - 

Soukromý zdroj 2 - - - - - - - - 




Úvěry - - - - - - - - 

Jiné zdroje, z toho: - - - - - - - - 

Příspěvek z Evropského společenství - - - - - - - - 

Úvěr EIB / EIF - - - - - - - - 

Zdroj 1 - - - - - - - - 

Zdroj 2 - - - - - - - - 

Zdroj 3 - - - - - - - - 

Kontrolní součet - - - - - - - - 

Moduly pro prioritní osy 2 a 3 

Popis použití jednotlivých modulů 

Tento modul slouží k definování základních vstupních parametrů pro projekty v oblasti 

zlepšování kvality ovzduší, snižování emisí a udržitelné využívání zdrojů energie. Na jejich 

základě pak počítá příjmy daného Projektu. Je zde také volen typ daného projektu. Základní 

modul (soubor „Energeticky_model_v10.1.xls“) je určen pro posuzování projektů 

postavených na „zelené louce“; oddíl 4.5 popisuje verzi modulu určen pro posuzování 

projektů, které jsou součástí stávající infrastruktury.(soubor „Energeticky_model_v10.1- 

prirustkovy.xls“). Dále je připraven samostatný, jednoduchý modul pro projekty plošné 

plynofikace – viz oddíl 4.4. 

Pracovní list „Modul priority 2 a 3“ 

Základní vstupní parametry pro modul 

Nejdříve je třeba vymezit rozsah Projektu – je třeba nastavit, s jakým typem Projektu 

pracujeme. Výběr typu Projektu se provádí výběrem ze seznamu projektů [pole L2:N2]. 

Po výběru daného typu Projektu se zobrazí typické stavební prvky a zařízení včetně jejich 

životností (viz Obrázek 12). V případě potřeby lze pomocí volitelných položek tento seznam 

doplnit o další prvky a jejich životnosti. Volitelné položky jsou podbarveny světle žlutě 

[sloupce „K“ a „R“]. Tyto přednastavené stavební prvky a zařízení jsou spolu se svými 

životnostmi propojeny s pracovním listem „Investiční náklady“. Volba typu projektu má též 

vliv na zadávání hodnot pro výpočet příjmů v tomto listu – podmíněným podbarvením vede 

Žadatele při doplňování nutných údajů. 

Strana 81 

(celkem 91)

Obrázek 12 – výběr typu projektu 

Hlavní vstupní parametry 

Jak bylo napsáno výše, hlavní účel modulu je kromě definování typu projektu v definování 

příjmů (viz Obrázek 17). Příjmy se zde zadávají ve třech základních blocích, označených 

jako: 

 

 

 

· Výroba elektřiny 

· Výroba tepla 

· Ostatní příjmy 

V části „Výroba elektřiny“ je nejprve potřeba vybrat režim výkupu elektřiny – buď se jedná 

o „Pevnou výkupní cenu“ nebo o „Zelený bonus“ [buňka E4]. Dále se vyplní instalovaný 

elektrický výkon, roční využití instalovaného výkonu, roční výroba elektřiny a vlastní spotřeba 

elektřiny. Při zadávání výše zmíněných hodnot se provádí jejich kontrola [buňka G9] – ta 

spočívá v porovnání roční výroby elektřiny a součinu instalovaného elektrického výkonu a 

jeho ročního využití. Dále se vyplní hodnoty do zvoleného režimu výkupu elektřiny 

[pole E12:E13 nebo E16:E17] a příspěvek za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). 

Strana 82 

(celkem 91)

V části „Výroba tepla“ je potřeba zadat [pole E21:E28] instalovaný tepelný výkon, roční 

využití instalovaného výkonu, roční výrobu tepla, vlastní spotřebu tepla a dodávky tepla 

konečným odběratelům (podle kategorie odběru). Při zadávání výše zmíněných hodnot se 

provádí jejich kontrola [buňka G29] – ta spočívá v porovnání součinu instalovaného 

tepelného výkonu a jeho využití s dodávkou tepla konečným odběratelům po odečtení vlastní 

spotřeby tepla a ztrát. Podle dané kategorie odběru je také třeba nastavit cenu tepla 

[pole E31:E33]. 

Poslední z příjmů je definován v části „Ostatní příjmy“ Žadatelem. Lze definovat popis tohoto 

druhu příjmu spolu s jeho jednotkou a výší. 

Poslední pole na tomto listu, které může Žadatel nastavit je nazváno „Faktor nákladů 

a příjmů“ [buňka E40]. Tento faktor zohledňuje začátek příjmů projektu vzhledem k době 

uvedení projektu do provozu – násobí se s ním příjmy v roce uvedení Projektu do provozu. 

V přednastavené prognóze je spočten jako: 

(počet měsíců v roce – měsíc uvedení Projektu do provozu) / počet měsíců v roce 

ale faktor může být žadatelem upravený s odůvodněním takových uprav. 

Obrázek 13 – Hlavní vstupní parametry 

Strana 83 

(celkem 91)

Pracovní list „Náklady a příjmy“ 

Tento list je členěn na dvě základní části – „Provozní náklady“ a „Příjmy“. Část provozní 

náklady je dělena na fixní a variabilní náklady, viz Obrázek 18. 

U fixních nákladů je potřeba vyplnit předdefinované položky pouze v roce uvedení projektu 

do provozu. Daný náklad se pak s konstantní prognózou doplní do konce referenční doby 

finanční analýzy. 

U variabilních nákladů je nutné vyplnit výdaje v tis. Kč, pokud chce žadatel zjistit jednotkové 

ceny v daném roce, vyplní i objem daného nákladu. Pod blokem zadávání variabilních 

nákladu je pak počítán celkový variabilní náklad na jednotku produkce. 

Část příjmů se počítá na základě dat uvedených v pracovním listu „Modul priority 2 a 3“. 

Pokud žadateli nevyhovuje konstantní prognóza roční výroby elektřiny, tepla nebo komodity 

způsobující ostatní příjmy, může použít (a vysvětlit) svou vlastní prognózu, kterou zdůvodní 

ve zprávě ke zpracování finanční analýzy. 

Model pro plošnou plynofikaci 

Tento model vychází z jádrového modelu – rozdílem jsou zde 

 

 

předdefinované položky v pracovních listech „Investiční náklady“ a „Náklady 

a příjmy“; a 

délka referenčního období finanční analýzy, která vychází z Pracovního dokumentu 

419 a je stanovena na 25 let. 

Strana 84 

(celkem 91)

Modelování projektu integrovaného do stávajícího systému 

Tento model byl vytvořen s ohledem na potřebu zpracovat finanční analýzu i u projektů, které 

jsou integrovány do již existujícího systému (například u projektů pro modernizaci systému 

CZT). 

Z tohoto důvodu byl upraven stávající model pro prioritu 2 a 3 tak, aby byl schopen počítat 

variantu bez Projektu a s Projektem. 

Úprava spočívá v tom, že vznikla dvojice pracovních listů „Scénář bez projektu“ a „Scénář 

s projektem“ (zadávání dat viz oddíl 4.2) a dvojice listů „Náklady a příjmy bez proj.“ 

a „Náklady a příjmy s proj.“ (zadávání dat viz oddíl 4.3). Na ně pak navazuje list 

„Přírůstk. náklady a příjmy“, kde se jak název napovídá, počítají přírůstkové náklady a příjmy. 

Další listy jsou shodné s původním modelem. 

Výstupy z finanční analýzy 

Žadatel předkládá jako přílohu žádosti vlastní finanční analýzu vypracovanou v modelech, 

které jsou zpracovatelům finanční analýzy k dispozici v prostředí Benefill, a to v elektronické 

podobě na CD. Dále zpracovatel vyhotoví stručnou zprávu o zpracování finanční analýzy 

v níž popíše zejména zdroje vstupních dat do finanční analýzy, případně zde odůvodní 

prognózu vývoje příjmů a výdajů a výstupy z finanční analýzy daného projektu. Prognózou 

příjmů a výdajů je rozuměna změna výše příjmů či výdajů například z důvodu postupného 

nárůstu počtu uživatelů předmětu podpory. Vývoj provozních nákladů a příjmů z důvodu 

inflace je u projektů v relevantních částech modelu počítán automaticky na základě 

definovaných indexů cen. Úpravy těchto částí zpracovatelem finanční analýzy projektu 

nejsou přípustné. Zprávu žadatel předkládá v tištěné i elektronické podobě. 

Strana 85 

(celkem 91)



Souhrnné porovnání výhod a nevýhod jednotlivých variant 

Strana 86 

(celkem 91)

Porovnání přínosů jednotlivých variant řešení projektu 

varianta 

environmentální 

dopady 

cena tepla investice dotace 

nulová varianta - - 

energetická 

soběstačnost 

snížen 

tepelných 

varianta kotle 

varianta CZT_LTO 

varianta CZT_biomasa 

varianta plynofikace 

Porovnání environmentálních přínosů jednotlivých variant řešení proje 

varianta SO 2 (kg/rok) NOx (kg/rok) CO (kg/rok) VOC (kg/rok) PM 2,5 (kg/rok) CO 2 

nulová varianta 7 819 3 315 22 225 4 828 3 753 85 

varianta kotle 5 630 3 460 15 233 3 589 4 452 56 

varianta CZT_LTO N.E. N.E. N.E. N.E. N.E. 

varianta CZT_biomasa N.E. N.E. N.E. N.E. N.E. 

varianta plynofikace 253 1 278 356 244 1 177 62 

Strana 87 

(celkem 91)

Metodika výpočtu emisí: 

Vzhledem k absenci podrobných informací o skladbě paliv a kotlů o jmenovitém tepelném 

výkonu do 200 kW je emisní bilance ve studii proveditelnosti založena na této zjednodušené 

úvaze. 

V obci je v současné době 250 vytápěných objektů. Skladba paliv je 50 % pevných fosilních 

paliv (uhlí) a 50 % biomasa (dřevo). Při porovnávání jednotlivých variant nejsou brány 

v potaz změny v energetické potřebě a není brána v potaz ani jiná technická úroveň nových 

kotlů. V úvahu je brána pouze změna palivové základny. 

U varianty spočívající v pořízení nových lokálních kotlů se jako předpoklad bere to, že dojde 

k navýšení podílu spalování biomasy a biomasou budou vytápěny 2/3 objektů. 

U varianty spočívající v plynofikaci se jako předpoklad bere to, že zemním plynem bude 

vytápěno 80 % objektů a ve zbylých 20 % objektů bude spalována biomasa (dřevo). 

Emise na jeden rodinný dům podle emisních faktorů využívaných pro národní emisní bilanci 

(emisní faktory dle české legislativy, EMEP a UN FCCC) jsou tyto: 

palivo SO 2 (kg/rok) NOx (kg/rok) PM 2,5 (kg/rok) BaP (g/rok) CO (kg/rok) VOC (kg/rok) CO 2 (kg/rok) 

hnědé uhlí 57,55 11,52 6,62 3,24 172,80 34,17 6 838 

dřevo 5,00 15,00 23,40 12,40 5,00 4,45 0 

zemní plyn 0,02 2,64 0,03 0,00 0,53 0,11 3 137 



Analýza vztahu konceptu energeticky soběstačné obce a potřeby zlepšení kvality 

ovzduší 

Co je to Energeticky soběstačná obec? 

Cílem realizace projektů Energeticky soběstačných obcí není ani tak dosažení úplné 

energetické soběstačnosti konkrétní obce, ale spíše takové soběstačnosti, která přispěje 

Strana 88 

(celkem 91)

k vyváženému rozvoji obce. Tento cíl má navíc ekonomické opodstatnění kvůli vysokým 

cenám energií obecně a jejich možnému nedostatku. 

Zvyšování energetické soběstačnosti je vždy v prvé řadě založeno na hledání úspor. Snížení 

energetické potřeby (tepelné i elektrické energie) je prvním nezbytným krokem ke zvýšení 

energetické soběstačnosti obce. 

Častým příkladem zvyšování energetické soběstačnosti obce je využívání biomasy dostupné 

na katastru obce pro výrobu tepelné (případně elektrické) energie v rámci centralizovaného 

zásobování teplem v obci či pro přípravu paliva pro individuální spalování v lokálních kotlích 

v jednotlivých objektech. Tímto palivem je pak možno zásobovat jednotlivé domy, centrální 

kotelny, popřípadě i kotelny s výrobou elektrické energie. Zdroje paliva jsou energetické 

rostliny, obilí, sláma, seno, dřevo a různý odpad ze zemědělské produkce. 

Konkrétním úspěšným příkladem projektu energeticky soběstačné obce je obec Kněžice 

na Nymbursku (cca 400 obyvatel, cca 125 objektů). Ta vystavěla s pomocí 85 % dotace 

z Operačního programu Infrastruktura bioplynovou stanici s kogenerační jednotkou, která je 

nyní hlavním zdrojem energie v místě, a za další úsporná opatření, například zvýšení 

efektivity veřejného osvětlení. Investiční náklady na celý projekt se pohybovaly ve výši 135 

milionů korun. 

Projekt Energeticky soběstačná obec Kněžice zahrnuje soustavu centrálního zásobování 

teplem s rozvodem tepla, jíž jako zdroj slouží centrální kotelna na biomasu a bioplynová 

stanice, která celoročně vyrábí elektřinu a teplo. K ní je připojeno 149 automatických 

předávacích stanic, tj. 92 % trvale žijících obyvatel obce, kteří využívají vytápění a ohřev 

teplé užitkové vody z tohoto systému. 

Bioplynová stanice má 330 kW elektrický a 400 kW tepelný výkon. Její roční produkce činí 

přibližně 2600 MWh elektřiny. Kotelna na biomasu má pak výkon 1,2 MW. Další podrobné 

informace o tomto projektu jsou dostupné např. na: http://biom.cz/index.shtml?x=1931264. 

Zvýšení energetické soběstačnosti vs. zlepšení kvality ovzduší v obcích 

V situaci, kdy na území menší obce nejsou dostupná síťově vázaná media (tepelná energie 

z CZT, středotlaký plynovod) je vždy výhodné uvažovat současně o zvýšení energetické 

soběstačnosti a zlepšení kvality ovzduší. Různé aspekty řešení těchto dvou problémů jsou 

uvedeny níže: 

• v uvedeném případě prakticky vždy platí, že lokální spalovací zdroje hrají roli 

největšího znečišťovatele ovzduší a oba problémy tedy mohou mít společné 

řešení 

• v obou případech je vhodné uvažovat v prvním kroku o snížení energetické 

potřeby, v tomto ohledu se oba přístupy shodují 

• řešení těchto dvou problémů může mít protichůdné efekty s ohledem na rozdílnost 

cílů: v případě energeticky soběstačných obcí je kladen primárně důraz 

na nezávislost na dodávkách energie, což často vede ke spalování pevné biomasy. 

To je však zdrojem emisí znečišťujících látek, které jsou vyšší než při spalování 

plynných nebo kapalných fosilních paliv (zejména v porovnání se zemním plynem). 

V ideálním případě by měly být, jako zdroj energie, voleny bezemisní 

Strana 89 

(celkem 91)

obnovitelné zdroje nebo případně spalování plynných obnovitelných paliv 

(např. bioplyn). 

Zlepšení kvality ovzduší v … pomocí zvýšení energetické soběstačnosti 

Zvýšení energetické soběstačnosti obce může vést ke zlepšení kvality ovzduší, jak prokázala 

tato studie proveditelnosti, a to pomocí dvou variant: 

• Pořízením individuálních kotlů pouze na biomasu (a současně vyřešit výrobu paliva) 

• Výstavbou kotelny pro CZT na spalování biomasy 

U těchto dvou variant přispívá koncept energeticky soběstačné obce ke zlepšení kvality 

ovzduší. Obě dvě varianty však naráží na níže popsané bariéry. 

První varianta naráží na nemožnost podpory projektu jako celku. V současné době není 

k dispozici takový dotační titul, který by umožnil celé obci podpořit projekt na snížení 

tepelných ztrát v objektech (včetně rodinných domů, které vždy hrají významnou roli) a 

pořízení nízkoemisních kotlů. 

Druhá varianta naráží na vysokou investiční náročnost a současně ne tak vysokou 

finanční podporu ze strany dotací a dále na vysokou cenu tepla z CZT. Příčinou obou 

problémů je metodika finanční analýzy, která má za důsledek pokles absolutní výše dotace a 

zejména zvýšení ceny tepla. 

Strana 90 

(celkem 91)

Evropská unie 

Spolufinancováno z Prioritní osy 8 OPŽP – Technické 

pomoci, financované z Fondu soudržnosti 

Ministerstvo životního prostředí 

Státní fond životního prostředí České republiky 

www.opzp.cz 

Zelená linka 800 260 500 

dotazy@sfzp.cz 

Strana 91 

(celkem 91)

Studie typovÃ©ho projektu plynofikace obce - OperaÄnÃ­ program ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

Studie typovÃ©ho projektu plynofikace obce - OperaÄnÃ program ...