POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

Solventnost: teorie a praxe
Konečně likvidní riziko (liquidity risk) zahrnované pod pilíř II je riziko, že (solventní) pojistitel vlastní nedostatečně
likvidní aktiva, aby vyrovnal své závazky v době jejich splatnosti. Většinou zahrnuje
– riziko likvidační hodnoty (liquidation value risk): riziko, že neočekávaná doba nebo výše závazků k proplacení
si vyžádá likvidaci aktiv nevýhodným způsobem;
– riziko kapitálových fondů (capital funding risk): riziko, že pojistitel nezíská dostatečné vnější zdroje kapitálu
v případě jeho náhlé potřeby (např. vyhovující úvěry);
– riziko investice ve skupině (affi liated investment risk): riziko, že investici ve vlastní skupině nebude možné
v případě potřeby rychle a výhodně prodat, aj.
2.5. Některé speciální aktivity EU v rámci Solvency II
Evropská komise EC samozřejmě celý projekt Solvency II řídí (přitom se také obrací formou žádosti na příslušné
instituce řešit pro účely Solvency II určité dílčí úkoly). Z celé řady aktivit, které sem spadají, uveďme dvě speciální:
Lamfalussyho procedura nazvaná podle předsedy zvláštní komise v rámci EC (baron Alexandre Lamfalussy)
je čtyřúrovňový proces původně navržený pro zavedení regulace evropských trhů s cennými papíry, který
při zavádění příslušných regulatorních opatření přistupuje efektivním a osvědčeným způsobem k harmonizaci
legislativy EU a jednotlivých členských států. Bylo rozhodnuto, že také projekt Solvency II bude instalován tímto
způsobem.
Sharmova zpráva (viz Sharma (2002)) je dokument, který si vyžádala EC od regulátorů CEIOPS. Cílem zprávy
bylo porozumět a vysvětlit solvenční rizika pojistných aktivit a navrhnout účinné monitorování procesů řízení rizika
v pojišťovnách.
3. Základní principy pro ocenění solventnosti
Základní myšlenka, kterou se vyznačuje nejen Solvency II, ale i dosavadní přístupy k solventnosti v pojišťovnictví
v nejrůznějších částech světa, je velmi jednoduchá a je shodná s přístupem ke kapitálové přiměřenosti
ve fi nancích (včetně třípilířového uspořádání z odstavce 2.1): aby se zajistila ochrana pojistníků a garantovala
stabilita pojistného trhu, měl by subjekt podnikající v pojistném sektoru disponovat přiměřeným objemem dalších
volných aktiv (free assets) s rolí určitého nárazníku (či „polštáře“) a s obecným označením (jedním z mnoha)
míra solventnosti (solvency margin). Někdy se požadovaná kvalita solvenčního kapitálu zdůrazňuje přívlastkem
disponibilní míra solventnosti (available solvency margin). Existence tohoto kapitálu by měla zaručit bezpečnost,
40