POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

Regulace pojišťovnictví v Evropské unii – 4. část
Evropa pojištěných osob a ochrana spotřebitele
2.2 Právní řešení soudního projednávání v přeshraničních případech
Předchozí popsaná pravidla ohledně jurisdikce jsou za účelem plného použití doplněna řadou ustanovení, která
se týkají jejich aplikace stejně jako uznávání a vynucování zahraničních rozsudků.
Praktické metody aplikace pravidel pro jurisdikci
Ověření jurisdikce v případě držení (soudní věci)
Když je soud členského státu zpraven o případě zahrnujícím přeshraniční prvek, tak nejdříve musí ověřit správnou
aplikaci nařízení a musí sám prohlásit, že nemá jurisdikci, jestliže to pravidla pro jurisdikci uvádějí. Toto
přednostní ověření je podstatné a umožňuje omezit následně případy, kde je jurisdikce soudu rozporována, což
brání uznání a vynucování rozhodnutí, která soud učiní.
Význam tohoto ověření je podstatný pro ochranu práv obhajoby, zejména v případech, kde se obhajoba
nedostavila k soudu a nebyla tudíž schopná, když to bylo potřebné, vznést námitky vůči jurisdikci. Toto ověření je
použitelné pouze v tom výhradním případě, u kterého se obhajoba nedostaví k soudu, který drží případ (nebo se
objeví pouze za účelem vznést námitky proti jurisdikci). V nařízení se uvádí, že v opačných případech, tj. když se
obhajoba dostaví k soudu a nenapadá jurisdikci, daný soud je považován za soud mající jurisdikci a není třeba
proto ověřovat jeho jurisdikci.
Toto pravidlo je pouze důsledkem toho pravidla, které umožňuje smluvním stranám dohodnout a posteriori, aby
předaly soudní projednávání jakékoli jurisdikci, ale to stále znamená potenciální nebezpečí pro zájmy obhajoby.
Vytváří to zejména nebezpečí pro pojistníky, pojištěné nebo osoby oprávněné ze smluv, které tím mohou ztratit
užitek z ochranných pravidel stanovených pro ně v nařízení. Tyto osoby, které ignorují ve značné míře toto
procedurální pravidlo, se mohou, jestliže nebyly řádně poučeny nebo se jim dostalo špatné rady, považovat
za chycené do pasti a dostaví se k soudu zvolenému pojistitelem v rozporu se specifi ckými pravidly upravenými
v nařízení.
Prioritní jurisdikce v případě dvojího držení (soudní věci)
Ověření své jurisdikce příslušným soudem není dostatečné k tomu, aby vyřešilo všechny potencionální potíže
spojené se soudním projednáváním zahájeným v přeshraničním rámci. V určitých případech uznává nařízení
jurisdikci několika soudů, čímž se otevírají dveře, aby tentýž případ byl projednáván paralelně u různých
soudů a rozhodován každým z nich protikladně nebo nesoudržně (případ lis pendens – spor započatý
dosud neuzavřený). Z téhož důvodu – v teorii – velmi úzce spojená soudní projednávání (tam, kde je zájem
je projednávat a rozhodovat dohromady) by neměla být rozhodována nesoudržně různými soudy (případ
souvisejících žalob).
178