POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

Solventnost: teorie a praxe
Protože praktické podchycení korelační struktury bývá náročnou záležitostí (to se týká i teoretické stránky
problému, kdy dnes je aktuální teorie kopul, viz např. Cipra (2006b)), používají se v praxi různá zjednodušení.
Rozlišuje se přitom stupeň zjednodušení:
– Nekonzervativní přístup: používá jako korelační strukturu korelační koefi cienty odhadnuté z dostupných dat.
Je sice nejobjektivnějším přístupem, ale v praxi je většinou obtížně realizovatelný (např. korelační struktura
v historických datech obvykle kolísá v čase, takže příslušné odhady jsou značně nespolehlivé). Např. pro
odhadnutou korelační matici čtyř individuálních kapitálových požadavků C 1
, ..., C 4
C 1
C 2
C 3
C 4
– C1 1 0,3 0,2 1
– C2 1 0,4 1
– C3 1 1
– C4 1
– je celkový kapitálový požadavek
(11)
– Konzervativní přístup: jako korelační koefi cienty používá hodnoty 1 při podezření na pozitivní korelaci
(libovolné intenzity) a hodnoty 0 při podezření na nekladnou korelaci. Tento přístup je sice prakticky
jednoduchý, ale značně subjektivní. Např. pro „subjektivně odhadnutou“ korelační matici čtyř individuálních
kapitálových požadavků C 1
, ..., C 4
C 1
C 2
C 3
C 4
– C1 1 –0,2→0 –0,1→0 0,8→1
– C2 1 –0,4→0 0,1→1
– C3 1 0,5→1
– C4 1
46