POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

stanoveno pravidlo pro stanovení výše pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak,
aby bylo dostatečné a umožňovalo pojišťovně trvalou splnitelnost závazků.
Tato i další pravidla obsažená v právních předpisech z oblasti pojištění a pojišťovnictví nepochybně splnila svůj
cíl a účel, kterým bylo zabezpečení vstupu této oblasti do sféry evropského pojišťovnictví, i když nelze říci, že
tento rámec dostal takto defi nitivní podobu.
Již v roce 2005 došlo k vydání řady novel týkajících se této právní úpravy, např. zák. č. 377/2005 Sb., měnil
zákon o pojišťovnictví v 56 bodech, zejména byla pro pojišťovny a zajišťovny tuzemské i pojišťovny z třetích zemí
stanovena podle § 21c důležitá povinnost vytvořit seznam aktiv a také ho průběžně aktualizovat. Ke změnám
došlo i v právní úpravě opatření státního dohledu například při zavedení nucené správy, pozastavení oprávnění
k uzavírání pojistných smluv, při odnětí povolení či u převodu pojistného kmene. V této souvislosti zákon rozšiřoval
a upravoval i informační povinnost státního dozoru.
K mimořádně zásadní změně pro celý fi nanční trh došlo zejména vydáním zákona č. 57/2006 Sb., o změně
zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad fi nančním trhem, který v souladu s usnesením vlády České
republiky, o změnách v záměru integrovat státní dozor nad fi nančním trhem do jediné instituce, integroval
do České národní banky najednou bankovní dohled, státní dozor nad kapitálovým trhem, státní dozor
v pojišťovnictví a penzijním připojištěním i dohled nad družstevními záložnami. Funkce regulátora pro oblast
pojišťovnictví pak vykonává Ministerstvo fi nancí. Tato změna, která znamená, že Česká národní banka je
orgánem dohledu v pojišťovnictví, nabyla účinnosti 1. dubna 2006.
Tato dosud platná právní úprava, i přes určité nepřesnosti či nedostatky, které byly již průběžně připomínány,
zcela nepochybně splnila svůj účel a měla rozhodně pozitivní význam pro plynulé začlenění tuzemského
pojišťovnictví do evropského rámce. Byla tak vytvořena pravidla pro podnikání v pojišťovnictví i dohled nad
ním, při zohlednění specifi k této země a v souvislosti i s dalšími zákony zabezpečena dostatečná ochrana
spotřebitele. Přesto i další vývoj v rámci EU, ale i v dalších částech světa, vyžaduje další změny v právní úpravě
této problematiky.
Je dobře a správné, že se přistoupilo ke zpracování zcela nového zákona o pojišťovnictví, a to nejen proto, že
další, novela zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, by znamenala značnou nepřehlednost této úpravy,
ale i s ohledem na rozsah, který si tyto změny vyžadují. Přitom by celkový počet ustanovení nového zákona
o pojišťovnictví měl vycházet přes 140 paragrafů, což znamená značné rozšíření dosavadní úpravy. Zaslouží se
o to zejména nová úprava provozování zajišťovací činnosti, a to zejména zahraničních zajišťoven či pojišťoven
139