POJISTNà ROZPRAVY - Pojistný obzor
POJISTNà ROZPRAVY - Pojistný obzor POJISTNà ROZPRAVY - Pojistný obzor
Solventnost: teorie a praxe Prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc., UK Praha a VŠE Praha Příspěvek se zabývá různými teoretickými a praktickými aspekty vykazování solventnosti, i když se především zaměřuje na projekt Solvency II. Uvažované aspekty se týkají účetního pohledu (např. oceňování reálnou hodnotou fair value), aktuárského pohledu (např. teorie rizika) a regulatorního pohledu (např. konformita s Basel II). Je uveden návrh vzorců kapitálových požadavků ve shodě s novými principy Solvency II. 1. Úvod Solventnost (solvency) se stává jedním z klíčových pojmů teorie i praxe současného pojišťovnictví (včetně penzijního a zdravotního pojištění). Existují desítky defi nic a výkladů tohoto pojmu (např. téměř každý z titulů uvedených v seznamu literatury k tomuto textu obsahuje „vlastní“ defi nici solventnosti). Protože v praxi solventnost úzce souvisí s regulací a dozorem nad pojišťovnicvím, lze zde solventost prezentovat jako schopnost pojistitele splnit v libovolnou dobu své závazky ze všech pojistných smluv (viz IAIS (2002) a IAIS (2003a)). Protože ovšem vzhledem k podstatě pojistné činnosti nelze solventnost garantovat se stoprocentní jistotou, je nutné v praxi upřesnit řadu okolností: jaká pravděpodobnost případné nesolventnosti je ještě přípustná (či ekvivalentně jaká solvenční spolehlivost se minimálně vyžaduje), jaký objem a typ pojistných obchodů se uvažuje, jaký časový horizont se posuzuje (např. jde pouze o upsaný obchod na bázi run-off, nebo i o nový (budoucí) obchod na bázi going-concern) apod. Zdůrazňuje se také, že splnitelnost závazků musí být garantována vlastními zdroji pojistitele. Aktuálnost této tématiky a nutnost přechodu k novému systému vykazování solventnosti s pracovním názvem Solvency II je podtržena několika skutečnostmi. Uveďme některé z nich: • nedokonalost předchozích právních úprav solventnosti (tzv. Solvency I), a to především nedostatečná citlivost k rizikům souvisejícím s pojistnou činností a neúplnost jejich spektra (např. významné zastoupení různých fi nančních rizik v současných a budoucích pojistných činnostech, podcenění rizika pojistných opcí); • ignorování (úplné nebo částečné) celkového rizikového profi lu pojistné instituce, speciálně ignorování rizik na straně aktiv a nemožnost diverzifi kace rizik; • nemožnost předložit dozoru výkaz solventnosti založený na vlastních (tj. vnitřních) osvědčených modelech a zároveň zdokonalit vnitřní kontrolu oboustranným respektováním principu ORSA (Own Risk and Solvency Assessment); 32
• nutnost harmonizace regulační činnosti v rámci EU, protože pojišťovnictví již dávno přestalo respektovat geografi cké hranice; s tím souvisí také skutečnost, že pojistné aktivity se začínají čím dál více rozvíjet v rámci velkých (často nadnárodních) společností, především fi nančních konglomerátů; • nutnost harmonizace činnosti bank a pojišťoven, kde pojistný sektor v tomto směru pokulhává za fi načním sektorem s více méně funkčním systémem vykazování kapitálové přiměřenosti fi nančních institucí (Basel II); • nutnost využít vykazování solventnosti nejen pro účely regulátora, ale i pro vnitřní účely pojistitele (např. pro kvalitnější řízení aktiv a pasiv, účinnější analýzu pojistného obchodu, návrhy budoucích změn apod.); současné vykazování solventnosti (tj. Solvency I) má totiž většinou formální charakter, kdy solvenční formulář dá „téměř vždy“ uspokojivý výsledek (s výjimkou odstrašujících a notoricky známých případů) a na budoucí fungování pojistitele nemá podstatnější dopad. Hned na začátku je ovšem nutné zdůraznit velký rozdíl mezi teoretickou a praktickou stránkou solvenční problematiky. Zatímco teoretičtí fi nanční ekonomové a pojistní matematici mají k dispozici elegantní teorie vycházející z teoretických principů ekonomie a fi nanční a pojistné matematiky (včetně náročného fi nančního kalkulu), je praktická implementace funkčních přístupů k solventnosti během na dlouhou trať. Systém musí být totiž účinný v tom smyslu, aby nepředstavoval pouze náročné teoretické cvičení s jednorázovým výsledkem potvrzujícím danou teorii (a tím pádem publikovatelným na mezinárodním kongresu), ale byl pro všechny zúčastněné opravdovým přínosem zhodnocujícím úsilí a fi nanční prostředky vložené do jeho implementace. Proto také nelze očekávat, že nové vykazování solventnosti bude nadále jen formální procedurou s jednoznačným výsledkem jako doposud, a pojistitelé si budou muset zvyknout na jeho případné negativní výsledky (vyvolající zatěžující následné opravné činnosti) či na kritické reporty pojistných matematiků. Vždyť už jen do probíhající diskuse a vlastního procesu zavádění Solvency II hovoří celá řada profesí a jejich profesních institucí (aktuáři, dozorové orgány, pojistitelé včetně zajistitelů, účetní a další), které je vhodné pro přehlednost stručně připomenout (v abecedním pořadí): 1. BIS a BCBS: Bank for International Settlements and Basel Committee on Banking Supervision jsou instituce, které se v rámci fi nančního sektoru podstatně podílely na zavedení systému pro vykazování kapitálové přiměřenosti bank Basel II, což je významná inspirace pro Solvency II (nejprve Basel Capital Accord v roce 1988 a pak především New Basel Capital Accord v letech 2001-2006) (více informací na adresách http://www.bis. org a http://www.basel-ii.info). 2. CEA: Comité Européen des Assurances (European Insurance and Reinsurance Federation) řeší agendu, která představuje strategické zájmy všech evropských pojistitelů s důrazem na regulatorní prostředí (více informací na adrese http://www.cea.assur.org). 33
- Page 1: POJISTNÉ ROZPRAVY pojistně teoret
- Page 4 and 5: Pojistné rozpravy Obsah Aplikovan
- Page 6 and 7: Aplikovaný výzkum v pojišťovnic
- Page 8 and 9: Prováděcí právní předpisy k n
- Page 10 and 11: Prováděcí právní předpisy k n
- Page 12 and 13: Prováděcí právní předpisy k n
- Page 14 and 15: Prováděcí právní předpisy k n
- Page 16 and 17: Prováděcí právní předpisy k n
- Page 18 and 19: Bez finančně gramotných klientů
- Page 20 and 21: Bez finančně gramotných klientů
- Page 22 and 23: Bez finančně gramotných klientů
- Page 24 and 25: Bez finančně gramotných klientů
- Page 26 and 27: Bez finančně gramotných klientů
- Page 28 and 29: Compliance v pojišťovnictví JUDr
- Page 30 and 31: Compliance v pojišťovnictví nore
- Page 32 and 33: Compliance v pojišťovnictví pře
- Page 36 and 37: Solventnost: teorie a praxe 3. CEIO
- Page 38 and 39: Solventnost: teorie a praxe • kde
- Page 40 and 41: Solventnost: teorie a praxe • WP
- Page 42 and 43: Solventnost: teorie a praxe Konečn
- Page 44 and 45: Solventnost: teorie a praxe 4. Mír
- Page 46 and 47: Solventnost: teorie a praxe 2. V p
- Page 48 and 49: Solventnost: teorie a praxe Protož
- Page 50 and 51: Solventnost: teorie a praxe - bycho
- Page 52 and 53: Solventnost: teorie a praxe 5. Ocen
- Page 54 and 55: Solventnost: teorie a praxe (n-2) R
- Page 56 and 57: Solventnost: teorie a praxe dozor),
- Page 58 and 59: Solventnost: teorie a praxe Podle (
- Page 60 and 61: Solventnost: teorie a praxe Dále n
- Page 62 and 63: Solventnost: teorie a praxe kde σ
- Page 64 and 65: Solventnost: teorie a praxe Ve shod
- Page 66 and 67: Solventnost: teorie a praxe • ČS
- Page 68: Hledání optimálního systému bo
- Page 72: Hledání optimálního systému bo
- Page 76: Hledání optimálního systému bo
- Page 80: Hledání optimálního systému bo
Solventnost: teorie a praxe<br />
Prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc., UK Praha a VŠE Praha<br />
Příspěvek se zabývá různými teoretickými a praktickými aspekty vykazování solventnosti, i když se především<br />
zaměřuje na projekt Solvency II. Uvažované aspekty se týkají účetního pohledu (např. oceňování reálnou<br />
hodnotou fair value), aktuárského pohledu (např. teorie rizika) a regulatorního pohledu (např. konformita<br />
s Basel II). Je uveden návrh vzorců kapitálových požadavků ve shodě s novými principy Solvency II.<br />
1. Úvod<br />
Solventnost (solvency) se stává jedním z klíčových pojmů teorie i praxe současného pojišťovnictví (včetně<br />
penzijního a zdravotního pojištění). Existují desítky defi nic a výkladů tohoto pojmu (např. téměř každý z titulů<br />
uvedených v seznamu literatury k tomuto textu obsahuje „vlastní“ defi nici solventnosti). Protože v praxi solventnost<br />
úzce souvisí s regulací a dozorem nad pojišťovnicvím, lze zde solventost prezentovat jako schopnost pojistitele<br />
splnit v libovolnou dobu své závazky ze všech pojistných smluv (viz IAIS (2002) a IAIS (2003a)). Protože ovšem<br />
vzhledem k podstatě pojistné činnosti nelze solventnost garantovat se stoprocentní jistotou, je nutné v praxi<br />
upřesnit řadu okolností: jaká pravděpodobnost případné nesolventnosti je ještě přípustná (či ekvivalentně jaká<br />
solvenční spolehlivost se minimálně vyžaduje), jaký objem a typ pojistných obchodů se uvažuje, jaký časový<br />
horizont se posuzuje (např. jde pouze o upsaný obchod na bázi run-off, nebo i o nový (budoucí) obchod<br />
na bázi going-concern) apod. Zdůrazňuje se také, že splnitelnost závazků musí být garantována vlastními zdroji<br />
pojistitele.<br />
Aktuálnost této tématiky a nutnost přechodu k novému systému vykazování solventnosti s pracovním názvem<br />
Solvency II je podtržena několika skutečnostmi. Uveďme některé z nich:<br />
• nedokonalost předchozích právních úprav solventnosti (tzv. Solvency I), a to především nedostatečná citlivost<br />
k rizikům souvisejícím s pojistnou činností a neúplnost jejich spektra (např. významné zastoupení různých<br />
fi nančních rizik v současných a budoucích pojistných činnostech, podcenění rizika pojistných opcí);<br />
• ignorování (úplné nebo částečné) celkového rizikového profi lu pojistné instituce, speciálně ignorování rizik<br />
na straně aktiv a nemožnost diverzifi kace rizik;<br />
• nemožnost předložit dozoru výkaz solventnosti založený na vlastních (tj. vnitřních) osvědčených modelech<br />
a zároveň zdokonalit vnitřní kontrolu oboustranným respektováním principu ORSA (Own Risk and Solvency<br />
Assessment);<br />
32