Formát PDF ke stažení - Připravujeme článek

úvaha
Bohu
Změna je život
Říká se, že změna je život a s tím nelze
než souhlasit. Měníme se my sami i lidé
a věci kolem nás. Proměna je dokonce
doprovodným znakem každého živého
organismu. Nejdříve rosteme, pak zase
stárneme a přitom se stále měníme.
Před změnou se nedá utéct
Všechny změny nejsou stejné. Ty,
které vedou k lepšímu, však obyčejně
rádi vítáme. A tak se už dnes do práce
nejezdí na koni, nedíváme se na černobílou
televizi a nechodíme na poštu
telegrafovat morseovkou! Doma také
už nesvítíme petrolejkou a v práci nepoužíváme
logaritmické pravítko. Většina
lidí určitě zažila stěhování, změnu
zaměstnání nebo jinou událost, která
z části nebo zcela změnila jejich život.
S dobou změn přibývá a není možné
před nimi utéct.
Změna je jen cesta
k dosažení cíle
Změnám, které nemůžeme ovlivnit
a jsou nepříjemné až tragické, říkáme
„osudové“. Ale ať už jsou změny očekávané
nebo překvapivé, prožíváme
je všichni. Někdy nám to ani nepřijde
divné, naopak bereme je jako samozřejmost
nebo dokonce nutnost. Často
jim i sami napomáháme, protože to
v konečném důsledku pro nás znamená
ulehčení života. Z toho plyne jeden
důležitý poznatek: „Změna sama o sobě
není cílem, ale jen cestou k dosažení
cíle!“ Změna pro změnu nemá smysl.
Největší změna lidského života
Téma změny se vine celou Biblí. Jako
první přišel se změnou sám Bůh. Výsledkem
Božího stvořitelského rozkazu
se stal vesmír a jeho korunou člověk.
Krása stvoření se rozbujela v bezpočtu
forem života, změna tak doslova znamenala
život. I člověk měl stvořenou zahradu
utvářet a měnit. Jeho vklad však
nebyl jen pozitivní, kvůli jeho hříchu je
stvoření dodnes negativně poznamenáno.
Tato změna neznamenala život, nýbrž
smrt. Pán Bůh to tak nemohl nechat
a mění i tuto situaci. Zaslibuje příchod
toho, který člověku vrátí ztracený život.
Ten slib se naplnil v Synu člověka. Je to
nejsou změny cizí
právě On, Ježíš Kristus, kdo tápajícího
Nikodéma staví před rozhodnutí, jež
znamená tu největší změnu lidského
života: „Musíte se znovuzrodit.“
Změna jako rys křesťanského
života
To je ta nejzásadnější změna v životě
- přijetí Kristovy oběti na kříži jako výkupného
za můj osobní hřích a nesení
této změny dál svým praktickým životem.
Apoštol Pavel to vyjádřil slovy:
„Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už
já, ale žije ve mně Kristus“ a „Jestliže je
někdo v Kristu, je novým stvořením. Staré
věci pominuly a vše je nové!“ A Jan Křtitel
dodává: „On musí růst a já se menšit.“
O skutečnosti, že s tím máme jako křesťané
problémy, svědčí řada Pavlových
listů, ve nichž jsme vybízeni, abychom
odložili něco, čeho jsme měli zanechat
už při obrácení!
Nechceš se měnit?
Změň náboženství!
Kdosi řekl, že „základním tématem
křesťanství je změna. Kdo se nechce
měnit, ten měl by změnit náboženství.“
Možná jsou v našem okolí lidé, kterých
bychom se rádi zeptali, zda opravdu
patří Pánu Ježíši, protože jejich život
nevykazuje patrnější změny.
Změna, bez níž se svět neuzdraví
Svět potřebuje změnu, aby mohla
být vyléčena jeho nemocná duše. Jak
ale současného člověka oslovit? Lidem
se výzva ke změně nelíbí. Narušuje
to jejich zaběhnutý způsob života. Co
je tedy může motivovat? Naše osobní
změna! Ano, když uvidí změnu u nás,
začnou se ptát po příčině. Hledejme
cesty k lidem, jak sdílet to, co v nás Bůh
koná. Nejde totiž o změnu v životosprávě
nebo v organizaci volného času, ale
o celkovou proměnu života. Proměňujme
se obnovou své mysli, nechejme se
vést Bohem tak, jak to kdysi udělal otec
víry Abraham.
Bůh plánuje změny pro svůj lid
Největší změnou ve Starém zákoně
je cesta Izraelců z Egypta do Kanánu.
Byla to cesta změny a ne ledajaké.
Bůh si povolal svůj lid, vedl jej pouští
a připravil mu život v nové zemi. Je to
výstižný obraz Boží péče o Církev. Ta
také nebyla na své cestě domů od chvíle
svého vzniku až podnes ušetřena změn.
Nemáme přesné informace o tom, jak
vypadal život církve v prvních staletích
po Kristu a asi to ani není potřeba. To
základní a důležité je zachyceno už
v Knize Skutků apoštolských. Můžeme
z toho vycházet podobně, jako i první
generace křesťanů. Není zde důležitý
způsob, jakým dělali to či ono, vždyť žili
v jiné době, s jinými možnostmi a předpoklady.
Procházeli změnami stejně
jako Boží lid Staré smlouvy. Formy jsou
jen cestami k dosažení cíle.
Dilema
- měnit život sboru či nikoliv?
Aktuální pro nás nejsou jen změny
v osobním životě. V současné době se
vede živá diskuse i o změnách ve sborovém
životě nebo chcete-li v životě celého
společenství církve. Jedni se ptají:
„Jakými změnami může a má procházet
náš sbor?“ Jiní zase: „Je vůbec
potřeba nějaká změna?“ vždyť „Ježíš
Kristus je stejný včera, dnes i zítra.“ Neplatí
snad slovo Písem „má ustanovení
budeš zachovávat věčně...“? Nejsme tím
snad vybízeni k tomu, abychom setrvali
v neměnném stavu? Neříká tím Bůh:
„Jen žádná změna!“ Chceme-li si na
tuto otázku odpovědět poctivě, nevyhneme
se staré známé diskusi oobsahu
a formě!
Neměnný obsah
a proměnlivá forma
To, co se nemá měnit, je obsah. Díky
Boží milosti nám bylo zjeveno spásné
poznání. Petr to vyjádřil slovy: „Pane,
ke komu půjdeme?“ Ano, nic lepšího než
přijít k Ježíši není k dispozici! To se ne-
24 ŽIVÉ SLOVO