POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

pojistnyobzor.cz
from pojistnyobzor.cz More from this publisher
26.04.2015 Views

Regulace pojišťovnictví v Evropské unii – 4. část Evropa pojištěných osob a ochrana spotřebitele Jak právo nyní vypadá, tak tyto právní předpisy nejsou neslučitelné s pravidly pro řešení sporů ve směrnicích druhé generace, protože • ve směrnici se specifi cky uvádí, že se nepoužijí na pravidla pro řešení sporů aplikovaná na pojištění, • použijí se na pravidla vztahující se k předsmluvním informacím, jež mají být dány pojistníkům, která nejsou pokryta pravidly pro řešení sporů. Nicméně za účelem odstranit to, co může být chápáno jako překážka elektronickému obchodu, určité obory bojují za zrušení výše uvedené derogace, což by znamenalo podřízení pojistných smluv prodávaných přes internet – a pouze jich – smluvnímu právu členského státu, kde je umístěn počítačový server, z něhož jsou smlouvy prodávány. Pravidla řešení sporů ve směrnicích druhé generace a transparentnost práva Společenství Jak Komise poznamenává ve své Zelené knize o Římské konvenci, aktuální řešení s ohledem na spory ohledně volby práva „není ve skutečnosti kompatibilní se zájmem o transparentnost v právu Společenství; ačkoli specialisté na pojistné právo zvládají identifi kaci pravidel pro aplikaci, tak to celkově není vždy případ veřejnosti“. Navíc dnes, kdy se koncept bankopojištění stává všeobecně aplikovaným a kdy hranice mezi bankovními a pojistnými produkty se stává méně vyznačenou, má takové řešení nevýhodu, tj. potenciální rozdělení mezi právo aplikované na pojišťovací operace (vymezené na bázi pravidel pro řešení sporů ve směrnicích druhé generace k pojišťovnictví) a právo aplikované na bankovní operace (určené podle pravidel pro řešení sporů v Římské konvenci). Za účelem zlepšit transparentnost legislativy Společenství v oblasti pravidel pro řešení sporů ve volbě práva, zahrnutí pravidel specifi ckých pro pojištění by mělo být stanoveno v budoucím nařízení Společenství, které bude transponovat nynější Římskou konvenci. Toto řešení ale předpokládá kompletní harmonizaci specifi ckých pravidel, která nyní ponechávají členským státům určitý stupeň svobody při stanovování propojených spojujících faktorů pro aplikaci práva pojistníka. Z tohoto důvodu to vítá jen menšina členských států. Pozn.: Dne 17. června 2008 bylo v Úředním věstníku EU vydáno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 172

2. Vyřizování přeshraničních sporů v pojištění a Bruselská konvence Správné fungování a rozšíření jednotného trhu předpokládá, že přeshraniční spory vznikající z transakcí mezi spotřebitelem a dodavateli v různých členských státech mohou být vyřešeny legálními prostředky tak účinně, jako by to byly výhradně tuzemské spory. Aby to bylo realizováno, musí existovat moderní a jednotná pravidla a procedury umožňující vyjasnit otázky jurisdikce a zlepšit uznávání a vynucování zahraničních rozsudků. Z tohoto důvodu byla podepsána v Bruselu dne 27. září 1968 mezi šesti tehdejšími členskými státy Společenství (Německo, Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko) konvence upravující problém jurisdikce a vynucování rozsudků v občanských a podnikatelských záležitostech. Od té doby byla tato konvence modifi kována při určitém počtu příležitostí, aby zahrnula každý nový vstup do Společenství (v roce 1978 následovně po přistoupení Dánska, Irska a Spojeného království, v roce 1982 následovně po přistoupení Řecka a v roce 1989 následovně po přistoupení Španělska a Portugalska). Naposledy dne 22. prosince 2000 byla přeměněna do evropského nařízení následovně po vytvoření 3. právního pilíře Amsterodamskou smlouvou: nyní nařízení Rady č. 44/2001 upravuje otázky jurisdikce a vynucování rozsudků (práva) v občanských a podnikatelských záležitostech na úrovni Společenství. Evropský zákonodárce zavedl v té době inovace s úmyslem zlepšit fungování systému, zejména s ohledem na proceduru vynucování. Ale hlavní zlepšení spočívá v právní formě samotného nařízení, což má dvě hlavní výhody: • na rozdíl od konvence, nařízení se aplikuje automaticky na jakéhokoli nového člena EU bez nutnosti znovu dojednávat dohodu o členství a bez ratifi kace různými národními parlamenty; proto tři státy, které jako poslední přistoupily k EU (tj. Rakousko, Finsko a Švédsko), které se nepřipojily ke konvenci, jsou de iure podřízeny nařízení č. 44/2001, • v budoucnu aplikace ustanovení nařízení soudy členských států umožní smluvním stranám odvolání k ESD (předtím ESD mohl být pouze konzultován samotnými soudy a pouze pro rozhodnutí spojená s výkladem konvence). Užitek z převodu není nicméně úplný, protože Bruselská konvence bude nadále aplikována určitými zeměmi. Na základě doložky o „opting out“ (vystoupení) zahrnuté v Amsterodamské smlouvě, se Dánska netýká 3. (právní) pilíř EU, a není tudíž podrobeno tomuto nařízení. Zůstává tedy podřízeno Bruselské konvenci bez možnosti mít prospěch ze zlepšení, která byla v nařízení oproti ní provedena. Na druhé straně Spojené království a Irsko zvolily použití tohoto nástroje, ačkoli mají prospěch z doložky opting out. 173

Regulace pojišťovnictví v Evropské unii – 4. část<br />

Evropa pojištěných osob a ochrana spotřebitele<br />

Jak právo nyní vypadá, tak tyto právní předpisy nejsou neslučitelné s pravidly pro řešení sporů ve směrnicích<br />

druhé generace, protože<br />

• ve směrnici se specifi cky uvádí, že se nepoužijí na pravidla pro řešení sporů aplikovaná na pojištění,<br />

• použijí se na pravidla vztahující se k předsmluvním informacím, jež mají být dány pojistníkům, která nejsou<br />

pokryta pravidly pro řešení sporů.<br />

Nicméně za účelem odstranit to, co může být chápáno jako překážka elektronickému obchodu, určité obory<br />

bojují za zrušení výše uvedené derogace, což by znamenalo podřízení pojistných smluv prodávaných přes<br />

internet – a pouze jich – smluvnímu právu členského státu, kde je umístěn počítačový server, z něhož jsou smlouvy<br />

prodávány.<br />

Pravidla řešení sporů ve směrnicích druhé generace a transparentnost práva Společenství<br />

Jak Komise poznamenává ve své Zelené knize o Římské konvenci, aktuální řešení s ohledem na spory ohledně<br />

volby práva „není ve skutečnosti kompatibilní se zájmem o transparentnost v právu Společenství; ačkoli specialisté<br />

na pojistné právo zvládají identifi kaci pravidel pro aplikaci, tak to celkově není vždy případ veřejnosti“.<br />

Navíc dnes, kdy se koncept bankopojištění stává všeobecně aplikovaným a kdy hranice mezi bankovními<br />

a pojistnými produkty se stává méně vyznačenou, má takové řešení nevýhodu, tj. potenciální rozdělení mezi<br />

právo aplikované na pojišťovací operace (vymezené na bázi pravidel pro řešení sporů ve směrnicích druhé<br />

generace k pojišťovnictví) a právo aplikované na bankovní operace (určené podle pravidel pro řešení sporů<br />

v Římské konvenci).<br />

Za účelem zlepšit transparentnost legislativy Společenství v oblasti pravidel pro řešení sporů ve volbě práva,<br />

zahrnutí pravidel specifi ckých pro pojištění by mělo být stanoveno v budoucím nařízení Společenství, které bude<br />

transponovat nynější Římskou konvenci. Toto řešení ale předpokládá kompletní harmonizaci specifi ckých pravidel,<br />

která nyní ponechávají členským státům určitý stupeň svobody při stanovování propojených spojujících faktorů pro<br />

aplikaci práva pojistníka. Z tohoto důvodu to vítá jen menšina členských států.<br />

Pozn.: Dne 17. června 2008 bylo v Úředním věstníku EU vydáno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)<br />

č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).<br />

172

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!