POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

• vytváření a fungování skupin pojišťoven nebo pojišťoven a zajišťoven pro společné krytí specifi ckých kategorií
rizik ve formě soupojištění a souzajištění (tzv. pojistné pooly);
• vytváření, uznávání a šíření technických specifi kací, pravidel nebo předepsaných postupů týkajících se těch
typů zabezpečovacích opatření, pro něž na úrovni Společenství neexistují technické specifi kace, klasifi kační
systémy, pravidla, způsoby práce nebo předepsané postupy harmonizované v souladu s právními předpisy
Společenství týkajícími se volného pohybu zboží, stejně jako postupy hodnocení a schvalování souladu
zabezpečovacích opatření s těmito specifi kacemi, pravidly nebo předepsanými způsoby;
• technické specifi kace, pravidla nebo předepsané postupy pro instalaci a údržbu zabezpečovacích
opatření a postupů pro hodnocení a schvalování souladu společností, které instalují nebo provádějí údržbu
zabezpečovacích zařízení s takovými specifi kacemi, pravidly nebo předepsanými postupy.
Výjimku pro dohody ve výše uvedených oblastech lze využít pouze za současného splnění obecných podmínek,
které jsou pro každou z forem spolupráce odlišné, a které jsou specifi kované v předmětném nařízení.
Právní základ blokové výjimky a její historie
Odstavec 1 článku 81 Smlouvy o založení ES, který uvozuje oddíl Smlouvy upravující soutěžní právo,
vyjmenovává praktiky, jako jsou dohody mezi podniky, rozhodnutí asociací podniků a související praktiky, které
mohou ovlivňovat obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledným efektem je znemožnění, omezení
nebo narušení hospodářské soutěže v rámci jednotného trhu, které zakazuje z důvodu jejich neslučitelnosti
s jednotným trhem. Odstavec 2 stejného článku potom označuje takovéto dohody, rozhodnutí a související
praktiky za automaticky neplatné.
V odstavci č. 3 zmíněného ustanovení, na kterém je BER založena, je upravena možnost stanovit výjimku
ze zákazu podle článku 1 v případě dohod nebo kategorií dohod mezi podniky, rozhodnutí nebo kategorií
rozhodnutí mezi asociacemi sdružujícími takové podniky nebo jakýchkoli souvisejících praktik nebo kategorií
praktik, které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo zajišťují technický nebo hospodářský
pokrok a zároveň umožňují spotřebitelům podílet se na výhodách plynoucích z těchto praktik, a které neomezují
tyto podniky způsobem, který není nepřekonatelný k dosažení jejich cílů, a neumožňují těmto podnikům eliminovat
konkurenci v dotčené oblasti. Aplikovatelnost tohoto ustanovení je upravena nařízením Rady (EHS) č. 1534/91
ze dne 31. května 1991, které zmocnilo Komisi použít čl. 81 odst. 3 Smlouvy nařízením na určité kategorie
dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v odvětví pojišťovnictví a tím explicitně stanovit, že se na ně
zákaz obsažený v článku 81 odstavci 1 Smlouvy nevztahuje. Na základě tohoto ustanovení Komise přijala
nařízení (EHS) č. 3932/92 ze dne 21. prosince 1992, které bylo právním předchůdcem BER, stejně jako
i nařízení (ES) č. 358/2003, tedy v současné době platnou blokovou výjimku.
129