Stáhněte v PDF - České Švýcarsko

Stáhněte v PDF - České Švýcarsko Stáhněte v PDF - České Švýcarsko

ceskesvycarsko.cz
from ceskesvycarsko.cz More from this publisher
03.05.2015 Views

HISTORIE A KULTURA Osobnost Milovník krásy v každé formě 12 Dr. Miroslav Tyrš Víte, že... … se malý Friedrich mohl na zámku setkat s Fryderykem Chopinem? Ten tu totiž na pozvání hraběcí rodiny Thunů pobýval v roce 1835 a mladičké Juže Thunové tu dokonce složil a věnoval Děčínský valčík As dur. Je tedy docela dobře možné, že tříletý chlapec z okna rodného domku naslouchal křehkým tónům klavíru… Paže tuž, vlasti služ! Je trochu paradoxní, že jeden z největších vlastenců, propagátorů češství, filozof a zakladatel organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách byl Němec – Friedrich Emmanuel Tiersch, kterého my dnes známe jako Miroslava Tyrše. Co věštily sudičky Friedrich poprvé z plných plic zakřičel ve zdech zahradního domu číslo 3 v traktu děčínského zámku určeném pro zámecký personál. Bylo to v roce 1832 a kolem kolébky dojatě postávala rodina panského a lázeňského lékaře doktora Tiersche. Sudičky, které nad ránem přízračně připluly barokní Dlouhou jízdou, s ním měly pozoruhodné záměry. V Děčíně zůstane pouhé čtyři roky, rodiče i sestry mu zemřou na tuberkulózu a malý Friedrich se jako šestiletý ocitne v českém prostředí, v rodině svého strýce na Mladoboleslavsku, stane se Čechem, změní si jméno, dokonce po významu, a ne pouhým překladem, a bude tak trochu neduživým dítětem. Lékař mu doporučí navštěvovat úplnou novotu – tělocvičný ústav. Gymnazista Miroslav se tu bude tužit a získávat vztah ke sportu a kultuře těla. Přesídlí do Prahy a bude z něj všestranný a vzdělaný člověk – stane se doktorem filozofie, estetikem a teoretikem umění, jedním ze zakladatelů české výtvarné kritiky, pomůže k uplatnění nejednomu českému umělci, třeba Myslbekovi, Ženíškovi, Hynaisovi, Alšovi nebo Mánesovi, bude demokratickým politikem, poslancem… Národ český si ho ale bude ještě desetiletí po jeho smrti pamatovat jako zakladatele Sokola a neúnavného propagátora české tělovýchovy. Miroslav prohlásí: „Prostřednictvím tělocviku dokažme zlepšit jakost českého národa po všech stránkách, na úroveň, kterou kdysi dosahovali duševně a tělesně vyspělí a mravně ukáznění lidé ve starém Řecku,“ a po celý život za tím půjde. Zorganizuje první cvičitelský sbor, dá řád cvičebním hodinám. Založí tělovýchovnou knihovnu, časopis Sokol, čtvrt století před Coubertinem bude propagovat myšlenku olympismu, vytvoří dosud nepřekonanou tělocvičnou soustavu a vypracuje výstižné a především české tělocvičné názvosloví. Bude svobodným zednářem, přesvědčeným o nutnosti žít v ideálu lidského bratrství. Povýší Sokol na obecně vnímané české vlastenecké sdružení a bude jeho duší a dlouholetým náčelníkem. V roce 1884 si odjede léčit pocuchané nervy do vesničky Ötz v Tyrolských Alpách, kde spadne do divoké horské říčky a nalezne tu svou smrt.

Dr. Miroslav Tyrš HISTORIE A KULTURA Zámek Děčín Děčínské stopy Miroslava Tyrše Ty nejvíce viditelné jsou tři – kopie Tyršovy sochy z dílny Ladislava Šalouna v zámeckém parku na Smetanově nábřeží, pamětní deska na stěně domu, který stojí v areálu zámku zhruba v místech, kde se Miroslav Tyrš narodil, a především Tyršova rodná světnička v tomtéž domě. Vitríny tvořící expozici sem byly děčínskými sokoly převezeny z rakouského Ötzu a příslušníci Sokola, konkrétně župy Severočeské – Novákovy, o světničku pečují a provádějí v ní turisty. Jsou tu ale i stopy viditelné méně. Třeba nádherný barokní gloriet v areálu zámecké Růžové zahrady. Jeho součástí jsou sochy oslavující krom jiného ideál krásy a dokonalosti lidského těla. Malý Friedrich se na ně možná dívával s úžasem, který později přerostl v životní směřování. V útrobách glorietu pak začíná krytá chodba na pilířových arkádách, která ústí do kaple Panny Marie Sněžné a vede až na panskou emporu nad oltářem kostela Povýšení svatého Kříže. Tudy chodívali na mši Thunové a je dost pravděpodobné, že tudy pyšný otec a matka Tierschovi nesli v září 1832 nekřtěňátko, aby přijalo svátost křtu. My bohudík dnes už máme to štěstí a můžeme tahle místa, vyrvaná zmaru, který tu zanechala šedesátiletá přítomnost čtyř armád, obdivovat jako součást zámeckého vyhlídkového okruhu Barokní perly zámku (patří sem navíc i skvostná konírna a sala terrena v Růžové zahradě). A tak, prohlížejíce si děčínský zámek – ať už oblíbené západní anebo úplně nově otevřené jižní křídlo, můžeme s jistým rozechvěním zaznamenat energii, kterou tu zanechal dětský smích člověka, který, ač rodem Němec, Čechem se stal a Čechem zůstal. Praktické informace Tyršova světnička je otevřena celoročně, vždy v pondělí a čtvrtek od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. V případě zájmu v jiný den je třeba se objednat na čísle 412 526 128. Děčínský zámek 13 je otevřen celoročně. Zámecké interiéry můžete obdivovat kdykoli (včetně pondělků), ostatní vyhlídkové okruhy pouze v hlavní sezóně. V barokní konírně děčínského zámku je k vidění ojedinělá výstava historických kočárů. Barokní gloriet v Růžové zahradě 13

Dr. Miroslav Tyrš<br />

HISTORIE A KULTURA<br />

Zámek Děčín<br />

Děčínské stopy Miroslava Tyrše<br />

Ty nejvíce viditelné jsou tři – kopie Tyršovy sochy z dílny Ladislava<br />

Šalouna v zámeckém parku na Smetanově nábřeží, pamětní deska<br />

na stěně domu, který stojí v areálu zámku zhruba v místech, kde se<br />

Miroslav Tyrš narodil, a především Tyršova rodná světnička v tomtéž<br />

domě. Vitríny tvořící expozici sem byly děčínskými sokoly převezeny<br />

z rakouského Ötzu a příslušníci Sokola, konkrétně župy Severočeské –<br />

Novákovy, o světničku pečují a provádějí v ní turisty. Jsou tu ale i stopy<br />

viditelné méně. Třeba nádherný barokní gloriet v areálu zámecké<br />

Růžové zahrady. Jeho součástí jsou sochy oslavující krom jiného<br />

ideál krásy a dokonalosti lidského těla. Malý Friedrich se na ně možná<br />

dívával s úžasem, který později přerostl v životní směřování. V útrobách<br />

glorietu pak začíná krytá chodba na pilířových arkádách, která ústí do<br />

kaple Panny Marie Sněžné a vede až na panskou emporu nad oltářem<br />

kostela Povýšení svatého Kříže. Tudy chodívali na mši Thunové a je dost<br />

pravděpodobné, že tudy pyšný otec a matka Tierschovi nesli v září 1832<br />

nekřtěňátko, aby přijalo svátost křtu. My bohudík dnes už máme to štěstí<br />

a můžeme tahle místa, vyrvaná zmaru, který tu zanechala šedesátiletá<br />

přítomnost čtyř armád, obdivovat jako<br />

součást zámeckého vyhlídkového okruhu<br />

Barokní perly zámku (patří sem navíc<br />

i skvostná konírna a sala terrena v Růžové<br />

zahradě). A tak, prohlížejíce si děčínský<br />

zámek – ať už oblíbené západní anebo úplně<br />

nově otevřené jižní křídlo, můžeme s jistým<br />

rozechvěním zaznamenat energii, kterou tu<br />

zanechal dětský smích člověka, který, ač rodem<br />

Němec, Čechem se stal a Čechem zůstal.<br />

Praktické<br />

informace<br />

Tyršova světnička je otevřena<br />

celoročně, vždy v pondělí<br />

a čtvrtek od 9 do 12 a od 13<br />

do 16 hodin. V případě zájmu<br />

v jiný den je třeba se objednat<br />

na čísle 412 526 128.<br />

Děčínský zámek 13 je otevřen<br />

celoročně. Zámecké interiéry<br />

můžete obdivovat kdykoli<br />

(včetně pondělků), ostatní<br />

vyhlídkové okruhy pouze<br />

v hlavní sezóně.<br />

V barokní konírně děčínského<br />

zámku je k vidění ojedinělá<br />

výstava historických kočárů.<br />

Barokní gloriet<br />

v Růžové zahradě<br />

13

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!