Elektrická měření - Rutar

Elektrická měření - Rutar Elektrická měření - Rutar

25.04.2015 Views

Test – výpočet hodnot měřícího přístroje Voltmetrem s rozsahem do 500V, se stupnicí rozdělenou na 250 dílků, bylo naměřeno napětí 180,5 dílku. Voltmetr má vnitřní odpor 1000ohmů/volt a třídu přesnosti 0,5. Urči : konstantu voltmetru (k) v příslušných jednotkách naměřené napětí v příslušných jednotkách přesnost voltmetru v příslušných jednotkách skutečnou velikost naměřeného napětí (ovlivněnou přesností voltmetru) v patřičných jednotkách citlivost voltmetru (C) v příslušných jednotkách celkový odpor voltmetru (R i ) v příslušných jednotkách vlastní spotřebu voltmetru v příslušných jednotkách Konstanta voltmetru k=měřicí rozsah/počet dílků stupnice=500/250=2V/dílek Naměřené napětí U=konstanta* naměřených dílků=2*180,5=361V Přesnost voltmetru p=(rozsah/100%) * třída přesnosti v %=(500/100)*0,5=+-2,5V Skutečná velikost naměřeného napětí U=361 +-2,5V Citlivost voltmetru C=1/k=1/2=0,5dílku/V Celkový odpor voltmetru R=vnitřní odpor v ohmech na volt * rozsah=1000*500=500 000ohmů Vlastní spotřeba voltmetru P=U 2 /R=500 2 /500 000=0,5W=500mW 32

Měření elektrického proudu měříme ampérmetrem, miliampérmetrem, mikroampérmetrem, galvanometrem - v obvodu jej zapojujeme do série se spotřebičem, u něhož měříme proud jestliže měřící rozsah ampérmetru nestačí, zvětšíme ho bočníkem - bočník zapojujeme paralelně k ampérmetru (do série se spotřebičem) - jsou to velmi přesné odpory z manganinových tyčí nebo plechů - vnější svorky jsou pro připojení do proudového obvodu - vnitřní svorky jsou pro připojení ampérmetru - proud se nám podle Kirchhofova zákona rozdělí do ampérmetru I A a do bočníku I b , přitom U A =U b U A =R A . I A U b = R b . I b R A . I A = R b . I b Ib RA ⇒ = I A Rb - označíme-li n číslo, kolikrát chceme zvětšit rozsah ampérmetru bočníkem, pak bude procházet proud (n-1)x větší než ampérmetrem, bočník tak musí mít odpor (n-1)x menší, než je odpor ampérmetru, odpor bočníku pak je RA Rb = n -1 velké střídavé proudy měříme pomocí měřících transformátorů proudu - primární vinutí zapojíme do série se zátěží, svorky značíme velkými písmeny K,L - sekundární vinutí (svorky) značím,e malými písmeny k,l, připojujeme sem ampérmetr obvykle s normalizovaným rozsahem do 5A. Jen když přívody jsou velmi dlouhé (MP umístěn daleko od měřícího transformátoru) použijeme rozsah do 1A - sekundární strana ampérmetru je (malý vnitřní odpor) vlastně spojena nakrátko, proto sekundární obvod nesmíme nikdy během měření rozpojit, protože primární proud by jádro transformátoru přesytil (to by se nebezpečně zahřálo) a do sekundárního obvodu by se indukovalo značně vysoké napětí (poškozením MP a ohrožení bezpečnosti). Sekundární obvod je proto vybaven zkratovací svorkou (měníme-li MP napřed zkratujeme sekundár). Sekundární obvod musí být stále zkratován buď ampérmetrem nebo svorkou - jako u každého transformátoru i tady platí: p I1 N2 2 = = I N = U ⇒ I 1 = p × I 2 U 2 1 1 konstanta transformátoru velikost měřeného proudu k T = p × k A I = × α 1 k T A k rychlému měření bez přerušení obvodu používáme u střídavých proudů tzv. klešťový ampérvoltmetr 33

Měření elektrického proudu<br />

měříme ampérmetrem, miliampérmetrem, mikroampérmetrem, galvanometrem<br />

- v obvodu jej zapojujeme do série se spotřebičem, u něhož měříme proud<br />

<br />

jestliže měřící rozsah ampérmetru nestačí, zvětšíme ho bočníkem<br />

- bočník zapojujeme paralelně k ampérmetru (do série se spotřebičem)<br />

- jsou to velmi přesné odpory z manganinových tyčí nebo plechů<br />

- vnější svorky jsou pro připojení do proudového obvodu<br />

- vnitřní svorky jsou pro připojení ampérmetru<br />

- proud se nám podle Kirchhofova zákona rozdělí do ampérmetru I A a do bočníku I b ,<br />

přitom U A =U b U A =R A . I A<br />

U b = R b . I b<br />

R A . I A = R b . I b<br />

Ib<br />

RA<br />

⇒ =<br />

I<br />

A<br />

Rb<br />

- označíme-li n číslo, kolikrát chceme zvětšit rozsah ampérmetru bočníkem, pak bude<br />

procházet proud (n-1)x větší než ampérmetrem, bočník tak musí mít odpor (n-1)x menší, než<br />

je odpor ampérmetru, odpor bočníku pak je<br />

RA<br />

Rb =<br />

n -1<br />

velké střídavé proudy měříme pomocí měřících transformátorů proudu<br />

- primární vinutí zapojíme do série se zátěží, svorky značíme velkými písmeny K,L<br />

- sekundární vinutí (svorky) značím,e malými písmeny k,l, připojujeme sem ampérmetr obvykle<br />

s normalizovaným rozsahem do 5A. Jen když přívody jsou velmi dlouhé (MP umístěn daleko<br />

od měřícího transformátoru) použijeme rozsah do 1A<br />

- sekundární strana ampérmetru je (malý vnitřní odpor) vlastně spojena nakrátko, proto<br />

sekundární obvod nesmíme nikdy během měření rozpojit, protože primární proud by jádro<br />

transformátoru přesytil (to by se nebezpečně zahřálo) a do sekundárního obvodu by se<br />

indukovalo značně vysoké napětí (poškozením MP a ohrožení bezpečnosti). Sekundární<br />

obvod je proto vybaven zkratovací svorkou (měníme-li MP napřed zkratujeme sekundár).<br />

Sekundární obvod musí být stále zkratován buď ampérmetrem nebo svorkou<br />

- jako u každého transformátoru i tady platí:<br />

p I1<br />

N2<br />

2<br />

= =<br />

I N<br />

= U<br />

⇒ I 1<br />

= p × I 2<br />

U<br />

2<br />

1<br />

1<br />

konstanta transformátoru<br />

velikost měřeného proudu<br />

k<br />

T<br />

= p × k<br />

A<br />

I = × α<br />

1<br />

k T<br />

A<br />

<br />

k rychlému měření bez přerušení obvodu používáme u střídavých proudů tzv. klešťový<br />

ampérvoltmetr<br />

33

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!