02.04.2015 Views

zde - AMCA, spol. s r.o.

zde - AMCA, spol. s r.o.

zde - AMCA, spol. s r.o.

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

VŠEOBECNÉ INFORMACE<br />

DATUM A MÍSTO KONÁNÍ<br />

12. – 13. října 2007<br />

Centrum Babylon Liberec<br />

Nitranská 1<br />

460 12 Liberec<br />

www.centrumbabylon.cz<br />

HLAVNÍ TÉMATA<br />

1/ Aneurysma hrudní a břišní aorty asymptomatické, symptomatické a prasklé. Diagnostika<br />

a optimální volba léčebného postupu<br />

2/ Akutní končetinová ischemie – komplexní mezioborový přístup, algoritmus postupu na<br />

našem pracovišti<br />

3/ Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě v posledních 20 letech, naše zkušenosti<br />

a výsledky na poli prevence, diagnostiky a terapie<br />

4/ Varia<br />

5/ Sekce sester<br />

PŘEDSEDA ORGANIZAČNÍHO VÝBORU<br />

Prim. MUDr. Jan Marušiak, PhD.<br />

Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />

Tel.: 485 312 466 - 2243, Fax: 485 312 466<br />

E-mail: jan.marusiak@nemlib.cz<br />

ORGANIZAČNÍ A PROGRAMOVÝ VÝBOR<br />

MUDr. Jan Beran, PhD.<br />

MUDr. Tomáš Klimovič<br />

Dita Štalzerová<br />

SEKRETARIÁT KONGRESU<br />

<strong>AMCA</strong>, <strong>spol</strong>. s r.o. Tel.: 257 007 629<br />

Academic and Medical Conference Agency 731 496 060/062<br />

Újezd 40 Fax: 257 007 622<br />

118 01 Praha 1 E-mail: amca@amca.cz<br />

JEDNACÍ JAZYKY<br />

Čeština, slovenština a angličtina bez tlumočení.<br />

REGISTRAČNÍ HODINY<br />

Čtvrtek, 11. října 17.00 – 19.00<br />

Pátek, 12. října 7.30 – 17.30<br />

Sobota, 13. října 8.00 – 13.30<br />

VÝSTAVA<br />

Výstava odborných firem bude umístěna v Banketním sále a salonku č. 1 (Alfons Mucha)<br />

v blízkosti kongresového sálu.<br />

STRAVOVÁNÍ<br />

V Banketním sále a salonku č. 1 (Alfons Mucha) se během kávových přestávek podává občerstvení.<br />

Obědy v režii účastníků jsou podávány v Atriové restauraci v blízkosti kongresových prostor.<br />

1<br />

DOPROVODNÝ PROGRAM<br />

11. října, 19.00 - 24.00 hod. - Mezioborový turnaj v bowlingu o cenu INTER-ANGIO 2007<br />

Turnaj pořádá <strong>spol</strong>ečnost Výzkumný ústav pletařský, a.s., Brno<br />

Centrum Babylon Liberec, Nitranská 1, Liberec<br />

12. října, 19.30 hod. - Společenský večer (koncert a raut), prohlídka historických hudebních nástrojů<br />

Severočeské muzeum v Liberci, Masarykova 11, Liberec<br />

Od 21.30 bude k dispozici kyvadlová doprava do Centra Babylon.<br />

12. října, 22.00 hod. - Koncert country kapely DCM v disco klubu Centra Babylon Liberec<br />

Konference má postgraduální charakter a je garantována ČLK jako<br />

akce kontinuálního vzdělávání. Lékaři obdrží certifikát.<br />

Zdravotní sestry obdrží potvrzení s daným počtem kreditů podle<br />

§ 3 vyhlášky č. 423/2004 Sb. v rozsahu 13 hodin teorie.<br />

PŘEHLED PROGRAMU<br />

Pátek 12. října 2007<br />

Velký sál<br />

Malý sál<br />

8.45 Slavnostní zahájení<br />

9.15 Sekce I - Akutní končetinová ischémie<br />

11.15<br />

Sponzorované symposium <strong>spol</strong>ečnosti VÚP<br />

Brno<br />

13.15 Sekce II - Aneurysma břišní aorty Sekce sester I<br />

15.15 Varia I Sekce sester II<br />

16.15<br />

Sponzorovaný workshop <strong>spol</strong>ečností Vamex<br />

a Johnson & Johnson, divize Cordis<br />

19.30 Společenský večer<br />

2<br />

Sobota 13. října 2007<br />

Velký sál<br />

9.00<br />

Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v<br />

její léčbě v posledních 20 letech - část 1<br />

9.40<br />

Otoky dolních končetin - symposium<br />

sponzorované <strong>spol</strong>ečností Servier<br />

11.00<br />

Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v<br />

její léčbě v posledních 20 letech - část 2<br />

11.45 Varia II<br />

13.30 Zakončení symposia<br />

Malý sál


HLAVNÍ PARTNER<br />

ODBORNÝ PROGRAM<br />

Pátek 12. října 2007<br />

8.45 – 9.15 Slavnostní zahájení<br />

Velký sál<br />

PARTNEŘI<br />

ZÚČASTNĚNÉ FIRMY<br />

A-CARE<br />

LOANA<br />

APOTEX<br />

MEDICOM INTERNATIONAL<br />

AUTOKOUTEK<br />

NOVARTIS CONSUMER HEALTH<br />

B. BRAUN MEDICAL OLYMPUS<br />

BERLIN-CHEMIE MENARINI GROUP<br />

S.A.B. IMPEX<br />

BRISTOL-MYERS SQUIBB<br />

MAXIS<br />

BRNĚNSKÁ DRUTĚVA<br />

MEDATA<br />

DEONA MEDI<br />

PFIZER<br />

EDWARDS LIFESCIENCES<br />

SERVIER<br />

GRADA PUBLISHING<br />

STIMCARE / GORE<br />

GLAXOSMITHKLINE<br />

STYLMED<br />

G.P.S. OFA<br />

THUASNE CR<br />

HARTMANN - RICO<br />

VAMEX<br />

JOHNSON & JOHNSON<br />

VÝZKUMNÝ ÚSTAV PLETAŘSKÝ<br />

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI<br />

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY<br />

SOLEN<br />

SESTRA<br />

INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI<br />

POSTGRADUÁLNÍ MEDICÍNA<br />

MEDICÍNA PRO PRAXI<br />

INTERVENČNÍ A AKUTNÍ KARDIOLOGIE<br />

MEDICAL TRIBUNE<br />

MEDICÍNA PO PROMOCI<br />

INFORMACE PRO LÉKAŘSKÉ PRAXE<br />

ZA PODPORU DĚKUJEME SPOLEČNOSTEM:<br />

Nadace<br />

3<br />

9.15 – 10.45 Sekce I - Akutní končetinová ischémie<br />

Předsedající: Robert Staffa, Jan Marušiak, Miroslav Bulvas<br />

1. Akutní končetinová ischémie a možnosti její terapie z pohledu cévní chirurgie<br />

Doc. MUDr. Robert Staffa, PhD., FN u sv. Anny, Brno<br />

2. Akutní končetinová ischémie – současné možnosti její terapie z pohledu intervenční<br />

angiologie<br />

Doc. MUDr. Miroslav Bulvas, CSc., FNKV, Praha<br />

3. Akutní končetinová ischémie – současné možnosti její terapie v naší nemocnici<br />

MUDr. Zdeněk Šilhart, Chirurgická klinika FNsP Brno<br />

4. Akutní končetinová ischémie – současné možnosti jejího vyšetření a terapie z pohledu<br />

intervenční radiologie<br />

Doc. MUDr. Miloslav Roček, CSc., IKEM, Praha<br />

5. Anestezie u pacienta s akutní končetinovou ischémií při intervenčním endovaskulárním<br />

přístupu a operaci<br />

MUDr. Jaroslav Krch, MUDr. Martin Ponikelský, MUDr. Václav Svoboda<br />

ARO, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />

10.45 – 11.15 Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem<br />

11.15 – 12.15 Sponzorované symposium <strong>spol</strong>ečnosti VÚP Brno<br />

6. Cévní protéza VÚP Brno - trvalá tradice nízké ceny a vysoké kvality<br />

MUDr. Jan Marušiak, PhD.<br />

Cévní a rekonstrukční chirurgie, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />

7. Umělé cévní protézy a jejich užití (výrobce VÚP Brno)<br />

MUDr. Zdeněk Šilhart, Chirurgická klinika FNsP Brno<br />

8. Dlouhodobá průchodnost pletených cévních protéz s kolagenní úpravou (Ra K)<br />

v aortofemorálním úseku<br />

MUDr. Robert Vlachovský, Doc. MUDr. Zdeněk Gregor, CSc.,<br />

Doc. MUDr. Robert Staffa, PhD.<br />

II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Centrum pro léčbu cévních<br />

onemocnění, Brno<br />

Vyhlášení vítězů bowlingového turnaje o cenu INTER-ANGIO 2007<br />

12.15 – 13.15 Polední přestávka<br />

13.15 – 14.45 Sekce II - Aneurysma břišní aorty<br />

Předsedající: Vladislav Třeška, Martin Köcher, Dušan Morman<br />

9. AAA – názor cévního chirurga<br />

Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín<br />

10. AAA – mezioborová <strong>spol</strong>upráce /cévní chirurgie/<br />

MUDr. Petr Utíkal, PhD., Chirurgická klinika FN Olomouc<br />

4


11. AAA – mezioborová <strong>spol</strong>upráce /intervenční radiologie/<br />

Doc. MUDr. Martin Köcher, PhD., Radiologická klinika FN Olomouc<br />

12. Anestezie u operací aneurysmatu břišní aorty (AAA)<br />

MUDr. Michael Stern, MUDr. Milan Ročeň, ARO, Nemocnice Na Homolce, Praha<br />

13. Akutní renální selhání po výkonech na abdominální aortě<br />

MUDr. Pavel Švancar, MUDr. Ivana Zýková, MUDr. Dušan Morman,<br />

MUDr. Zdeněk Krejzar, ARO, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />

14.45 – 15.15 Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem<br />

15.15 – 16.15 Varia I - Přihlášená sdělení<br />

Předsedající: Jan Beran, Pavel Lang<br />

14. Endovaskulární léčba komplikované disekce hrudní aorty typu B<br />

MUDr. Jan Raupach 1 , MUDr. Miroslav Lojík 1 , Prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc. 1 ,<br />

Doc. MUDr. Jan Harrer, CSc. 2 , Prof. MUDr. Jan Dominik, CSc. 2 , MUDr. Martin Tuna 2 ,<br />

MUDr. Miroslav Brtko, PhD. 2<br />

1<br />

Radiologická klinika FN Hradec Králové<br />

2<br />

Kardiochirurgická klinika FN Hradec Králové<br />

15. Kombinovaný výkon jako poslední možnost záchrany dolní končetiny s kritickou ischémii<br />

MUDr. Slavomír Rokošný 1 , MUDr. Peter Baláž 1 , MUDr. Boris Kožnar, PhD. 2 ,<br />

Prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc. 1<br />

1<br />

Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha<br />

2<br />

Základna radiodiagnostiky a intervenční radiologie, IKEM, Praha<br />

16. Screening na výskyt aneurysmat břišní aorty<br />

MUDr. David Ručka, MUDr. Karolína Broulíková, MUDr. Kateřina Kačírková,<br />

MUDr. Miroslav Černohous, Interní klinika I. LF UK a ÚVN Praha<br />

17. Prevence žilního tromboembolizmu u akutních interních nemocných<br />

MUDr. Radovan Malý, PhD. 1 , Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. 2 ,<br />

Doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD. 2<br />

1<br />

I. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové<br />

2<br />

II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové<br />

18. Cystická degenerace adventicie popliteální tepny<br />

MUDr. Alexandr Škaryd, MUDr. Josef Štrincl, MUDr. Zdeněk Rambousek,<br />

MUDr. Jan Marušiak, PhD., Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />

16.15 – 17.15 Sponzorovaný workshop <strong>spol</strong>ečností Vamex<br />

a Johnson & Johnson, divize Cordis<br />

19. Subintimální angioplastika: technika, výsledky<br />

Doc. MUDr. Martin Köcher, PhD., MUDr. Marie Černá, PhD., MUDr. Jiří Kozák,<br />

Doc. MUDr. Stanislav Buřval, PhD., Radiologická klinika FN Olomouc<br />

20. Možnosti subintimální angioplastiky a problémy s vytvořením reentry<br />

Doc. MUDr. Miloslav Roček, CSc., IKEM, Praha<br />

21. Subintimální angioplastika: komplikace či úspěch?<br />

MUDr. Jan Raupach , MUDr. Vendelín Chovanec, MUDr. Miroslav Lojík,<br />

Prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc., Radiologická klinika FN Hradec Králové<br />

5<br />

Pátek 12. října 2007<br />

13.15 – 14.45 Sekce sester I<br />

Předsedající: Dita Štalzerová, Martina Doležalová, Mgr. Ladislava Kohoutová<br />

22. Antikoagulační léčba a její monitorace<br />

Linda Vokuličová, Centrum vaskulárních intervencí Ostrava<br />

23. Tepenná a žilní lokální trombolýza<br />

Pavlína Sklenovská, M. Pyclíková, J. Nogová, L. Zavadská, M. Chowanioková,<br />

Martina Doležalová, Centrum vaskulárních intervencí Ostrava<br />

24. Stent PTA vnitřní krkavice z pohledu sestry<br />

Martina Doležalová, Pavlína Sklenovská, M. Pyclíková, J Nogová, L. Zavadská,<br />

M. Chowanioková, Centrum vaskulárních intervencí Ostrava<br />

25. Akutní ischemie končetin a její léčba na pracovišti cévní chirurgie ve FN Brno<br />

Lucie Novotná, Iva Pokorná, FN Brno Bohunice<br />

26. Úloha perioperační sestry při kombinovaných cévních výkonech<br />

Soňa Hamplová, B. Gazurová, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />

27. Kazuistika u pacienta po F-P bypassu<br />

Kateřina Mizerová, Milena Tůmová<br />

Cévní chirurgie, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />

14.45 – 15.15 Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem<br />

15.15 – 16.45 Sekce sester II<br />

Předsedající: Michaela Malá, Kateřina Mizerová<br />

28. Aortobifemorální stentgraft z pohledu radiologického asistenta<br />

Jana Pasecká, RDG, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />

29. Spektrum cévních operací v KN Liberec<br />

Kristina Hřebíková, Zuzana Růžičková, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />

30. Péče o pacienta po endovaskulárním výkonu<br />

Iva Kostková, DiS., II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha<br />

31. Cestovní trombóza<br />

Michaela Malá, DiS., Marie Kratochvílová<br />

II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha<br />

32. Metody trombolytické léčby a specifika ošetřovatelské péče<br />

Gabriela Nováková, Michaela Malá, DiS.<br />

II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha<br />

33. Úloha sestry u nemocných s hlubokou žilní trombózou<br />

Mgr. Zdeňka Peterková, Lucie Mrskošová<br />

II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha<br />

6<br />

Malý sál


Sobota 13. října 2007<br />

9.00 – 9.35 Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě<br />

v posledních 20 letech - část 1<br />

Předsedající: Alena Broulíková, Miroslav Chochola<br />

34. Antikoagulační léčba žilní trombózy<br />

MUDr. Alena Broulíková, CSc., 1. LF UK a VFN, Praha<br />

35. Možnosti terapie žilní trombózy endovaskulárním přístupem<br />

MUDr. Miroslav Chochola, CSc., 1. LF UK, Praha<br />

9.35 – 9.40 Přestávka<br />

Velký sál<br />

9.40 - 10.30 Otoky dolních končetin - symposium sponzorované <strong>spol</strong>ečností Servier<br />

36. Otoky dolních končetin: patofyziologie, diferenciální diagnostika, možnosti léčby<br />

z pohledu internisty<br />

MUDr. Alena Broulíková, CSc., 1. LF UK a VFN, Praha<br />

37. Otoky dolních končetin: patofyziologie, diferenciální diagnostika, možnosti léčby<br />

z pohledu dermatologa<br />

MUDr. Sabina Švestková, Dermatovenerologická klinika FN Brno, Bohunice<br />

10.30 – 11.00 Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem<br />

11.00 – 11.45 Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě<br />

v posledních 20 letech - část 2<br />

Předsedající: Miroslav Chochola, Tomáš Klimovič<br />

38. Naše zkušenosti s endovaskulárními intervencemi v terapii hluboké žilní trombózy<br />

Doc. MUDr. Miloslav Roček, CSc., IKEM, Praha<br />

39. Komplikace spojené s chronickou žilní insuficiencí, jejich prevence a terapie<br />

MUDr. Sabina Švestková, Dermatovenerologická klinika FN Brno, Bohunice<br />

40. Miniinvazivní a endovaskulární terapie varixů dolních končetin<br />

MUDr. Svatopluk Kašpar, CSc., Flebocentrum Hradec Králové<br />

11.45 – 13.30 Varia II - Přihlášená sdělení<br />

Předsedající: Daniel Říha, Josef Štrincl, Jiří Moláček<br />

41. CT angiografie aorty a dolních končetin<br />

MUDr. Jan Beran, PhD.<br />

42. Je stále chirurgická léčba poúrazové transsekce aorty vhodná?<br />

MUDr. Jiří Široký, Prim. MUDr. Tomáš Hájek, MUDr. Vladimír Kukulenka<br />

Kardiochirurgické odd. FN Plzeň<br />

43. Rozdíly ve stavbě stěny a jejího cévního zásobení u normální a městkové velké skryté žíly<br />

MUDr. David Kachlík 1 , Prim. MUDr. Petr Fára 4 , Prof. Alois Lametschwandtner 5 ,<br />

Dr. Bernd Minnich 5 , MUDr. Bohuslav Sosna 2 , Prof. MUDr. Zbyněk Straka, CSc. 3 ,<br />

MUDr. Marek Šetina, CSc. 6 , PhDr. Vladimír Musil 7 , MUDr. Václav Báča 1 ,<br />

Prof. MUDr. Josef Stingl, CSc. 1<br />

1<br />

Ústav anatomie, 2 Ústav patologie, 3 Kardiochirurgická klinika a 7 Středisko vědeckých<br />

informací 3. LF UK a FNKV, Praha<br />

7<br />

4<br />

Chirurgické oddělení nemocnice Říčany<br />

5<br />

Vascular and Muscle Research Unit, Department of Organismic Biology, University of<br />

Salzburg, Salzburg, Austria<br />

6<br />

Kardichirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice<br />

44. Řešení aneuryzmat lienální tepny na Chirurgické klinice v letech 2002-2007<br />

MUDr. Jiří Moláček, PhD., Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.,<br />

MUDr. Bohuslav Čertík, PhD., MUDr. Jindřich Křižan, MUDr. Vilém Kuntscher, PhD.<br />

Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín<br />

45. Interdisciplinární řešení výdutě oblouku aorty - kazuistika<br />

MUDr. Lubomír Blaha 1 , MUDr. Daniel Říha 1 , MUDr. M. Wierzgoň 2 , MUDr. M. Urban 3<br />

1<br />

Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />

2<br />

Oddělení intervenční radiologie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />

3<br />

Oddělení kardiochirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />

46. Celková, epidurální anestezie nebo cervikální blok u karotické endarterektomie<br />

MUDr. Daniel Říha, MUDr. Lubomír Blaha, MUDr. J. Bulejčík, MUDr. R. Šolek,<br />

MUDr. J. Stryja, MUDr. M. Filipiak, MUDr. M. Bobuš, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />

47. Kvantitativní hodnocení inhibitoru fibrinolýzy PAI-1 ve stěně aneuryzmatické<br />

abdominální aorty (AAA)<br />

MUDr. Věra Křížková, PhD. 1 , Doc. RNDr. Korabečná Marie, PhD. 2 ,<br />

Doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. 1 , Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. 3 ,<br />

MUDr. Jiří Moláček, PhD. 3 , MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar 1 , Pavel Tolinger 1<br />

1<br />

Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni<br />

1<br />

Ústav histologie a 2 Ústav biologie LF UK v Plzni<br />

3<br />

Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín<br />

48. Morfometrie aorty u hypertenzních parciálně nefrektomovaných potkanů<br />

V. M. Matějka 1 (4. ročník, všeobecné lékařství)<br />

Školitelé: MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar 1 , MUDr. Jitka Kuncová, PhD. 2<br />

1<br />

Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni<br />

2<br />

Ústav fyziologie LF UK v Plzni<br />

13.30 – 13.45 Zakončení symposia<br />

8


ABSTRAKTA<br />

12. ANESTEZIE U OPERACÍ ANEURYSMATU BŘIŠNÍ AORTY (AAA)<br />

MUDr. Michael Stern, MUDr. Milan Ročeň, ARO, Nemocnice Na Homolce, Praha<br />

Anesteziologické techniky<br />

Optimální anesteziologický management u operací břišního aneurysmatu zahrnuje hladkou indukci,<br />

velmi nízkou odpověď organismu na chirurgický stres, hlubokou relaxaci umožňující chirurgický přístup,<br />

adekvátní tkáňovou oxygenaci, intravaskulární objem a dostatečnou diurézu, rovněž pak kardiovaskulární<br />

stabilitu a metabolickou homeostázu (vyžadující dokonalé znalosti hemodinamických podmínek aortální<br />

svorky) a v neposlední řadě výbornou intra i postoperativní analgézii.<br />

Bohužel neexistuje jedna ideální látka či technika, která je vhodná pro všechny operace aneurysmatu<br />

břišní aorty. Vždy je nutné uvážit vhodnost použité techniky s ohledem na všechny známé okolnosti<br />

výkonu (stav pacienta, komorbidita, urgence výkonu….)<br />

viz tab. 1<br />

Tabulka 1: Základy managementu anestézie během operace abdominální aorty:<br />

1. zachování stabilní hemodynamiky a zachování myokardiálních funkcí<br />

2. zachování co nejlepšího orgánového kyslíkového metabolismu (respirace, myokard, CNS)<br />

3. zachování přenosu kyslíku (dostatečný hematokrit a intravaskulární objem)<br />

4. zachování funkce ledvin (objem, manitol, diuretika)<br />

5. zachování tělesné teploty<br />

6. stanovení anesteziologického plánu a strategie<br />

7. dokonalá monitorace<br />

8. korigování disbalancí v elektrolytech, acidobázi, glykémii a koagulaci<br />

Celková anestezie<br />

Volíme jí hlavně tam, kde není čas na svodnou anestézii. Tj. hlavně u akutních operací ruptur aneurysmatu<br />

břišní aorty. Většina pacientů toleruje šetrný anesteziologický úvod s hypnotikem (thiopental, propofol,<br />

ethomidate) v kombinaci s opioidem (fentanyl, sufentanil) a s nedepolarizujícím myorelaxanciem.<br />

U akutních stavů se osvědčil ketamin pro svůj symptatinergní efekt.<br />

Dále pokračujeme v balancované anestézii – volatilní anestetikum+O2+N2O+opioidy. Vhodnost N2O je<br />

diskutabilní, pro jeho průnik do střevního lumen. Isoflurane pak může způsobit koronární steal.<br />

Kombinovaná anestezie<br />

Z dlouhodobějšího hlediska se nejeví jako výhodnější, ale určitě zkvalitňuje pobyt pacienta v nemocnici<br />

a zrychluje jeho návrat do normálního života. Kombinovaná anestezie snižuje spotřebu opioidů<br />

a volatilních anestetik během výkonu, pacient může být dříve mobilizován, extubován a propuštěn<br />

z jednotky intenzivní péče. Je redukována rovněž incidence pooperačních komplikací a celková<br />

mortalita.<br />

Hlavní kontroversí je punce epidurálního prostoru při celkové heparinizaci pacienta<br />

a nebezpečí epidurálního hematomu s možností neurologických komplikací. Incidence této vážné<br />

komplikace je dle literatury 1:150000 výkonů. Tato technika vyžaduje zvýšený intravaskulární příjem<br />

během operace a někdy rovněž korigování poklesu systémové vaskulární rezistence vasoaktivními<br />

látkami.<br />

Anesteziologický postup u endovaskulárního řešení aneurysmatu břišní aorty (stentgraft)<br />

I když regionální anestezie nemá obecně žádnou absolutní indikaci, existují výkony nebo<br />

pacienti, u kterých je její užití spojeno s relativně nižším rizikem než při použití anestezie<br />

celkové. Většina pacientů, u kterých se řeší výduť endovaskulárně, jsou starší, polymorbidní,<br />

často i velmi rizikoví nemocní. Z těchto důvodů a vzhledem k povaze výkonu je v naprosté<br />

většině u plánovaných výkonů vhodná kontinuální epidurální anestezie, která navíc zaručuje<br />

i pooperační analgezii s větším komfortem pro pacienta. Umožňuje i bezprostřední <strong>spol</strong>upráci pacienta<br />

9<br />

při rentgenové kontrole přímo během výkonu na operačním sále. Samozřejmostí je ovšem respektování<br />

obecně platných kriterií, kdy je regionální (epidurální) anestezie kontraindikovaná. V takovém případě se<br />

pak výkon provádí v celkové anestezii.<br />

Anestezie u akutní ruptury břišního aneurysmatu<br />

Akutní prasknutí břišního aneurysmatu však bohužel často rychle vede k hemodynamické nestabilitě až<br />

šoku pacienta. Mortalita je velmi vysoká 40-80% a vyžaduje rychlé a přesné jednání. Snažíme se pacienta<br />

co nejrychleji transportovat na operační sál. Pouze masivní intravenosní náhrady a naložení svorky nad<br />

rupturu mohou pacienta zachránit. Incidence nejrůznějších komplikací (myokardiální ischémie, maligní<br />

arytmie, koagulopatie) je v těchto případech vysoká. Příprava a vedení anestezie se v tomto případě příliš<br />

neliší od plánované operace. Musíme znovu počítat s akutním krvácením během operace. Rovněž tyto<br />

pacienti přicházejí k operaci nepřipraveni, vhodný je „crush“ úvod.<br />

Literatura:<br />

1. Gelman S, The pathophysiology of aortic cross-clamping and unclamping. Anestesiol 1995, 82: 1026-60<br />

2. Colson P, Ribstein J Mechanisms of renal hemodynamic impairment during infrarenal aortic crossclamping.<br />

Anesth Analg 1992 75: 18-23<br />

3. Hartman G, Bruefach M, Anestheia for abdominal reconstruction, Anesthesiology Clinics of North<br />

America 1997, 15: 139-157<br />

14. ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBA KOMPLIKOVANÉ DISEKCE HRUDNÍ AORTY TYPU B<br />

MUDr. Jan Raupach 1 , MUDr. Miroslav Lojík 1 , Prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc. 1 ,<br />

Doc. MUDr. Jan Harrer, CSc. 2 , Prof. MUDr. Jan Dominik, CSc. 2 , MUDr. Martin Tuna 2 ,<br />

MUDr. Miroslav Brtko, PhD. 2<br />

1<br />

Radiologická klinika FN Hradec Králové<br />

2<br />

Kardiochirurgická klinika FN Hradec Králové<br />

Úvod:<br />

Optimální léčba disekce sestupné hrudní aorty typu B zůstává předmětem diskuzí.<br />

U nekomplikované disekce aorty typu B obvykle využíváme konzervativní léčbu. I přes optimální korekci<br />

tlaku dosahuje tato léčba nemocniční a 3leté letality 11 % a 22,4 %. U komplikovaných disekcí (např.<br />

ruptura aorty, ischemie) dosahuje nemocniční letalita při chirurgické léčbě 30-50 %. Alternativním<br />

řešením komplikované disekce typu B je léčba pomocí stentgraftů a stentů. Principem je zavedení<br />

hrudního stentgraftu přes místo primárního entry. Zabrání se tak plnění nepravého kanálu krví a navodí<br />

se jeho trombóza a remodelace stěny aorty. Výkon se provádí z pouhé femorální arteriotomie.<br />

Materiál a metodika:<br />

V období května 2001 až října 2006 jsme léčili 10 pacientů (2 ženy, 8 mužů, věk: 27-81 let, průměrně<br />

59 let) pro komplikovanou disekci aorty typu B. Indikace k endovaskulární léčbě byly akutní ruptura<br />

či prosakování 2x, ischemické komplikace 2x, časná expanze aorty 4x, krutá bolest nereagující na léčbu<br />

2x. V 9 případech se jednalo o disekci aorty typu B s primárním entry za odstupem levé podklíčkové<br />

tepny. Jednou jsme léčily ischemické komplikace při disekci břišní aorty a pánevních tepen. Celkem bylo<br />

zavedeno 8 hrudních stentgraftů, 1 aortální a 2 pánevní stenty.<br />

Výsledky:<br />

Jedna pacientka léčena pro ischemické komplikace pouze stentem zavedeným do břišní aorty zemřela<br />

10. den pro rupturu hrudní aorty. U jednoho pacienta 3. den po léčbě vznikla cévní mozková příhoda,<br />

Rankin III skóre, pacient zemřel za 5 měsíců na kardiální selhání.<br />

30-denní a celková letalita našeho souboru je tedy 10 % a 20%. Celková doba sledování byla (2-67 měsíců,<br />

průměrně 19,6 měsíců). Z perioperačních komplikací se u jedné 55leté nemocné vyvinula retrográdní<br />

disekce části ascendentní aorty. Pacientka přežívá na konzervativní terapii po dobu 67 měsíců.<br />

Závěr: Naše výsledky potvrdily účinnost a efektivitu endovaskulární léčby. Pro svoji miniinvazivitu a<br />

rychlou dostupnost se endovaskulární léčba v našem centru stala metodou volby pro komplikované<br />

aortální disekce typu B.<br />

10


15. KOMBINOVANÝ VÝKON JAKO POSLEDNÍ MOŽNOST ZÁCHRANY DOLNÍ<br />

KONČETINY S KRITICKOU ISCHÉMII<br />

MUDr. Slavomír Rokošný 1 , MUDr. Peter Baláž 1 , MUDr. Boris Kožnar, PhD. 2 ,<br />

Prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc. 1<br />

1<br />

Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha<br />

2<br />

Základna radiodiagnostiky a intervenční radiologie, IKEM, Praha<br />

Úvod: Pacienti s kritickou ischémii dolních končetin jsou často odkázáni k amputačním výkonům<br />

pro nemožnost provedení izolovaného revaskularizačního výkonu. Kombinovaný chirurgický<br />

a endovaskulární výkon nabízí možnost záchrany kriticky ohrožené končetiny, kdy je současně postižen<br />

vtokový tepenní trakt a několik bércových tepen.<br />

Cíl: Cílem práce bylo retrospektivně zhodnotit záchranu končetiny, primární a sekundární průchodnost<br />

u pacientů po kombinovaném výkonu.<br />

Metodika: v období 2000-2005, podstoupilo kombinovaný výkon pro záchranu kriticky ohrožené<br />

končetiny 30 pacientů, věk 36-75 (SD=10), mužů 21, žen 9, diabetes mellitus u 21 pacientů. Podle<br />

Fontainové klasifikace bylo 28 (93%) pacientů ve stádiu IV. a 2 (7%) ve stádiu III.<br />

V infrainguinální oblasti byl u 29 (97%) pacientů nález významní stenózy nebo okluze arteria<br />

femoralis superficialis (AFS), u 5 (17%) pacientů byla dále diagnostikovaná významní stenóza<br />

arteria femoralis comunis (AFC) nebo odstupu arteria femoralis profunda (APF). U 1 (3%)<br />

pacienta byla v infrainguinální oblasti izolovaná významní stenóza AFC a stenóza APF.<br />

V infrapopliteální oblasti byl u 18 (60%) pacientů nález významní stenózy 3 bércových tepen, postižení 2<br />

bércových tepen u 10 (33%) a jedné bércové tepny u 2 (7%) pacientů.<br />

Chirurgicky byl proveden femoropopliteální proximální žilní bypas u 15 (50%), femoropoplitealní distální<br />

žilní bypas u 6 (20%) a femoropoplitealní proximální proteticky bypas u 6 (20%) pacientů. U 1 (3%) pacienta<br />

byla vykonána endarterektomie AFC a profundoplastika, u 1 (3%) pacienta femoro-ATA žilní bypas a u 1<br />

(3%) femoro-ATP žilní bypas. Následně byla provedená PTA 3 bércových tepen u 9 (30%), 2 bércových<br />

tepen u 8 (27%) a 1 bércové tepny u 13 (43%) pacientů.<br />

Výsledky: V průměrném 13.6 (SD=19.7) měsíčném sledováni, byla 1-roční primární průchodnost cévní<br />

rekonstrukce zaznamenána u 16 (52.6%) pacientů a sekundární 1-roční průchodnost u 17 (56.2%)<br />

pacientů. V našem souboru byla 1- roční záchrana končetiny u 25 (82.6%) pacientů.<br />

16. SCREENING NA VÝSKYT ANEURYSMAT BŘIŠNÍ AORTY<br />

MUDr. David Ručka, MUDr. Karolína Broulíková, MUDr. Kateřina Kačírková,<br />

MUDr. Miroslav Černohous, Interní klinika I. LF UK a ÚVN Praha<br />

Ruptura aneurysmatu břišní aorty je desátou nejčastější příčinou smrti u mužů ve věku nad 50 let.<br />

Prevalence onemocnění je odhadována na 4,2-8,8% u mužů a 0,6-1,4% u žen a stoupá s věkem. Vysoká<br />

mortalita nemocných s akutní rupturou výdutě ostře kontrastuje s dobrými výsledky elektivních zákroků.<br />

Z toho resultuje snaha o nalezení správných indikačních kritérií pro efektivní screening. Ten je podle<br />

některých současných doporučení indikován u nemocných ve věku 65-75 let a to především u kuřáků.<br />

V naší prezentaci předkládáme kromě přehledu největších studií i výsledky naší práce, kdy jsme<br />

ultrasonografii břišní aorty prováděli jako součást echokardiografického vyšetření. Vyšetřili jsme 900<br />

nemocných s kumulací rizikových faktorů aterosklerózy. Výduť břišní aorty mělo 5% nemocných,<br />

z toho aneurysma širší než 5 cm mělo 1% nemocných. Velká část pacientů, kteří jsou indikováni<br />

k echokardiografickému vyšetření vykazuje i vysoké riziko přítomnosti aneurysmatu břišní aorty. Proto<br />

považujeme kombinaci obou vyšetření za zvláště vhodnou. Doba echokardiografického vyšetření není<br />

pohledem na břišní aortu nijak prodloužena. Vyšetření nevyžaduje zvýšené nároky na erudici vyšetřujícího<br />

ani zvláštní nároky na technické vybavení.<br />

11<br />

17. PREVENCE ŽILNÍHO TROMBOEMBOLIZMU U AKUTNÍCH INTERNÍCH NEMOCNÝCH<br />

MUDr. Radovan Malý, PhD. 1 , Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. 2 ,<br />

Doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD. 2<br />

1<br />

I. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové<br />

2<br />

II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové<br />

Žilní tromboembolická nemoc (TEN) je hlavní příčinou morbidity a mortality hospitalizovaných<br />

nechirurgických nemocných. Mezi významné klinické rizikové faktory TEN patří vyšší věk, prolongovaná<br />

imobilizace nebo paralýza, anamnéza předchozího tromboembolizmu, malignita, větší chirurgické<br />

(i neurochirurgické) a ortopedické operace, významné trauma, cévní mozková příhoda, obezita, těhotenství,<br />

šestinedělí, hormonální terapie (estrogeny), varikózní žíly, závažné akutní infekční onemocnění včetně<br />

sepse a závažné srdeční selhání. Mnoho nemocných hospitalizovaných na interních odděleních pro akutní<br />

stavy, zejména starší polymorbidní nemocní, mají zvýšené riziko žilní tromboembolie.<br />

V posledních letech byly zveřejněny výsledky velmi dobře vedených studií, které jednoznačně, na<br />

principu medicíny založené na důkazech, dokládají prospěšnost prevence TEN u dobře definovaných<br />

skupin interních nemocných. Farmakologická profylaxe nízkomolekulárním heparinem (LMWH)<br />

či pentasacharidem vedla, ve třech rozsáhlých kontrolovaných studiích (MEDENOX, PREVENT,<br />

ARTEMIS), k 50% redukci rizika VTE u nemocných hospitalizovaných na interních odděleních.<br />

Na základě metaanalýz výsledků u více než 5000 nemocných léčených na interních odděleních se ukázalo,<br />

že prevence pomocí LMWH (ale i pomocí malých dávek nefrakcionovaného heparinu) jednoznačně<br />

snižuje riziko TEN. Interním nemocným má být tato prevence podávána alespoň 2 týdny. Pitevní studie<br />

totiž dokazují, že vysoké procento úmrtí na nechirurgických odděleních je způsobeno fatální plicní<br />

embolií. Interní nemocní mají zvýšené riziko TEN především pro kombinaci chronických rizikových<br />

faktorů, ke kterým patří především vysoký věk, srdeční selhávání a prolongovaná hospitalizace, která<br />

je samostatným rizikovým faktorem. Akutní onemocnění, které vedlo k hospitalizaci (srdeční infarkt,<br />

mozková cévní příhoda, akutní exacerbace chronického plicního onemocnění nebo závažná akutní<br />

infekce) představuje závažný nezávislý rizikový faktor pro vznik TEN.<br />

Je zcela nepochybné, že prevence TEN u interních nemocných je potřebná. Farmakologická<br />

profylaxe prováděná nefrakcionovaným heparinem, LMWH nebo fondaparinuxem je<br />

prokazatelně účinná a bezpečná. Na základě doporučení odborných <strong>spol</strong>ečností (ACCP,<br />

Spolek pro trombózu a hemostázu, Česká <strong>spol</strong>ečnost pro trombózu a hemostázu ČLS JEP)<br />

byl vypracován algoritmus prevence TEN u nemocných s akutním interním onemocněním<br />

a omezením hybnosti.<br />

Práce byla podpořena výzkumným záměrem Ministerstva zdravotnictví České republiky MZO 00179906.<br />

36. OTOKY DOLNÍCH KONČETIN: PATOFYZIOLOGIE, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA,<br />

MOŽNOSTI LÉČBY Z POHLEDU INTERNISTY<br />

MUDr. Alena Broulíková, CSc., 1. LF UK a VFN, Praha<br />

Otok znamená zmnožení extracelulární tekutiny v intersticiálních prostorách. Otoky doprovázejí řadu<br />

chorob, s nimiž se setkáváme v klinické praxi. Z různých příčin dochází k porušení rovnováhy mezi<br />

tvorbou a vstřebáváním tkáňového moku , což má za následek zvýšenou filtraci tekutin do tkání.<br />

Patofyziologické mechanizmy , které se uplatňují na vzniku otoku jsou většinou kombinované, ale v zásadě<br />

jde o tyto hlavní poruchy, které se různým stupněm podílejí na rozvoji a udržování otoku:<br />

1/ intravaskulární zvýšení hydrostatického tlaku<br />

2/ snížení koloidně osmotického tlaku<br />

3/ zvýšení permeability kapilár<br />

4/ oblenění odtoku lymfy.<br />

Otoky lze klasifikovat z různých hledisek, např. akutní, chronické, lokalizované, generalizované,<br />

symetrické, asymetrické apod.<br />

Pro určení příčiny otoku je nejdůležitější pečlivá anamnéza a fyzikální vyšetření. Laboratorní<br />

vyšetření pomůže odhalit odchylky v krevním obraze, renální a hepatální funkce, včetně<br />

12


elektroforézy bílkovin a stanovení zánětlivých markerů. Z instrumentálních vyšetření je<br />

nejdůležitější pro zjištění stavu žil na dolních končetinách barevná duplexní sonografie.<br />

K upřesnění lymfedému přispívá CT vyšetření nebo izotopová lymfoscintigrafie.<br />

Léčba spočívá v kauzálních opatřeních s ohledem na vyvolávající interní onemocnění nebo u lokalizovaných<br />

otoků, z nichž jsou nejčastější otoky žilního původu, na snížení stupně žilní insuficience nebo obnovení<br />

průchodnosti hlubokých žil při žilní trombóze. U těchto otoků, stejně jako u lymfatických otoků hraje<br />

důležitou roli kompresivní léčba.<br />

37. OTOKY DOLNÍCH KONČETIN: PATOFYZIOLOGIE, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA,<br />

MOŽNOSTI LÉČBY Z POHLEDU DERMATOLOGA<br />

MUDr. Sabina Švestková, Dermatovenerologická klinika FN Brno, Bohunice<br />

V přednášce je podán přehled otoků dolních končetin a jejich příčin, tak jak se s nimi nejčastěji setkává<br />

dermatolog.<br />

Zároveň je kladen důraz na fakt, že otok je pouze příznakem, nikoliv onemocněním.<br />

Mezi nejčastější otoky dolních končetin patří otoky žilní, lymfatické a lipedém. Pro stanovení<br />

správné diagnózy je důležitá znalost základních charakteristik klinického obrazu a diferenciálně<br />

diagnostických rozdílů. Poslední část přednášky je zaměřena na prevenci a léčbu otoků,která<br />

spočívá v nošení kompresivních punčoch, ve farmakologické léčbě a v dodržování dietních<br />

a režimových opatřeních včetně redukce tělesné hmotnosti.<br />

41. CT ANGIOGRAFIE AORTY A DOLNÍCH KONČETIN<br />

MUDr. Jan Beran, PhD.<br />

S rozvojem techniky vyšetřování pomocí CT přicházejí další možnosti vyšetřování pacientů včetně<br />

zobrazování tepen.<br />

Po počátečních pokusech s vyšetřováním krátkých úseků tepenného řečiště dochází s rozvojem<br />

multidetektorových CT přístrojů s až 64 řadami detektorů k zobrazení tepenného systému dolních<br />

končetin včetně subrenální aorty. Technicky je nutné zachytit optimální náplň tepen kontrastní látkou<br />

a rychlé vyšetření tepen před náplní žilního systému.<br />

Jednoznačnou výhodou je malá invazivnost, kdy se kontrastní látka aplikuje do žilního systému, výkon se<br />

tedy může provádět ambulantně.<br />

Určitou nevýhodou zůstává podhodnocování výsledků, kdy nálezy interpretované jako stenózy bývají<br />

občas uzávěry, to platí zvláště pro těžce sklerotické změny tepen, kdy se sytost kontrastní náplně prakticky<br />

rovná sytosti sklerotického plátu a odlišení je obtížné, proto je pro tyto pacienty vhodnější provedení<br />

DSA.<br />

Množství podávané kontrastní látky je při CT angiografii nižší než při DSA.<br />

Vlastní vyšetření trvá několik minut, příprava rekonstrukcí a jejich vyhodnocení 20 až 30 minut podle<br />

zkušenosti radiologa.<br />

Závěr: CT angiografie je přínosnou metodou volby pro pacienty s ICHDK, je možné ji provést ambulantně<br />

a slouží jako plánování pro eventuální chirurgický nebo intervenční výkon.<br />

42. JE STÁLE CHIRURGICKÁ LÉČBA POÚRAZOVÉ TRANSSEKCE AORTY VHODNÁ?<br />

MUDr. Jiří Široký, Prim. MUDr. Tomáš Hájek, MUDr. Vladimír Kukulenka<br />

Kardiochirurgické odd. FN Plzeň<br />

Úvod:<br />

Rozvoj diagnostických metod (CT, MR) a jejich rutinní využití u polytraumatizovaných nemocných<br />

umožnil včas intervenovat u tak závažných poranění, jako jsou poúrazové transekce hrudní aorty. Jejich<br />

chirurgické řešení patří vzhledem k technické náročnosti, riziku fatálních komplikací a malému počtu<br />

pacientů k velmi obtížným výkonům.<br />

Také z tohoto důvodu se stále zvyšuje počet pacientů léčených implantací stentgraftu. Tato metoda<br />

však stále není dostupná na všech pracovištích nepřetržitě, nejsou stanovena jasná indikační kriteria<br />

13<br />

zohledňující charakter poranění aorty a zatím nejsou známy dlouhodobé výsledky. Z uvedených důvodů<br />

prezentujeme zkušenosti na souboru celkem 10 pacientů, operovaných jako život zachraňující výkon na<br />

našem pracovišti v období 2002-2006 a pro srovnání uvádíme výsledky intervenční léčby.<br />

Metodika:<br />

Všech 10 pacientů na našem pracovišti bylo operováno s použitím levostranného bypassu<br />

(a. femoralis, levá síň), délka perfůze 36-79 min., délka svorky 16-41 min., mortalita 2 pacienti (1. srdeční<br />

selhání při kontuzi srdce, 2. rozsah poranění), paraplegie se nevyskytla. Intervenčně bylo léčeno ve<br />

stejném období 6 pacientů, mortalita 1 pacient.<br />

Závěr:<br />

Chirurgická léčba transekce hrudní aorty zůstává přinejmenším alternativou metodám intervenční<br />

radiologie, dokud nebudou stanovena jednoznačná indikační kriteria a potvrzeny dlouhodobé dobré<br />

výsledky tohoto postupu. Závěrem uvádíme kasuistiku selhání stentgraftu u pacienta s poúrazovou<br />

transekcí aorty.<br />

43. ROZDÍLY VE STAVBĚ STĚNY A JEJÍHO CÉVNÍHO ZÁSOBENÍ U NORMÁLNÍ A MĚSTKOVÉ<br />

VELKÉ SKRYTÉ ŽÍLY<br />

MUDr. David Kachlík, PhD. 1 , MUDr. P. Fára 4 , A. Lametschwandtner 5 , B. Minnich 5 , B. Sosna 2 , Prof.<br />

MUDr. Zbyněk Straka, CSc. 3 , Doc. MUDr. Marek Šetina, CSc. 6 ,PhDr. Vladimír Musil 7 ,<br />

MUDr. Václav Báča 1 , Prof. MUDr. Josef Stingl, CSc. 1<br />

1<br />

Ústav anatomie, 2 Ústav patologie, 3 Kardiochirurgická klinika a 7 Středisko vědeckých informací 3. LF UK<br />

a FNKV, Praha<br />

4<br />

Chirurgické oddělení nemocnice Říčany<br />

5<br />

Vascular and Muscle Research Unit, Department of Organismic Biology, University of Salzburg, Salzburg,<br />

Austria<br />

6<br />

Kardiochirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice<br />

Studie se věnovala srovnání stavby stěny a jejímu cévnímu zásobené u zdravé a městky postižené velké<br />

skryté žíly (vena saphena magna).<br />

Byly použity metody mikropreparace, cévních nástřiků tuše a pryskyřice a histologie.<br />

Materiál byl získán se souhlasem od pacientů a z čerstvého sekčního materiálu.<br />

Stěna velké skryté žíly zásobována soustavou jemných cév (vasa vasorum), které jsou uspořádány do<br />

systému vyživujících cév přicházejících postupně k žíle a větvících se do nepravidelné řídké sítě ve<br />

vnější vrstvě stěny žíly. Tato síť zásobuje vnější dvě třetiny stěny žíly. U městkových žil byly pozorovány<br />

menší rozšíření a vinutí těchto cévek. V případě ztluštění vnitřní vrstvy stěny, přítomné pravidelně jak<br />

ve zdravých, tak v městkových žilách starších lidí, byl pozorován mírný nárůst vasa vasorum do vnitřní<br />

třetiny střední vrstvy žíly. Na druhé straně, ztluštělá vnitřní vrstva zůstala stále bezcévná. U pacientů<br />

s opakovaným výskytem městků nebo s výskytem zánětu byla nalezena ztluštění vnitřní vrstvy žíly, úbytek<br />

střední vrstvy a krevní sraženiny se zmnožením vasa vasorum ve střední a vnitřní vrstvě a dokonce i růst<br />

do organizovaných trombů.<br />

Stručně lze říct, že zmnožení vasa vasorum je součástí souboru patofyziologických změn ve stěně velké<br />

skryté žíly jako reakce na nedostatečné zásobení kyslíkem a rozhodně není prvotní městkotvorným<br />

faktorem.<br />

44. ŘEŠENÍ ANEURYZMAT LIENÁLNÍ TEPNY NA CHIRURGICKÉ KLINICE V LETECH 2002-2007<br />

MUDr. Jiří Moláček, PhD., Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.,<br />

MUDr. Bohuslav Čertík, PhD., MUDr. Jindřich Křižan, MUDr. Vilém Kuntscher, PhD.<br />

Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín<br />

Úvod:<br />

Aneuryzma lienální tepny je podle většiny autorů nejčastějším aneuryzmatem viscerálních tepen.<br />

Náhodně jej nalézáme asi u 1% nemocných. Etiologie výdutě není vyjasněna. Riziko ruptury aneuryzamtu<br />

lienální tepny je kolem 25% s tím, že mortalita u ruptury se pohybuje mezi 25-70%. Nejčastěji jsou však<br />

14


výdutě slezinné tepny asymptomatické a jedná se o náhodný nález. Symptomatické výdutě se projevují<br />

dyskomfortem až bolestí ve středním epigastriu, pocity tlaku, zcela ojedinělým projevem je krvácení do<br />

gastrointestinálního traktu.<br />

Metody + výsledky:<br />

Na Chirurgické klinice FN v Plzni jsme za posledních 5 let řešili 5 nemocných s aneuryzmatem slezinné<br />

tepny (3 ženy, 2 muže) o průměrném věku 49 let. V jednom případě jsme zvolili radiointervenční řešení<br />

(coil embolization) a ve zbylých 4 případech chirurgické (resekce výdutě, splenektomie). V jednom<br />

případě jsme měli pooperační komplikaci ve smyslu abscesu v dutině břišní, 30-denní mortalita byla<br />

nulová.<br />

Závěr:<br />

Aneuryzma lienální tepny je onemocnění s nízkou incidencí, nicméně patří k závažným<br />

onemocněním z hlediska nebezpečí ruptury, která ohrožuje nemocného bezprostředně na<br />

životě. Proto je lepší předcházet takovýmto příhodám včasnou indikací k terapii. Otázkou<br />

k diskusi zůstávají přesné hranice indikace a způsob terapie. Rovněž není stále vyjasněn vztah ať již akutní<br />

či chronické pankreatitidy ke vzniku aneuryzmatu lienální tepny.<br />

45. INTERDISCIPLINÁRNÍ ŘEŠENÍ VÝDUTĚ OBLOUKU AORTY - KAZUISTIKA<br />

MUDr. Lubomír Blaha 1 , MUDr. Daniel Říha 1 , MUDr. M. Wierzgoň 2 , MUDr. M. Urban 3<br />

1<br />

Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />

2<br />

Oddělení intervenční radiologie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />

3<br />

Oddělení kardiochirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />

Operační řešení aneurysmat oblouku aorty sestává z náhrady postiženého úseku aortálního<br />

oblouku s replantací brachiocefalického trunku, levostranné karotické a subclaviální arterie<br />

s oběhovou zástavou v hluboké hypotermii se selektivní perfuzí mozku cestou art. axilaris vpravo a art.<br />

comunis vlevo s dlouhotrvající extrakorporální cirkulací. Autoři prezentují kombinovaný postup sestávající<br />

se z krátkého operačního výkonu, při kterém byl proveden aortokarotický bypass vlevo a aortokoronární<br />

bypass.Následně byl endovazálně zaveden stentgraft do oblouku aorty s překrytím aneurysmat i odstupů<br />

levostranné karotidy a subclavie.<br />

46. CELKOVÁ, EPIDURÁLNÍ ANESTEZIE NEBO CERVIKÁLNÍ BLOK U KAROTICKÉ<br />

ENDARTEREKTOMIE<br />

MUDr. Daniel Říha, MUDr. Lubomír Blaha, MUDr. J. Bulejčík, MUDr. R. Šolek,<br />

MUDr. J. Stryja, MUDr. M. Filipiak, MUDr. M. Bobuš, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />

Přednáška pojednává o výhodách a nevýhodách výše uvedených typů anestesie u operace karotické<br />

endarterektomie.<br />

47. KVANTITATIVNÍ HODNOCENÍ INHIBITORU FIBRINOLÝZY PAI-1 VE STĚNĚ<br />

ANEURYZMATICKÉ ABDOMINÁLNÍ AORTY (AAA)<br />

MUDr. Věra Křížková, PhD. 1 , Doc. RNDr. Korabečná Marie, PhD. 2 ,<br />

Doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. 1 , Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. 3 ,<br />

MUDr. Jiří Moláček, PhD. 3 , MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar 1 , Pavel Tolinger 1<br />

1<br />

Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni<br />

1<br />

Ústav histologie a 2 Ústav biologie LF UK v Plzni<br />

3<br />

Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín<br />

Jednotlivé komponenty fibrinolytického systému a jejich regulace jsou velmi důležité pro<br />

remodelaci cévní stěny jako je tomu u i vývoje aneuryzmat abdominální aorty. V naší předchozí<br />

studii jsme se zaměřili na detekci komponent fibrinolytického systému, zejména inhibitoru<br />

aktivátoru plazminogenu typu 1 (PAI-1) pomocí metody in situ hybridizace a imunohistochemie<br />

v cévní stěně u kontrolní aorty a aneuryzmat (asymptomatického, symptomatického AAA<br />

a ruptury AAA). Uvedený inhibitor PAI-1 byl vybrán právě pro klíčovou roli v souvislosti<br />

s konverzí plazminogenu na aktivní plazmin, kdy PAI-1 inhibuje tkáňový a urokinázový aktivátor<br />

15<br />

plazminogenu (t-PA a u-PA). Zejména poslední uvedený aktivátor se <strong>spol</strong>u s PAI-1 významně podílí na<br />

pericelulární proteolýze a účastní se remodelace cévní stěny. Předchozí studii jsme rozšířili o kvantifikaci<br />

podílu PAI-1 pozitivních elementů (s využitím imunohistochemie, Santa Cruz Biotechnology) v aortální<br />

stěně u kontroly a u uvedených typů AAA pomocí modulu Line system programu Ellipse (ViDiTo, SR).<br />

Dle dosavadních výsledků se ukazuje, že podíl PAI-1 pozitivních elementů je ve stěně kontrolní aorty<br />

vyšší než je tomu u aneuryzmaticky změněné a to při PAI-1 pozitivitě většinou identických buněčných<br />

typů. Domníváme se, že to je v důsledku patologické remodelace aortální stěny (ubývá počet buněk),<br />

avšak zbylé PAI-1 pozitivní buněčné typy mohou být stimulovány ke zvýšené produkci inhibitoru.<br />

Studie byla podpořena výzkumným záměrem LF UK v Plzni MSM0021620819.<br />

48. MORFOMETRIE AORTY U HYPERTENZNÍCH PARCIÁLNĚ NEFREKTOMOVANÝCH<br />

POTKANŮ<br />

V. M. Matějka 1 (4. ročník, všeobecné lékařství)<br />

Školitelé: MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar 1 , MUDr. Jitka Kuncová, PhD. 2<br />

1<br />

Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni<br />

2<br />

Ústav fyziologie LF UK v Plzni<br />

Východisko: U modelu chronické renální insuficience potkana se vyvíjí arteriální hypertenze, která se<br />

<strong>spol</strong>u s neurohumorálními vlivy může projevovat remodelací aortální stěny. Kvantitativní popis této<br />

remodelace nebyl publikován.<br />

Cíl: Naším úkolem bylo navrhnout soubor kvantitativních parametrů popis stěny subrenální aorty<br />

potkana.<br />

Metodika: Abdominální aorty byly po 10 měsících od parciální nefrektomie (NX, n=6)<br />

i u kontrolních (n=7) samců potkana perfundovány formolem pod tlakem 60 mm Hg. U NX jedinců<br />

byla opakovaně dokumentována arteriální systolická i diastolická hypertenze. Poměr hmotnosti aorty<br />

i její subrenální části k tělesné hmotnosti byl u NX skupiny signifikantně vyšší. Z náhodně vybraného<br />

NX vzorku jsme ze série 72 histologických řezů barvených Verhoeffovým hematoxylinem a zeleným<br />

trichromem nasnímali celkem 288 mikrofotografií (4 segmenty po obvodu každého řezu) a hodnotili<br />

objemový podíl svalových buněk VV(SMC) a elastinu VV(elastin) v tunica media, délkovou hustotu<br />

profilů elastinu LA(elastin) (mikrometry-1), střední vzdálenost mezi profily sousedních elastinových<br />

lamel (LUT, mikrometry), celkový počet lamel v radiálním směru (LN) a střední sílu intimy a medie<br />

(IMT, mikrometry).<br />

Výsledky: Výsledky morfometrie parametrů prezentujeme v tabulce (n – počet analyzovaných snímků,<br />

FA – výsledky neparametrické Friedmanovy analýzy rozptylu porovnávající čtveřici hodnot ze snímků<br />

z různých segmentů po obvodu týchž histologických řezů, n.s. – nesignifikantní rozdíl mezi segmenty).<br />

Analýza variability ukázala, že pro další kvantifikaci postačí 12 systematických náhodných řezů aortou.<br />

VV(SMC) VV(elastin) LA(elastin) LN LUT IMT<br />

průměr 0,38 0,32 0,17 9,30 12,1 111,6<br />

sm. odch 0,08 0,08 0,04 1,66 3,00 32,6<br />

n 288 288 288 144 144 144<br />

FA n.s. p

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!