POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

Regulace pojišťovnictví v Evropské unii – 4. část
Evropa pojištěných osob a ochrana spotřebitele
Na druhé straně ta skutečnost, že ani druhé směrnice životního pojištění, ani druhé směrnice neživotního pojištění
nepoužily místo, kde má sídlo pojistitel jako spojující faktor, je přímým důsledkem principu nediskriminace, s nímž
všechny právní akty Společenství musí být v souladu. Uznání tohoto faktoru by znamenalo umožnit, aby smlouvy
uzavřené na základě FOS byly řízeny zahraničním právem, což by učinilo nezbytným nabídnout tutéž možnost
pro smlouvy uzavřené s pojistiteli, kteří mají sídlo v daném místě. Tak nakonec by smluvní strany měly svobodu
zvolit jakékoli právo (z příslušných členských států) bez ohledu na místo, kde má pojistitel sídlo, což by bylo
v protikladu k přání evropských legislativních orgánů omezit smluvním stranám svobodu volby práva.
Pozn. překladatele: Je nutno brát v úvahu vývoj evropské legislativy. Životní směrnice první až třetí generace byly
nahrazeny směrnicí (konsolidovanou)
Určení místa, kde se nachází riziko/závazek
Hlavní spojující faktor ve směrnicích druhé generace, pokud jde o pravidla pro řešení sporů, místo, kde se
nachází riziko či závazek, slouží rovněž k defi nování působnosti Římské konvence ve vztahu k pojistným
smlouvám (stejně tak země poskytování služby pro rozlišení mezi usazením a FOS).
Na základě druhé neživotní směrnice je místo, kde se nachází riziko, obecně defi nováno jako členský stát,
v němž má pojistník bydliště. Toto obecné pravidlo zahrnuje tři důležité výjimky:
• když se pojištění týká budov (nebo budov a jejich obsahu – pojištění domácnosti – zvláště je-li vnitřní vybavení
pojištěno stejnou pojistnou smlouvou); místem, kde se nachází riziko, je pak členský stát, v němž se dané
budovy nacházejí,
• když se pojištění týká všech druhů vozidel; místem, kde se nachází riziko, je pak členský stát registrace vozidla,
• když se pojištění týká rizik spojených s cestováním bez ohledu na pojistné odvětví na dobu čtyř a méně měsíců;
místem, kde se nachází riziko, je pak členský stát, v němž pojistník uzavřel pojistnou smlouvu.
Místem, kde se nachází riziko, je u pojistných smluv neživotního pojištění proto ve většině případů de iure nebo
de facto stát, v němž má pojistník bydliště; na jedné straně stát, kde má pojistník bydliště, je ve většině případů
ten, v němž jsou pojištěná vozidla registrována a kde jsou pojištěné budovy umístěny; na druhé straně je význam
pojištění asistence a cestovního pojištění relativní.
Pokud jde o místo závazku pro pojistné smlouvy životního pojištění, je jím ve většině případů podle druhé
směrnice životního pojištění stát, v němž má pojistník bydliště.
166