Plný text - VÄdecká knihovna v Olomouci
Plný text - VÄdecká knihovna v Olomouci
Plný text - VÄdecká knihovna v Olomouci
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
O podstatě a smyslu magie<br />
Milan Nakonečný<br />
TAJEMSTVÍ DUCHA<br />
Dnešní doba přináší vedle prudkého rozvoje<br />
exaktních věd i rozmach a popularizaci různých<br />
nauk, které čerpají z jiných zdrojů než racionálních<br />
a přinášejí jiné poznatky než logicky pochopitelné<br />
a laboratorně, exaktně prokazatelné. Čerpají z tradic<br />
starých téměř jako lidstvo samo. Mnohé z těchto<br />
oborů lidské činnosti zahrnujeme do pojmu<br />
magie, která se v dějinách střídavě těšila velkému<br />
respektu a střídavě byla zatracována, její protagonisté<br />
byli někdy uctíváni, jindy končili v opovržení<br />
nebo i potupnou smrtí. Je nepopiratelné, že<br />
psychický a duchovní svět člověka odjakživa nějak<br />
pracoval s magií. Magie je prostě fenomén, který<br />
k člověku jako takovému historicky neoddiskutovatelně<br />
patří, ať už se na ni díváme pozitivně nebo<br />
zamítavě. Pro psychologa, případně filozofa, se<br />
nutně nabízí otázka, v čem je vlastně příčina tak<br />
extrémně kontroverzních postojů k magii, k jejím<br />
stoupencům i jejich metodám.<br />
Magie není zajisté empirickou vědou, a ani<br />
jí nechce být; opírá se o jiné metody a o jinou<br />
skutečnost než věda, má jiné poslání a neusiluje<br />
o obecné využití svých poznatků, je to záležitost<br />
více či méně soukromá, ale má ovšem svou vlastní<br />
fenomenologii a empirii. Mnozí se pokoušeli<br />
o „vědecké“ výklady magie, tím však nepronikli<br />
k podstatě věci. Zmíněné výklady se totiž zabývaly<br />
jen její pokleslou formou, lidovým čarodějnictvím,<br />
a měly hypotetickou povahu podávanou v často<br />
sporných pojmech.<br />
Magie má ovšem své filozofické aspekty. Neexistuje<br />
jednotný názor na to, co je předmětem<br />
filozofie, ani na její metodu, tedy na to, co filozofie<br />
vlastně je, čím se má zabývat a co má svými<br />
výroky vyjádřit. Magie předpokládá existenci sil,<br />
které konvenční vědy ani směry akademické filozofie<br />
neznají, a pracuje se skutečností, která je<br />
vědeckým i filozofickým systémům cizí. Základní<br />
filosofickou otázkou magie je, zda její obraz světa<br />
je možný, nebo a priori vyloučený. Její obraz světa<br />
zahrnuje existenci mimolidských bytostí a bytostí<br />
vytvořených lidskými psychickými hnutími – v tom<br />
lze shledávat jakousi ontologickou zvláštnost magie.<br />
Věda se vůči magii často chová tak, jako by<br />
tento obraz světa byl a priori vyloučený a jako<br />
by jedinou skutečností bylo to, co je vnímatelné<br />
známými smysly, případně s použitím fyzikálních<br />
nástrojů takového vnímání. Pokud věda na takovém<br />
pojetí skutečnosti trvá, je to však jen druh<br />
vědeckého předsudku. Musíme si připomenout, že<br />
svět vědy je určitým druhem konstrukce a jako takový<br />
není jediný možný. To, co lze označit za skutečnost<br />
(realitu), daleko přesahuje hranice vnímatelnosti<br />
i pomyslu. Za skutečností zjevnou lze<br />
nacházet skutečnost skrytou, konvenčním formám<br />
poznávání nepřístupnou. Tak má například každá<br />
přírodnina také dimenzi neviditelného astrálního<br />
bytí. Pak tu ovšem vystupuje další a základní<br />
otázka vůbec, také zde již tematizovaná – co je to<br />
vlastně skutečnost?<br />
Další zásadní otázkou, spojenou s magií, je<br />
podstata zjevů, které jsou spojeny s její praxí:<br />
Když například Eliphas Lévi magicky evokoval<br />
Apollónia z Tyany, dosáhl, jak tvrdí, jeho zjevu.<br />
8
Change language