POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

Regulace pojišťovnictví v Evropské unii – 4. část
Evropa pojištěných osob a ochrana spotřebitele
Kromě toho poškozený může získat identitu vlastníka, obvyklého řidiče nebo nahlášeného držitele odpovědného
vozidla za předpokladu, že má legitimní zájem na této informaci. To se například použije, jestliže poškozený
může získat náhradu škody pouze od těchto osob, protože vozidlo nebylo platně pojištěné nebo škoda převýšila
pojistnou částku (limit).
2.2 Specifická ustanovení pro oběti dopravních nehod v přeshraničním
kontextu
Kromě všeobecných postupů popsaných v předchozím odstavci přijal evropský zákonodárce specifi cká
ustanovení pro vypořádání se s pojistnými událostmi v následujících případech: dané vozidlo je registrováno
v zahraničí (tj. ve státě jiném než je stát, ve kterém má poškozený bydliště), nehoda se udála v zahraničí nebo
pojistitel „odpovědného“ vozidla je založen (sídlí) v zahraničí.
Škodní zástupci
Nejdříve byla 4. motorovou směrnicí uložena všem pojišťovacím podnikům s povolením upisovat pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla (s vyloučením odpovědnosti dopravce) povinnost jmenovat místního škodního
zástupce ve všech členských státech jiných než stát, ve kterém mají své sídlo. Tento zástupce musí mít dostatečné
pravomoci, aby zastupoval podnik (podniky) vůči obětem dopravních nehod.
Oběť nehody způsobené motoristou pojištěným u zahraničního podniku může tudíž učinit nárok ve státě svého
bydliště jednoduše kontaktováním jmenovaného zástupce tohoto pojišťovacího podniku. Tento zástupce bude pak
shromažďovat všechny informace a činit všechny nezbytné kroky k vyjednání likvidace pojistné události jménem
svého zmocnitele.
Výhoda tohoto řešení je v tom, že umožňuje poškozeným jednat v tuzemsku o škodě, kterou utrpěli, na základě
postupů, s nimiž jsou dobře obeznámeni. Druhá výhoda: vznesení nároku na škodního zástupce nezbavuje
poškozeného práva na podání přímé žaloby proti osobě, která způsobila nehodu. Toto řešení dále také
neovlivňuje hmotné právo použité v každém jednotlivém případě nebo působnost soudu. V tomto ohledu činnost
škodního zástupce nepřisuzuje působnost soudům členského státu, ve kterém má poškozený bydliště, pokud to
není stanoveno v pravidlech mezinárodního soukromého práva o přisuzování soudní působnosti.
Národní kanceláře pojistitelů
Národní kanceláře pojistitelů, které byly zřízeny v roce 1949 na základě dohody o „zelených kartách“, jsou
zapojeny, pokud je nehoda způsobena zahraničním vozidlem na jejich národním území. Když se taková nehoda
udá, tak si konkrétně vyměňují informace o zemi a registračním čísle „odpovědného“ vozidla, stejně jako,
216