22-2009 - Město Lanškroun
22-2009 - Město Lanškroun 22-2009 - Město Lanškroun
STRANA 20 PŘEČTĚTE SI LL 22 / 2009 Společenská kronika NAROZENÍ: 8. 10. − Karolína Šišánová, Kežmarská 535 8. 10. − Ondřej Šišán, Kežmarská 535 9. 10. − Matyáš Ferkl, Anenská Studánka 38 16. 10. − Daniel Otruba, Damníkov 104 21. 10. − Natálie Prokopová, Žichlínek 15 24. 10. − Jan Kobza, Horní Heřmanice 7 28. 10. − Jonáš Jan Chládek, Horní Heřmanice 70 30. 10. − Vojtěch Marvan, Damníkov 153 31. 10. − Lucie Žabová, Damníkov 66 6. 11. − Samantha Nagyová, Ostrov 227 SŇATKY: 7. 11. − Marian Bárta a Eva Kalousová, Polná a Česká Třebová 7. 11. − Rudolf Ullrich a Miluše Urbanová, Výprachtice 127 VZPOMÍNÁME: 16. 10. − Pavel Finger, Dobrovského 66 16. 10. − František Huf, T. G. Masaryka 408, 82 let 17. 10. − Jindřiška Smejkalová, Žižkova 228, 82 let 18. 10. − Anna Hálková, Rudoltice 220, 71 let 21. 10. − Barbora Vondrová, Výprachtice 38, 95 let 24. 10. − Bohuslav Matoušek, Albrechtice 16, 72 let 25. 10. − Milena Bártová, Švabinského 677, 61 let 26. 10. − Josef Jelínek, Lidická 260, 73 let 5. 11. − Jan Štika, B. Martinů 980, 78 let 7. 11. − Luboš Doležálek, Na Větru 794, 81 let 7. 11. − Anna Poláková, Rudoltice 265, 75 let 9. 11. − Josef Kristek, Zborovská 650, 71 let 11. 11. − Anna Házová, Lázeňská 531, 89 let 11. 11. − Štěpán Kristek, Cotkytle 220, 63 let 13. 11. − Antonín Novotný, Sázava 9, 82 let 14. 11. − Anežka Trojáková, Albrechtice 152, 91 let 15. 11. − František Suchý, U Potoka 865, 82 let 16. 11. − Karel Špaček, Tatenice 22, 65 let PODĚKOVÁNÍ Děkuji všem příbuzným, přátelům a známým, kteří se přišli naposledy rozloučit s panem Františkem Hufem. Anna Hufová PŘEDPLATNÉ LISTŮ LANŠKROUNSKA Vážení čtenáři, v nadcházejícím roce Listy Lanškrounska oslaví již desáté narozeniny. Je to svým způsobem významný mezník. Věřím, že za ta léta se staly Listy nedílnou součástí života v našem regionu. Věřím i tomu, že jednou budou pro naše potomky důležitým zdrojem informací o naší době i o nás samých. Ať tak či onak, budeme rádi, pokud i v příštím roce budete číst naše stránky s chutí a zachováte nám přízeň, třeba i v podobě předplatného Listů Lanškrounska na rok 2010. Jeho výše se nemění a zůstává 288 Kč za celý rok. Pokud si stihnete Listy předplatit do 11. prosince, budete auto− maticky zařazeni do slosování o ceny z produkce firmy TG TISK. Pokud chcete někomu udělat radost, připomínám, že máte možnost věnovat svým blízkým předplatné v podobě dárkového certifikátu. František Teichmann, šéfredaktor 20. 11. 1989 první masová protikomunistická demonstrace na Václavském náměstí za účasti 150 000 lidí, 20 roků 21. 11. 1344 Jan Lucemburský položil základní kámen ke stavbě gotické katedrály sv. Víta v Praze; dosavadní biskup Arnošt z Pardubic byl zároveň jmenován pražským arcibiskupem, 665 roků 22. 11. 1709 nar. František Benda, hud. skladatel (zemř. 7. 3. 1786), 300 r. 22. 11. 1959 zemř. Jaroslav Skobla, vzpěrač těžké váhy, olympijský vítěz z r. 1932 (nar. 16. 4. 1899), 50 roků 22. 11. 1999 zemř. Josef Lux, politik (nar. 1. 2. 1956), 10 roků 26. 11. 1939 zemř. Arne Novák, lit.kritik a historik(nar. 2. 3. 1880), 70 roků 28. 11. 1884 nar. Růžena Nasková, herečka (zemř. 17. 6. 1960), 125 roků 29. 11. 1909 nar. Adolf Zábranský, malíř (zemř. 9. 8. 1981), 100 roků 30. 11. 1939 nar. Josef Velek, ekolog (zemř. 30. 4. 1990), 70 roků 1. 12. 1854 nar. Josef Mauder, sochař (zemř. 15. 11. 1920), 155 roků 1. 12. 1889 uvedena do provozu první veřejná elektrárna v českých zemích − Městská elektrárna na Žižkově, 120 roků 1. 12. 1919 nar. Arnošt Paderlík, výtvarník (zemř. 1. 6. 1999), 90 roků 2. 12. 1879 nar. Rudolf Friml, skladatel (zemř. 12. 11. 1972), 130 roků 2. 12. 1909 nar. Antonín František Šulc, filmový režisér, pedagog, průkopník filmové dokumentární školy, zakladatel FAMU (zemř. 4. 5. 1992), 100 roků 2. 12. 1974 zemř. Hana Benešová, manželka bývalého prezidenta ČSR Edvarda Beneše (nar. 16. 7. 1885), 35 roků CO O NICH VÍTE? Jan Lucemburský (1296−1346) − syn císaře Jindřicha VII. a Markéty Bra− bantské, manžel dědičky Čech Elišky Přemyslovny. Padl jako spojenec Filipa VI. v bitvě u Kresčaku.Roku 1344 Karel IV., tehdy ještě kralevic a markrabě moravské, pokládá s dlouholetým přítelem, Arnoštem z Pardubic, a se svým ot− cem, Janem Lucemburským, základní kámen katedrále sv. Víta v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství. Hlavním architektem byl Matyáš z Arrasu, později, po jeho smrti, převzal vedení stavby Petr Parléř. František Benda (nar. v Benátkách nad Jizerou) − český skladatel a houslista, starší bratr skladatele Jiřího Antonína Bendy, hudební vzdělání získal v Praze u jezuitů a v Drážďanech. Postupně působil v šlechtických kapelách ve Vídni, Varšavě a Berlíně. V roce 1733 se stal členem kapely pruského krále Friedricha II., v roce 1771 koncertním mistrem pruské dvorní kapely. Představitel berlínské houslové školy, autor významných houslových koncertů a sonát. Složil 15 houslových koncertů a více než sto dalších skladeb pro sólové housle. Josef Lux (nar. v Nekoři) − významný český politik 90. let 20. století. Byl předsedou ČSL (1990−2) a posléze KDU−ČSL (1992−8). 3. ledna 1990 byl kooptován do Sněmovny národů FS (1990−2) a ve volbách r. 1992 zvolen do jeho Sněmovny národů. V letech 1996−99 byl členem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. 24. 9. 1998 odstoupil ze zdravotních důvodů ze všech svých funkcí. Pohřben je v Hemžích u Chocně. Roku 2000 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. tř. Arne Novák (nar. v Litomyšli) − Český literární historik a kritik, syn spiso− vatelky Terézy Novákové. Od roku 1920 univerzitní profesor české literatury v Brně. V literárně−historické a kritické činnosti (1921−39 v Lidových novinách) sledoval jedinečnost tvůrčího typu s přihlédnutím k historickému prostředí. Autor stěžejního výkladu Přehledné dějiny literatury české (1939, s J. V. No− vákem), monografii (Jan Neruda, 1910; Josef Pekař, 1938; Otokar Březina, 1938), studií, podobizen a esejů (Mužové a osudy, 1914; Nosiči pochodní, 1928; Duch a národ, 1936). Autor i esejistických souborů (Zvony domova). Vydal spisy mnoha českých autorů i výběry z jejich díla (Výbor z básní J. Vrchlického, 1933) aj. Podílel se na vzniku Ottova slovníku naučného nové doby (1930−39). Růžena Nasková (nar. v Praze) − česká divadelní, filmová a rozhlasová he− rečka vynikající hlasové kultury. Hereckou činnost zahájila r. 1904 v Lublani, od r. 1907 byla členkou Národního divadla v Praze. Z rolí: M. D. Rettigová (A. Jirásek), Šestáková (J. K. Tyl, Paličova dcera). Od svého onemocnění v r. 1948 byla činná pouze v rozhlase jako oblíbená předčitatelka (pohádky Němcové a Andersenovy, Němcové Babička, Jiráskovo U nás aj.). Na divadle i ve filmu vytvářela mistrovsky zejména ženy vroucího citu i jemné ironie. Autorka pamětí Jak šel život. Adolf Zábranský (nar. v Rybí u N. Jičína) − český malíř a grafik, žák F. Ky− sely a V. Nowaka. Od roku 1943 člen SVU Mánes, od 1949 Bloku. Zejména se proslavil ilustrováním knih pro děti (kniha říkadel Dokola, 1948−49; J. Čarek Ráj domova, 1948; F. Hrubín Je nám dobře na světě, 1953). Věnoval se též monumentálním pracím, návrhům divadelních výprav a politickému plakátu. Josef Velek (nar. v Klínci) − český novinář, spisovatel a ekolog, iniciátor akcí k záchraně životního prostředí a hnutí Brontosaurus (1974). Publikoval v 60. letech min. století, od r. 1975 byl redaktorem časopisu Mladý svět. Je pova− žován za zakladatele české ekologické žurnalistiky. V roce 1989 byl zapsán na čestnou listinu GLOBAL 500 (Program OSN pro životní prostředí). Dílo: Jak jsem bránil přírodu (1980), Od polderů k Ardenám (1985), Příběhy pro dvě nohy (1988), Muž přes plot (1989). Zahynul jako účastník ekologicko−výzkumné české výpravy, doprovázející potápěčskou expedici Blue Word 90 v Rudém moři. Arnošt Paderlík (nar. v Nučici u Prahy) − český malíř, grafik a ilustrátor, profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Jeho rané dílo pozname− nala silně válka, po roce 1945, a zejména pak od 50. let se věnuje ilustraci a so− chařství. Maluje hlavně zátiší, figurální kompozice a krajiny výrazných barev. Rudolf Friml (nar. v Praze) − americký skladatel českého původu, studoval kla− vír a skladbu (učitelem A. Dvořák), z konzervatoře však byl vyloučen. Začínal jako korepetitor Národního divadla v Praze, jistý čas byl klavírním doprova− zečem houslisty Jana Kubelíka. Roku 1904 přesídlil do USA, kde se proslavil operetami, především Rose Mary (1924), Král tuláků (The Vagabound King, 1925). Dílo: operety Firefly (Světluška, odtud slavná Oslí serenáda), The Three Musketeers (Tři mušketýři, 1926); raný cyklus písní Závišovy písně (1903). Friml je pokládán za jednoho ze zakladatelů amerického hudebního divadla.
LL 22 / 2009 NÁZORY, SDĚLENÍ STRANA 21 Jen pár řádků Čtyřicet let padal na nás prach ko− munistické diktatury. Zvykli jsme si na něho, přizpůsobovali jsme se mu. To byla zkouška lidských charakterů. Kdo byl dobrý, zůstal jím. Po jiném zbyla slimáčí, lepkavá stopa. Jen sta− teční měli odvahu vzdorovat režimu. Jeho konec se nám zdál být v nedo− hlednu. Politicky myslit v širších sou− vislostech jsme zapomněli. A dodnes se nenaučili. Ale využívat toho, co je nám prospěšné, na to jsme kabrňáci. Populistické sliby a dary zabraly, strana, která je dávala, byla úspěšná. Že biliónový státní dluh se rovná roč− nímu rozpočtu, z kterého ubírá téměř šedesát miliard jen na zaplacení úro− ků, bylo zamlčeno. Proto jsme museli být svědky nervy drásajícího zápasu o snesitelný státní rozpočet. Nakonec zvítězil normální rozum i těch politiků, kteří ho používali dosud více ve pro− spěch strany než státu. To je slibný výhled do budoucích dvaceti let. Skončil boj o Lisabonskou smlou− vu. Připomněl mi mého ptačího jme− novce. Než se do nové budky nastěhu− je, dobře si přeměří její otvor. Tož ať je nám hezky také v té lisabonské. Jaroslav Špaček Jak se staví větrné elektrárny Chtěl bych reagovat na polemiku mezi starostou Cotkytle p. Berkym a od− půrci větrných elektráren. Pan starosta zpochybňuje vizualizace vrtulí p. Ko− keše jako přehnané, a to jak počtem elektráren, tak výškou. Podívejme se pro− to do smlouvy mezi obcí Cotkytle a firmou KV VENTI, s.r.o., která už je oběma stranami podepsána. (V podstatě stejná smlouva je zároveň podepsá− na i s Antonínem Bartošem z Šumperku, takže následující text je z větší části platný i pro ni.) Smlouva o spolupráci se týká přípravy a případné realizace větrné elektrárny VESTAS V 90 – 2,0 MW. Takovou elektrárnu je možno si prohlédnout u Ma− letína – výška k ose rotoru činí 105 m, průměr rotoru je 90 m. Jde o jeden z nejvyšších typů montovaných u nás – pokud tedy pan starosta tvrdí, že „náš zájem je pochopitelně, aby byly co nejmenší“(citace z LL č.21), je jeho tvrzení v rozporu s tím, co podepsal. Smlouva je vůbec zajímavý právní dokument. Nelze ji jednostranně vypo− vědět ( pouze dohodou obou stran ) a platí – pokud bude elektrárna v provozu – 20 let, přičemž se může automaticky prodloužit o dalších 10 let. V článku III − povinnosti obce − se obec zavazuje, že „v rámci svých kompetencí a mož− ností udělí všechna potřebná povolení respektive souhlasná vyjádření podle příslušných právních předpisů, a to jako obec a případně jako vlastník pozemků dotčených předmětným prodejem“. Nejsem právník, ale rozumím tomu tak, že tato smlouva zavazuje do budoucna většinu zastu− pitelů (tedy i těch, kteří budou teprve zvoleni v příštích komunálních volbách), aby hlasovali pro taková usnesení, která půjdou výstavbě elektrárny na ruku. A to v téhle republice jde? Byl jsem šestnáct let zastupitelem v Lanškrouně, ale nevzpomínám si na žádný dokument tohoto druhu. Osobně si myslím, že celá formulace je protiprávní, ale to nechť posoudí odborníci. A teď ještě k počtu objektů. Smlouva je v tomto směru přímo tajuplná. Stá− le se mluví o elektrárně v jednotném čísle, ale najednou v článku VI – Odměna za užívání − se už uvádí provize za každou navrženou a poté i postavenou a provozovanou větrnou elektrárnu. Chápu to tak, že jde o univerzální mustr na výstavbu více (mnoha) elektráren typu VESTAS V 90. Ale co když bude potřeba elektrárnu zrušit (například proto, že už nebudeme schopni tak drahý špás dotovat)? Pak, podle smlouvy, „investor zajistí na své náklady uvedení prostoru stavby do původního stavu, resp. odstraní veškeré nadzemní zařízení a podzemní zařízení do hloubky 50 cm.“ Řekněme, že se tím myslí nejen samotná vrtule, ale i napojení na síť a příjezdová komunikace (to vše patří ke stavbě). Řekněme, že 50 cm stačí. (?) Jenže co když společnost s ru− čením omezeným své závazky nesplní a zkrachuje? To už smlouva neřeší, jako ostatně vůbec neřeší žádné další problémy, které by mohly nastat. Suma sumárum: Smlouva je podle mého názoru paskvil, který obci v případě jakéhokoli soudního sporu dává jen minimální naději na úspěch. Zároveň představuje bianko závazek obce vůči investorovi – obec slibuje maximální vstřícnost a v dobré víře bez jakýchkoli právních pojistek akceptuje in− vestorovy nabídky, ale dodnes neví o zamýšlené výstavbě nic bližšího − ani počet elektráren, ani místa, kde mají být umístěny, a už vůbec ne, co způsobí konkrétní výstavba a provoz. Je nějaká jistota, že větrná energie bude zrovna v této (nevětrné) zemi v budoucnu tak velkoryse nakupována a námi všemi placena? Není! Je nějaká jistota, že společnosti s ručením ome− zeným zaměřené na tento druh podnikání přežijí teoretickou platnost smlouvy? Není! Ale je téměř stoprocentní jistota, že jakýkoli ekonomický či právní zádrhel odnese s nevratnou platností obec a krajina kolem ní! Zastupitele, které dopředu známe, volíme na čtyři roky. Proč volit vrtule, o kte− rých nevíme skoro nic, na jejich doživotí? Jan Střecha, Lanškroun (Poznámka: O věc se zajímám, protože mám rád krajinu pod Lázkem a často ji navštěvuji, protože jsem členem organizace, která má v blízkosti svůj majetek, a v neposlední řadě proto, že provoz vrtulí bohužel nedobrovolně platím − tak jako každý, kdo platí za elektřinu.) VÁNOČNÍ VÝSTAVA V MUZEU Vánoce jsou nejradostnější svátky v roce. Nejdůležitějším dnem vánoční doby je Boží hod vánoční 25. prosince. Oslava narození božího dítěte se v našich zemích slaví v předvečer tohoto svátku 24. prosince. Mnoho zvyků a obyčejů spjatých s tímto časem vymizelo. V současnosti nám tento tajemný čas připomínají dva atributy – vánoční stromek a dárky. Výstava ukazuje, jak se měnila výzdoba vánočního stromečku až po dnešek. Je zasazen do interiérů měšťanských rodin, venkovského prostředí, meziválečného období, 60. let 20. století až po současnost. Cennou vypovídající hodnotou jsou také dobové pohlednice ze sbírky Karla Uhlíře s námětem vánočního stromku a s ním souvisejícími vánočními ozdobami. Na prvních německých vánočních stromcích nacházíme papírové růže, jablíčka, datle, pozlacené ořechy, anděly, ptáčky, malé loutky i větší perníky. Vedle tradičních foukaných ozdob byly populární také korálkové ozdoby. Ozdoby se vyráběly také podomácku z papíru, vlny, zbytků látek, cukroví i z různobarevných korálků. Atmosféru Vánoc navozují části dobových interiérů, betlémy a dárky. Uvidíte betlémy ze sbírek muzea, rozšířený betlém ze šustí o další řemeslníky – darovníky od Aleny Tschöpové, betlém z paličkované krajky Romany Balcarové, betlém Jarmily Haldové, polychromovaný a vyřezaný na zakázku s dobovým hře− bečskými kroji, betlémy rodiny Rejmanových, rozsáhlý betlém jesenicko – bruntálský zapůjčený z Muzea betlémů z Třebechovic pod Orebem, keramický betlém současné autorky Dagmar Kubíčkové a jiné. Přijďte se potěšit vánočními symboly, zavzpomínat si na dětství, rodiče, prarodiče, na naše předky, nadýchat se atmosféry Štědrého dne a celé vánoční doby. Marie Borkovcová ORTOPEDICKÁ AMBULANCE ZÁBŘEH MUDr. MATUŠKA JIŘÍ, budova C polikliniky Zábřeh, Školská 13 nabízí léčbu RÁZOVOU VLNOU. Jedná se o novou a účinnou metodu při léčbě bolestí kloubů, šlach a úponů (jako např. tenisový loket, patní ostruhy). Ordinační doba: Po, St, Čt 7.30−12.00 a 12−16.30 Objednávka na telefonu: 583 411 944 KINO − žebříček filmových hitů, říjen 2009: 1. Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů 4. Muži v říji 2. Harry Potter a princ dvojí krve 5. Předčítač 3. G − Force
- Page 1 and 2: LL 22 / 2009 STRANA 1 22 LISTY LAN
- Page 3 and 4: LL 22 / 2009 NEJEN Z RADNICE STRANA
- Page 5 and 6: LL 22 / 2009 NEJEN Z MĚSTA STRANA
- Page 7 and 8: LL 22 / 2009 Z MĚSTA STRANA 7 Nov
- Page 9 and 10: LL 22 / 2009 Z REGIONU STRANA 9 JDE
- Page 11 and 12: LL 22 / 2009 KULTURA STRANA 11 Poj
- Page 13 and 14: LL 22 / 2009 ŠKOLY STRANA 13 HURÁ
- Page 15 and 16: LL 22 / 2009 20 LET − ROZHOVOR ST
- Page 17 and 18: LL 22 / 2009 STRANA 17 20 LET − N
- Page 19: LL 22 / 2009 20 LET − NÁZORY STR
- Page 23 and 24: LL 22 / 2009 SPORT STRANA 23 Táta
- Page 25 and 26: LL 22 / 2009 SPORT STRANA 25 UŽ I
- Page 27 and 28: LL 22 / 2009 PROGRAM AKCÍ V REGION
LL <strong>22</strong> / <strong>2009</strong> NÁZORY, SDĚLENÍ<br />
STRANA 21<br />
Jen pár řádků<br />
Čtyřicet let padal na nás prach ko−<br />
munistické diktatury. Zvykli jsme si<br />
na něho, přizpůsobovali jsme se mu.<br />
To byla zkouška lidských charakterů.<br />
Kdo byl dobrý, zůstal jím. Po jiném<br />
zbyla slimáčí, lepkavá stopa. Jen sta−<br />
teční měli odvahu vzdorovat režimu.<br />
Jeho konec se nám zdál být v nedo−<br />
hlednu. Politicky myslit v širších sou−<br />
vislostech jsme zapomněli. A dodnes<br />
se nenaučili. Ale využívat toho, co je<br />
nám prospěšné, na to jsme kabrňáci.<br />
Populistické sliby a dary zabraly,<br />
strana, která je dávala, byla úspěšná.<br />
Že biliónový státní dluh se rovná roč−<br />
nímu rozpočtu, z kterého ubírá téměř<br />
šedesát miliard jen na zaplacení úro−<br />
ků, bylo zamlčeno. Proto jsme museli<br />
být svědky nervy drásajícího zápasu<br />
o snesitelný státní rozpočet. Nakonec<br />
zvítězil normální rozum i těch politiků,<br />
kteří ho používali dosud více ve pro−<br />
spěch strany než státu. To je slibný<br />
výhled do budoucích dvaceti let.<br />
Skončil boj o Lisabonskou smlou−<br />
vu. Připomněl mi mého ptačího jme−<br />
novce. Než se do nové budky nastěhu−<br />
je, dobře si přeměří její otvor. Tož ať<br />
je nám hezky také v té lisabonské.<br />
Jaroslav Špaček<br />
Jak se staví větrné elektrárny<br />
Chtěl bych reagovat na polemiku mezi starostou Cotkytle p. Berkym a od−<br />
půrci větrných elektráren. Pan starosta zpochybňuje vizualizace vrtulí p. Ko−<br />
keše jako přehnané, a to jak počtem elektráren, tak výškou. Podívejme se pro−<br />
to do smlouvy mezi obcí Cotkytle a firmou KV VENTI, s.r.o., která už je<br />
oběma stranami podepsána. (V podstatě stejná smlouva je zároveň podepsá−<br />
na i s Antonínem Bartošem z Šumperku, takže následující text je z větší části<br />
platný i pro ni.)<br />
Smlouva o spolupráci se týká přípravy a případné realizace větrné elektrárny<br />
VESTAS V 90 – 2,0 MW. Takovou elektrárnu je možno si prohlédnout u Ma−<br />
letína – výška k ose rotoru činí 105 m, průměr rotoru je 90 m. Jde o jeden<br />
z nejvyšších typů montovaných u nás – pokud tedy pan starosta tvrdí, že „náš<br />
zájem je pochopitelně, aby byly co nejmenší“(citace z LL č.21), je jeho tvrzení<br />
v rozporu s tím, co podepsal.<br />
Smlouva je vůbec zajímavý právní dokument. Nelze ji jednostranně vypo−<br />
vědět ( pouze dohodou obou stran ) a platí – pokud bude elektrárna v provozu<br />
– 20 let, přičemž se může automaticky prodloužit o dalších 10 let. V článku III<br />
− povinnosti obce − se obec zavazuje, že „v rámci svých kompetencí a mož−<br />
ností udělí všechna potřebná povolení respektive souhlasná vyjádření<br />
podle příslušných právních předpisů, a to jako obec a případně jako<br />
vlastník pozemků dotčených předmětným prodejem“. Nejsem právník,<br />
ale rozumím tomu tak, že tato smlouva zavazuje do budoucna většinu zastu−<br />
pitelů (tedy i těch, kteří budou teprve zvoleni v příštích komunálních volbách),<br />
aby hlasovali pro taková usnesení, která půjdou výstavbě elektrárny na ruku.<br />
A to v téhle republice jde? Byl jsem šestnáct let zastupitelem v <strong>Lanškroun</strong>ě,<br />
ale nevzpomínám si na žádný dokument tohoto druhu. Osobně si myslím, že<br />
celá formulace je protiprávní, ale to nechť posoudí odborníci.<br />
A teď ještě k počtu objektů. Smlouva je v tomto směru přímo tajuplná. Stá−<br />
le se mluví o elektrárně v jednotném čísle, ale najednou v článku VI – Odměna<br />
za užívání − se už uvádí provize za každou navrženou a poté i postavenou<br />
a provozovanou větrnou elektrárnu. Chápu to tak, že jde o univerzální mustr<br />
na výstavbu více (mnoha) elektráren typu VESTAS V 90. Ale co když bude<br />
potřeba elektrárnu zrušit (například proto, že už nebudeme schopni tak drahý<br />
špás dotovat)? Pak, podle smlouvy, „investor zajistí na své náklady uvedení<br />
prostoru stavby do původního stavu, resp. odstraní veškeré nadzemní<br />
zařízení a podzemní zařízení do hloubky 50 cm.“ Řekněme, že se tím myslí<br />
nejen samotná vrtule, ale i napojení na síť a příjezdová komunikace (to vše<br />
patří ke stavbě). Řekněme, že 50 cm stačí. (?) Jenže co když společnost s ru−<br />
čením omezeným své závazky nesplní a zkrachuje? To už smlouva neřeší,<br />
jako ostatně vůbec neřeší žádné další problémy, které by mohly nastat.<br />
Suma sumárum: Smlouva je podle mého názoru paskvil, který obci v případě<br />
jakéhokoli soudního sporu dává jen minimální naději na úspěch. Zároveň<br />
představuje bianko závazek obce vůči investorovi – obec slibuje maximální<br />
vstřícnost a v dobré víře bez jakýchkoli právních pojistek akceptuje in−<br />
vestorovy nabídky, ale dodnes neví o zamýšlené výstavbě nic bližšího − ani<br />
počet elektráren, ani místa, kde mají být umístěny, a už vůbec ne, co<br />
způsobí konkrétní výstavba a provoz. Je nějaká jistota, že větrná energie<br />
bude zrovna v této (nevětrné) zemi v budoucnu tak velkoryse nakupována<br />
a námi všemi placena? Není! Je nějaká jistota, že společnosti s ručením ome−<br />
zeným zaměřené na tento druh podnikání přežijí teoretickou platnost smlouvy?<br />
Není! Ale je téměř stoprocentní jistota, že jakýkoli ekonomický či právní<br />
zádrhel odnese s nevratnou platností obec a krajina kolem ní!<br />
Zastupitele, které dopředu známe, volíme na čtyři roky. Proč volit vrtule, o kte−<br />
rých nevíme skoro nic, na jejich doživotí? Jan Střecha, <strong>Lanškroun</strong><br />
(Poznámka: O věc se zajímám, protože mám rád krajinu pod Lázkem a často<br />
ji navštěvuji, protože jsem členem organizace, která má v blízkosti svůj majetek,<br />
a v neposlední řadě proto, že provoz vrtulí bohužel nedobrovolně platím − tak<br />
jako každý, kdo platí za elektřinu.)<br />
VÁNOČNÍ VÝSTAVA V MUZEU<br />
Vánoce jsou nejradostnější svátky v roce. Nejdůležitějším dnem vánoční<br />
doby je Boží hod vánoční 25. prosince. Oslava narození božího dítěte se<br />
v našich zemích slaví v předvečer tohoto svátku 24. prosince. Mnoho zvyků<br />
a obyčejů spjatých s tímto časem vymizelo. V současnosti nám tento tajemný<br />
čas připomínají dva atributy – vánoční stromek a dárky. Výstava ukazuje, jak<br />
se měnila výzdoba vánočního stromečku až po dnešek. Je zasazen do interiérů<br />
měšťanských rodin, venkovského prostředí, meziválečného období, 60. let<br />
20. století až po současnost. Cennou vypovídající hodnotou jsou také dobové<br />
pohlednice ze sbírky Karla Uhlíře s námětem vánočního stromku a s ním<br />
souvisejícími vánočními ozdobami. Na prvních německých vánočních<br />
stromcích nacházíme papírové růže, jablíčka, datle, pozlacené ořechy, anděly,<br />
ptáčky, malé loutky i větší perníky. Vedle tradičních foukaných ozdob byly<br />
populární také korálkové ozdoby. Ozdoby se vyráběly také podomácku<br />
z papíru, vlny, zbytků látek, cukroví i z různobarevných korálků. Atmosféru<br />
Vánoc navozují části dobových interiérů, betlémy a dárky. Uvidíte betlémy ze<br />
sbírek muzea, rozšířený betlém ze šustí o další řemeslníky – darovníky od<br />
Aleny Tschöpové, betlém z paličkované krajky Romany Balcarové, betlém<br />
Jarmily Haldové, polychromovaný a vyřezaný na zakázku s dobovým hře−<br />
bečskými kroji, betlémy rodiny Rejmanových, rozsáhlý betlém jesenicko –<br />
bruntálský zapůjčený z Muzea betlémů z Třebechovic pod Orebem, keramický<br />
betlém současné autorky Dagmar Kubíčkové a jiné.<br />
Přijďte se potěšit vánočními symboly, zavzpomínat si na dětství, rodiče,<br />
prarodiče, na naše předky, nadýchat se atmosféry Štědrého dne a celé vánoční<br />
doby.<br />
Marie Borkovcová<br />
ORTOPEDICKÁ AMBULANCE ZÁBŘEH<br />
MUDr. MATUŠKA JIŘÍ, budova C polikliniky Zábřeh, Školská 13<br />
nabízí léčbu RÁZOVOU VLNOU.<br />
Jedná se o novou a účinnou metodu při léčbě bolestí kloubů,<br />
šlach a úponů (jako např. tenisový loket, patní ostruhy).<br />
Ordinační doba: Po, St, Čt 7.30−12.00 a 12−16.30<br />
Objednávka na telefonu: 583 411 944<br />
KINO − žebříček filmových hitů, říjen <strong>2009</strong>:<br />
1. Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů 4. Muži v říji<br />
2. Harry Potter a princ dvojí krve 5. Předčítač<br />
3. G − Force
Change language