Plný text - VÄdecká knihovna v Olomouci
Plný text - VÄdecká knihovna v Olomouci
Plný text - VÄdecká knihovna v Olomouci
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Fanatismus – živé téma pro religionisty i psychology<br />
Věra Tydlitátová<br />
Projevy fanatismu patří k dějinám lidské civilizace<br />
odjakživa. Bývá často dáván do spojitosti<br />
s náboženským zaujetím, ale problém je poněkud<br />
složitější, jak se ostatně v dějinách rovněž<br />
mnohokrát ukázalo. Zdroje lidského fanatismu<br />
může zkoumat religionistika stejně plodně jako<br />
psychologie. A protože religionistika je věda poměrně<br />
mladá, zkusme si její pojetí nejprve trochu<br />
přiblížit. Mnozí laikové nerozlišují mezi religionistikou<br />
a teologií, protože obojí nějak souvisí<br />
s náboženstvím. Dnes jsou to samostatné obory,<br />
nejsou partnery ani nepřáteli, ale disponují navzájem<br />
nezaměnitelnými racionalitami.<br />
České slovo religionistika se ujalo teprve<br />
v posledních desetiletích a nenalezneme je ani<br />
v mnoha slovnících. Dost dlouho se užíval termín<br />
filozofie náboženství, který zahrnoval zhruba to, co<br />
dnes nazýváme religionistikou, také se však užívalo<br />
slovní spojení srovnávací věda náboženská, nebo<br />
dějiny náboženství. V němčině se tradičně užívá<br />
termín Religionswissenschaft, v angličtině History<br />
of religion (také science of religion, comparative<br />
study of religions, či religious studies) a ve francouzštině<br />
Science de la religion. Přesně vzato není název<br />
oboru ani ve světě ještě zcela sjednocený a jeho<br />
neurčitost odráží mnohotvárnost samotného oboru<br />
a různá hlediska vědců, kteří se náboženstvím<br />
zabývají ze svých pozic.<br />
Náboženství lze rovněž definovat jen poněkud<br />
opatrně. Lze se shodnout na tom, že představuje<br />
vědomí člověka či společenství, že existuje skutečnost,<br />
která lidskou dimenzi přesahuje, tedy<br />
transcenduje. Náboženství je vlastně vztah člověka<br />
k transcendentnímu, k posvátnému. Náboženství<br />
dále zahrnuje určité činy (rituály), předměty (symboly,<br />
idoly), místa (pohřebiště, svatyně, chrámy)<br />
a osoby (šamani, kněží, proroci), kteří jsou vyňati<br />
z profánního světa a mají charakter posvátna (zasvěcení).<br />
Dále náboženství představuje světonázorový,<br />
morální, kulturní a sociální systém, v němž<br />
se všechny tyto projevy náboženského vědomí<br />
a života mohou uskutečňovat a rozvíjet a který<br />
naopak naplňují stabilitou, řádem a bezpečím.<br />
Religionistika má s teologií mnoho společných<br />
termínů, metod, témat i historických vazeb, přesto<br />
jde o dvě rozdílné disciplíny. Teologie, chce-li<br />
zůstat teologií, věnuje pozornost reflexi víry, tedy<br />
zkoumá víru samu, její moc nad člověkem, ale<br />
i předmět víry. Tradičně orientovaní teologové<br />
vnímají svoji vlastní náboženskou kulturu jako<br />
výjimečnou, exklusivní, založenou na jedinečném<br />
zjevení. Religionisté, podobně jako antropologové,<br />
sociologové, psychologové, etnologové, historici<br />
a lingvisté spíše hledají společné prvky všech náboženských<br />
kultur včetně křesťanství. Předmětem<br />
teologie je Bůh. Předmětem religionistiky je náboženství<br />
ve všech možných podobách a projevech.<br />
Teologie se chápe jako vědecký rozbor pramenů<br />
víry (biblická teologie a historická teologie), jejich<br />
systematická analýza a pokus o verbalizaci (systematická<br />
teologie a fundamentální teologie) a praxe<br />
této víry (praktická teologie). Teologie nemůže<br />
zpochybnit, že Bůh existuje, zatímco religionistika<br />
se snaží zkoumat a porovnávat různá nábožen-<br />
RELIGIONISTIKA<br />
15