ZDE - Sweb.cz
ZDE - Sweb.cz
ZDE - Sweb.cz
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Systém živočichů<br />
Triblastika, Kruhoústí<br />
Kmen: Mlžojedni – Xenoturbellida<br />
Kmen: Ostnokožci – Echinodermata<br />
Třída: Hadice<br />
Třída: Lilijice<br />
Třída: Hvězdice<br />
Třída: Ježovky<br />
Třída: Sumýši<br />
Kmen: Polostrunatci – Hemichordata<br />
Třída: Žaludovci<br />
Třída: Křídložábří<br />
Kmen: Strunatci – Chordata<br />
Podkmen: Pláštěnci – Urochordata, Tunicata<br />
Třída: Sumky<br />
Třída: Salpy<br />
Třída: Vršenky<br />
Podkmen: Bezlebeční – Cephalochordata<br />
Podkmen: Obratlovci – Vertebrata<br />
Nadtřída: Bezčelistnantci – Agnatha<br />
Třída: Sliznatky – Myxini<br />
Hadice černá<br />
Lilijice středomořská<br />
Hvězdice vzácná<br />
Ježovka obecná<br />
Sumýš obecný<br />
Žaludovec kyjovitý<br />
Sumka červená<br />
Ohnivka atlanská<br />
Vršenka středozemní<br />
Kopinatec plžovitý<br />
Sliznatka cizopasná<br />
Třída: Mihule – Cephalaspidomorphi<br />
Řád: Mihulotvární<br />
Nadtřída: Čelistnantci – Gnathostomata<br />
Třída: Paryby – Chondrychthyes<br />
Podtřída chiméry (Helocephali)<br />
Řád: chimérotváří Chimaeriformes<br />
Podtřída: Příčnoústí – Elasmobrachii<br />
Nadřád: Galeomorphi – (Žraloci)<br />
Mihule říční<br />
Čeleď: Chimérovití – Chimaeridae Chiméra lusitánská<br />
Čeleď: Chimérovkovití – Callorhynchyidae<br />
Čeleď: Pachimérovití – Rhinochimaeridae Pachiméra Haeckelova<br />
Řád: Různozubci – Heterodontiformes<br />
Řád: Malotlamci – Orectolobiformes<br />
Řád: Obrouni - Lamniforme<br />
Řád: Žralouni – Carcharhiniformes<br />
Nadřád: Squaleomorphi<br />
Řád: Šedouni – Hexanchiformes<br />
Řád: Drsnotělci – Echinorhiniformes<br />
Řád: Ostrouni – Squaliformes<br />
Řád: Polorejnoci – Squatiniformes<br />
Řád: Pilonosi – Pristiophoriformes<br />
Nadřád: Batoidea – (rejnoci)<br />
Řád: Parejnoci – Torpediniformes<br />
Řád: Pilouni – Pristiformes<br />
Řád: Praví rejnoci - Rajiformes<br />
Čeleď: Kytarovcovití – Rhinidae<br />
Čeleď: Rhynchobatidae<br />
Čeleď: Pilohřbetovití - Rhinobatidae<br />
Čeleď: Rejnokovití - Rajidae<br />
Řád: Trnuchy - Myliobatiformes<br />
Čeleď: Trnuchovití- Dasyatidae<br />
Čeleď: Myliobatidae - Mantovití<br />
Různozubec Francisův<br />
Žralok obrovský<br />
Žralok bílý<br />
Žralok bělavý<br />
Žralok šedý<br />
Žralok cookův<br />
Ostroun obecný<br />
Polorejnok křídlatý<br />
Pilonos japonský<br />
Parejnok elektrická<br />
Piloun mnohozubý<br />
Kytarovec křivoústý<br />
Kytarovec jemenský<br />
Pilohřbet tajvanský<br />
Rejnok ostnatý<br />
Trnucha modroskvrná<br />
Manta obrovská<br />
1
! bylo v každé zkoušce - buď sestavení kladogramu<br />
nebo fenogramu na základě znaků !<br />
2
Druhoústí - Deuterostomia<br />
Tradičně uváděné odvozené znaky:<br />
⇒ tělo rozdělené do tří oddílů<br />
⇒ enterocélní způsob vzniku célomu<br />
⇒ radiální (nebo bilaterální) rýhování vajíčka<br />
⇒ druhotný vznik ústního otvoru<br />
Nyní se uvažuje o tom, že alespoň některé z těchto znaků mohou mít starobylý charakter a vznikaly již v časné<br />
fylogenezi bilaterálních živočichů. Skutečné apomorfie druhoústých mohou být:<br />
⇒ žaberní štěrbiny (faryngotremie)<br />
⇒ endogenní sialové kyseliny, které se podílí na mezibuněčné komunikaci<br />
⇒ pravolevá asymetrie těla a célomových dutin<br />
4
Kmen: Mlžojedi – Xenoturbellida<br />
- mořští, slimákovitý tvar těla 2-3 cm<br />
- váčkovitá trávicí soustava, ústa na břišní straně, kožně svalový vak, řitní otvor není vytvořen<br />
- leze po mořském dně v hloubce 60-100m u švédského pobřeží, Skotska a v severrním Jadranu<br />
Kmen: Ostnokožci – Echinodermata<br />
- pouze mořští živočichové s paprsčitě souměrným tělem (larvy jsou bilaterálně souměrné)<br />
- bentický způsob života<br />
- na ochranu mají pedicelárie – také čistící funkce<br />
- v pokožce mají vápenité útvary mezodermálního původu<br />
- většinou jsou gonochoristé<br />
- unikátním jevem je tzv. ambulakrální soustava – systém vodních cév ovládající tlakem pohyb drobných panožek i<br />
pohyb celého živočicha, dále soustava umožňuje dýchání, příjem potravy, senzorické vnímání – madreporit umožňuje<br />
komunikaci s vnějším prostředím<br />
- vyznačují se velkou regenerační schopností<br />
Třída: Lilijice – Crinoidea<br />
- starobylá skupina, zástupci žijí volně i přisedle, tělo vyztuženo váp. destičkami<br />
- centrální kalich, ramena, pinnule<br />
Třída: Hadice – Ophiuroidea<br />
- často dravci, mají terčovité tělo, ze kterého vybíhá 5 štíhlých ramen (někdy větvených), nemají<br />
Třída: Hvězdice – Asteroidea<br />
- ramena jsou plynule navazující na tělo, jsou tam umístěny gonády a výběžky trávicí rubice<br />
- ústa naspod a anus nahoře<br />
- predátoři, živí se korály, houbovci a často pomoci vychlípitelného žaludku i měkkýši a ostatními ostnokožci<br />
5
Třída: Ježovky – Echinoidea<br />
- kulovité tělo spojené z vápenitých destiček a pokryté ostny<br />
- pohlcují drobné organismy, vylučují jedovatý sekret<br />
- řitní otvor, gonády a madreporit mají na hřbetní straně, ústa naspod tzv. Aristotelova lucerna<br />
- jsou volně pohyblivé, jedna podtřída žije zahrabána v písku<br />
Třída: Sumýši – Holothuroidea<br />
- tvz. „mořská okurka“, sekundárně bilaterální souměrnost<br />
- ambulakrální nožky jsou soustředěny kolem ústního otvoru a slouží k zachytávání drobných<br />
- organismů<br />
- protáhlé tělo, mají dýchací orgán vodní plíce, dva vaky vychlípené v zadní části střeva, které mají<br />
- také vylučovací funkci<br />
- proti nepříteli vylučuje lepivá vlákna a jed tzv. Cuviérovými žlázami a může odvrhnout část střeva, aby<br />
odvrátil pozornost (střevo se rychle zregeneruje)<br />
- sumýši v řadě zemí slouží jako potrava<br />
Kmen: Polostrunatci – Hemichordata<br />
- jsou patrně výchozí vývojovou skupinou strunaců<br />
- je u nich vyvinut orgán podobný struně hřbetní, tzv. stomochord, vychlípenina hltanu, která má podobnou stavbu<br />
jako struna hřbetní; vyztužuje přední část těla ale jsou zřejmě evolučně nezávislé<br />
- nervový systém tvoří hřbetní a břišní pruh<br />
- mohou se rozmnožovat pohlavně i nepohlavně (odškrcením části zadečku)<br />
Třída: Žaludovci - Balanoglossa<br />
Žaludovec kyjovitý – Balanoglossus clavigerus<br />
- velikost 30 cm<br />
- žije zahrabán v mořském dně ve Středozemním<br />
moři a v severním Atlantiku, vysunuje pouze<br />
přední část k nasávání potravy<br />
- larvy se volně vznáší ve vodě<br />
6
Třída: Křídložábří – Pterobranchia<br />
- v dospělosti přisedlí, tvoří kolonie<br />
Kmen: Strunatci – Chordata<br />
pleziomorfní znaky – původní primitivní znaky sdílené od vzdáleného společného předka<br />
- oboustranně souměrné tělo<br />
- tři zárodečné listy – ektoderm, entoderm, mezoderm<br />
- druhotná tělní dutina – coelom<br />
- žaberní štěrbiny – prolamují se v hltanu, mají dýchací funkci (u vyšších obratlovců se objevují pouze v určité části<br />
embryonálního vývoje, později zanikají)<br />
- během zárodečného vývoje se prvoústa uzavírají a v jejich místě později vzniká řitní tvor, ústní otvor se prolamuje<br />
- druhotně na druhém konci těla<br />
apomorfní znaky – těmito znaky se strunatci liší od ostatních živočichů<br />
- struna hřbetní – chorda dorsalis, tvoří základ vnitřní kostry, u nejnižších strunatců (u pláštěnců a bezlebečných)<br />
zůstává jedinou oporou těla, u vyšších strunatců je postupně zatlačována páteří, objevuje se pouze v určité části<br />
embryonálního vývoje<br />
- základem nervové soustavy je trubice s centrálním kanálem, probíhá podélně tělem na hřbetní straně nad chordou<br />
dorsalis<br />
- trávicí trubice leží pod chordou dorsalis, probíhá podélně tělem a vyúsťuje řitním otvorem na břišní straně před<br />
koncem těla – vzniká pravý postnatální ocas<br />
- uzavřená cévní soustava, srdce leží na břišní straně a pumpuje krev směrem k hlavě (druhotně není u kopinatce)<br />
Obratlovci<br />
Bezlebeční<br />
Pláštěnci<br />
Obratlovci<br />
Pláštěnci<br />
Bezlebeční<br />
7
Podkmen: Pláštěnci – Urochordata, Unicata<br />
- mořští živočichové<br />
- vývojově nejnižší strunatci – chorda dorsalis v dospělosti zachována pouze u vršenek<br />
- soudečkovité nebo vakovité tělo<br />
- jednovrstevná pokožka na povrch vylučuje tuhý plášť – tunica, který je tvořen tunicinem (polysacharid podobný<br />
celulóze)<br />
- otevřená cévní soustava, srdce pohání krev oběma směry<br />
- hermafrodité s nepřímým vývojem, mohou se rozmnožovat i pučením<br />
- larvy jsou pohyblivé – mají stavbu těla více podobnou strunatcům (mají chordu dorsalis, v dospělosti mizí) než je<br />
stavba těla dospělců<br />
- dospělci žijí přisedle nebo se vznáší<br />
Třída: Sumky – Ascidiacea – ! bylo v testu !<br />
- jsou hermafrodité<br />
- larvy jsou pohyblivé podobné pulci a žijí několik hodin -3 dny<br />
- dospělci žijí přisedle ve velmi studených<br />
- vodách jednotlivě i v koloniích, žijí rok a jsou<br />
primitivnější než larva<br />
Sumka červená - Halocynthia papillosa<br />
Sumka hrbolatá - Phallusia mammilata<br />
Třída: Salpy – Thaliacea<br />
- mají soudečkovité tělo, pohybují se pomocí stahů<br />
- svalů, které vypuzují vodu z těla ven<br />
- mají červenou nebo oranžovou barvu<br />
- žijí v koloniích, které se vznášejí mořem nebo<br />
přisedle<br />
- rozmnožování pohlavní i nepohlavní, velmi složitá<br />
rodozměna<br />
Třída: Vršenky – Copelata<br />
- nejvyspělejší z pláštěnců, mají po celý život chordu<br />
dorsalis<br />
- k životu potřebují světlo, zdržují se u hladiny, kde se živí<br />
řasami<br />
- žijí ve schránkách z tunicinu (vápník a bílkovina)<br />
- tělo rozlišené na trup a ocásek, pohyb ocásku zajišťuje<br />
proudění vody schránkou<br />
- mají tzv. sítko, kterým filtrují (když se zanese, tak se z něj<br />
vršenky svléknou)<br />
8
Podkmen: Bezlebeční – Cephalochordata<br />
Místo výskytu:<br />
- mořští živočichové obývající mělčiny<br />
Tvar těla, tělní pokryv, kostra, svaly:<br />
- velikost 5 – 6 cm<br />
- rybovitý tvar těla, hlavový i ocasní konec výrazně odlišné<br />
- jednovrstevná pokožka<br />
- oporou je struna hřbetní a je zachována po celý život (na rozdíl od obratlovců je u bezlebečných chorda<br />
dorsalis delší než nervová trubice, začíná již v hlavové části)<br />
- pohyb zajišťuje příčně pruhované svalstvo po stranách těla<br />
Nervová soustava:<br />
- shodná s obratlovci, nervová trubice po celé délce hřbetní strany těla, vpředu rozšířená, chybí však skutečný<br />
mozek a spinální ganglia<br />
Smysly:<br />
- podél celé nervové trubice jsou primitivní jednobuněčné smyslové orgány<br />
Dýchací soustava:<br />
- dýchají celým povrchem těla<br />
Trávicí soustava:<br />
- trubicová, ústní otvor lemován pohyblivými tykadly, hltan je proděravěn žaberními štěrbinami – ty slouží<br />
filtraci potravy<br />
- nemají žaludek, ale střevo vybíhá v tzv. slepý vak, který produkuje trávicí enzymy napomáhající vstřebat<br />
potravu, dále produkuje hormony a ukládá se v něm tuk a glykogen<br />
- Cévní soustava:<br />
- uzavřená, bez srdce, mají pouze cévní rozšířeninu tzv. žilní splav, odkud vychází hlavní tepna – břišní aorta,<br />
krev je bezbarvá<br />
Rozmnožování:<br />
- gonochoristé, pohlaví se ale nedá určit, gonády jsou umístěny po stranách hltanu<br />
- mimotělní oplození, rozeznáváme stadium embryonální, larvální a postlarvální<br />
Kopinatec plžovitý – Branchiostoma lanceolatum<br />
- žije kolem teplých evropských břehů<br />
- noční živočich, přes den je zahrabán v písku<br />
9
Podkmen: Obratlovci – Vertebrata<br />
- vývojově nejdokonalejší strunatci s dobře vyvinutými smysli a nervovou soustavou<br />
Místo výskytu:<br />
- jsou rozšířeni ve všech prostředích<br />
Tvar těla, tělní pokryv, kostra, svaly:<br />
- jsou různé velikosti, pohyblivý s pevnou vnitřní kostrou<br />
- tělo rozlišeno na tři části – hlava, trup, ocas<br />
- vícevrstevná pokožka, produkuje různé deriváty (pancíře, šupiny, peří, srst), pod ní je škára<br />
- vnitřní kostěná kostra nahrazuje chordu dorsalis (obsahuje i malé množství chrupavčité části), je členěna na<br />
lebku, páteř a kostru končetin<br />
- vyskytuje se svalovina příčně pruhovaná, hladká a srdeční<br />
Nervová soustava:<br />
- trubicová, rozlišená na CNS (mozek, mícha) a periferní nervy<br />
Smysly:<br />
- dobře vyvinuté, velmi různorodé např. komorové oko, blanitý labyrint vnitřního ucha, čichové ústrojí<br />
Dýchací soustava:<br />
- dýchají žábrami, plicními vaky nebo plícemi<br />
Trávicí soustava:<br />
- trubicová, dobře vyvinutá, její anatomie závisí na druhu<br />
Cévní soustava:<br />
- uzavřená, složená ze svalnatého srdce a cév, je napojena na mízní soustavu<br />
Vylučovací soustava:<br />
- párové ledviny<br />
Rozmnožování:<br />
- gonochoristé, výjimku tvoří některé ryby, vývoj většinou přímý, výjimku tvoří někteří vodní obratlovci<br />
- u vodních je častější vnější oplození, s přechodem na souš se vyvinulo oplození vnitřní<br />
Nadtřída: Bezčelistnantci – Agnatha<br />
- Charakteristika:<br />
- ústa bez čelistí<br />
- struna hřbetní zachována i u dospělců<br />
- žaberní oblouky se nepodílejí na stavbě lebky<br />
- žábry jsou umístěny uvnitř žaberního koše, navenek ústí drobnými póry<br />
- nepárová nozdra<br />
- ve vnitřním uchu jen dva polokruhové kanálky<br />
- pohlavní orgány nemají samostatné vývody<br />
Třída: Sliznatky – Myxini<br />
Charkterisika:<br />
- tvoří samostatnou evoluční větev<br />
- nemají šupiny<br />
- přítomna jsou 4 rudimentální srdce<br />
- mořští živočichové obývající spíše chladná moře sliznatky jsou živočichové hadovitého tvaru<br />
dosahující délky obvykle od 20 cm do 1 m<br />
- oporou jejich těla je struna hřbetní, na ní se někdy vyskytují náznaky obratlů, které jsou však jen<br />
velmi primitivní (lépe jsou vyvinuty u mihulí)<br />
- místo pravých úst mají otevřený kruhovitý disk vyzbrojený rohovitými zuby, tato ústa se nedají<br />
zavřít<br />
- kůže sliznatek obsahuje mnoho slizových žláz vyměšujících množství lepkavého slizu<br />
- predátoři (mořští bezobratlí), nekrofágové (mrtvé, poraněné ryby)<br />
- mohou vlézt skřelemi do ryby a vyžrat vnitřnosti<br />
- dýchají žaberními váčky – mají nosohypofyzární vak (propojení nozder s hltanem)<br />
- oči jsou zakrnělé, leží pod kůží<br />
- nepárová pohlavní žláza, přední oddíl má stavbu samičí a zadní samčí gonády, přesto jsou<br />
gonochoristé – během života je aktivní pouze jedna část, vývoj přímý<br />
- jeden řád – sliznatkotvární a jedna čeleď sliznatkovití<br />
Sliznatka cizopasná – Myxome glutinosa<br />
10<br />
Třída: Mihule – Cephalaspidomorphi<br />
Charkterisika:<br />
- mihule jsou primárně sladkovodní, anadromní (rozmnožují se ve vodách sladkých, kde
se líhnou a žijí jejich larvy, zatím co dospělci obývají moře) nebo čistě sladkovodní obratlovci bez<br />
čelistí<br />
- oporou těla je chorda, je vyvinuta primitivní chrupavčitá kostra<br />
- hadovité protáhlé tělo s nepárovým ploutevním lemem, chybí šupiny<br />
- smysli jsou jednoduché , vytvořen např. proudový orgán po stranách hlavy<br />
- přítomno vždy 7 žaberních oblouků, nosohypofyzární vak končí slepě<br />
- ústní ústrojí tvoří přísavný terč s různým počtem zubů přizpůsobený parazitickému<br />
způsobu života, mihule se přisávají na ryby a strouhanými pohyby rozrušují tělní stěnu a živí se krví<br />
spolu nastrouhanou kašovitou hmotou<br />
- některé druhy především sladkovodní v dospělosti nepřijímají potravu<br />
- rozmnožování 1x za život, vývoj nepřímý přes larvu mnoha<br />
- 1 řád - mihulotvární, 1 čeleď mihulovití<br />
Mihule říční – Lampetra fluviatilis<br />
- parazitický, migratorní druh<br />
Mihule potoční – Lampetra planeri<br />
- neparazitická, nemigratorní, v dospělosti nepřijímá potravu<br />
- po tření hyne<br />
Nadtřída: Čelistnatci – Gnathostomata<br />
- mají čelisti vzniklé přeměnou prvních žaberních oblouků<br />
- žaberní oblouky se podílejí na stavbě lebky<br />
- mají párové končetiny a vnitřní kostru (chorda zachována jen vyjímečně)<br />
- žábry ektodermálního původu jsou uloženy vně žaberního koše, nejsou ve váčcích<br />
- suchozemští dýchají plícemi<br />
- vznikly pohlavní vývody odvozené od vývodů vylučovacích<br />
11<br />
! bylo v testu – napsat plným rodovým a druhovým jménem 4 paryby !<br />
Třída: Paryby – Chondrychthyes<br />
Místo výskytu:<br />
- vodní obratlovci, především mořské prostředí – žádné extrémy<br />
- nejvíce pobřežní a ostrovní šelf, 505 všech žije do hloubky 200 m a 85% do hloubky<br />
2000 m<br />
- 5% žraloků včetně rejnoků proniklo na širý oceán (manta), dalších 5% osídlilo sladké<br />
vody (dvě čeledi rejnoků – Potamotrygoninae, Dasyatidae a ze žraloků bullshark a piloun)<br />
Tvar těla:<br />
- hydrodinamický, umožňuje dosahovat velké rychlosi, často jsou to dravci<br />
- mají spodní ústa ve tvaru příčné štěrbiny, vytvořeno rostrum (přední část hlavy<br />
přesahuje přes ústa)<br />
- končetiny mají ve tvaru ploutví- párové- prsní a břišní<br />
- nepárové- hřbetní, řitní a ocasní<br />
- ocasní ploutev je nesouměrná tzv. heterocerkní<br />
Kůže:<br />
- pokryta plakoidními šupinami, které proráží pokožku a dělají jí drsnou (základem je<br />
- dentin a na povrchu email)<br />
- na čelistech se mění v silné zuby, během života se jim zuby mění, žralok vyprodukuje až 30 000<br />
zubů za život<br />
Kostra:<br />
- chrupavčitá kostra, chorda dorsalis zachována po celý život, je prostoupena neúplnými<br />
těly obratlů , nikdy se nemění v pravou kost (zkamenělé se nacházejí pouze zuby, chrupavčitá kostra<br />
se nezachová)<br />
Nervová soustava:<br />
- mozek protáhlý, pětidílný – prodloužená mícha, střední mozek, mezimozek, mozeček a<br />
koncový mozek, má dobře vyvinuty čichové laloky koncového mozku<br />
Smysly:<br />
- dobře vyvinuté jsou chuť, čich, proudový orgán, rovnovážně sluchový a zrakový orgán,<br />
mají tzv. Lorenziho ampule, které registrují hydrostatický tlak, teplotu a elektrické pole<br />
- smyslové ústrojí čichu je v ústech a hltanu<br />
- oči jsou velké, ale malá ostrost vidění<br />
Dýchací soustava:<br />
- dýchají žábrami, které ústí na povrch 5-7 žaberními otvory<br />
- nemají žádné přidatné dýchací orgány, plynový měchýř není vytvořen<br />
Trávicí soustava:<br />
- tvoří ji ústa, hltan, jícen, žaludek a střevo (obsahuje spirální řasu - tyflosolis), končí<br />
rektem a ústí do kloaky
- mají veliká játra až 25% hmotnosti žraloka, která obsahují hodně oleje (je lehčí než<br />
voda, tak nadnáší) a slouží také jako hydrostatický orgán<br />
- mají pomalý metabolismus, což souvisí s pomalým růstem a dlouhověkostí (dožívají se<br />
až 60 let, ale odhad věku komplikují chybějící kosti, takže to není jisté)<br />
- potravní nároky<br />
lovci – Hexantus, Isurus, alias, Squalus, Lamna, Carcharodon<br />
planktonofágové – Cetorhinus, Rhincodon, rejnoci –Myliobatidae<br />
bentofágové – Heterodontus, Scyliorhinus, Pristiophorus, Squatina, většina rejnoků<br />
- hyperosmotičtí žraloci nemusejí doplňovat vodu pitím<br />
Cévní soustava:<br />
- srdce je rozděleno na žilný splav, předsíň, komoru, a tepenný násadec<br />
- krev obsahuje cc 1% močoviny, což napomáhá vyrovnání osmotického tlaku s mořským<br />
prostředím<br />
Vylučovací soustava:<br />
- vylučují ledvinami moč<br />
Rozmnožování:<br />
- gonochoristé, oplození vnitřní, u žraloků přeměnou části břišních ploutví vznikají kopulační<br />
orgány tzv.pterygopody, oplodnění vnitřní, samice 3x silnější kůže než samci, protože je při aktu<br />
vždy pokoušou<br />
- nemají plodové obaly, patří mezi anamnia - bezblanní<br />
- jsou živorodí i vejcorodí<br />
- vyskytuje se kanibalismus<br />
- 40% vejcorodých, březost a 24 měsíců, rodí se malý počet mláďat<br />
- u živorodých je vývoj embrya od několika týdnů až do 15 měsíců – nitroděložní výživa embrya -<br />
oophagye (pojídání ovulovaných neoplodněných vajíček npř. Mako, great-white), embryophagye<br />
(pojídání okolních embryí tím nejsilnějším embryem např. žralok písečný) a žloudková placenta<br />
(analogické savcům např. Carcharhinidae, Sphymidae) nebo manta výživa děložním mlékem<br />
- živorodí mají 2-100 mláďat, gravidita 2 roky ostroun a 3,5 roku žralok obrovský<br />
Podtřída: Celohlaví (chiméry) – Helocephali<br />
- mořští živočichové, obývající různé hloubky<br />
- nemají žebra, žaludek, spirakulum<br />
- vejcorodí – vajíčko podobné žraločímu<br />
- výrazný pohlavní dimorfismus, samice jsou větší, samci mají pterygopody, klaspery (kopul.orgány)<br />
a nepárový výrustek na hlavě – tenaculum, který samici přichycuje při páření<br />
- horní čelist pevně spojena s lebkou – z toho pramení „holocephali“<br />
- jeden žaberní kryt<br />
- oddělený anální a urogenitální otvor<br />
- trn s jedovou žlázou<br />
Řád: Chimérotváří – Chimaeriformes<br />
Čeleď: Chimérovití – Chimaeridae<br />
Chiméra lusitámská - Hydrolagus lusitanicus<br />
12<br />
Čeleď: Chimérovkovití – Callorhynchyidae
Čeleď: Pachimérovití – Rhinochimaeridae<br />
Pachiméra Haeckelova - Harriotta haeckeli<br />
Podtřída: Příčnoústí – Elasmobrachii<br />
Nadřád: Galeomorphi – (Žraloci)<br />
- torpédovitý tvar těla<br />
- většinou protáhlý rypec<br />
- na spodní straně příčná ústa<br />
- obvykle 5 žaberních štěrbin<br />
Řád: Různozubci - Heterodontiformes<br />
- 2 hřbetní ploutve, řitní ploutev a trny v ploutvých<br />
Různozubec portjacksonský – Heteredontus portjacksoni<br />
Různozubec Francisův – Heterodontus francisi<br />
Řád: Malotlamci - Orectolobiformes<br />
- dvě hřbetní ploutve bez trnů, tlama nedosahuje k oku<br />
Wobegong skvrnitý – Orectobulus maculatus<br />
Žralok obrovský – Rhindocon typus<br />
- největší žralok 18m délka, váha 12 t<br />
- žíví se planktonem, filtruje přes žábry<br />
Žralok mako – Isurus oxyrynchus<br />
Řád: Obrouni – Lamniformes<br />
- podobní a příbuzní řádu Carcharhiniformes, odlišují se nepřítomností spodního<br />
víčka<br />
- rychlý plavci, mají silné zuby, loví ryby a další obratlovce<br />
- výjimkou je žralok veliký, který se živí planktonem<br />
- největší kolem 7 m, začíná být ohroženým druhem, protože je považován za<br />
zabijáka a jeho lov je pro některé vyhledávaným adrenalinovým „sportem“<br />
Žralok nosatý – Lamna nasus<br />
Žralok veliký – Cetorhinus maximus<br />
- živí se planktonem<br />
Žralok mako – Isurus oxyrynchus<br />
Žralok bělavý – Carcharhinus leucas<br />
Řád: Žralouni - Carcharhiniformes<br />
- podobní a příbuzní řádu Lamniformes, odlišují se přítomností spodního víčka<br />
Žralok bělavý – Carcharhinus leucas<br />
- považován za nejbezpečnějšího žraloka vzhledem k tomu, že jich je 3x více než<br />
žraloků bílých<br />
- jako jeden z mála vplouvá do řek, v Amazonce byl zjištěn 3 000 km od moře<br />
Žralok modravý – Prionace glauca<br />
Kladivoun obecný – Sphyrna zygaena<br />
Žralok tygří -<br />
Máčka skvrnitá – Scyliorhinus canicula<br />
Nadřád: Squaleomorphi<br />
Řád: Šedouni – Hexanchiformes<br />
- jediní žraloci pouze s jednou hřbetní ploutví<br />
- více než 5 žaberních štěrbin<br />
Žralok šedý – Hexanchus griseus<br />
Řád: Drsnotělci - Echinorhiniformes<br />
- hřebetní ploutve za sebou posunuté blízko k ocasu<br />
- nemají řitní ploutev<br />
Žralok Cookeův - Echinorhinus cookei<br />
13
Řád: Ostrouni – Squaliformes<br />
- bez řitní ploutve, mají trny na hřbetní ploutvích<br />
Ostroun obecný – Squalus acanthias<br />
Řád: Polorejnoci – Squatiniformes<br />
- nemají řitní ploutev, tělo rejnokovitě stlačeno<br />
- na rozdíl od rejnoků nemají prsní ploutve přirostlé k hlavě<br />
Polorejnok americký – Aquatina dumeril<br />
- loví formou „lež a čekej“<br />
Polorejnok křídlatý<br />
Řád: Pilonosi – Pristiophoriformes<br />
- nemají řitní ploutev s pilovitým nosem<br />
- pozor zaměnitelní s pilouny, odlišují se páserm vousů na rypci a žábry mají po<br />
stranách hlavy<br />
Pilonos japonský – Pristiophorus japonicus<br />
Nadřád: Rejnoci - Batoidea<br />
- placaté tělo vytažitelné čelisti, zuby početné deskovité<br />
- všem chybí řitní ploutev<br />
- přední okraj prsních ploutví je přirostlý k hlavě<br />
- žaberní štěrbiny na břiše<br />
Řád: Parejnoci – Torpediniformes<br />
- disk kulatý nebo vchlípený<br />
- mohutné a velmi tenké<br />
- v hlavě silný mohutný elektrický orgán vzniklý ze žaberní svaloviny<br />
- disk díky elektrickým orgánům velmi silný, neumožňuje vlněn prsních ploutví,<br />
pohyb se dosahuje vlněním těla a ocasní ploutví<br />
- samice vyměšuje mléčnou substanci<br />
Parejnok elektrický – Torpedo marmorata<br />
Řád: Pilouni - Pristiformes<br />
- rostrum dlouze protažené do podoby čepele lemované po stranách zuby<br />
- zuby po vypadnutí nejsou nahrazeny<br />
- žaberní štěrbiny pouze na ventrální straně hlavy<br />
- hlava plochá, tělo připomíná žraloka<br />
- velké paryby příbřežních vod a ústí řek<br />
Piloun mnohozubý – Pristis Pectinata<br />
Řád: Praví rejnoci - Rajiformes<br />
- žralokovité tělo s nevýrazně vyvinutým diskem z prsních ploutví<br />
dobře vyvinutá ocasní ploutev – Kytarovcovití, Rhynchobatidae,<br />
Pilohřbetovití<br />
- placaté tělo s dobře vyvinutým diskem Rejnokovití<br />
Čeleď: Kytarovcovití - Rhinidae<br />
vejcoživorodí- vejcoživorodí<br />
Kytarovec křivoústý - Rhina ancylost<br />
14
Čeleď: Rhynchobatidae<br />
- vejcoživorodí<br />
Kytarovec jemenský - Rhynchobatus djiddensis<br />
Čeleď: Pilohřbetovití – Rhinobatidae<br />
- vejcoživorodí<br />
Pilohřbet tajvanský - Rhinobatos formosensis<br />
Čeleď: Rejnokovití - Rajidae<br />
- vejcorodí<br />
- břišní ploutve rozdělené do dvou laloků<br />
- ocas mohutný, bez jedových trnů<br />
- na ocase u většiny dvě malé hřbetní ploutvičky a malá<br />
ocasní ploutvička<br />
- mnoho druhů trnovité šupiny podél středové linie zad<br />
- samci mají řady zvětšených šupin poblíž očí a konců<br />
„křídel“<br />
rejnok ostnatý - Raja clavata<br />
Manta obrovská - Manta birostris<br />
Řád: Trnuchy – Myliobatiformes<br />
- někdy se dvě níže uvedené čeledi řadí pod řád Rajiformes<br />
Břišní ploutve jen jednolaločné.<br />
Ocas úzký a bičovitý, často dlouhý s jedovým trnem.<br />
Ocas většinou bez hřbetních ploutviček, ocasní ploutvička redukovaná - většinou<br />
chybí.<br />
Žádné zvětšené šupiny v řadách<br />
Rejnoci jsou navíc nevýrazně zbarvení, kdežto mnoho druhů trnuch je<br />
kontrastně zabrvených.<br />
Trnucha modroskvrnná - Taeniura lymma<br />
Čeleď: Dasyatidae — trnuchovití<br />
Trnucha středomořská - Taeniura grabata<br />
Trnucha modroskvrnná - Taeniura lymma<br />
Čeleď: Myliobatidae — mantovští<br />
Manta obrovská - Manta birostris<br />
15
Change language