POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

Regulace pojišťovnictví v Evropské unii – 4. část
Evropa pojištěných osob a ochrana spotřebitele
Avšak nesmí podmínit výplatu pojistného plnění jinými podmínkami než těmi, které jsou uvedeny výše, zejména
podmínkou, že poškozený v každém případě určuje, že „odpovědná“ osoba není schopna nebo odmítá platit.
Orgán pro náhradu škody, který odškodnil poškozeného, je oprávněn žádat refundaci vyplacené částky buď
od orgánu pro náhradu škody v zemi sídla pojistitele „odpovědné“ osoby, když tato byla identifi kována, nebo
v opačných případech od garančního fondu členského státu, ve kterém je vozidlo odpovědné za nehodu
registrováno, nebo jestliže odpovědné vozidlo nebylo identifi kováno nebo je registrováno ve třetí zemi,
od garančního fondu členského státu, v kterém se nehoda udála.
Příslušná práva a povinnosti orgánů pro náhradu škody byly defi novány v souladu se 4. motorovou směrnicí,
článkem 6.3, v dohodě podepsané pod záštitou CEA dne 29. dubna 2002 a ofi ciálně potvrzeny Evropskou
komisí.
Právní systém vytvořený prvními čtyřmi motorovými směrnicemi bezpochyby pozitivně přispěl k posílení ochrany
obětí dopravních nehod.
Kromě toho je přesvědčivým příkladem schopnosti harmonizovat smluvní právo na evropské úrovni a je modelem
pro spolupráci mezi různými národními pojišťovacími federacemi v řízení služby veřejného zájmu.
Existuje však stále ještě prostor pro zlepšení, jak ukazuje současná práce na přijetí 5. motorové směrnice.
Zůstávají zejména určité mezery (například neexistují žádné postupy pro oběti nehod způsobených vozidlem ze
státu mimo Společenství, který je ale členem zelenokaretního systému) a nebylo dosaženo optimální racionálnosti
(v každé zemi existují dvě různé struktury – národní kancelář pojistitelů a národní orgán pro náhradu škody – se
stejnou funkcí, i když se zabývají odlišnými případy).
V současné době výzva spočívá proto ve zlepšení systému bez přílišné komplikovanosti a zvýšení nákladů pro
pojišťovací podniky.
Překlad: Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.
218