POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

Bez finančně gramotných klientů to nepůjde
K usnadnění výměny informací a zkušeností z jednotlivých členských států by pak měl vzniknout speciální web.
Lze se domnívat, že půjde o analogii „brány“ OECD s obdobnými funkcemi. Zda k tomu skutečně dojde by
mělo být mj. předmětem práce nové skupiny, kterou Komise zřídí letos na podzim. Skupina 25 expertů z řad
akademiků, pracovníků spotřebitelských asociací či státních orgánů by měla Komisi radit, jak dále se zvyšováním
fi nanční gramotnosti.
Finanční vzdělávání v ČR
O stavu fi nanční gramotnosti českých občanů se v minulosti všeobecně hovořilo ve stejném duchu, jako jinde
v zahraničí – „není uspokojivý, potřebuje zlepšení“. Na trhu existovala řada izolovaných vzdělávacích projektů,
které však nesdílely společnou terminologii, obsah či nebyly jinak koordinovány. Ministerstvo fi nancí jako
iniciátor koordinace fi nančního vzdělávání vytvořilo Pracovní skupinu pro fi nanční vzdělávání (dále jen „Pracovní
skupina“) 7 . Ta sdružuje zhruba tři desítky zástupců; relevantních ministerstev (MF, MŠMT, MPO), profesních
sdružení hráčů na fi nančním trhu, spotřebitelských asociací a dalších subjektů zabývajících se fi nančním
vzděláváním. Smyslem existence této platformy je výměna informací o aktivitách a projektech jednotlivých členů,
sdílení zkušeností a snaha o společný postup kupředu. Skupina také zapojila do formulace Strategie fi nančního
vzdělávání a obsahu standardů fi nanční gramotnosti. Do budoucna se bude skupina pod vedením Ministerstva
fi nancí scházet zhruba dvakrát do roka.
Základy pro koordinaci tedy byly položeny. Co však zůstávalo nejasné byla odpověď na otázku, jak je to s chutí
Čechů se dále vzdělávat v oblasti osobních fi nancí. O její (ne)existenci nebyly jasné „důkazy“. Na tuto situaci
zareagovala Česká bankovní asociace a také Ministerstvo fi nancí, kdy každá z těchto institucí zadala zpracovat
průzkum veřejného mínění. Hlavní závěry ministerského průzkumu lze shrnout takto:
• Největší část respondentů (35 %) ohodnotila svoji fi nanční gramotnost známkou 3 (na stupnici od 1 do 5
s možností volby odpovědi „nevím“, hodnocení na základě předložené defi nice fi nanční gramotnosti), stejné
hodnoty dosáhla i průměrná známka za všechny dotázané. Sebehodnocení záviselo především na dosaženém
stupni vzdělání - lépe se známkovali lidé s vysokoškolským vzděláním, s vyššími příjmy domácnosti, soukromí
podnikatelé.
• Pouze 45 % populace deklarovalo (navíc spíše neurčitě) schopnost orientace v nabídce konkrétních produktů
na fi nančním trhu.
18
7
Viz http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fi ntrh_fi n_vzdelavani.html