POJISTNà ROZPRAVY - Pojistný obzor
POJISTNà ROZPRAVY - Pojistný obzor
POJISTNà ROZPRAVY - Pojistný obzor
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Solventnost: teorie a praxe<br />
4. Míry rizika, zohlednění korelací a faktorové modely<br />
Obecná teorie pro míry rizika je poměrně složitá. Teoretici ale doporučují (viz např. Artzner (1999)), že pro<br />
praktické aplikace by se měly volit tzv. koherentní míry rizika. Míra rizika (risk measure) je obecně zobrazení C,<br />
které přiřazuje budoucím náhodným výstupům X reálné hodnoty. Přitom koherence míry rizika vyžaduje splnění<br />
čtyř vlastností (X a Y v následující defi nici jsou dvě omezené náhodné veličiny vyjadřující riziko, tj. např. ztrátu):<br />
(i) subaditivita: C(X +<br />
Y) ≤ C(X) +<br />
C(Y);<br />
(ii) monotonie: je-li X ≤ Y pro libovolné dva výstupy X a Y, pak C(X) ≤ C(Y);<br />
(iii) pozitivní homogenita: pro libovolnou konstantu λ > 0 je C(λX) = λC(X);<br />
(iv) translační invariance: pro libovolnou konstantu a > 0 je C(X +<br />
a) = C(X)+a.<br />
Interpretace jednotlivých vlastností je logická (viz např. Cipra (1991)): (i) kombinace rizik nevytváří extra riziko<br />
(tj. vlastnost diverzifi kace); (ii) je-li jedno riziko menší než druhé, tak totéž platí pro odpovídající kapitálové<br />
poplatky za riziko; (iii) dojde-li k multiplikativní změně rizika, pak se stejným multiplikativním způsobem změní<br />
poplatek za toto riziko (jedná se o určitý limitní případ subaditivity bez explicitního diverzifi kačního efektu, který<br />
ale v některých případech může působit kontraproduktivně: jestliže např. velké množství pojistných smluv λ se<br />
stejnou pojistnou částkou X je zasaženo katastrofi ckou pojistnou událostí, jako je zemětřesení v kontextu pojištění<br />
budov, pak celková kapitálová platba bývá vyšší než součet plateb za jednotlivé smlouvy, tj. C(λX) > λC(X )<br />
);<br />
(iv) konstantní změna v riziku vyvolá stejnou změnu v poplatku za riziko.<br />
Ve fi nanční a pojistné praxi se v současné době nejvíce využívají následující tři míry:<br />
1. Princip směrodatné odchylky SDP (standard deviation principle) je míra rizika založená na principu<br />
spolehlivostního intervalu:<br />
(2)<br />
1. kde μ X<br />
= E(X) a k 1–α<br />
je vhodný násobek směrodatné odchylky σ X<br />
závisející na předepsané spolehlivosti 1–α.<br />
Míra rizika SDP není koherentní (např. obecně nesplňuje monotonii).<br />
42