26.04.2015 Views

POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Solventnost: teorie a praxe<br />

4. Míry rizika, zohlednění korelací a faktorové modely<br />

Obecná teorie pro míry rizika je poměrně složitá. Teoretici ale doporučují (viz např. Artzner (1999)), že pro<br />

praktické aplikace by se měly volit tzv. koherentní míry rizika. Míra rizika (risk measure) je obecně zobrazení C,<br />

které přiřazuje budoucím náhodným výstupům X reálné hodnoty. Přitom koherence míry rizika vyžaduje splnění<br />

čtyř vlastností (X a Y v následující defi nici jsou dvě omezené náhodné veličiny vyjadřující riziko, tj. např. ztrátu):<br />

(i) subaditivita: C(X +<br />

Y) ≤ C(X) +<br />

C(Y);<br />

(ii) monotonie: je-li X ≤ Y pro libovolné dva výstupy X a Y, pak C(X) ≤ C(Y);<br />

(iii) pozitivní homogenita: pro libovolnou konstantu λ > 0 je C(λX) = λC(X);<br />

(iv) translační invariance: pro libovolnou konstantu a > 0 je C(X +<br />

a) = C(X)+a.<br />

Interpretace jednotlivých vlastností je logická (viz např. Cipra (1991)): (i) kombinace rizik nevytváří extra riziko<br />

(tj. vlastnost diverzifi kace); (ii) je-li jedno riziko menší než druhé, tak totéž platí pro odpovídající kapitálové<br />

poplatky za riziko; (iii) dojde-li k multiplikativní změně rizika, pak se stejným multiplikativním způsobem změní<br />

poplatek za toto riziko (jedná se o určitý limitní případ subaditivity bez explicitního diverzifi kačního efektu, který<br />

ale v některých případech může působit kontraproduktivně: jestliže např. velké množství pojistných smluv λ se<br />

stejnou pojistnou částkou X je zasaženo katastrofi ckou pojistnou událostí, jako je zemětřesení v kontextu pojištění<br />

budov, pak celková kapitálová platba bývá vyšší než součet plateb za jednotlivé smlouvy, tj. C(λX) > λC(X )<br />

);<br />

(iv) konstantní změna v riziku vyvolá stejnou změnu v poplatku za riziko.<br />

Ve fi nanční a pojistné praxi se v současné době nejvíce využívají následující tři míry:<br />

1. Princip směrodatné odchylky SDP (standard deviation principle) je míra rizika založená na principu<br />

spolehlivostního intervalu:<br />

(2)<br />

1. kde μ X<br />

= E(X) a k 1–α<br />

je vhodný násobek směrodatné odchylky σ X<br />

závisející na předepsané spolehlivosti 1–α.<br />

Míra rizika SDP není koherentní (např. obecně nesplňuje monotonii).<br />

42

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!