POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

Zdroj:
www.pla.cz, www.pmo.cz, www.povodiodry.cz, www.pvl.cz, www.czso.cz
Výpočty autora
KALOUDA, F.: Povodňové katastrofy jako strategická hrozba i výzva (Jakou strategii zvolíme proti přírodě?). In: „Veřejná a soukromá řešení
dopadů živelních pohrom v ČR“, konference s mezinárodní účastí, 6.-7. 6. 2007, Brno. Masarykova Univerzita, Ekonomicko-správní fakulta,
katedra Financí a katedra Veřejné ekonomie. ISBN 978-80-210-4395-4, strana 94-101 (8 stran).
Jak je z uvedeného zřejmé, dosahují maximální odhadované náklady na protipovodňovou prevenci na úrovni
celé ČR úrovně 116,23 mld. Kč. Tato částka by byla samozřejmě rozložena do delšího časového období,
nejméně srovnatelného s časovým obdobím, po které plynuly dotace do bankovního sektoru. Jak by tedy měla
vypadat optimalizovaná strategická fi nanční účast státu (využití veřejných prostředků) na řešení povodňových
rizik?
První dílčí závěr je zřejmý: V duchu přijaté Strategie by se veřejné prostředky měly věnovat přednostně
na účely protipovodňové ochrany. Téma k diskusi je výše veřejných prostředků určených pro tento účel
a jejich bližší alokace. Podle závěrů mezinárodní konference „Veřejná a soukromá řešení dopadů živelních
pohrom v ČR“ 11 „Výsledky jednání poukázaly na význam vodních nádrží jako prvků vodohospodářské
infrastruktury, významně snižující dopady hydrologických extrémů – povodní a sucha, jako základních dopadů
změny klimatu (spolehlivost ochranné funkce, zabezpečenost dodávek vody)“ je zřejmé, že technická
opatření (hráze, přehrady, poldery atd.) jsou v tomto smyslu nepostradatelným regulačním prvkem.
Přesnější odhady výše investičních nákladů jsou známy pouze pro povodí Moravy 12 : „Současné vedení
Povodí Moravy, a. s., hovoří o tom, že v povodí Moravy je třeba postavit nádrže a poldry, které by případnou
další povodeň zachytily. Tyto stavby, pokud by byly před povodní zcela vyprázdněny, by měly v povodí
Moravy zachytit asi 202 mil. m 3 vody (to je sedmina objemu povodně z července 1997) a měly by stát asi
24 miliard Kč.“ Z údajů uvedených v Tabulce 4 je zcela zřejmé, že tato výše nákladů nemůže být pro
veřejné prostředky ČR problémem, navíc je třeba zvážit skutečnost, že výše uvedené náklady by byly rozloženy
do delšího časového období, cca 4–8 let.
Druhý dílčí závěr směřuje k formě, jako by se veřejné prostředky využily pro budování technických
preventivních protipovodňových opatření. Nemá smysl usilovat zde o úplný výčet všech možností, které jsou
k tomuto účelu v zahraničí využívány. K tomuto účelu je možno využít dostupných pramenů. 13 Zde navrhneme
jednu z konkrétních možností, která je již optimalizována pro situaci v ČR. V žádném případě nejde o postup
analogický tomu, co bylo použito při řešení problémů bankovního sektoru. Principiálně nepřipouštíme využití
systému nevratných dotací. Navrhujeme propojit k danému účelu veřejné prostředky s prostředky soukromými,
například formou PPP přístupů.
11
Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference „Veřejná a soukromá řešení dopadů živelních pohrom v ČR“, ESF MU, ISBN 978-80-210-4395-4, str. 7.
12
KRÁLOVÁ, H., FLOROVÁ, K. (1999): Když nastanou deště. Co by jste měli vědět o povodních. Brno 1999, ZO ČSOP Veronika pro Unii pro řeku Moravu
13
REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, j., BAKOŠ, E.: Financování katastrofi ckých rizik jako globální problém. Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference „Veřejná
a soukromá řešení dopadů živelních pohrom v ČR“, ESF MU, ISBN 978-80-210-4395-4, str. 156-167.
125