Ve formátu PDF.
Ve formátu PDF.
Ve formátu PDF.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Vítáme vás
Svatý týden
Květná neděle<br />
Květná neděle<br />
je poslední postní nedělí,<br />
po níž začíná "Svatý týden".<br />
Označení "květná" připomíná Ježíšův<br />
slavný vjezd do Jeruzaléma před<br />
židovskými velikonočními svátky -<br />
paschou, kdy ho zástupy nadšeně<br />
vítaly a mávaly ratolestmi.
Oslava tzv. "Svatého týdne", který začíná<br />
Květnou nedělí, vyžaduje slavnostní vstup,<br />
v němž se symbolicky naznačuje,<br />
že následujeme Pána na jeho cestě utrpení<br />
a účastníme se jeho kříže, abychom měli<br />
též podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě.<br />
Tato myšlenka se nejlépe vyjádří průvodem<br />
s požehnanými ratolestmi. Ty se žehnají s<br />
prosbou: "požehnej také nás, ať s radostí<br />
jdeme za svým Králem Kristem".
Květná neděle<br />
Hosanna.<br />
Pořečtěný tvar hebrejského zvolání<br />
znamenající: "Zachraň(uj), vysvoboď,<br />
zachovávej, pomoz, spas".<br />
Z pokorné prosby se význam slova<br />
změnil v jásavé zvolání a radostný<br />
pokřik. Tento žalm ohlašuje příchod<br />
Vykupitele...
Květná neděle<br />
Při bohoslužbách<br />
této neděle<br />
se poprvé čtou "pašije"<br />
(od slova passio = části<br />
evangelia, které popisují<br />
zatčení, odsouzení a<br />
umučení Ježíše Krista).
Pondělí Svatého týdne<br />
Iz 42,1-7<br />
Nebude křičet, nedá se slyšet na ulici.<br />
(První píseň o Hospodinově služebníku.)<br />
Jan 12,1-11<br />
Marie vzala libru drahocenného oleje,<br />
pomazala Ježíšovi nohy a utřela mu je svými<br />
vlasy.<br />
Nech ji. Ať jej uchová pro den mého pohřbu.
Úterý Svatého týdne<br />
Iz 49,1-6<br />
Proto tě dám národům jako světlo, aby se<br />
má spása rozšířila až do končin země.<br />
(Druhá píseň o Hospodinově Služebníku.)<br />
Jan 13,21-38<br />
Jeden z vás mě zradí ... Dříve než kohout<br />
zakokrhá, třikrát mě zapřeš.
Středa Svatého týdne<br />
Iz 50,4-9a<br />
Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou.<br />
(Třetí píseň o Hospodinově Služebníku.).<br />
Mt 26,14-25<br />
Jidáš Iškariotský - odešel k velekněžím a zeptal<br />
se jich: "Co mi dáte, když vám ho zradím?"<br />
Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno,<br />
ale běda tomu člověku, který Syna člověka<br />
zradí.
Missa Chrismatis<br />
V biskupských kostelech (katedrálách) se koná<br />
na Zelený čtvrtek dopoledne bohoslužba za<br />
účasti biskupa a všech kněží, kteří mohou<br />
přijít. Této mši se také říká Missa Chrismatis,<br />
protože se při ní světí posvátné oleje - oleum<br />
infirmorum (olej nemocných), oleum chrismatis<br />
(křižmo) a oleum catechumenorum (olej<br />
katechumenů). Dále se při této bohoslužbě<br />
obnovují kněžské a jáhenské sliby.
VELIKONOČNÍ TŘÍDENÍ<br />
(TRIDUUM)<br />
Slavnost <strong>Ve</strong>likonoc je tak tvořena<br />
Zeleným čtvrtkem, <strong>Ve</strong>lkým pátkem,<br />
Bílou sobotou a Nedělí zmrtvýchvstání.<br />
(Podle židovského počítání začínal<br />
nový den po západu slunce,<br />
proto jsou tyto dny skutečně tři.)
VELIKONOČNÍ TŘÍDENÍ<br />
(TRIDUUM)<br />
Vrcholem a středem liturgie<br />
je slavnost tří velikonočních dnů<br />
utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně.<br />
Toto třídení začíná večerní mší<br />
na Zelený čtvrtek a končí modlitbou<br />
večerních chval o <strong>Ve</strong>likonoční neděli.<br />
(třídení se píše jedno n)
Zelený čtvrtek<br />
Zelený čtvrtek<br />
je dnem připomínky<br />
poslední večeře,<br />
kterou slavil Ježíš<br />
s apoštoly<br />
a při níž ustanovil<br />
svátost kněžství<br />
a Eucharistie
Zelený čtvrtek<br />
- Bohoslužba slova<br />
- Obřad mytí nohou<br />
- Bohoslužba oběti<br />
- Přenesení eucharistie<br />
- Obnažení oltáře<br />
- Modlitba v Getsemanech
Zelený čtvrtek<br />
Při chvalozpěvu "Sláva na výsostech<br />
Bohu" se rozezní zvony a varhany,<br />
jež utichnou až do<br />
"Sláva na výsostech Bohu"<br />
velikonoční noci.
Zelený čtvrtek<br />
Mytí nohou je vzpomínka poslední<br />
večeře, při které Ježíš umyl svým<br />
učedníkům nohy. Umývání nohou bylo<br />
úkolem otroků vůči hospodářům domu<br />
a Ježíš dal tímto gestem najevo, že<br />
nechce vládnout, ale sloužit a že jeho<br />
láska k lidem nemá hranic a vede až k<br />
vydanosti ve smrti kříže.
Zelený čtvrtek<br />
Přenesení eucharistie<br />
– po modlitbě po přijímání kněz<br />
přenese eucharistii na připravené<br />
místo v kostele a potom se obnaží<br />
všechny oltáře a odnesou se nebo<br />
zahalí všechny kříže v kostele. To vše<br />
na znamení Ježíšovy opuštěnosti.
Zelený čtvrtek<br />
Modlitba v Getsemanech<br />
večer se mohou věřící sejít na místě<br />
v kostele k tomu upraveném<br />
ke společné modlitbě,<br />
při níž rozjímají o Ježíšově zápase,<br />
úzkosti a opuštěnosti v Getsemanské<br />
zahradě a bdí s ním na základě jeho<br />
prosby adresované apoštolům: Bděte a<br />
modlete se.
<strong>Ve</strong>lký Pátek<br />
<strong>Ve</strong>lký pátek je dnem přísného půstu<br />
a připomínky Ježíšovy křížové cesty<br />
a ukřižování. V tento den se od<br />
pradávna neslaví mše, jen liturgická<br />
památka, která se skládá ze tří částí:<br />
- bohoslužba slova<br />
- uctívání kříže<br />
- svaté přijímání
<strong>Ve</strong>lký Pátek<br />
Těžištěm velkopáteční bohoslužby<br />
slova jsou pašije podle Jana.<br />
Církev dnes dává vzor modlitby<br />
ve velkých přímluvách, které pocházejí<br />
od prvních křesťanů. Po výzvě kněze<br />
naznačující úmysl, následuje chvíle<br />
setrvání v modlitbě, která je zakončená<br />
hlasitou modlitbou kněze.
<strong>Ve</strong>lký Pátek<br />
Obřad uctívání kříže<br />
jsou dva způsoby – s křížem zahaleným,<br />
který je knězem postupně odhalován<br />
a nebo s křížem nezahaleným, který<br />
je přinášen kostelem dopředu s trojím<br />
pokleknutím. Vždy na výzvu kněze:<br />
„Hle, kříž, na kterém umřel Spasitel<br />
světa“. lid odpovídá: „Klaníme se Ti,<br />
Pane Ježíši Kriste“.
<strong>Ve</strong>lký Pátek<br />
Svaté přijímání:<br />
Eucharistie se přinese z bočního oltáře,<br />
byla včera proměněna i pro dnešní<br />
obřady. Po přijímání se opět uloží<br />
do bočního oltáře.<br />
Není požehnání, jen modlitba na závěr.<br />
Všichni se v tichosti rozejdou.
BÍLÁ SOBOTA<br />
Na Bílou sobotu bdí věřící<br />
na modlitbách u Kristova hrobu.<br />
V kostelech bývá na jednom<br />
místě znázorněn Ježíšův hrob.<br />
Obětní stůl i oltář je obnažen<br />
a neslaví se mše svatá.
<strong>Ve</strong>likonoční vigilie<br />
Dle starodávného zvyku, vycházejícího<br />
ze židovského počítání času, začíná<br />
nový den již po západu slunce.<br />
Oslava význačných svátků a událostí<br />
tak začínala již v předvečer příslušného<br />
svátku - tzv. vigilie. Oslava vzkříšení tak<br />
tedy začíná večer na Bílou sobotu,<br />
anebo v noci.
<strong>Ve</strong>likonoční vigilie<br />
Oslava <strong>Ve</strong>likonoční noci<br />
má tuto strukturu:<br />
- oslava velikonočního světla<br />
- bohoslužba slova<br />
- křestní obřady<br />
- bohoslužba oběti - eucharistie
<strong>Ve</strong>likonoční vigilie<br />
Liturgie veliké noci začíná požehnáním<br />
ohně, od něhož se zapálí velikonoční<br />
svíce - paškál.<br />
Název velikonoční svíce "paškál"<br />
pochází z latinského "paschale" -<br />
velikonoční.<br />
Svíce je znamením vzkříšeného Krista,<br />
"pravého světla, které osvěcuje<br />
každého člověka"
<strong>Ve</strong>likonoční vigilie<br />
<strong>Ve</strong>likonoční svíce je vnášena do kostela<br />
a kněz zpívá: Světlo Kristovo.<br />
Všichni odpovídají: Sláva tobě, Pane.<br />
Po druhém zpěvu kněze si všichni zapálí<br />
svíčky od velikonoční svíce.<br />
Po třetím zpěvu se rozsvítí<br />
světla v kostele.
<strong>Ve</strong>likonoční vigilie<br />
Poté následuje velikonoční chvalozpěv<br />
(Exultet). Ten je chválou světla, které<br />
dává Bůh svému lidu: "Pohleď, jak na<br />
celém světě rychle zmizely temnoty",<br />
protože, "to je ta noc, o které je psáno:<br />
Noc jako den se rozjasní“.
<strong>Ve</strong>likonoční vigilie<br />
Bohoslužba slova<br />
Po chvalozpěvu všichni usednou a<br />
zhasnou svíčky. Následují čtení ze<br />
Starého zákona.<br />
Je možno vybrat ze sedmi čtení.
<strong>Ve</strong>likonoční vigilie<br />
Po posledním starozákonním čtení<br />
se rozsvítí svíce na oltáři a zpívá<br />
chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu.<br />
Opět se po třech dnech rozezní varhany<br />
a zvony a jako antifona k Žalmu zazní<br />
radostné Aleluja, které se nezpívalo<br />
po celou dobu postní.<br />
Následuje modlitba a čtení z Nového<br />
zákona.
<strong>Ve</strong>likonoční vigilie<br />
Křestní bohoslužba<br />
1. Zpívají se litanie ke všem svatým.<br />
2. Svěcení vody, (následuje křest).<br />
3. Obnova křestního vyznání.<br />
Na znamení obnovy kropí kněz lid<br />
svěcenou vodou.
<strong>Ve</strong>likonoční vigilie<br />
Bohoslužba oběti<br />
Vrchol velikonoční vigilie.<br />
Setkáváme se se vzkříšeným Kristem.<br />
Přijetím viditelného Chleba se spojíme<br />
s Tělem a Krví vzkříšeného Pána.<br />
A to je záruka našeho vzkříšení při jeho<br />
druhém příchodu.
<strong>Ve</strong>likonoční pondělí<br />
Hlavní den jarních svátků – pomlázka,<br />
která nemá s církevními svátky<br />
nic společného.<br />
Vychází z tradic doby předkřesťanské.<br />
Pohan utrhl čerstvý proutek do kterého<br />
vstoupila míza – plodivá síla – a mrskal<br />
pole a modlil se k pohanskému bohu, aby<br />
plodivá síla přešla do pole a byla úroda. A<br />
mrskal kravičku… a mrskal manželku…
Change language