POJISTNÉ ROZPRAVY - Pojistný obzor

Asymetrie v přístupu k veřejným prostředkům jako strategická hrozba
odvětví (bankovnictví a pojišťovnictví v ČR v letech 1990–2006)
Ing. František Kalouda, CSc., MBA, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita
Hlavním motivem pro vznik tohoto článku byl problém, do jaké míry je oprávněná pomoc státu celým odvětvím
národního hospodářství a to specielně v podobě dotací z rozpočtových (veřejných) prostředků. Jako modelový
příklad bylo zvoleno srovnání poměrů v bankovnictví a pojišťovnictví v ČR v období 1991 až 2006 s ohledem
na způsob zvládání jejich podnikatelských rizik. Přitom klíčovou otázkou bylo, zda může případná nesymetrie
v přístupu k veřejným prostředkům významně ovlivnit strategickou posici odvětví vybraných pro srovnání.
V obou případech, jak v případě bank, tak v případě pojišťoven jde o podniky fi nančních služeb, oba subjekty
však mají v ekonomice
• jiné poslání, plní jinou funkci ve finančním systému,
vykazují
• jiný efekt pro klienta
a konečně (a z pohledu tohoto článku především) mají
• výrazně odlišné podmínky činnosti pokud jde o krytí (potenciálních) finančních
podnikatelských rizik přístupem k veřejným prostředkům, což je rozdíl strategického
charakteru.
1. Cíl a metodika
Cílem článku je zformulovat závěr o zdůvodněné či nezdůvodněné asymetrii v přístupu k rozpočtovým
zdrojům. Východiskem bude defi nování míry plnění základních společenských funkcí bankovnictvím respektive
pojišťovnictvím. Na tuto základnu naváže srovnání míry přístupu k veřejným prostředkům.
Metodickým základem příspěvku je více méně obvyklé získávání historických dat (sekundární průzkum), jejich
zpracování analyticko-syntetickými postupy i využití historických analogií.
Z metodické pohledu nejvýznamnější se v tomto článku ukazuje využití metody srovnání. Tu zde využíváme jak
pro hodnocení míry, jaké banky, resp. pojišťovny, plní svoji základní společenskou funkci, tak i pro hodnocení
podmínek za jakých se tak děje (ve smyslu přístupu k veřejným prostředkům).
V procesu srovnávání je s výhodou použita horizontální a vertikální analýza.
115