Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ského mapa, proto byla dlouho považována za její<br />
odvozeninu. Teprve rozbor kresby mapového pole<br />
prokázal souvislost s první samostatnou mapou<br />
Moravy zhotovenou Pavlem Fabriciem roku 1569.<br />
Fond obsahuje i odvozeniny Müllerovy mapy<br />
Moravy (celkem 26 map). Nejpočetněji je zastoupeno<br />
Homannovo devítilisté vydání (generální<br />
mapa + mapy brněnského, hradišťského, olomouckého,<br />
přerovského, jihlavského a znojemského kraje)<br />
z první poloviny 18. století. Dalšími jsou menší<br />
vydání Le Rougeovo (Paříž 1743), dále Matyáše<br />
Seuttera (Augsburg pol. 18. století), Tobiáše Lottera<br />
(Augsburg 1758), Jana Venuta (Vídeň 1784) a F. J. J.<br />
von Reilyho (Vídeň 1790-1791).<br />
Ve sbírce se nachází také mapy Moravy z 19. století<br />
(celkem 5 map) - mapa Hané zvaná Kuzníkova<br />
(kolem roku 1800), výsek z německého vojenského<br />
mapování (Výmar 1807), Passyho mapa Moravy<br />
(Brno 1810), Schönbergova mapa Moravy (Vídeň<br />
1832) a Šemberova mapa Moravy (třetí vydání datované<br />
v titulu mapy rokem 1881, které vyšlo teprve<br />
roku 1938 jako příloha knihy Ladislava Hosáka Historický<br />
místopis země Moravskoslezské).<br />
Součástí sbírky jsou i historické mapy dalších<br />
území (celkem 15 map) i veduty, plány a rytiny<br />
(celkem 9 kusů). Jsou mezi nimi samostatné mapy<br />
Čech (Sadelerova mapa z roku 1630, mapa J. de<br />
Rama z poloviny 17. století, Müllerova z roku 1720<br />
v soulepu, vydání Homannových dědiců z poloviny<br />
18. století, Kihonovo vydání z roku 1757, mapa<br />
bojů Slezských válek 1740 – 1745 od L. J. Krause),<br />
mapy habsburské monarchie (Homannovo vydání<br />
z první poloviny 18. století, Mayerova mapa vydaná<br />
Homannovými dědici roku 1747, Seutterova mapa<br />
z poloviny 18. století, mapa svobodného pána<br />
z Schmidburgu vydaná Geografickým institutem ve<br />
Výmaru roku 1806), mapa Evropy (vydal Mercator),<br />
mapa Kladska (Tobiáše Mayera vydaná Homannovými<br />
dědici roku 1747), mapa Polska (z Bussemacherova<br />
atlasu vydaného v Kolíně roku 1600), nákres<br />
zemských polokoulí (vydal T. Mollo ve Vídni), veduty<br />
Polné, Znojma, Amsterdamu a polského města Elblągu,<br />
plán Vídně, nedatovaný plán železnice mezi<br />
Prahou a Plzní a rytina bitvy na Bílé Hoře.<br />
Staré mapy jsou uchovávány i v jiných sbírkových<br />
fondech oddělení dějin školství a komeniologie<br />
Muzea Komenského v Přerově. Do sbírky historických<br />
knižních fondů byly například zařazeny dva<br />
atlasy ze 17. století a jeden atlas z 18. století. Jedná<br />
se o Bussemacherův atlas, který vyšel v Kolíně nad<br />
Rýnem roku 1600 a obsahuje mimo jiné samostatnou<br />
mapu Moravy. Dalším je Mercatorův atlas<br />
znovu vydaný Johannem Cloppenburgem v Amsterodamu<br />
roku 1632 s Kaeriovou odvozeninou<br />
Fabriciovy mapy Moravy. Vydavatelem posledního<br />
atlasu z druhé čtvrtiny 18. století je amsterodamská<br />
firma Cóvens a Mortier.<br />
Tematicky uceleným fondem přerovského<br />
muzea je sbírka školních map. Základ sbírky tvoří<br />
nástěnné lištované školní mapy - zejména vlastivědné,<br />
zeměpisné a dějepisné - pro všechny typy škol<br />
a nástěnné plány měst. Součástí sbírky jsou také<br />
různá vydání malých příručních a obrysových map,<br />
faksimile historických map, ojediněle mapy dopravní,<br />
turistické nebo vojenské a plány měst. Sbírka<br />
obsahuje více než 694 kusů map.<br />
Rovněž při oddělení regionální historie Muzea<br />
Komenského v Přerově byla vytvořena samostatná<br />
sbírka map, která zahrnuje přes 223 map z 19. a 20.<br />
století. Jedná se především o plány evropských<br />
K R O K Z P Ě T<br />
35