1 cíle absolventské práce - Vyšší odborná škola MILLS

Vyšší odborná škola
a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o.
Čelákovice
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
2011 Alena Veselá

Vyšší odborná škola
a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o.
Rýma a kašel v dětském věku
Diplomovaný farmaceutický asistent
vedoucí práce: vypracovala:
MUDr. Mahulena Mojžíšová Alena Veselá
Čelákovice 2011
1

Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné
kopírování cizích textů v rozsahu větším, než je krátká doslovná citace je hrubým
porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu
s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce
k obhajobě.
Čelákovice 30. 04. 2011 …………………………………….
2
podpis

OBSAH
Úvod 5
1 Cíle absolventské práce 6
2 Teoretická část 7
2.1 Dýchací systém 7
2.1.1 Funkce dýchacího systému 7
2.1.2 Stavba dýchacích cest 7
2.1.3 Anatomické a funkční zvláštnosti dýchacích cest v dětském věku 8
2.2 Příznaky nemocí dýchací soustavy u dětí 10
2.2.1 Kašel 10
2.2.2 Poruchy dýchání 13
2.2.3 Cyanóza 14
2.2.4 Hemoptýza 14
2.3 Příčiny nemocí dýchací soustavy u dětí 15
2.4 Přehled onemocnění dýchací soustavy u dětí 15
2.4.1 Rýma 15
2.4.2 Akutní zánět nosu a nosohltanu 18
2.4.3 Akutní zánět nosu a vedlejších nosních dutin 18
2.4.4 Chřipka 18
2.4.5 Akutní zánět hrtanu 19
2.4.6 Akutní epiglotitída 19
2.4.7 Akutní zánět průdušnice 20
2.4.8 Akutní zánět průdušek 20
2.4.9 Chronický zánět průdušek 20
2.4.10 Akutní zánět průdušinek 21
2.4.11 Zánět plic 21
2.4.12 Průduškové astma 22
2.5 Farmakoterapie 23
2.5.1 Nosní léčiva 23
2.5.2 Léčiva proti kašli 26
2.6 Fytoterapie 30
2.6.1 Léčivé rostliny s obsahem saponinů 30
2.6.2 Léčivé rostliny s obsahem silic 31
2.6.3 Léčivé rostliny s obsahem slizů 32
2.7 Homeopatie 34
2.8 Aromaterapie 37
2.9 Haloterapie 38
3

3 Praktická část 42
3.1 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu 42
3.2 .Preventivní opatření 53
3.2.1 Péče o nosní sliznici 53
3.2.2 Otužování 53
3.2.3 Zdravá výživa 53
3.2.4 Imunostimulační látky 54
4 Diskuse 57
Závěr 59
Резюме 60
Bibliografie 62
Příloha 65
4

ÚVOD
Pro svou absolventskou práci jsem si vybrala téma „Rýma a kašel v dětském věku“,
jako nejčastější onemocnění dětí. Při výběru tohoto tématu hrálo důležitou úlohu to,
že jsem matkou a vím jak kašel a rýma dokážou potrápit nejenom děti, ale i jejich
rodiče.
Kašel a rýma jsou jedny z nejčastěji vyslovovaných slov v ordinaci pediatra a to
především v podzimních a zimních měsících. Mohou být příznaky různých onemocnění
a mívají různý charakter a to i v závislosti na věku dítěte.
Léčba je často pouze symptomatická, ale i přes správně zvolenou terapii nelze
komplikace vyloučit. Samoléčba volně prodejnými léčivými přípravky má také svá rizika,
proto se ve své práci budu věnovat tomu, jak mohu, jako farmaceutický asistent
poradit při výběru nejvhodnějšího přípravku.
Moje práce bude pojednávat o problematice onemocnění dýchacího systému a
její terapii. První část bude věnována anatomické části a charakteristice onemocnění.
Ve druhé části se zaměřím na léčbu volně prodejnými léčivými přípravky. V ní budou
rozebrány možnosti tradiční léčby, alternativní léčby a fytoterapie. Praktická část bude
probíhat formou dotazníkového průzkumu, ve kterém se zaměřím na informovanost a
úroveň znalostí rodičů o způsobech a formách léčby rýmy a kašle.
Výstupem mé práce budou kromě statistické a zjišťovací hodnoty i návrhy vhodné
prevence zejména s přihlédnutím k faktu, že snížená obranyschopnost organismu a
nezdravý životní styl u dětí podporují rozvoj těchto onemocnění.
5

1 CÍLE ABSOLVENTSKÉ PRÁCE
Cílem mé absolventské práce je:
• popsat jednotlivá onemocnění dýchacího systému s příznaky kašle a
rýmy u dětí
• zpracovat různé možnosti léčby a prevence kašle a rýmy vdětském
věku
6

2 TEORETICKÁ ČÁST
2.1 Dýchací systém
Dýchání je nepřetržitý, životně nezbytný děj, při kterém organismus získává a
spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý. Ve tkáních dochází k oxidaci
organických látek získaných z potravy, přičemž se uvolňuje energie. Po této oxidaci
vzdušným kyslíkem ve tkáních zůstává voda a oxid uhličitý. K zajištění látkové výměny
je potřeba výkonná soustava pro výměnu dýchacích plynů, a tedy i mechanismus
zajišťující rozvod kyslíku ke tkáním.
[DYLEVSKÝ, 1990]
2.1.1 Funkce dýchacího systému
Dýchací orgány zabezpečují všem buňkám v organismu přívod kyslíku a odvádění
oxidu uhličitého z těla. Výměna a přenos kyslíku a oxidu uhličitého v těle jsou
uskutečňovány krví. Pomocí plic a krevního oběhu je tak zajištěn základní buněčný
metabolismus. Buňky dětského organismu jsou na tuto výměnu obzvlášť citlivé a
náročné. Rostoucí dětský organismus v důsledku látkové výměny má obrovské nároky
na spotřebu kyslíku.
Z funkčního hlediska se při dýchání uplatňují tyto na sebe navazující děje:
Zevní dýchání (ventilace) – výměna plynů mezi organismem a zevním prostředím.
Difúze – výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi plicními sklípky a plicními kapilárami.
Vnitřní (tkáňové) dýchání – výměna plynů mezi krví a buňkami.
[DYLEVSKÝ, 1990; KLÍMA, 2003]
2.1.2 Stavba dýchacích cest
Dýchací systém rozdělujeme na horní cesty dýchací, dolní cesty dýchací a plíce.
Horní dýchací cesty zahrnují nos, dutinu ústní, hltan, nosohltan, hrtan a vedlejší
obličejové dutiny.
7

Dolní dýchací cesty zahrnují průdušnici a průdušky. Vlastními dýchacími oddíly plic
jsou respirační bronchioly a alveoly.
Stěna trubic i dutin dýchacího systému se skládá ze sliznice, z podslizničního
vaziva, z chrupavčitého (u dutin kostěného) skeletu, vaziva a hladké svaloviny.
Sliznice (mukóza) je pokryta epitelem typickým pro dýchací cesty – cylindrickým s
řasinkami. Funkčně jde o epitel, jehož kmitající řasinky umožňují posun hlenu, na který
se vážou mikroorganismy a nečistoty z vdechovaného vzduchu.
Podslizniční vazivo se ve velké míře vyskytuje zejména v hrtanu, kde jeho
prosáknutí při zánětu může vést ke zúžení dýchací trubice až jejímu uzávěru. Ve vazivu
celé dýchací trubice jsou rozptýleny drobné uzlíky z lymfatických buněk, které tvoří
ochrannou bariéru proti infekci.
Chrupavčitý nebo kostěný skelet trubic a dutin zabraňuje zúžení dýchacích cest.
[DYLEVSKÝ, 1990; KLÍMA, 2003]
2.1.3 Anatomické a funkční zvláštnosti dýchacích cest v dětském věku
Vývoj dýchacího systému není po narození ukončen, ale pokračuje v průběhu
dětství. Dýchací cesty jsou u dětí krátké a úzké a jejich stěny měkké, ve sliznici je velké
množství krevních a lymfatických cév. Stěny dýchacích cest jsou poddajnější, chrupavky
měkčí. Anatomická a histologická stavba dýchacího systému je u malých dětí odlišná od
dospělých, což významně ovlivňuje vznik a průběh respiračních onemocnění.
Horní cesty dýchací, tedy i nos, mají u každého člověka zcela nezastupitelnou roli.
Hlavním úkolem této části dýchacího systému je vzduch jednak předehřát, jednak
propustit do dolních cest dýchacích – plic, co nejméně nežádoucích příměsí. Funkcí
horních cest dýchacích je tedy mechanická ochrana proti nečistotám, regulace teploty i
vlhkosti vdechovaného vzduchu, čich a řeč.
[KLÍMA, 2003]
8

Nosní dutina (cavum nasi) je u novorozence velmi malá – asi třetinová ve srovnání
s dospělým. Velké skořepy vyplňují úzký vnitřní prostor nosní dutiny a průchody mezi
skořepami jsou velmi úzké. Růst nosní dutiny souvisí především s růstem lebky a
s vývojem zubů. Sliznice nosní dutiny je u dětí výrazněji prokrvená. Nosní dutina je
propojena s vedlejšími nosními dutinami.
Vedlejší nosní dutiny (sinusy) se vyvíjejí zejména po narození a jsou vystlány
sliznicí. Dutina horní čelisti je u novorozence pouze malá štěrbina, která roste rychle až
od sedmi let. Čelní dutina u novorozence chybí, začíná se tvořit na konci prvního roku a
roste velmi pomalu. Dutiny čichové kosti nápadněji rostou až po druhém roce.
Hltan (pharynx) je krátká nálevkovitá trubice zasahující částečně i do krční oblasti.
Nosohltan (nasopharynx) je u novorozence relativně hluboký, nižší a bohatý na
lymfatickou tkáň, která se po narození rychle zvětšuje a v období dospívání regreduje.
Proto při zánětlivých změnách lehce dochází k otoku sliznice, čímž se sníží průchodnost
dýchacích cest. Na bočních stranách hltanu ústí do nosohltanu tzv. Eustachovy trubice
spojující středouší s nosohltanem. Eustachova trubice je u dětí relativně krátká a široká.
V blízkosti ústí obou trubic jsou nakupeny lymfatické uzlíky nazývané nosohltanová
mandle ( tonsila pharyngea ).
Obr. č.1 Dýchací ústrojí dítěte [www.emedicinehealth.com]
Hrtan (larynx) je úzká a krátká chrupavčitá trubice spojující hltan s průdušnicí. Je
uložen velmi vysoko. Hrtan roste nejrychleji v prvních čtyřech letech, potom se jeho
růst zpomaluje a hrtan se posunuje dolů. Sliznice hrtanu je bohatá na cévy a
9

lymfatickou tkáň. Vchod do hrtanu uzavírá při polykání hrtanová příklopka (epiglottis),
která brání průniku potravy, tekutin a slin do průdušnice. Hrtan obsahuje hlasivky
(plicae vocales) a spolu s nimi má klíčovou roli při tvorbě hlasu.
Průdušnice (trachea) má u novorozence průřez podkovovitý, její stěna je měkká,
snadno stlačitelná. Tlakem z okolí může být průdušnice snadno vysunuta ze své polohy.
Průdušnice roste rychle v prvních šesti měsících života, později je růst velmi pomalý.
Čím je dítě menší, tím více je průdušnice vychýlena vpravo od střední čáry. Průdušnice
vstupuje do hrudníku, kde se větví na pravou a levou průdušku.
Průdušky (bronchy) rostou poměrně rychle v prvním roce života, později je jejich
růst pomalý a zrychluje se až v pubertě. Průdušky jsou tuhé trubice opatřeny
chrupavkami, svalovými a elastickými vlákny. Jsou tedy pevné a pružné. Mají také
samočisticí a zvlhčující schopnost. Hlen produkovaný hlenovými žlázkami zvlhčuje
povrch a zachytává nečistoty. Řasinky, které jsou na povrchu buněk vystýlajících
průdušky, kmitavým pohybem posunují hlen i zachycené nečistoty vzhůru směrem
k nosohltanu, kde jsou vykašlány nebo spolknuty.
[DYLEVSKÝ, 1990; KLÍMA, 2003]
Plíce (pulmo) jsou uloženy v dutině hrudní, mají kuželovitý tvar. Plíce jsou párový
orgán kuželovitého tvaru. Plíce váží při narození 50 až 60g a do 12 let se jejich váha
zvětší desetkrát. U dětí v prvních letech života je více zastoupena intersticiální tkáň,
která obsahuje více cév a elastická vlákna nejsou úplně vyvinuta. Plicní tkáň je méně
vzdušná než u dospělých.
[DYLEVSKÝ, 1990]
2.2 Příznaky nemocí dýchací soustavy u dětí
2.2.1 Kašel
Kašel (tussis) je jedním z hlavních příznaků, který provází téměř všechna
onemocnění dýchacích cest a velmi často ovlivňuje kvalitu života dětí a tím i rodičů.
Vzniká zejména při infekcích dýchacích cest, trvá většinou několik dnů až týdnů a délka
10

jeho trvání záleží na intenzitě probíhající infekce a na úrovni schopnosti organismu se
s touto infekcí vypořádat.
Kašel patří k základním obranným reflexům dýchacích cest, kterým se organismus
snaží odstranit nežádoucí škodliviny, které se do dýchacích cest dostaly. Vzniká
drážděním nervových zakončení umístěných v dýchacích cestách. Receptory pro kašel
jsou uloženy těsně pod epitelem dýchacích cest. Jako tussigenní zóny se označují místa,
odkud lze kašel zvláště snadno vyvolat. Podnětem pro vyvolání je kašle je mechanická
stimulace, která se uplatní zvláště v horních dýchacích cestách, a stimulace chemická,
kterou se vyvolá kašel především z dolních dýchacích cest. Tussigenní zóny pro
mechanickou stimulaci jsou v oblasti laryngu a na bifurkacích velkých dýchacích cest.
Spolu s ostatními obrannými a ochrannými reflexy z dýchacích cest kašel napomáhá
fyziologicky udržovat volnou průchodnost dýchacích cest.
Kašel je provázen prudkým kolísáním nitrohrudního tlaku, které je přenášeno do
oběhového systému. Kašel začíná hlubokým vdechem, pak při uzavřené glotis se
aktivací výdechových svalů zvyšuje tlak v hrudníku. Vysoký alveolární tlak po otevření
glotis vede k vysoké proudové rychlosti vzduchu vydechnutého při kašli a tím k stržení a
vykašlání obsahu dýchacích cest.
Kašel se stává patologickým jevem, jestliže pro svou kvantitu či kvalitu se uplatňují
více aspekty nepříznivé nad kladnými. Je velmi důležité správně rozlišit, zda se jedná o
fyziologický či patologický kašel.
[www.solen.cz, 3]
Podle charakteru (kvality) rozlišujeme kašel:
Suchý a dráždivý kašel – neproduktivní kašel, je často spojen s překrvením sliznice
dýchacího ústrojí, otokem, bývá bez nadměrné sekrece hlenu. Projevuje se především
podrážděním respiračního epitelu a nervových zakončení. Dráždivý kašel zhoršuje
kvalitu života dítěte, omezuje jeho aktivity, vede i k poruchám spánku.
11

Vlhký kašel – produktivní kašel, projevuje se zvýšenou tvorbou hlenu hlenovými
žlázkami epitelu dýchacích cest a zvýšeným pohybem řasinek respiračního epitelu.
Vyskytuje se většinou u zánětlivých procesů.
[VOX PEDIATRIE, 1/2008]
Záchvatovitý kašel – může být vázán na určitou denní dobu. Charakteristický pro
pertusi a parapertusi.
Štěkavý kašel – neproduktivní kašel charakteristický změnou zabarvení hlasu, který
se stává chraplavým a zastřeným při laryngitidě a laryngotracheitidě.
Tracheální kašel – po prodělané virové nebo bakteriální infekci se objevuje
přetrvávající, suchý kašel a chrapot bez jiných příznaků. Často je jeho příčinou kouření
rodičů – pasivní kouření dětí, nebo je vyvolán alergií.
Bronchitický kašel – je kašel s expektorací převážně ráno, pro který je
charakteristické dlouhodobé trvání. V chladných měsících se objevuje či zhoršuje při
akutní exacerbaci chronického onemocnění.
Kašel jako astmatický ekvivalent – záchvaty dráždivého kašle, hlavně v noci, bez
typické astmatické dušnosti.
Kašel vyvolaný gastroezofageálním refluxem – je vyvolán buď aspirací žaludečního
obsahu do oblasti dýchacích cest vyvolávající zánětlivé změny na sliznici dýchacího
ústrojí, nebo se jedná o reflexní dráždění vagových zakončení.
Psychogenní kašel – typ záchvatovitého kašle. Často se vyvíjí po běžném infektu
dýchacích cest. Dítě kašle přes den, hlavně ve společnosti dospělých, ale v noci ve
spánku nekašle.
[www.orl.cz, 2]
12

Podle délky trvání rozlišujeme kašel:
Akutní kašel – trvá většinou 1-­‐2 týdny. U dětí bývá nejčastěji projevem infekce
horních cest dýchacích. Většinou je spojený s rýmou a lehce zvýšenou teplotou.
V převážné většině bývá virového původu a průběh onemocnění je nekomplikovaný.
Pouze u malých dětí, které neumějí smrkat a odkašlávat a hleny polykají, dochází ke
zhoršování nechutenství a děti odmítají stravu.
Chronický kašel – je u dětí definován jako kašel trvající více než 3-­‐4 týdny. Je
jedním z nejčastějších příznaků v dětství. Ačkoliv většina dětí s kašlem nemá závažné
plicní onemocnění, chronický kašel je obtěžující, vysilující, často obtížně léčitelný a
narušující tak život celé rodiny. Může být způsoben nedostatečnou léčbou probíhající
infekce, sníženou obranyschopností organismu dítěte nebo u alergiků navozen
alergickým zánětem v dýchacích cestách.
[VOX PEDIATRIE, 1/2008; www.orl.cz, 2; www.solen.cz, 3]
2.2.2 Poruchy dýchání
Stridor (chrčení) je muzikální zvuk provázející dýchání, který je slyšitelný na dálku.
Vzniká při přítomnosti překážky v dýchacích cestách nebo při jejich zúžení dále může
být způsoben zánětlivými změnami při onemocněních nosu a nosohltanu. Stridor může
vzniknout náhle, např. při laryngitídě, nebo je vrozený.
� Inspirační stridor – vzniká při překážce nebo zánětu v horních dýchacích cestách.
� Expirační stridor – vzniká při obstrukci dolních dýchacích cest.
� Smíšený stridor – inspiračně-­‐expirační
[KLÍMA, 2003]
Tachypnoe je zvýšená dechová frekvence. Je poměrně častá zejména u
novorozenců a malých kojenců, kde je způsobena odlišnou anatomickou stavbou
hrudníku a plic.
Bradypnoe je zpomalená dechová frekvence, která se vyskytuje hlavně při
poruchách centrální nervové soustavy.
13

Apnoe je zástava dýchání, porucha, která přímo ohrožuje život dítěte. Často se
vyskytuje u novorozenců s nízkou porodní hmotností při nezralosti dýchacího centra,
dále poruchách vnitřního prostředí a infekcích.
Dyspnoe (dušnost) je ztížené dýchání, častý a závažný příznak respiračních
onemocnění. Subjektivně je vnímána jako pocit nedostatku vzduchu, objektivními
příznaky jsou zatahování podžebří a jugula, alární souhyb.
Periodické dýchání je charakterizováno různě hlubokými vdechy, které jsou
přerušovány zástavou dýchání. Nejčastější příčinou je poškození centrální nervové
soustavy.
Paradoxní dýchání je typické pro závažná respirační onemocnění. Objem hrudníku
se při vdechu zmenší a objem bříška zvětší.
[VOLF, VOLFOVÁ, 2003]
2.2.3 Cyanóza
Cyanóza se projevuje namodralým zbarvením kůže a sliznic, nejčastěji ji můžeme
pozorovat na akrálních částech těla. Vzniká při poruchách výměny krevních plynů,
neprůchodnosti dýchacích cest, zánětlivých onemocněních průdušek a plic a
onemocněních srdce.
• Periferní cyanóza – způsobená zpomalením průtoku krve tkáněmi.
• Centrální cyanóza – následek nízké saturace arteriální krve kyslíkem.
[KLÍMA, 2003; VOLF, VOLFOVÁ, 2003]
2.2.4 Hemoptýza
Hemoptýza znamená vykašlávání krve, která pochází z plic. Zdrojem krvácení může
být plicní nebo bronchiální oběh nebo zánětlivá tkáň. U dětí se vyskytuje vzácně, může
však představovat závažný problém.
[KLÍMA, 2003; VOLF, VOLFOVÁ, 2003]
14

2.3 Příčiny nemocí dýchací soustavy u dětí
• Infekce – jedna z hlavních příčin respiračních onemocnění. Nejčastějšími
vyvolavateli jsou viry chřipky, parachřipky, rinoviry, adenoviry a RS virus. Méně
častými vyvolavateli jsou bakterie, plísně a paraziti.
• Genetické faktory – alergie, vrozené vady plic.
• Anatomické zvláštnosti dýchacích cest
• Nevyzrálost imunitního systému
• Negativní vliv zevního prostředí – znečištěné ovzduší, infekční agens.
[VOLF, VOLFOVÁ, 2003]
2.4 Přehled onemocnění dýchací soustavy u dětí
2.4.1 Rýma
Rýma (rhinitis) je definována jako zánětlivé onemocnění sliznice dutiny nosní.
Rýmu dělíme na infekční -­‐ akutní a chronickou, alergickou – sezónní a celoroční,
hormonální, medikamentózní a idiopatickou.
[Pediatrie pro praxi, 5/2009]
Akutní infekční rýma (rhinitis acuta) patří k nejčastějším onemocněním v dětském
věku. Nejčastějšími vyvolavateli jsou viry – rinoviry, adenoviry, enteroviry, viry
influenzy a parainfluenzy. Méně častými vyvolavateli jsou bakterie. Onemocnění se
vyskytuje častěji v chladnějších měsících roku. Přenáší se kapénkovou infekcí, nejčastěji
v kolektivních zařízeních. Inkubační doba je krátká, trvá 1-­‐2 dny.
Onemocnění začíná příznaky, které vyvolávají změny na sliznici dýchacích cest –
otok, překrvení a hypersekreci. Mezi hlavní symptomy patří pálení v nose a v krku,
ztížené dýchání nosem, kýchání a výtok z nosu. Sekret, který je zpočátku serózní, se
postupně mění v hlenový až hlenohnisavý. Lokální zánětlivé změny sliznice nosu i
nosohltanu a sekret, který stéká po jeho zadní stěně, vyvolávají kašel.
15

Průběh onemocnění závisí na věku a na celkovém stavu dítěte. Děti předškolního
a školního věku mají většinou jen lokální příznaky – pálení a lechtání v nose, kýchání,
rýmu a někdy i kašel. Teplota bývá normální nebo lehce zvýšená, někdy může být
přítomno i nechutenství, bolesti hlavy. Pokud nedojde k bakteriální superinfekci a ke
komplikacím, onemocnění trvá průměrně jeden týden. U dětí do 3 let, a hlavně u
kojenců rýma může probíhat závažněji. Mimo lokálních příznaků mohou být přítomny i
celkové příznaky, jako horečka, nechutenství, zvracení a někdy i průjmy. Děti jsou
unavené, neklidné a špatně spí. Kojenci mívají vzhledem ke snížené průchodnosti nosu
potíže při pití.
Komplikace jsou vyvolány sekundární bakteriální infekcí, především u oslabených
dětí a u kojenců. Nejčastější komplikací je zánět středního ucha, záněty vedlejších
nosních dutin a dolních dýchacích cest.
[HRODEK, VAVŘINEC, 2002; VOLF, VOLFOVÁ, 2003]
Chronická rýma (rhinitis chronica) patří k poměrně častým onemocněním
dětského věku. Jednou z příčin mohou být anatomické změny v dutině nosní, zejména
vybočení nosní přepážky. Další častou příčinou je zbytnění adenoidní vegetace, která
může být infekčním ložiskem a také může působit jako mechanická překážka. Ze
zevních faktorů nejsou zanedbatelné meteorologické vlivy, prach, kouř a suché teplo.
Sliznice dutiny nosní je zduřelá, sekrece z nosu je hlenovitá až hlenohnisavá.
Obstrukce nosu má trvalejší charakter. Dítě může mít kašel ze zatékajícího hlenu.
[HRODEK, VAVŘINEC, 2002]
Alergická rýma (rhinitis alergica) je nejčastější chronické alergické onemocnění,
projevující se překrvením, otokem sliznice, nosním výtokem, kýcháním, svěděním
v nose, jindy naopak převládá chronické zhoršení průchodnosti nosních průchodů.
Nejčastější příčinou alergické rýmy jsou látky, které se šíří vzduchem a dopadají na
sliznici dýchacích cest. Řadíme sem např. pyly trav, roztoče, vzdušné plísně, zvířecí
16

alergeny, některé typy potravin, léky, chlad, nadměrná fyzická zátěž nebo psychické
vzrušení.
V patofyziologii se uplatňuje časná i pozdní fáze alergické reakce rýmy. Za časnou
fázi jsou odpovědny reakce žírných buněk. V pozdní fázi se již uplatňuje eozinofilní
zánět, který má za následek odlupování povrchu epitelu.
Podle charakteru obtíží a alergenů dělíme i u dětí alergickou rýmu na sezónní a
celoroční. Sezónní alergická rýma je časově ohraničená určitým ročním obdobím.
Většinou se jedná o rýmu pylovou – polinózu. Provází ji vydatná serózní sekrece z nosu,
svědění očí a nosu a kýchání. Celoroční alergická rýma se vyskytuje nezávisle na sezóně,
v průběhu celého roku. Projevuje se otokem nosní sliznice, kýcháním, hojným
vodnatým sekretem z nosu a ztíženým dýcháním nosem. Komplikací alergické rýmy
může být zánět čelistních dutin či zánět středního ucha.
[HRODEK, VAVŘINEC, 2002; leták 1]
Hormonální rýma se může objevit u větších dětí s nástupem puberty, u dívek
s počátkem menstruačního cyklu či u některých endokrinologických onemocněních.
Medikamentózní rýma u dětí je vyvolána nadměrným užíváním vazokonstrikčních
nosních kapek, které jsou volně prodejné a jsou užívány déle, než doporučených 7 dní.
Tento typ rýmy se projevuje zejména obstrukcí, která se zmírní pouze po další aplikaci
kapek.
[Pediatrie pro praxi, 5/2009]
Idiopatická rýma je nespecifická přecitlivělost nosní sliznice na různé vlivy,
nejčastěji změny teplot, vlhkosti, tabákový kouř, stres, duševní zátěž. Hlavním
projevem je nosní obstrukce s vodnatou sekrecí.
[HRODEK, VAVŘINEC, 2002]
17

2.4.2 Akutní zánět nosu a nosohltanu
Akutní zánět nosu a nosohltanu (rhinitis acuta a rhinopharingitis) – nachlazení, je
poměrně časté a v průběhu roku i několikrát se opakující onemocnění virového původu
u malých dětí.
Mezi příznaky patří: zvýšená teplota, únava, bolesti kloubů, bolesti hlavy, výtok
z nosu, ucpaný nos, kýchání, suchý nebo vlhký kašel, škrábání až bolesti v krku, svědění
nebo výtok z očí.
[Pediatrie pro praxi, 5/2009]
2.4.3 Akutní zánět nosu a vedlejších nosních dutin
Akutní zánět nosu a vedlejších nosních dutin (rhinosinusitis acuta) začíná většinou
jako virový infekt, který může přejít v bakteriální formu. Vyskytuje se častěji v zimních
měsících, u dětí lehčí formy doprovázejí téměř každou rhinitidu.
Příznaky akutní virové rhinosinusitidy : zvýšená teplota nebo horečka, únava,
výtok z nosu zpočátku serózní, později různého charakteru, ztížené dýchání nosem,
bolesti hlavy, zalehnutí nebo bolest uší, zhoršení čichu, kašel (suchý i vlhký) přes den,
zhoršující se v noci.
[Pediatrie pro praxi, 5/2009]
2.4.4 Chřipka
Chřipka (influenza) je nejčastější akutní infekční virové onemocnění, postihující
zejména dýchací ústrojí. Původcem onemocnění je chřipkový virus patřící do čeledi
Orthomyxoviridae. Chřipkové viry se dělí na typ A, B, C. Typ A vyvolává velké epidemie
a pandemie, typ B vyvolává menší epidemie, zvláště v dětských kolektivech a chřipka
typu C bývá obvykle sporadická, probíhající spíše jako nemoc z nachlazení.
Chřipka se přenáší kapénkovou infekcí. Vstupní branou jsou dýchací cesty.
Inkubační doba je krátká 1-­‐3 dny.
18

Klasická chřipka začíná náhle z plného zdraví rychlým nástupem vysoké horečky,
bolestí svalů a kloubů, únavou, nechutenstvím. U dětí se může objevit průjem a
zvracení. Postupně se objevují příznaky postižení dýchacích cest: suchý a dráždivý kašel,
který později může být vlhký.
U nekomplikovaných případů ustoupí celkové příznaky během 3 až 4 dnů.
Rekonvalescence je často zdlouhavá. U části pacientů dochází ke komplikacím, které
mohou být primární, vyvolané virem chřipky, nebo sekundární, vyvolané bakteriální
superinfekcí.
[Pediatrie pro praxi, 1/2008]
2.4.5 Akutní zánět hrtanu
Akutní zánět hrtanu (laryngitis acuta) je stav, kdy otok a zvýšené prokrvení sliznice
hrtanu společně se spazmem hladkých svalů hrtanu může vyvolat závažnou obstrukci
dýchacích cest, která může ohrozit život dítěte. Onemocnění je způsobeno virovou
nebo bakteriální infekcí, většinou sestupem nebo vzestupem infekcí z ostatních částí
dýchací trubice.
Akutní virová laryngitida se vyskytuje nejčastěji v chladných měsících. Začíná
obyčejně pozvolna zvýšením teploty, chraptěním, dráždivým štěkavým kašlem. Trvá
několik dnů, nedojde-­‐li k bakteriální superinfekci.
[HRODEK, VAVŘINEC, 2002; VOLF, VOLFOVÁ, 2003]
2.4.6 Akutní epiglotitída
Akutní epiglotitída (epiglotitis acuta) je život ohrožující bakteriální onemocnění
vchodu do hrtanu a hrtanové příklopky, která postihuje děti do 5 let věku. K nákaze
dochází vzdušnou cestou a příčinou onemocnění je Hemophilus influenze B.
Při infekci hrtanová příklopka a okolní struktury otečou a zúží dýchací cesty.
Počátečním příznakem akutní epiglititidy je silná bolest v krku s obtížným polykáním,
horečka, kašel a dušnost. V dalším průběhu onemocnění dochází k chrčivému dýchání a
rychle progredující dušnosti, která může přejít do dechové nedostatečnosti a udušení.
19

Prognóza onemocnění závisí na včasném zahájení léčby. Základní prevencí v
dnešní době je očkování.
[KLÍMA, 2003]
2.4.7 Akutní zánět průdušnice
Akutní zánět průdušnice (tracheitis acuta) je častým onemocněním u dětí, hlavně
v prvních 3 až 4 letech života. Nejčastějším vyvolavatelem je virová infekce. K zánětu
obvykle dochází v souvislosti se záněty nosu, nosohltanu a laryngu.
Při tracheitis acuta bývají noční záchvaty neutišitelného suchého a dráždivého
kašle. Může být i zvýšená teplota. Při progresi zánětu může dojít k rychlému zhoršení
stavu, výrazné dušnosti, neklidu a dechové nedostatečnosti.
[KLÍMA, 2003]
2.4.8 Akutní zánět průdušek
Akutní zánětlivé onemocnění sliznice průdušek (bronchitis acuta) je u dětí velmi
časté. Původcem akutní bronchitidy jsou převážně viry. Bakteriální infekce je většinou
následkem superinfekce na primárně poškozenou sliznici virovou infekcí.
Akutní zánět průdušek začíná většinou suchým, dráždivým neproduktivním
kašlem, rýmou a zánětem nosohltanu. Kašel se během několika dní mění na vlhký,
produktivní. U malých dětí, které sekret polykají je přítomné zvracení. Teplota u
nekomplikované akutní bronchitidy je většinou nízká.
[HRODEK, VAVŘINEC, 2002; KLÍMA, 2003]
2.4.9 Chronický zánět průdušek
Chronický zánět průdušek (bronchitis chronica) je u dětí vzácný. Vyskytují se spíše
opakované nebo protrahované bronchitidy. U dětí je chronická bronchitida definována
jako kašel přetrvávající déle než 3 týdny a vyskytující se 3 krát za posledních 12 měsíců.
Příčinou opakované bronchitidy v dětském věku jsou ve většině případů stavy po
akutních respiračních infekcích.
20

Hlavním příznakem je kašel, nejvíce ráno, méně v noci, častá expektorace u
větších dětí. Teplota bývá zvýšená pouze při exacerbaci choroby. Dětí trpí zvýšenou
únavou a nechutenstvím.
[HRODEK, VAVŘINEC, 2002; VOLF, VOLFOVÁ, 2003]
2.4.10 Akutní zánět průdušinek
Akutní zánět průdušinek (bronchiolitis acuta) patří mezi nejzávažnější onemocnění
dýchacích cest kojenců a batolat. Vyvolavatelem je nejčastěji RS virus, virus chřipky,
adenoviry, občas i bakteriální infekce. Zánětlivé změny postihují převážně malé
průdušky a průdušinky. Způsobují jejich zúžení až úplné uzavření s následným
namáhavým, ztíženým výdechem.
Začátek onemocnění může být pozvolný, postupně se přidávají záchvaty kašle,
vysoká teplota, tachypnoe, až projevy dechové nedostatečnosti s cyanózou.
[KLÍMA, 2003; VOLF, VOLFOVÁ, 2003]
2.4.11 Zánět plic
Záněty plic (pneumonie) patří mezi nejzávažnější onemocnění dětského věku. U
pneumonie jsou postiženy respirační bronchioly, alveoly i intersticium. Výskyt různých
druhů pneumonií je v jednotlivých obdobích dětského věku odlišný.
Druhy pneumonií podle lokalizace zánětu:
• Bronchopneumonie – typické pro novorozence, kojence a oslabené děti. Postižení
průdušek a velkých částí plic.
• Lobární pneumonie – vyskytují se u starších dětí, zánět postihuje jeden nebo více
plicních laloků.
Druhy pneumonií podle původce zánětu:
• Bakteriální pneumonie
• Virové pneumonie
• Pneumonie vyvolané plísněmi a parazity
• Alergické pneumonie
21

Klinický průběh bývá různý, je možný plynulý přechod od forem s mírnými příznaky
až po formy život ohrožující. U mladších dětí bývá průběh podstatně těžší. Vývoj
onemocnění může být pozvolný, nebo rychlý, kdy se z plného zdraví se objeví vysoká
teplota, zrychlené namáhavé dýchání a kašel. Při těžkém průběhu může vzniknout
septický stav, poruchy vědomí, rozvrat vnitřního prostředí a selhání dýchání.
[VOLF, VOLFOVÁ, 2003]
2.4.12 Průduškové astma
Chronické zánětlivé onemocnění průdušek (astma bronchiale) je závažné
onemocnění dětského věku. Jedná se o chronický alergický zánět průdušek, který vede
ke zvýšené reaktivitě průdušek na různé podněty, jejichž důsledkem jsou projevy
bronchiální obstrukce. Dětské astma se může projevit již v prvních měsících života, u
většiny dětí se první příznaky objeví obvykle do 5 let věku.
Onemocnění je charakterizováno zvýšenou imunitní odpovědí průdušnice a
průdušek na různé podněty (alergeny, infekce, chemické látky, plísně). Tyto podněty
způsobují spazmy hladké svaloviny průdušek, otok sliznic a zvýšenou tvorbu vazkého
hlenu. Trvale probíhající alergický zánět v dýchacích cestách vede k zúžení průsvitu
průdušek a jejich hyperreaktivitě, která se projevuje opakujícími se typickými příznaky
z obstrukce dýchacích cest.
Klinické příznaky astmatu mohou být různě intenzivní a nemusí být vyjádřeny vždy
všechny současně. Mezi časté příznaky patří častý suchý, dráždivý kašel, který se může
zhoršovat v noci, opakované epizody pískotů, dušnosti a tlaku na hrudníku. Tyto
příznaky se objevují nebo zhoršují při akutním respiračním insektu, tělesné námaze,
kontaktu s alergeny a jinými dráždivými látkami a při silných emočních prožitcích.
[VOX PEDIATRIE, 3/2009]
22

2.5 Farmakoterapie
Nedílnou součástí komplexní léčby rýmy a kašle u dětí je účelná a účinná terapie.
Účinnost podaného léčivého přípravku závisí na mnoha okolnostech ovlivněných
vlastnostmi podaného léčiva a individuální reakci dítěte na léčivo. Léčivé přípravky se
dávkují dětem různých věkových kategorií podle váhy, tělesného povrchu a věku.
Významnou roli hraje farmaceutická forma léčivého přípravku, kapky, sirup, dražé,
kapsle, čípky ale i injekční formy a inhalační preparáty, vhodné zejména pro léčbu
respiračních onemocnění.
2.5.1 Nosní léčiva
Nosní léčiva jsou určena k podání do nosní dutiny k dosažení lokálního nebo
systémového účinku. Nesmí dráždit, poškozovat nebo narušovat nosní sliznici. Nosní
léčiva obsahují jednu nebo více léčivých látek s účinkem antiflogistickým,
vazokonstrikčním (dekongesční) a antiseptickým.
Základem léčby rýmy je zajištění průchodnosti nosu a smrkání. Kojencům a
batolatům uvolňujeme nosní průduchy účinnou odsávačkou. Ke zmírnění otoku nosní
sliznice a uvolnění hlenu z nosu jsou vhodná léčiva aplikované lokálně, nejčastěji ve
formě nosních kapek nebo nosních sprejů.
Alfa sympatomimetika
Alfa sympatomimetika jsou léčiva používaná k dekongesci nosní sliznice, snadněji
procházejí sliznicemi a mají zvýšenou afinitu k alfa receptorům. Jsou to léčiva
způsobující vazokonstrikci, což vede ke snížení překrvení zduřelé nosní sliznice a tím ke
snížení sekrece znosu a vedlejších nosních dutin. Mají výrazný, ale pouze přechodný
účinek. Používají-­‐li se delší dobu než sedm dnů, může dojít kvysušení a poškození
sliznice nosu. Alfa sympatomimetika používáme spíše vyjímečně a krátkodobě.
23

Tab.č.1 Alfa sympatomimetika
Léčivá látka Léčivý přípravek
Oxymethazolin Nasivin, Nasivin Senzitiv, Oxamet, Oxamet Mint
Xylomethazolin Nasic, Mar Rhino, Olynth, Olynth HA, Otrivin,
Otrivin Rhinostop, Rhino-­‐Stas, Rinoxyl, Xylo-­‐
Comod
Nafazolin Sanorin
Tramazolin Muconasal Plus
[www.vseprozdravi.cz, 15]
Antihistaminika
Lokálně aplikovaná antihistaminika se používají především jako pomocná léčiva u
alergické rýmy, kdy snižují sekreci z nosu. Jsou to látky, které blokují účinek histaminu
na H1-­‐receptorech. Antihistaminika se někdy kombinují s alfa sympatomimetiky.
Tab.č.2 Antihistaminika
Léčivá látka Léčivý přípravek
Levocabastin Livostin
Azelastin Allergodil
Nafazolin+Antazolin Sanorin-­‐Analergin
Dimetinden+Fenylefrin Vibrocil
[www.inpharm.cz, 11]
Lokální antibiotika
Fusafungin je antibiotikum se širokým spektrem protizánětlivých účinků k lokální
aplikaci do nosu i do úst. Působící místně a nezpůsobuje bakteriální rezistenci. Používá
se k léčbě zánětů a infekcí sliznice hltanu a dýchacích cest. Obsažen v léčivém přípravku
Bioparox srej.
[www.vseprozdravi.cz, 15]
24

Lokální antiseptika
Karbetopendecinium bromid je antiseptikum se širokým antibakteriálním
spektrem. Používá se jako pomocný lék při chronických suchých zánětech nosní sliznice,
nosohltanu a vedlejších nosních dutin. Obsažen v léčivém přípravku Mucoseptonex
kapky.
[www.samoleceni.cz, 6]
Jiná nosní léčiva
Alfa-­‐Tokoferol (vit.E) působí mírně desinfekčně a protizánětlivě, podporuje hojení
nosní sliznice. Používá se při akutním a chronickém poškození nosní sliznice, např. po
nadměrném používání nosních dekongesčních přípravků, při suchém nosním kataru s
tvorbou krust. Obsažen v nosních kapkách Coldastop a Pinosol.
Dexpanthenol, kyselina panthotenová jsou syntetické látky s epitelizačními
účinky. Regenerují sliznici nosu a brání jejímu vysušování. Jsou obsaženy v léčivých
přípravcích: Panthenose sprej, Mar Plus Nasenspray, Nasic, Otrivin Babe Care.
[www.samoleceni.cz, 6]
Vodné roztoky minerálních solí
Jedná se o přírodní mořské nebo minerální vody bohaté na minerální soli a
stopové prvky, jejichž působení na nosní sliznici je příznivé. Pomáhají udržovat
fyziologickou čistící schopnost nosní sliznice a odstraňují její otok. Jsou vhodné k
dlouhodobé aplikaci k ovlivnění příznaků rýmy alergického i nealergického původu i k
podpoře léčby a prevenci slizničních zánětů v nosní dutině.
Hypotonické a izotonické roztoky přispívají k obnovení samočisticí funkce a
zvlhčení nosní sliznice. Jsou šetrné a dobře tolerované.
Přípravky: Humex mořská voda, Stérimar, Libenar, Athomer propolis, Freenosal, Mar
Plus Nasenspray, Otrivin Baby Care, Nisita, Physiomer, Vincentka, Mucoplant nosní
sprej, Nosní sprej-­‐Ratiopharm, Hysan Baby.
25

Hypertonické roztoky označovány také jako šetrná dekongestiva. Obsah soli
v roztoku je vyšší než ve sliznici, čímž snižují překrvení a otok nosní sliznice, usnadňují
transport hlenů a zlepšují průchodnost nosních průduchů.
Přípravky: Sinomarin, Physiomer Alergie, Quixx.
[www.inpharm.cz, 11; www.samoleceni.cz, 7]
2.5.2 Léčiva proti kašli
K uvolnění dýchacích cest a ke zmírnění kašle u dětí jsou určeny léčiva s různým
mechanismem účinku. Podle toho rozdělujeme tato léčiva na expektorancia, antitusika
a bronchodilatancia.
Expektorancia
Expektorancia podporují odkašlávání, usnadňují odstraňování hustého hlenu
z dýchacích cest, obnovují samočisticí funkci plic a urychlují tak vyléčení infekcí
dýchacích cest. Podávají se většinou perorálně nebo inhalačně, ojediněle také formou
nitrožilní aplikace (nejsou volně prodejné). Expektorancia se užívají během dne a
neměla by být podávána současně s antitusiky z důvodu rizika hromadění hlenu
v dýchacích cestách. Podle hlavního mechanismu je dělíme na mukolytika,
sekretolytika a sekretomotorika.
Mukolytika snižují viskozitu hlenu, ovlivňují složení hlenu a jeho uvolnění z buněk.
Sekretolytika zvyšují činnost bronchiálních žláz a tím hlen zřeďují.
Sekretomotorika usnadňují transport hlenu a jeho vykašlávání zvýšením aktivity
řasinkového epitelu.
Acetylcystein snižuje viskozitu hlenu a tím podporuje vykašlávání. Působí
antioxidačně, a tak podporuje obranné mechanismy organismu. Podává se perorálně,
inhalačně a intravenózně. Používá se také jako antidotum při otravě paracetamolem.
Vhodný pro děti od šesti měsíců.
Léčivé přípravky: ACC, Fluimucil, Mucobene, NAC AL, Solmucol.
26

Carbocystein má podobné využití jako acetylcystein, má výhodnější
farmakokinetické vlastnosti, vyšší stabilitu a lepší toleranci. Vhodný pro děti od 2 let.
Léčivé přípravky: Fenorin, Sinecosin.
Ambroxol je metabolitem bromhexinu. Kromě mukolytického účinku má také
výrazný sekretomotorický účinek, stimuluje sekreci hlenu a činnost řasinkového
epitelu, a tím usnadňuje vykašlávání. Má ochranný účinek na dýchací cesty,
antioxidační účinek a nepřímý protizánětlivý účinek.
Léčivé přípravky: Ambrobene, Ambrosan, Ambroxol AL, Halixol, Mucosin, Mucosolvan,
Solvolan.
Bromhexin se metabolizuje na vlastní účinnou látku ambroxol. Má mukolytický a
sekretomotorický účinek, zvyšuje tvorbu řídkého hlenu v dýchacích cestách, zkapalnění
hustého hlenu, a tím usnadňuje vykašlávání.
Léčivé přípravky: Bromhexin, Mucohex.
Guajfenezin zvyšuje tvorbu řídkého hlenu v dýchacích cestách, usnadňuje
odkašlávání a odstranění hlenu. Vhodný pro děti od 2 let.
Léčivé přípravky: Coldrex Broncho, Robitussin expectorans.
Erdostein je mukolytikum snižující viskozitu hlenu a tím usnadňuje vykašlávání.
Má antibakteriální, protizánětlivý a antioxidační účinek. Potencuje účinek některých
antibiotik. Vhodný je pro děti s hmotností nad 15 kg. V léčivém přípravku Erdomed je
vázán na lékařský předpis.
[www.pediatriepropraxi.cz, 16; www.samoleceni.cz, 10]
Antitusika
Antitusika jsou léčivé látky používané k útlumu suchého a dráždivého kašle.
Užívají se jen po nezbytně nutnou dobu. Antitusika by neměla být podávána současně
s expektorancii z důvodu rizika stagnace a hromadění hlenů v průduškách. Antitusika
lze dělit podle způsobu účinku na látky kodeinového typu a nekodeinového typu.
27

Antitusika kodeinového typu se vyznačují centrálním mechanismem účinku, tlumí
centrum pro kašel a vysoké dávky mohou vést k útlumu dechového centra. Antitusika
kodeinového typu mají také mírný analgetický účinek a mohou vyvolávat závislost.
Kodein je metylderivát morfinu. Jde o velmi účinné antitusikum s analgetickými
účinky. Tlumí činnost řasinkového epitelu a sekreci hlenu, čímž snižuje samočisticí
činnost bronchů. V léčivém přípravku Codein může být podáván dětem od 12 let a je
vázán na lékařský předpis.
Dextrometorfan je syntetické antitusikum bez analgetického účinku. Je velmi
dobře snášen a netlumí dechové centrum. Dextrometorfan má rychlý nástup účinku,
který je relativně dlouhý. Nepodává se při astma bronchiale a dětem do 2 let.
Léčivé přípravky: Humex, Robitussin, Stopex
Antitusika nekodeinového typu ovlivňují kašlací reflex buď centrálně, nebo přímo
v dýchacích cestách tím, že znecitlivují sliznici dýchacích cest. Jsou bezpečnější a lépe
snášenou lékovou formou než kodeinová antitusika bez rizika vzniku závislosti a útlumu
dechového centra, nemají centrálně analgetické účinky.
Butamirát je velmi účinné a dobře tolerované nekodeinové antitusikum působící
v centru pro kašel. Má velmi málo nežádoucích účinků a je vhodný pro děti od dvou
měsíců. Léčivé přípravky: Sinecod, Tussin.
Dropropizin tlumí kašel vyvoláním místního znecitlivění. Nepodává se dětem do
šesti měsíců. Léčivý přípravek: Ditustat
Kombinace antitusika (butamirát) a expektorancia (guaifenezin) tlumí dráždění ke
kašli, mění skladbu průduškového hlenu a usnadňuje tak jeho vykašlávání. Nepodává
se dětem do šesti měsíců.
Léčivý přípravek: Stoptussin
[www.pediatriepropraxi.cz 16; www.samoleceni.cz, 9]
28

Bronchodilatancia
Bronchodilatancia jsou léčiva rozšiřující průdušky, která se používají při léčbě
bronchiálního astmatu a nejsou volně prodejná.
Beta-­‐2-­‐mimetika jsou nejčastěji používanými bronchodilatancii. Stimulací beta-­‐2
receptorů působí na hladkou svalovinu průdušek a tím vyvolávají jejich dilataci. Beta-­‐2-­‐
mimetika dělíme na krátkodobě a dlouhodobě působící.
Salbutamol, Fenoterol, Terbutalin jsou krátkodobě působící tzv. „úlevová
antiastmatika“. Mají rychlý a poměrně intenzivní účinek. Jsou určeny k inhalačnímu,
intravenóznímu a perorálnímu podání.
Salmeterol, Formoterol patří mezi dlouhodobě působící beta2-­‐mimetka. Jsou
základem dlouhodobé léčby u astmatu. Podávají se především inhalačně a tím je jejich
působení lokální.
[MARTÍNKOVÁ, 2007]
29

2.6 Fytoterapie
Fytoterapie má v dnešní době nezastupitelnou úlohu a je důležitou součástí
moderní medicíny. Léčení pomocí léčivých rostlin a přípravků z nich je v mnoha
případech účinnější a bezpečnější než léčení léčivými přípravky uměle vytvořenými, ale
nelze je pokaždé nahradit.
Fytofarmaka jsou léčiva vyrobeny z léčivých rostlin, nebo jejich součástí. Používají
se samostatně nebo jako základ některých syntetických léčiv. Ve fytofarmakách působí
několik aktivních látek současně, jejichž účinky se navzájem podporují nebo ovlivňují.
Užívání fytofarmak s některými léčivými přípravky může vykazovat nežádoucí účinky.
Fytofarmaka jsou uznávaným prostředkem léčby kašle a rýmy. Používají se
zejména ta, která mají účinek čistící, desinfekční, posilující imunitu a pomáhají
s uvolňováním usazeného sekretu v dýchacích cestách. Působí šetrně a komplexně,
proto jsou vhodná pro malé, mladé, oslabené a citlivé jedince.
Léčivé rostliny podporují různými mechanismy tvorbu řídkého sekretu v dýchacích
cestách. Patří sem zejména saponiny, silice a slizy.
2.6.1 Léčivé rostliny s obsahem saponinů
Saponinové drogy se používají jako expektorancia. Povrchová aktivita saponinů
vede ke zřídnutí bronchiálního sekretu mechanismem místního podráždění žaludeční
sliznice. Na saponiny jsou bohaté zejména květ prvosenky jarní, list břečťanu
popínavého, květ divizny velkokvěté a kořen lékořice lysé.
Prvosenkový kořen – Primulae radix uvolňuje hleny a napomáhá lepšímu
odkašlávání. Výtažky s kořene jsou součástí různých čajových směsí, bylinných extraktů,
kapek případně tobolek mnoha hromadně vyráběných léčivých přípravků. Rostlina je ve
větších dávkách jedovatá. Obsažen je v přípravcích Biotussil, Bronchipret a Sinupret.
30

Břečťanový list– Hederae folium zkapalňuje hlen, umožňuje vykašlávání a
zmírňuje dráždivý kašel. Výtažky se používají ve formě kapek a sirupu. Ostatní části
rostliny i listy jsou ve vyšších dávkách jedovaté. Obsažen je v přípravcích: Hedelix,
Prospan a Bronchipret.
Diviznový květ – Verbasci flos kromě saponinů obsahuje slizy, flavonoidy a cukry.
Působí expektoračně, protizánětlivě, antioxidačně a posiluje odolnost organizmu.
Používá se ve formě kapek, sirupů a v čajových směsích.
Lékořicový kořen -­‐ Liquiritiae radix se používá ve formě odvaru jako prostředek
zvyšující sekreci průdušek a usnadňující vykašlávání. Je součástí téměř všech čajových
směsí na odkašlání, bylinných pastilek a přípravku Biotussil.
2.6.2 Léčivé rostliny s obsahem silic
Drogy s obsahem silic mají expektorační i antitusické účinky. Zvyšují sekreci hlenů,
zrychlují pohyb řasinek a tím zlepšují pohyb sekretu. Působí dezinfekčně a antisepticky.
Ze siličných drog jsou nejdůležitější anýz, fenykl, tymiánová nať, nať mateřídoušky
obecné nebo máta peprná.
Fenyklový plod sladký – Foeniculi dulcis fructus a anýzový plod – Anisi vulgaris
fructus uvolňují hleny v dýchacích cestách, napomáhají vykašlávání a mají dezinfekční
účinky. Jsou součástí čajových směsí a bylinných kapek. Silice fenyklu a anýzu jsou
používané také v kombinaci s látkami chemického původu jako vedlejší účinné látky
podporující účinek volně prodejných léků.
Tymiánová nať – Thymi herba působí baktericidně, napomáhá vykašlávání a
uvolňuje spazmy. Je součástí antitusických a expektoračních čajových směsí a přípravků
Bronchipret, Thymomel Biotussil .
Mateřidoušková nať – Serpylli herba uvolňuje zahlenění, působí antitusicky,
antibakteriálně a dezinfekčně. Je součástí čajových směsí a sirupů: Vincentka sirup a
Mateřídouškový sirup.
31

Nať máty peprné – Menthae piperitae herba je součástí čajových směsí a kapek.
Působí antisepticky. Silice máty se používají jako kloktadlo a k inhalacím při zánětech
hrtanu a průdušek.
2.6.3 Léčivé rostliny s obsahem slizů
Drogy slizové pokrývají zánětlivě zasažené sliznice ochranným hlenem, zmírňují
dráždění, ředí hlen a usnadňují vykašlávaní. Mezi tyto drogy patří proskurník lékařský,
sléz maurský, jitrocel kopinatý, islandský lišejník, květ lípy srdčité a velkokvěté a květ
bezu černého.
Proskurníkový list – Althaeae folium a proskurníkový kořen – Althaeae radix se
nejčastěji používají při katarech dýchacích cest jako mucilaginózní antitusika. Zevně se
používají jako kloktadla. Jsou součástí průduškových čajových směsí a sirupů s
proskurníkem.
Slézový květ – Malvae flos a slézový list – Malvae folium rozpouštějí hleny, působí
expektoračně a protizánětlivě. Jsou součástí čajů a hromadně vyráběných léčivých
přípravků.
Jitrocelový list – Plantaginis folium se používá při kataru horních cest dýchacích,
uvolňuje hleny, působí expektoračně, protizánětlivě a antibakteriálně. Je součástí
čajových směsí, sirupů: Mucoplant, Vincentka a Jitrocelový sirup.
Islandský lišejník – Lichen islandicus obsahuje látky s imunostimulačním efektem.
Má antitusické účinky, chrání sliznici dýchacích cest a zklidňuje podrážděné hlasivky. Je
součástí čajových směsí a pastilek.
Lipový květ – Tiliae flos obsahuje flavonoidy a slizy blahodárně působící na sliznici
dýchacích cest. Nejčastěji se používá při chorobách z nachlazení spojených s kašlem a
horečkou ve formě čajových směsí a sirupů. Má účinek diaforetický, antitusický a
protizánětlivý.
32

Květ bezu černého – Sambuci flos a plod bezu černého – Sambuci fructus
zklidňují sliznici a rozpouštějí hleny při onemocněních horních cest dýchacích. Účinné
látky v nich jsou velmi ceněny při nemocech z nachlazení, napomáhá pocení a snižuje
horečku. Jsou součástí čajových směsí, sirupu Phyteneo a přípravku Sinupret.
[POTUŽÁK, 2006; TOMČÍKOVÁ, 1999; www.samoleceni.cz, 5]
33

2.7 Homeopatie
Homeopatie je účinná a zároveň šetrná terapeutická metoda založená na principu
podobnosti, na rozdíl od klasické medicíny, která léčí na základě protikladů.
Zakladatelem homeopatie je německý lékař Christian-­‐Fréderic-­‐Samuel Hahnemann.
Homeopatické léky mají schopnost stimulovat organismus, nejsou toxické, a tudíž
nepředstavují pro organismus riziko nežádoucích účinků. Pomáhají nastolit rovnováhu
organismu. Přesný mechanizmus účinku nebyl přesně vědecky prokázán, v klinické
praxi jsou homeopatika při dodržení zásad s úspěchem používaná už 200 let. Jsou
vhodná i pro kojence a batolata.
Homeopatie je velmi účinná u nekomplikovaných akutních stavů, kde může zkrátit
celkovou dobu léčení a omezit počet recidiv. U chronických nemocí je obvyklá
kombinace s klasickými léčivými přípravky. Homeopatie je také důležitá jako
preventivní metoda.
Základní látky homeopatických přípravků jsou rostlinného nebo živočišného
původu. V některých případech přípravky obsahují nerosty nebo chemické sloučeniny.
Homeopatický přípravek se připravuje ředěním z matečné tinktury buď v intervalech
decimálních (D) nebo centezimálních (CH). Základní látka se několikrát ředí a
protřepává. Počet a typ ředění je uveden na etiketě přípravku. Každému stupni
podobnosti odpovídá určitý stupeň ředění, nízké (5 CH), střední (9 CH), vysoké 15, 30
CH).
Přípravky obsahující jednu aktivní látku se nazývají monokomponentní přípravky,
jsou v ředěních 5, 9, 15, 30 a 200 CH. Přípravky obsahující více aktivních látek se
nazývají polykomponentní přípravky.
Homeopatické přípravky připravované ve formě granulí, tablet, dražé a globulí, se
rozpouštějí volně v ústech v časovém odstupu od jídla asi 15-­‐20 minut. U kojenců a
malých dětí je možné rozpustit lék v malém množství vody. Homeopatika je možné
užívat současně s jinými léčivými přípravky nebo doplňky stravy.
34

Pomocí homeopatické léčby lze účinně řešit funkční potíže a povzbudit vlastní
obranyschopnost těla.
[POTUŽÁK, 2006; leták, 2]
Tab.č.3 Monokomponentní homeopatika používané k léčbě rýmy a kašle
Monokomponentní
přípravky
symptomy dávkování
EUPHRASIA OFFICINALIS Vodnatá rýma s nedráždivým
výtokem z nosu
5 granulí 4x denně
ALLIUM CEPA Vodnatá rýma s dráždivým
výtokem z nosu
5 granulí 4x denně
ARSENICUM ALBUM Velmi pálivý a dráždivý výtok z
nosu
5 granulí 4x denně
GELSEMIUM
Vodnatá rýma s dráždivým a 5 granulí 4x denně
SEMPERVIRENS
pálivým výtokem z nosu
PULSATILLA Rýma s hustým, žlutým a
nedráždivým výtokem z nosu.
Vlhký kašel přes den, suchý v
noci
5 granulí 3x denně
KALIUM BICHROMICUM Rýma se žlutým až nazelenalým
výtokem z nosu
5 granulí 4x denně
MERCURIUS SOLUBILIS Rýma s nazelenalým výtokem 5 granulí 4x denně
ACONITUM NAPELLUS Rýma vyvolaná prudkým 5 granulí každou
suchým chladem
hodinu do zmírnění
příznaků
DULCAMARA Rýma vyvolaná chladem a
vlhkem, hlenovitý kašel
5 granulí 4x denně
NATRIUM SULFURICUM Hlenohnisavá rýma zhoršená
nebo způsobená vlhkem
5 granulí 2x denně
RHUS TOXICODENDRON Rýma po promoknutí,
propocení s kýcháním
5 granulí 4x denně
NUX VOMICA Rýma vyvolaná průvanem a
chladem
5 granulí 4x denně
SAMBUCUS NIGRA Rýma ucpávající nos, zadní
rýma a dráždění
k laryngeálnímu kašli
5 granulí 4x denně
HEPAR SULFURIS Chraplavý a štěkavý kašel 5 granulí 3x denně
CALCAREUM
v důsledku prudkého
prochlazení
SPONGIA TOSTA Suchý, pískavý kašel při 5 granulí v rytmu
postižení hrtanu
záchvatů kašle
DROSERA Záchvatovitý kašel hlavně v noci 10 granulí před
a v leže
usnutím, 3 dny po
sobě
FERRUM PHOSPHORICUM Suchý, bolestivý kašel, pálení 5 granulí 3x denně
35

v hrtanu a průdušnici
IPECACUANHA Dávivý kašel doprovázený
nevolností až zvracením.
36
5 granulí 4x denně
CUPRUM METALLICUM Záchvatovitý, dusivý kašel 5 granulí v rytmu
záchvatů
Tab.č.4 Polykomponentní homeopatika používané k léčbě rýmy
Polykomponentní
přípravky
symptomy dávkování
CORYZALIA tablety Akutní rýma 1 tbl nechat volně
rozpustit v ústech
každou hodinu
RHINALLERGY tablety Alergická rýma lehkého stupně 1 tbl po 1-­‐2 od.,max.
6 tbl. denně
Tab.č.5 Homepatický přípravek k léčbě kašle
Jiné přípravky účinky dávkování
STODAL sirup Tlumí suchý a dráždivý kašel, Děti od 1 roku: 1
usnadňuje vykašlávání, chrání čajovou lžičku 3-­‐5x
sliznice dýchacích cest a působí
antisepticky
denně
[www.vseprozdravi.cz, 14; leták, 2]

2.8 Aromaterapie
Aromaterapie je způsob alternativní léčby koncentrovanými vonnými oleji
extrahovanými z rostlin. Z aromatických rostlinných zdrojů se esenciální oleje získávají
v době, kdy je produkce oleje v rostlině nejvyšší. Jsou extrahovány různými metodami
z různých částí rostlin (květů, listů, plodů, semen, trav, kořenů, kůry atd) řadou
způsobů. Nejvyšší kvalitu mají rostlinné oleje získané lisováním za studena.
Aromaterapeutická léčba má blahodárné účinky, ale názory na ní jsou různé.
Využití aromaterapie je vhodné i u dětí zejména v období jara a podzimu při častějších
výskytech rýmy a kašle, ale také jako prevence v průběhu celého roku.
Vdechování léčivých látek prostřednictvím dýchacích cest je způsob jak dostat do
organismu potřebné látky nejkratší cestou přímo do krve. Molekuly silic vstupují
vdechnutím do plic a odtud pak do celého těla, čímž je účinek násoben. Při podání ústy
se často celá řada účinných látek buď zcela, nebo zčásti rozloží (inaktivuje).
Pro inhalaci je vhodné používat jen malé množství esenciálního oleje, který by měl
být kvalitní.
Metody aromaterapie:
Aromaterapeutická inhalace parní – 3-­‐5 kapek čistého esenciálního oleje dáme do
misky s horkou vodou a inhalujeme 5-­‐10 minut.
Obr.č.2 Parní inhalace [www.brc.cz]
37

Aromaterapeutická inhalace suchá – 3-­‐5 kapek čistého esenciálního oleje nakapeme na
teplý předmět, nebo do dlaní, rozemneme a vdechujeme výpary uvolněné teplem.
Aromaterapeutická inhalace lihová – 3-­‐5 kapek čistého esenciálního oleje protřepeme
s trochou čistého lihu, nakapeme na kapesník a vdechujeme.
Aromaterapeutická inhalace pomocí rozprašovače – terapeuticky nejúčinnější způsob
rozptýlení esenciálního oleje do vzduchu pro zlepšení dýchání a dezinfekci vzduchu.
Aromaterapeutická inhalace ultrazvukem nebo pomocí inhalátoru.
[www.darius.cz, 1; www.terapie.aztip.cz, 13]
Esenciální oleje používané při aromaterapeutické léčbě dýchacího systému:
Silice z borovice lesní – Oleum pini sylvestris (borovice lesní, Pinus sylvestris) – má
antibakteriální a antiseptické účinky. Je vhodná při nachlazení, chřipce, zápalu plic a
astmatu.
Kosodřevinová silice – Oleum pini pumilionis (borovice kleč, Pinus mughus) –
působí antibakteriálně, protivirově, podporuje vlastní obranyschopnost organismu.
Pomáhá při nachlazení a dezinfekci horních cest dýchacích.
Silice kafrovníku – Oleum camphorae (skořicovník kafrový, Cinnamonium
camphora) – má antibakteriální a antiseptické účinky. Pomáhá při nachlazení, chřipce a
posiluje organismus. Není vhodná pro děti do dvou let.
Eukalyptová silice – Oleum eucalypti (blahovičník kulatoplodý, Eucalyptus
globulus) -­‐ je vhodná ´při zánětech horních cest dýchacích. Má expektorační,
antiseptické, protivirové účinky. Je součástí nosních kapek Pinosol, pastilek a bonbónů.
Není vhodná pro kojence.
Eukalyptová silice citronovonná – Oleum eucalypti citriodorae (blahovičník
citronovonný, Eucalyptus citriodora) – má jemnější vůni než Eucalyptus glubulus a díky
tomu je vhodnější zejména pro malé děti. Rozpouští hleny a působí antisepticky a
protivirově. Pomáhá při rýmě a dýchacích obtížích.
38

Silice máty peprné – Oleum menthae piperitae (máta peprná, Mentha piperita) –
je silný olej, který je potřeba používat velmi opatrně. Používá se při nachlazení,
bronchitidě, kašli, chřipce a zánětech dutin. Není vhodný pro děti do 5 let.
Silice máty kadeřavé – Oleum menthae crispae (máta klasnatá kadeřavá, Mentha
spicata var. crispa) -­‐ je jemnější a vhodná pro děti od 2 let. Uvolňuje hleny, mírní rýmu
a nachlazení.
Smrk silice, smrkové jehličí (smrk ztepilý, Picea abies) -­‐ pomáhá při nachlazení,
chřipce a zánětech horních a dolních cest dýchacích. Uvolňuje dýchací cesty a působí
antisepticky.
Kajeputová silice – Oleum cajeputi (kajeput bělodřevý, Melaleuca leucodendra) –
má antibakteriální účinky na dýchací cesty.
Silice kajeputu střídavolistého -­‐ Tea Tree oil – Oleum melaleucae alternifoliae
(kajeput střídavolistý, Malaleuca alternifolia) – působí proti širokému spektru bakterií a
choroboplodných mikroorganismů. Působí antibakteriálně, antisepticky a zvyšuje
odolnost organismu.
Silice kajeputu zelenokvětého – Oleum niaouli (kajeput zelenokvětý, Niaouli
malaleuca viridiflora) -­‐ má antibakteriální a protivirové účinky. Působí proti nachlazení,
rýmě, kašli, chřipce a ucpaným dutinám.
[www.prodejbylin.cz, 12; www.terapie.aztip.cz, 13]
39

2.9 Haloterapie
Účinky soli na lidský organismus jsou známy odpradávna, zejména z pobytů u
moře. Alternativní metodou, která může pomoci stejně dobře jako pobyt u moře je
haloterapie neboli pobyt v solné jeskyni. Solná jeskyně je vytvořena z krystalů přírodní
soli z Mrtvého moře a ze soli kamenné. V solných jeskyních je ovzduší bakteriologicky
čisté s vysokou koncentrací mikročástic soli obsahující minerály a stopové prvky,
nezbytné pro správnou činnost lidského organismu.
Pobyt v solné jeskyni pomáhá při léčbě různých onemocnění, bez jakýchkoliv rizik
a nežádoucích účinků, nebo působí preventivně a výrazně zlepšuje buněčnou imunitu.
Má blahodárný vliv na horní a dolní dýchací cesty a zmírňuje alergické projevy.
Vdechování mikročástic soli zlepšuje funkci sliznic a zklidňuje záněty a otoky, dochází
k celkovému uvolnění, relaxaci, prohlubuje se dýchání a pobyt v solné jeskyni tak
přináší pocit klidu a úlevy.
Obr.č.3 Solná jeskyně [www.slevmatic.cz]
Solnou jeskyni mohou navštěvovat všichni včetně dětí. Návštěva jeskyně
nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu, relaxační kúra probíhá 45 až 60 minut. V hodinách
určených dětem jsou k dispozici hračky, se kterými si mohou hrát s krystaly soli.
Prokázaný léčebný efekt má kůra absolvovaná cca 10 krát v co nejkratší době za sebou.
Uvádí se, že jedna návštěva solné jeskyně má léčebné účinky jako 2 až 3 dny pobytu u
moře. Solné jeskyně jsou oblíbené hlavně v zemích, které nemají moře.
40

Haloterapie se v současnosti jeví jako vynikající doplňková metoda, která je
schopna očistit celý dýchací systém od alergenů, jemného prachu a patogenních
organizmů.
[www.lekari-­‐online.cz, 4]
41

3 PRAKTICKÁ ČÁST
Součástí mé absolventské práce je dotazníkové šetření určené rodičům dětí ve
věku od 2 do 12-­‐ti let. Cílem práce bylo zjistit zvolený postup a způsob léčby u dětí se
symptomy onemocnění respiračního systému. Dotazníkový průzkum si kladl za cíl
zjistit, se kterými volně prodejnými léčivými přípravky mají rodiče nejlepší zkušenosti a
jakým způsobem dbají na prevenci těchto onemocnění.
Po dohodě s pediatry jsem prováděla distribuci dotazníků přímo v dětských
ordinacích v místě mého bydliště. Na dotazníky odpovědělo 56 respondentů ze 70,
návratnost byla 80%. Ze statistického hlediska je zajímavé, že celá čtvrtina respondentů
zvolila nejednoznačnou odpověď a označila v jedné otázce více možností. Pro
přehlednější vyhodnocení jsem údaje zpracovala do grafů. Čísla uvedená v grafech
hovoří o počtu respondentů. Nejpoužívanější volně prodejné léčivé přípravky jsem pro
přehlednost zpracovala do skupin dle specifika léčiva.
3.1 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu
Otázka č. 1
Jak postupujete při výskytu rýmy nebo kašle u svého dítěte.
a) Navštívím vždy dětského lékaře
b) Navštívím lékárnu a nechám si poradit s výběrem vhodného léčivého přípravku
c) Zakoupím léčivý přípravek dle svých zkušeností
d) Preferuji lidové léčitelství – čaje, byliny, obklady atd.
42

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že respondenti se snaží nejdřív své děti zaléčit
sami a to léčivými přípravky dle svých zkušeností.
Komentář farmaceutického asistenta:
Problémy s rýmou nebo kašlem u dítěte nemusí být vždy banální a proto je dobré
mít na paměti, že většina volně prodejných léčivých přípravků je určena pro dočasnou
úlevu od potíží. Pokud potíže přetrvávají nepřiměřeně dlouho, nebo se stav zhoršuje, je
nutné navštívit pediatra, nikoliv postupovat střídáním léčivých přípravku za jiné.
Otázka č. 2
Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru a nákupu volně prodejných léčivých přípravků.
a) Informační a reklamní média
b) Vlastní zkušenost s již použitých léčivých přípravků
c) Odborné poradenství v lékárně
d) Laické poradenství – rodina, známí
e) Cena
43

Průzkum ukázal, že respondenti většinou postupují dle vlastních zkušeností nebo
se poradí v lékárně, reklamou a cenou jsou ovlivněni minimálně.
Komentář farmaceutického asistenta:
Při výběru léčivého přípravku lze cílenými dotazy farmaceutického asistenta zjistit
o jaký typ kašle nebo rýmy se jedná a podle toho doporučit vhodný léčivý přípravek,
případně upozornit na nutnost návštěvy dětského lékaře.
Otázky, které by měl pokládat farmaceutický asistent:
� Jedná se o kašel suchý nebo s produkcí hlenu
� Jak dlouho kašel trvá
� Jaká je četnost onemocnění
� Jedná-­‐li se o rýmu -­‐ vodnatá, hustá, nebo jde o pocit ucpaného nosu
� Je dítě alergik, jakého je věku
Otázka č. 3
Jakou metodu léčby preferujete.
a) Tradiční léčbu
b) Fytoterapii – léčba rostlinnými léčivými přípravky
c) Homeopatii
44

d) Jinou netradiční léčbu
Z výše uvedeného grafu je patrné, že více než tři čtvrtiny respondentů preferují
léčbu tradiční čili medikamentózní. Malé procento kladných odpovědí na zbylé tři
metody léčby vypovídá dle mého názoru o nedostatečné informovanosti o těchto
netradičních způsobech léčby. Z mého pohledu je to otevřené téma, které zasluhuje
pozornost celé zdravotnické obce a zvláště pak zdravotních pojišťoven.
Otázka č. 4:
Jaké léčivé přípravky na kašel a rýmu nejvíce používáte
45

Z průzkumu vyplynulo, že nejvíce používané jsou volně prodejné přípravky Olynth
a Nasivin. Roztoky minerálních solí jsou používány poměrně zřídka, přičemž Vincentka
možná i z pohledu ekonomického je přípravkem nejoblíbenějším.
Informace o přípravcích:
Olynth – léčivá látka xylometazolin. Používá se ke snížení otoku nosní sliznice u
akutní, vazomotorické nebo alergické rýmy. Nástup účinku je za 5-­‐10 minut.
Nedoporučuje se aplikovat déle než 5 dní.
Je vyráběn v těchto modifikacích:
Olynth 0,025% nosní kapky určené kojencům a dětem do 2 let
Olynth 0,05% nosní kapky a nosní sprej určené dětem od 2 do 7 let
Olynth 0,1% nosní kapky a nosní sprej určené dětem od 7 let a dospělým
Nasivin – léčivá látka oxymetazolin. Používá se při akutní rýmě z nachlazení,
vazomotorické rýmě, alergické rýmě a zánětu vedlejších nosních dutin. Nedoporučuje
se aplikovat déle než týden.
Je vyráběn v těchto modifikacích:
Nasivin 0,01% nosní kapky určené novorozencům a kojencům do 1 roku
Nasivin 0,025% nosní kapky určené dětem od 1 do 8 let.
Nasivin 0,05% nosní kapky a nosní sprej určené dětem od 8 let a dospělým
Nežádoucí účinky: pocit pálení v nose nebo suchost sliznic.
Dlouhodobé používání těchto přípravků může vést k chronickému otoku a následně
k atrofii nosní sliznice.
Vincentka nosní sprej – Používá se pro zvlhčení celé nosní dutiny a nosohltanu.
Udržuje fyziologickou čistící schopnost nosní sliznice a slouží k prevenci zánětů nosní
sliznice.
Komentář farmaceutického asistenta:
Roztoky minerálních solí většinou neobsahují konzervační látky, rizikem však
může být bakteriální kontaminace, zvláště pak při dlouhodobém používání v jednom
46

dávkovači. Pro novorozence a kojence je proto vhodné používat jednorázové sterilně
balené roztoky v ampulích.
Z grafického vyjádření je jednoznačně nejpoužívanějším volně prodejným léčivým
přípravkem z oblasti léčby vlhkého kašle Mucosolvan Junior.
Informace o přípravku:
Mucosolvan Junior -­‐ účinná látka ambroxol. Uvolňuje zahlenění, usnadňuje
vykašlávání hlenu a zároveň působí antioxidačně. Obvykle je dobře snášen. Je k dostání
ve formě sirupu a je vhodný pro všechny věkové kategorie.
Komentář farmaceutického asistenta:
Expektorancia se doporučují užívat 7 až 10 dnů. Užívají se během dne, nejpozději
však v 17 hodin, respektive 3 hodiny před ulehnutím. Pro zajištění dostatečného účinku
je u expektorancií důležité zvýšit příjem tekutin.
47

K léčbě suchého kašle je dle průzkumu nejvíce používaným volně prodejným
léčivým přípravkem Stoptussin.
Informace o přípravku:
Stoptussin -­‐ účinná látka butamirát. Antitusický účinek je doplněn o expektorační
účinek guajfenesinu, který zároveň usnadňuje vykašlávání. Stoptussin je určen k léčbě
suchého a dráždivého kašle. Dávkuje se podle tělesné hmotnosti a používá se ve formě
kapek, sirupu a tablet.
Guajfenezin zvyšuje účinek paracetamolu.
Komentář farmaceutického asistenta:
Antitusika by měla být užívána po nezbytně nutnou dobu, což je nutné zdůraznit
při prodeji těchto léčivých přípravků volně prodejných.
48

Z té části respondentů, která používá fytofarmaka, byla jako nejpoužívanější
označena Sinupret a Hedelix sirup.
Informace o přípravcích:
Sinupret je čistě přírodní přípravek, který je vhodné začít užívat už při prvních
příznacích virové infekce. Uvolňuje nos a nosní dutiny, rozpouští hustý hlen, zabraňuje
zánětu sliznice a podporuje účinek antibiotik.
Složení: Hořec žlutý, Prvosenka jarní, Sporýš lékařský, Šťovík kyselý a Černý bez.
Je vhodný pro děti od 1 roku, používá se ve formě kapek nebo tablet.
Hedelix sirup obsahuje čistý výtažek z listů břečťanu popínavého, který uvolňuje
hlen a usnadňuje vykašlávání. Je vhodný i pro kojence.
Jiné druhy léčby uvedené respondenty:
� inhalace heřmánkem – heřmánek pravý (Matricaria recutita). Po přelití horkou
vodou uvolňuje chamazulen, který má protizánětlivý účinek.
� šťáva z cibule s cukrem – osvědčený recept našich babiček. Cibule kuchyňská (Allium
cepa) používá se při zánětech horních cest dýchacích. Podávání u štěkavého kašle
může být nebezpečné.
49

� dětská prsní mast Koalka – prokrvuje místo aplikace a uvolňované silice při
inhalování usnadňují dýchání, tlumí kašel, uvolňují ucpaný nos a umožňují u dětí
nerušený spánek.
Komentář farmaceutického asistenta:
Bylinné čajové expektorační směsi obsahující list a květ podbělu lékařského
(Tussilago farfara) a nať šalvěje lékařské (Salvia officinalis) nejsou vhodné pro děti.
Podběl lékařský obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mají hepatotoxické účinky.
Šalvěj lékařská obsahuje silice s obsahem thujonu, který je toxický a způsobuje poruchy
CNS a poškození ledvin.
U dětí je nejvíce preferována léková forma tekutá ve formě sirupu, zejména pak u
dětí nižších věkových skupin. Přesné dávkování bývá při domácí aplikaci problematické,
je nutné důsledně kontrolovat skutečně užité množství přípravku.
Důležité rady při samoléčbě volně prodejnými léčivými přípravky:
� Je vhodné používat speciální dávkovače přibalené k originálnímu balení.
� Správně určit velikost dávky podle váhy nebo věku dítěte a dodržovat
doporučené dávkování tak, jak je uvedeno v příbalovém letáku.
� Při užívání více volně prodejných léčivých přípravků, je vhodné zkontrolovat
účinné látky, aby nedocházelo k duplicitě.
� Každé originální balení léčiva je vybaveno příbalovým letákem, který poskytuje
Otázka č. 5:
podrobné informace, jejichž prostudování je žádoucí.
Myslíte si, že dbáte dostatečně na prevenci?
a) ano
b) ne
50

Otázka č. 6:
Pokud ano, jakým způsobem.
a) Užíváním volně prodejných přípravků na podporu imunity
b) Pasivní způsob prevence (otužování, pobyt u moře, atd)
c) Konzultace s odborným pracovištěm – imunologie, alergologie
V grafu č.8 je zřetelně viditelný pozitivní přístup rodičů k prevenci. Otázkou
zůstává, jak je v praxi prevence uskutečňována. Z grafu č.9 vyplývá, že nejrozšířenějším
způsobem prevence je podávaní přípravků na podporu imunity spolu s pasivními
51

způsoby prevence. Oba způsoby předcházení nemocí jsou jistě žádoucí a zaslouží si
plnou podporu na odborné i společenské úrovni.
Z průzkumu vyplynulo, že nejpoužívanější přípravky na podporu imunity jsou
Marťánci, Imunoglukan a Preventan.
Informace o přípravcích:
Marťánci s komplexem Imunactiv je multivitamínový přípravek na podporu
imunitného systému určený pro děti od 3 let. Komplex Imunactiv je složen s beta
glukanu, vitaminu C, zinku a bioflavonoidů.
Marťánci multivitaminový sirup obsahuje nezbytné vitaminy, minerály, beta
glukan a bioflavonoidy. Je určený pro děti od 1 roku.
Imunoglukan je doplněk stravy s beta glukanem posilující obranyschopnost
organismu. Pro děti od 1 roku ve formě sirupu a pro děti od 3 let ve formě kapslí.
Preventan Junior podporuje obranyschopnost organismu u dětí a tím zabraňuje
průniku virů a bakterií do organismu.
52

3.2 Preventivní opatření
U dětí s častějším výskytem onemocnění dýchacích cest, která se projevují rýmou,
kašlem a zvýšenou únavou, je vhodné posílit funkci imunitního systému a zvýšit
schopnost tvorby obranných látek k boji s viry a bakteriemi. Nadměrná zátěž
opakovanými insekty organizmus oslabuje a zvyšuje tak náchylnost vůči infekcím.
Základem prevence je otužování, pobyt na čerstvém vzduchu, dostatečná
pohybová aktivita, dostatek spánku, péče o domácí mikroklima, zdravá výživa,
imunostimulační látky, očkování atd.
3.2.1 Péče o nosní sliznici
Péče o nosní sliznici není tak běžná jako péče o ústní dutinu nebo pokožku, ale je
důležitá jak z důvodů léčebných, tak z důvodů preventivních. Mezi nejdůležitější patří
zajištění odpovídající vlhkosti a teploty vzduchu v pokoji dítěte. Nízká vlhkost vede
k vysychání nosní sliznice, naopak nadměrná vlhkost vede k přemnožení bakterií a
plísní. Vhodné jsou průplachy nosní sliznice slaným roztokem – Vincentkou, nebo
vodnými roztoky minerálních solí (viz kapitola 2.5.1 Nosní léčiva)
3.2.2 Otužování
Otužování jako formu posilování organismu zavedl a prosadil už v 19. století
Vincent Priessnitz. Je prokázané, že otužování vede ke zvyšování odolnosti proti
nákazám, stimuluje látkovou výměnu, celkově aktivizuje organismus, zlepšuje chuť
k jídlu, a navozuje příjemnou duševní pohodu. Otužovací procedury využívají působení
chladného vzduchu a chladné vody. Otužování vodou má na organismus účinek velmi
intenzivní, začíná se mírnější formou a pozvolně se zátěž zvyšuje. Aby bylo otužování
úspěšné, je nutné otužovat pravidelně. Dítě musí být zcela zdrávo a musí mít
z otužování radost.
3.2.3 Zdravá výživa
Každý organismus potřebuje pro svůj život, růst a vývoj řadu látek, které přijímá
v potravě. Zdraví je podmíněno kvalitní stravou, zvláště u dětí, neboť už v ranném
53

dětství se formuje zdravotní stav. Špatné stravování může přispět ke vzniku různých
onemocnění.
Dětská strava by měla obsahovat co nejméně barviv, konzervačních látek a
náhradních sladidel. U citlivých jedinců, zvláště u alergiků a astmatiků mohou působit
řadu zdravotních potíží.
V oblasti posilování obranyschopnosti organismu by neměly ve výživě dětí chybět
vitaminy skupiny B, vitamin D, antioxidanty – vitaminy A, C, E, jód, zinek, vápník, selen,
železo, hořčík, kyselina listová a jiné.
3.2.4 Imunostimulační látky
Imunostimulační látky jsou látky rozličné struktury, které různými mechanismy
aktivují a posilují imunitní systém a preventivně působí proti vzniku respiračních
infekcí. Indikací pro zahájení imunostimulační léčby u dětí je výskyt tří infekcí během tří
měsíců. O užívání imunostimulancií je vhodné se poradit s dětským lékařem nebo
lékárníkem. Optimální je začít s podáváním měsíc před očekávaným výskytem infekcí
horních cest dýchacích (podzim a jaro). V současné době je v lékárnách k dispozici celá
řada imunostimulancíí různého původu.
Beta-­‐glukany
Látky rostlinného původu, beta-­‐glukany jsou specifické polysacharidy, které jsou
součástí buněčných stěn některých hub (např. extrakt z hlívy ústřičné) a rostlin (oves a
ječmen). Beta-­‐glukany zvyšují odolnost organismu, zmírňují příznaky a urychlují léčbu
akutních infekcí. Jsou dostupné v přípravcích ve formě tablet nebo sirupu. Doporučená
doba podávání je 2-­‐3 měsíce. Jsou vhodné u dětí od 1 roku věku. Přípravky obsahující
beta-­‐glukany: Imunoglukan, Beta Glukan, Glukánek, Imunit, Imunovital, Hliváček sirup
a Dětský sirup s Beta Glukanem.
Echinacea
Třapatková nať obsahuje polysacharidy, které podporují nespecifickou
obranyschopnost organismu. Podává se jako pomocná léčba při často opakujících se
54

infekcí dýchacích cest. Echinacea je dostupná ve formě kapek, sirupu, pastilek a je také
součástí některých čajových směsí, multivitaminu a homeopatických přípravků. Je
vhodná pro děti od 1 roku. Nedoporučuje se podávání delší než 8 týdnů z důvodu
zatížení jater. Přípravky obsahující echinaceu: Echinaceový sirup a echinaceové kapky.
Bakteriální lyzáty
Bakteriální lyzáty obsahují čištěné extrakty bakterií, které patří mezi nejčastější
původce infekcí horních a dolních cest dýchacích. Působí jak nespecificky tak i
specificky a při dlouhodobějším podávání stimulují imunitní systém k tvorbě protilátek.
Jejich užíváním se snižuje výskyt infekcí. Většina přípravků je vázáná na lékařský
předpis. Volně prodejné přípravky Olimunovac a Proprevent Junior jsou určeny
k preventivnímu podávání nebo k léčbě běžných akutních onemocnění. Jsou vhodné
pro děti od 3 let.
[MOJE ZDRAVÍ 11/2010; www.samoleceni.cz, 8]
Systémová enzymoterapie
Jedná se o enzymy rostlinného a živočišného původu (papain, bromelain, trypsin,
chymotrypsin, pankreatin), které jsou schopny zvýšit aktivitu imunitních buněk.
Přípravky pro systémovou enzymoterapii Wobenzym a Phlogenzym jsou využívány jako
součást léčby řady zánětlivých onemocnění, tedy i v léčbě akutních, chronických a
recidivujících zánětů horních a dolních cest dýchacích. Proteolytické enzymy příznivým
způsobem urychlují hojení a zmírňují otok sliznic dýchacích cest. Současné podávání
antibiotik s přípravky pro systémovou enzymoterapii zlepšuje průnik antibiotik do
tkání. Účinnost těchto přípravků je ověřena dlouholetými výzkumy a klinickými
studiemi, které byli zaměřeny na děti s opakovanými infekcemi dýchacích cest.
Výsledky těchto studií ukazují na příznivý efekt systémové enzymoterapie, na základě
kterého došlo k poklesu akutních zánětlivých onemocnění a ke snížení počtu infekčních
onemocnění, které by vyžadovaly antibiotickou léčbu.
[VOX PEDIATRIE 11/2008]
55

Nukleotidy
Nukleotidy mají příznivý vliv na imunitní systém. V kombinaci s peptidy
s aminokyselinami poskytují ochranu přímo v ústní dutině a nosohltanu, zejména na
sliznicích brání průniku virů a bakterií do organismu. Nukleotidy jsou obsaženy
v přípravcích Preventan Junior a Juwík.
Probiotika
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou běžnou součástí fyziologické
mikroflóry trávicího traktu. Probiotické bakterie ovlivňují přirozenou obranyschopnost
organismu, pomáhají posilovat imunitní systém v boji proti infekcím a chrání střevní
sliznici během užívání antibiotik. Přípravky: Probacin, Lactobacílky, ActiLac, Biopron,
Lacidofil, Lepicol, Nutrolin B.
[MOJE ZDRAVÍ 11/2010; www.samoleceni.cz]
56

4 DISKUSE
Moje absolventská práce poskytuje ucelený rozbor problematiky respiračních
onemocnění u dětí a to jak z hlediska anatomie a patofyziologie, ale i terapie a
prevence.
V úvodu teoretické části jsem se zaměřila na anatomii dýchacího systému a
přehled onemocnění projevujících se kašlem a rýmou. Domnívám se, že správná
diagnostika je základním předpokladem k určení vhodného léčebného procesu včetně
medikace.
Dalším cílem mé práce bylo popsat různé možnosti léčebných metod. Poskytla
jsem ucelený přehled o terapii tradiční a popsala i metody léčby alternativní. Z tohoto
pohledu nabízí současná medicína možnosti volby mezi léčbou tradiční a alternativní,
popřípadě jejich kombinaci.
V praktické části mé absolventské práce, kterou jsem provedla formou
dotazníkového šetření u laické veřejnosti, jsem zjišťovala nejčastěji volené postupy a
způsoby léčby u dětí se symptomy respiračních onemocnění. Výsledky průzkumu
vykazují, že více než 70% respondentů při prvních příznacích rýmy a kašle u dětí zvolí
samoléčbu zakoupením volně prodejných léčivých přípravků. Jedním z dalších výsledků
dotazníkového průzkumu, je v tomto případě obecně více známá skutečnost, že pouze
malá část rodičů preferuje léčbu alternativní. V této souvislosti bych chtěla poukázat
na tradičně nízké povědomí většiny lidí o možnostech alternativní léčby. Domnívám se,
že tato skutečnost by mohla být námětem k další práci magistrů a farmaceutických
asistentů.
Součástí dotazníkového šetření byla také část týkající se prevence. Ačkoliv
respondenti ve svých odpovědích v drtivé většině potvrdili, že dostatečně dbají na
prevenci respiračních onemocnění u svých dětí, domnívám se, že v praxi tomu tak vždy
není. Otázkou zůstává, jak rodiče naplňují obsah slov „dostatečná prevence“ a v jak
57

široké škále možností prevence se pohybují. Myslím si, že prevence jako významná
součást léčby podporuje i ekonomické zdraví celého zdravotnického systému a měla by
se jí věnovat příslušná pozornost.
58

ZÁVĚR
Respirační onemocnění horních cest dýchacích jsou u dětí poměrně častá a dokáží
ovlivnit jejich vývoj obzvlášť v raném dětství. Vyžadují proto zvýšenou pozornost i péči
rodičů. Moje absolventská práce poskytuje ucelený pohled na celou tuto problematiku
nejen z hlediska práce diplomovaného farmaceutického asistenta, ale nabízí i
zamyšlení nad tím jestli je těmto velmi častým onemocněním věnována dostatečná
pozornost zejména v oblasti prevence. Pro práci farmaceutického asistenta je kromě
znalostí farmakologických, důležité poskytování poradenství o vhodném výběru
léčivého přípravku a následná edukace pacienta nebo rodiče.
Ke splnění cílů mé práce jsem kromě studia odborné literatury v části teoretické
použila formu dotazníkového průzkumu v části praktické, jehož výsledky mě přivedly
k závěrům, které jsou použitelné i v praxi. Tuto skutečnost osobně považuji za velmi
cenný přínos celé absolventské práce.
Cíle mé absolventské práce, které jsem si stanovila byly splněny.
59

Резюме
Тема моей выпускной работы «Насморк и кашель в детском возросте». В
вводной части работы я объяснила почему взялась разработать именно эту тему.
Я мать двоих детей младшего школьного возраста и именно в этом возросте чаще
всего детей беспокоят эти болезни. Целью моей выпускной работы было дать
обзор разных методов лечения и предупреждения кашля и насморка у детей
младшего школьного возроста.
В теоретической части я постаралась вкратце изложить анатомические и
функциональные особенности детских дыхательных путей, что и имеет влияние
на возникновение и протекание респираторных заболеваний у детей. Дальше я
объяснила признаки и причины острых и хронических заболеваний с симптомами
кашля и насморка.
Следующую часть работы я посвятила лечению кашля и насморка
традиционным способом и альтернативным. Фармакотерапия – это часть моей
работы, содержащая лечение насморка и кашля при помощи конкретных
свободно продаваемых лекарственных препаратов, которые помагают устранять
кашель и заодно освобождают дыхательные пути – экспектеративные и
антитусические. Дальше я привела примеры альтернативного лечения
вышеуказанных заболеваний – фитотерапия, гомеопатия, ароматерапия,
галотерапия. Фитотерапия – одна из основных частей совраменной медицины в
лечении заболеваний дыхательной системы. Она акцентирует на лечении при
помощи лекарственных растений и препаратов из них. Во многих случаях это
лечение более эффективно и бозопасно для детей, так как оно не только очищает
и дезинфицирует дыхательные пути, но и укрепляет иммунитет пациента.
Гомеопатические препараты имеют свойство стимулировать организм, они не
токсичны и поэтому подходят для лечения детского организма. Следующий
способ альтернативниго лечения, который я описала – ароматерапия. Это
лечение концентрированными пахучими маслами, которые экстрагируются из
60

разных частей растений. При вдыхании в осганизм, кратчайшим путем попадают
нужные вещества прямо в кровь. Галотерапия, как один из методов
альтернативного лечения дыхательной системы, который проводится в соляных
пещерах. Пребывание в них благоприятно влияет на верхние и нижные
дыхательные пути и способствует очищению всей дыхательной системы от
аллергенов и патогенных организмов.
Практическую часть моей работы я посвятила разным видам профилактики
заболеваний и результатам теста, который был предназначен для родителей
детей от 2 до 12 лет. Целью его было определить ход и способ лечения кашля и
насморка у детей. Я хотела узнать, какие свободно продаваемые лекарства, по
мнению родителей, дают самые лучшие результаты и как родители заботятся о
профилектике заболеваний своих детей. Исследивание показало, что родители
при вышеуказанных заболеваниях, сперва пытаются своего ребенка лечить сами,
то есть покупкой лекарств исходя из собственного опыта. Иногда они
руководствуются советами работников аптеки. Стараются уделять достаточное
внимание профилактике заболеваний используя свободно продаваемые
лекарственные препараты для поддержки иммунитета у ребенка или поссивным
способом – закаливание, отдых у моря и так далее. Целью профилактики
заболеваний является укрепление иммунитета и повышение возможности
образования нужного количества защитных веществ в борьбе против вирусов и
бактерий особенно у детей с пониженным иммунитетом. Мной описаны основы
профилактики заболеваний, как например, закаливание детей, пребывание на
свежем воздухе, занятие спостом, достаточность сна, забота о домашнем
микроклимате, правильное питание, вакцинация и иммуностимуляторы. Я
привела примеры, отдельных видов иммуностимуляторов, которые можно
получитль в аптеках.
Ввиду того, что в будущем я буду работать фармацевтическим ассистентом, я
уже смогу правильно посоветовать родителям при выборе самых подходящих
лекарственных препаратов для их детей.
61

BIBLIOGRAFIE
Monografie
1. DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie. 2. vydání.
Praha : Avicenum, 1990. 272 s. ISBN 80-­‐202-­‐0026-­‐1.
2. HRODEK, Otto; VAVŘINEC, Jan. Pediatrie. 1.vydání.
Praha : Galén, 2002. 767 s. ISBN 80-­‐7262-­‐178-­‐5.
3. KLÍMA, Jiří a kol. Pediatrie. 1. vydání.
Praha : Eurolex Bohemia, 2003. 319 s. ISBN 80-­‐86432-­‐38-­‐6.
4. MARTÍNKOVÁ, Jiřina a kol. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů.
1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2007. 379 s. ISBN 978-­‐80-­‐247-­‐1356-­‐4.
5. POTUŽÁK, Miloš. Přednášky z Farmakognosie. Praha : Mills, 2006. 220 s.
6. TOMČÍKOVÁ, Lenka. Vybrané krytosemenné rostliny. 1. vydání. Brno: Institut
pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1999. 396 s. ISBN 80-­‐7013-­‐284-­‐1.
7. VOLF, Vladimír; VOLFOVÁ, Hana. Pediatrie. 3. doplněné vydání.
Praha : Informatorium, 2003. 240 s. ISBN 80-­‐7333-­‐023-­‐7
Seriálové publikace
1. BALCAR, Jan. Astma bronchiale v kojeneckém a batolecím věku.
VOX PEDIATRIE. 2009, roč.9, č.3. Praha : MEDIX, 2009. s. 23-­‐25. ISSN 1213-­‐2241.
2. FIŠEROVÁ, Hana. Akutní a recidivující respirační onemocnění u dětí.
Pediatrie pro praxi. 2008, roč.9, č.1. Olomouc : Solen, 2008. s. 25-­‐31. ISSN 1213-­‐0494.
3. HANÁKOVÁ, Tereza. Imunita na podzimním startu.
Moje zdraví. 2010, roč.8, č.11. Praha : Mladá fronta, 2010. s.10-­‐14. ISSN 1214-­‐3871.
4. HONZÍKOVÁ, Marta. Systémová enzymoterapie v léčbě zánětů dýchacích cest.
VOX PEDIATRIE. 2008, roč.8, č.9. Praha : MEDIX, 2008. s. 42. ISSN 1213-­‐2241.
5. HORNÍK, Pavel. Akutní záněty horních cest dýchacích u dětí. Pediatrie pro praxi.
2009, roč.10, č. 5. Olomouc : Solen, 2009. s. 340-­‐342. ISSN 1213-­‐0494.
6. KOČÍ, Tomáš. Chronický kašel u dítěte-­‐diferenciální diagnostika a léčba.
VOX PEDIATRIE. 2008, roč.8, č.1. Praha : MEDIX, 2008. s. 16-­‐18. ISSN 1213-­‐2241.
62

7. SCHALEK, Petr. Rýma v dětském věku. Pediatrie pro praxi. 2009,
roč.10, č.5. Olomouc : Solen, 2009. s. 311-­‐315. ISSN 1213-­‐0494.
Internetové zdroje
1. Darius. Aromaterapie. [online]. [cit. 2011-­‐01-­‐06]. Dostupný z WWW:
http:
2. KOPŘIVA, František. Diagnostika a léčba dráždivého kašle. Pediatrie pro praxi
[online]. 2005, č 5. [cit. 2010-­‐10-­‐07]. Dostupné z WWW:
3. KOŤÁTKO, Petr; MAGNER, Martin. Diferenciální diagnostika a léčba kašle
v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2008, roč.9, č 5.
Olomouc: Solen, 2005 [cit. 2010-­‐10-­‐07]. Dostupné z WWW:
4. Lékaři Online. Solná jeskyně, Haloterapie. [online]. [cit. 2011-­‐01-­‐07]. Dostupný
z WWW: http:
5. Lékárna Samoléčení. Fytofarmaka používaná u onemocnění respiračního systému.
[online]. [cit. 2010-­‐12-­‐12]. Dostupný z WWW:
http:
6. Lékárna Samoléčení. Infekce nosu a nosních dutin. [online]. [cit. 2010-­‐12-­‐10].
Dostupný z WWW: http:
7. Lékárna Samoléčení. Mořské vody k čištění nosních dutin. [online]. [cit. 2010-­‐12-­‐10].
Dostupný z WWW: http:
8. Lékárna Samoléčení. Podpora imunitního systému. [online]. [cit. 2011-­‐01-­‐07].
Dostupný z WWW: http:
9. Lékárna Samoléčení. Suchý kašel. [online]. [cit. 2010-­‐12-­‐10]. Dostupný z WWW:
http:
10. Lékárna Samoléčení. Vlhký kašel mukolytika a expektorancia. [online].
[cit. 2010-­‐12-­‐10]. Dostupný z WWW: http:
11. PETRŮ, Vít; KOSTIUK, Pavel. Šetrná dekongestiva. Edukafarm [online].
63

[cit. 2010-­‐ 12-­‐10]. Dostupný z WWW: http:
12. Prodej bylin. Aromaterapie. [online]. [cit. 2011-­‐01-­‐06]. Dostupný z WWW:
http
13. Terapie. Rostlinné silice pro děti – dýchací ústrojí. [online]. [cit. 2010-­‐10-­‐01].
Dostupný z WWW: htp:
14. Vše pro zdraví. Homeopatika – onemocnění zimního období. [online].
[cit. 2011-­‐01-­‐03]. Dostupný z WWW: htp:
15. Vše pro zdraví. Onemocnění horních cest dýchacích. [online]. [cit. 2010-­‐12-­‐10].
Dostupný z WWW: http:
16. VYHNÁNKOVÁ, Ludmila. Kašel při onemocnění horních cest dýchacích.
Pediatrie pro praxi [online]. 2006, č.1. [cit. 2010-­‐10-­‐08]. Dostupné z WWW:
http:
Ostatní zdroje
Autorský kolektiv. Brevíř. 19.vydání. Praha:
MEDICAL TRIBUNE, 2010. 1251 s. ISBN 978-­‐80-­‐87135-­‐21-­‐1
Leták č.1: Alergická rýma u dětí, Edice rádce pacienta a rádce pro zdraví.
Určeno pro lékaře a lékárníky ke vzdělávání pacientů.
Leták č.2: VÁŇOVÁ, Hana. Praktická homeopatie. Boiron, 2010
Obrázky
Obrázek č.1:
www.emedicinehealth.com/script/main/art.asp?articlekey=135636&ref=137520
Obrázek č.2:
http://www.brc.cz/procedury/balneologicke-­‐fyzikalni-­‐procedury/inhalacni-­‐terapie/
Obrázek č.3:
http://www.slevmatic.cz/sleva/akcni-­‐nabidka-­‐solna-­‐jeskyne/
64

Příloha
D o t a z n í k
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Všechny
poskytnuté údaje zůstanou anonymní a budou sloužit jako praktická část
mé absolventské práce na téma Rýma a kašel v dětském věku.
Děkuji. Alena Veselá, studentka VOŠ MILLS, obor diplomovaný
farmaceutický asistent
1. Jak postupujete při výskytu rýmy nebo kašle u svého dítěte.
a) navštívím vždy dětského lékaře
b) navštívím lékárnu a nechám si poradit s výběrem vhodného léčivého přípravku
c) zakoupím léčivý přípravek dle svých zkušeností
d) preferuji lidové léčitelství – čaje, byliny, obklady atd.
2. Co Vás nejvíce ovlivňuje při výběru a nákupu volně prodejných léčivých přípravků.
a) informační a reklamní média
b) vlastní zkušenost s již použitých léčivých přípravků
c) odborné poradenství v lékárně
d) laické poradenství – rodina, známí
e) cena
3. Jakou léčbu preferujete.
a) tradiční léčbu
b) fytoterapii – léčba rostlinnými léčivými přípravky
c) homeopatii
d) jinou netradiční léčbu
4. Jaké jsou Vaše nejpoužívanější léčivé přípravky na kašel a rýmu.
……………………………………………………………………………………………..
5. Myslíte si, že dbáte dostatečně na prevenci?
a) ano
b) ne
6. Pokud ano, jakým způsobem.
a) užíváním volně prodejných přípravků na podporu imunity
uveďte název……………………………………………….
b) pasivní způsob prevence (otužování, pobyt u moře, atd)
c) konzultace s odborným pracovištěm – imunologie, alergologie
65