POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

pojistnyobzor.cz
from pojistnyobzor.cz More from this publisher
26.04.2015 Views

K významu právní úpravy pojišťovnictví JUDr. Věra Škopová Jistě není bez významu si právě v současné době připomenout, s ohledem na problémy fi nančních trhů v USA vyvolaných krizovými situacemi některých fi nančních institucí vyžadujících nezbytnost státního zásahu, důležitost vytvoření dostatečné právní regulace podnikání v pojišťovnictví, včetně účelného a kvalitního státního dozoru. Zřejmě právě tato včasná a potřebná regulace pojišťovnictví také zabránila již v minulosti otřesům a krachům pojišťoven, kterými prošlo v České republice bankovnictví. Vždyť, i když byly u několika pojišťoven zjišťovány závažné problémy, pouze jedna z pojišťoven, a to pojišťovna MORAVA, a. s., dospěla do stádia likvidace v důsledku ničivých povodní, které v roce 1997 postihly moravské země, a tato pojišťovna pro podobné pojistné události podcenila zajištění i potřebnou výši sazeb pojistného. Je potěšující, že právní rámec a určitá pravidla podnikání v pojišťovnictví lze spatřovat již od raného období moderního pojišťovnictví na našem území, a v hlavních zásadách se tato již historická pravidla příliš neliší od současných zásad. Vždyť již nařízení ministerstev vnitra, práce, obchodu a fi nancí č. 31/1896 ř.z., o zakládání, zařízení i hospodaření pojišťoven (pojišťovací regulativ), které bylo prováděcím předpisem spolkového zákona č. 253/1852 ř.z., upravilo a zavedlo v pojišťovnictví státní dozor, regulovalo zakládání a hospodaření pojišťoven, a to i určitým schvalováním pojistných podmínek či sazeb pojistného. Později byla tato úprava ještě prohloubena především v oblasti kontroly dodržování platných předpisů o hospodaření pojišťoven, splnitelnosti převzatých závazků i úpravou sankcí ukládaných za porušení povinností. Tato úprava pravidel pro podnikání v pojišťovnictví platila s určitými úpravami až do 1. ledna 1953, kdy nabyl účinnosti zákon č. 85/1952 Sb., o pojišťovnictví. Tato pravidla platila tedy ještě delší dobu po znárodnění pojišťoven zestátněním, k čemuž došlo dekretem prezidenta republiky č. 103/1945 Sb. Jen pro ilustraci této původní úpravy zásad pro podnikání v pojišťovnictví lze připomenout některá pravidla: • pojišťovna mohla být zřízena jako akciová společnost nebo jako spolek pro pojišťování na základě vzájemného ručení jeho členů, a to podle povolení, které vydával dozorčí úřad; • pojištění životní bylo nezbytné provozovat odděleně od ostatních pojištění, i když to bylo možné v rámci jedné pojišťovny; • byla stanovena povinnost vytvářet zabezpečovací fondy s povinnou výší a s určitými druhy plnění; • pojištěným mohl být stanoven podíl na zisku; • pojišťovny mohly podnikat v cizině bez zvláštního povolení a tuto skutečnost dozorčímu úřadu pouze sdělovaly, ale pro podnikání cizozemských pojišťoven na území čs. státu byla stanovena přesná pravidla; • dozorčímu úřadu byla svěřena řada úkolů a pravomocí, kterým odpovídaly i povinnosti pojišťoven a sankce při jejich nesplnění. 134

Naproti těmto kvalifi kovaným zásadám platným pro vyspělé tržní hospodářství, odstartoval uvedený dekret prezidenta republiky monopolizační proces v pojišťovnictví, ostatně jako v celém hospodářství. Ten byl pak dovršen usnesením vlády vyhlášeným ministrem fi nancí vyhláškou č. 977/1948 Ú. l. Vznikla tak Československá pojišťovna, národní podnik, s monopolním tedy bezkonkurenčním postavením ve státě, se značným majetkem ve správě, ale také zcela státem ovládaná. Proto i stanovení právních pravidel pro její činnost a zejména hospodaření odpovídalo této situaci. Organizaci a působnost pojišťovny, způsob jejího hospodaření, druh i výši jejích prostředků stanovil statut, který vydal ministr fi nancí po jeho schválení vládou. S ohledem na toto pojetí nebylo třeba ani upravit výkon státního dozoru zcela zákonem a příjmy z pojištění či vytvořené přebytky z pojištění se staly významným přerozdělovacím zdrojem. K významnější změně nedošlo ani vydáním zákona č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, který nabyl účinnosti 1. 1. 1967 a vytvořil Státní pojišťovnu jako monopolní pojišťovací a zajišťovací podnik ve formě státní hospodářské organizace. Změnu neznamenalo ani vydání zákona č. 162/1968 Sb., který v souvislosti s federativním uspořádáním státu vytvořil ze Státní pojišťovny dva samostatné podniky, a to Českou státní pojišťovnu se sídlem v Praze a Slovenskou státní pojišťovnu se sídlem v Bratislavě. Ani za této situace nevznikla konkurence, neboť na základě dohod mezi těmito pojišťovnami došlo k teritoriálnímu věcnému rozdělení pojišťovacího trhu. Pro tyto vlastně monopolní pojišťovny platila obdobná pravidla a zásady hospodaření. Zákonem byly stanoveny pravomoci ministra fi nancí, který rozhodoval o převzetí závazků pojišťovny státem, mohl uložit vytvoření dalších fondů a rezerv, než jaké ukládal zákon, určoval výši základního rezervního fondu a pravidla pro tyto fondy a rezervy. Stanovil také sazby na zákonné pojištění v příslušných právních předpisech a obecně pojistně technické zásady pro určení sazby pojistného, podle nichž pak pojišťovna sazby stanovila. Tato úprava pak platila až do historicky zásadní změny, kterou v souvislosti s politickými a ekonomickými přeměnami ve společnosti přinesl zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, který nabyl účinnosti 28. května 1991. Je až udivující, jaká byla potřeba této nové právní úpravy podnikání v pojišťovnictví, když v tak relativně krátké době po změně poměrů ve státě, byl tento zákon vydán, a to ještě před rozsáhlou novelou občanského zákoníku provedenou zákonem č. 509/1991 Sb. s účinností od 1. 1. 1992, ale i před vydáním řady zásadních zákonů například obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Vzhledem k existenci nového rozdělení kompetencí mezi federálními a republikovými orgány v rámci ČSFR byl přijat i obdobný zákon Slovenské národní rady č. 241/1991 Sb., upravující tuto problematiku pro území Slovenské republiky. Nedílnou součástí této právní úpravy byly i prováděcí vyhlášky (v ČR č. 259/1991 Sb. a v SR č. 98/1991 Sb.). Po vzniku České republiky pak tato pravidla podnikání v pojišťovnictví, i když s několika novelizacemi, platila pro toto území až do 1. 4. 1999, kdy nabyl účinnosti zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně 135

K významu právní úpravy pojišťovnictví<br />

JUDr. Věra Škopová<br />

Jistě není bez významu si právě v současné době připomenout, s ohledem na problémy fi nančních trhů v USA<br />

vyvolaných krizovými situacemi některých fi nančních institucí vyžadujících nezbytnost státního zásahu, důležitost<br />

vytvoření dostatečné právní regulace podnikání v pojišťovnictví, včetně účelného a kvalitního státního dozoru.<br />

Zřejmě právě tato včasná a potřebná regulace pojišťovnictví také zabránila již v minulosti otřesům a krachům<br />

pojišťoven, kterými prošlo v České republice bankovnictví. Vždyť, i když byly u několika pojišťoven zjišťovány<br />

závažné problémy, pouze jedna z pojišťoven, a to pojišťovna MORAVA, a. s., dospěla do stádia likvidace<br />

v důsledku ničivých povodní, které v roce 1997 postihly moravské země, a tato pojišťovna pro podobné pojistné<br />

události podcenila zajištění i potřebnou výši sazeb pojistného.<br />

Je potěšující, že právní rámec a určitá pravidla podnikání v pojišťovnictví lze spatřovat již od raného období<br />

moderního pojišťovnictví na našem území, a v hlavních zásadách se tato již historická pravidla příliš neliší<br />

od současných zásad. Vždyť již nařízení ministerstev vnitra, práce, obchodu a fi nancí č. 31/1896 ř.z.,<br />

o zakládání, zařízení i hospodaření pojišťoven (pojišťovací regulativ), které bylo prováděcím předpisem<br />

spolkového zákona č. 253/1852 ř.z., upravilo a zavedlo v pojišťovnictví státní dozor, regulovalo zakládání<br />

a hospodaření pojišťoven, a to i určitým schvalováním pojistných podmínek či sazeb pojistného. Později byla tato<br />

úprava ještě prohloubena především v oblasti kontroly dodržování platných předpisů o hospodaření pojišťoven,<br />

splnitelnosti převzatých závazků i úpravou sankcí ukládaných za porušení povinností.<br />

Tato úprava pravidel pro podnikání v pojišťovnictví platila s určitými úpravami až do 1. ledna 1953, kdy nabyl<br />

účinnosti zákon č. 85/1952 Sb., o pojišťovnictví. Tato pravidla platila tedy ještě delší dobu po znárodnění<br />

pojišťoven zestátněním, k čemuž došlo dekretem prezidenta republiky č. 103/1945 Sb. Jen pro ilustraci této<br />

původní úpravy zásad pro podnikání v pojišťovnictví lze připomenout některá pravidla:<br />

• pojišťovna mohla být zřízena jako akciová společnost nebo jako spolek pro pojišťování na základě vzájemného<br />

ručení jeho členů, a to podle povolení, které vydával dozorčí úřad;<br />

• pojištění životní bylo nezbytné provozovat odděleně od ostatních pojištění, i když to bylo možné v rámci jedné<br />

pojišťovny;<br />

• byla stanovena povinnost vytvářet zabezpečovací fondy s povinnou výší a s určitými druhy plnění;<br />

• pojištěným mohl být stanoven podíl na zisku;<br />

• pojišťovny mohly podnikat v cizině bez zvláštního povolení a tuto skutečnost dozorčímu úřadu pouze sdělovaly,<br />

ale pro podnikání cizozemských pojišťoven na území čs. státu byla stanovena přesná pravidla;<br />

• dozorčímu úřadu byla svěřena řada úkolů a pravomocí, kterým odpovídaly i povinnosti pojišťoven a sankce při<br />

jejich nesplnění.<br />

134

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!