Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
VŠEOBECNÉ INFORMACE<br />
DATUM A MÍSTO KONÁNÍ<br />
12. – 13. října 2007<br />
Centrum Babylon Liberec<br />
Nitranská 1<br />
460 12 Liberec<br />
www.centrumbabylon.cz<br />
HLAVNÍ TÉMATA<br />
1/ Aneurysma hrudní a břišní aorty asymptomatické, symptomatické a prasklé. Diagnostika<br />
a optimální volba léčebného postupu<br />
2/ Akutní končetinová ischemie – komplexní mezioborový přístup, algoritmus postupu na<br />
našem pracovišti<br />
3/ Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě v posledních 20 letech, naše zkušenosti<br />
a výsledky na poli prevence, diagnostiky a terapie<br />
4/ Varia<br />
5/ Sekce sester<br />
PŘEDSEDA ORGANIZAČNÍHO VÝBORU<br />
Prim. MUDr. Jan Marušiak, PhD.<br />
Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />
Tel.: 485 312 466 - 2243, Fax: 485 312 466<br />
E-mail: jan.marusiak@nemlib.cz<br />
ORGANIZAČNÍ A PROGRAMOVÝ VÝBOR<br />
MUDr. Jan Beran, PhD.<br />
MUDr. Tomáš Klimovič<br />
Dita Štalzerová<br />
SEKRETARIÁT KONGRESU<br />
<strong>AMCA</strong>, <strong>spol</strong>. s r.o. Tel.: 257 007 629<br />
Academic and Medical Conference Agency 731 496 060/062<br />
Újezd 40 Fax: 257 007 622<br />
118 01 Praha 1 E-mail: amca@amca.cz<br />
JEDNACÍ JAZYKY<br />
Čeština, slovenština a angličtina bez tlumočení.<br />
REGISTRAČNÍ HODINY<br />
Čtvrtek, 11. října 17.00 – 19.00<br />
Pátek, 12. října 7.30 – 17.30<br />
Sobota, 13. října 8.00 – 13.30<br />
VÝSTAVA<br />
Výstava odborných firem bude umístěna v Banketním sále a salonku č. 1 (Alfons Mucha)<br />
v blízkosti kongresového sálu.<br />
STRAVOVÁNÍ<br />
V Banketním sále a salonku č. 1 (Alfons Mucha) se během kávových přestávek podává občerstvení.<br />
Obědy v režii účastníků jsou podávány v Atriové restauraci v blízkosti kongresových prostor.<br />
1<br />
DOPROVODNÝ PROGRAM<br />
11. října, 19.00 - 24.00 hod. - Mezioborový turnaj v bowlingu o cenu INTER-ANGIO 2007<br />
Turnaj pořádá <strong>spol</strong>ečnost Výzkumný ústav pletařský, a.s., Brno<br />
Centrum Babylon Liberec, Nitranská 1, Liberec<br />
12. října, 19.30 hod. - Společenský večer (koncert a raut), prohlídka historických hudebních nástrojů<br />
Severočeské muzeum v Liberci, Masarykova 11, Liberec<br />
Od 21.30 bude k dispozici kyvadlová doprava do Centra Babylon.<br />
12. října, 22.00 hod. - Koncert country kapely DCM v disco klubu Centra Babylon Liberec<br />
Konference má postgraduální charakter a je garantována ČLK jako<br />
akce kontinuálního vzdělávání. Lékaři obdrží certifikát.<br />
Zdravotní sestry obdrží potvrzení s daným počtem kreditů podle<br />
§ 3 vyhlášky č. 423/2004 Sb. v rozsahu 13 hodin teorie.<br />
PŘEHLED PROGRAMU<br />
Pátek 12. října 2007<br />
Velký sál<br />
Malý sál<br />
8.45 Slavnostní zahájení<br />
9.15 Sekce I - Akutní končetinová ischémie<br />
11.15<br />
Sponzorované symposium <strong>spol</strong>ečnosti VÚP<br />
Brno<br />
13.15 Sekce II - Aneurysma břišní aorty Sekce sester I<br />
15.15 Varia I Sekce sester II<br />
16.15<br />
Sponzorovaný workshop <strong>spol</strong>ečností Vamex<br />
a Johnson & Johnson, divize Cordis<br />
19.30 Společenský večer<br />
2<br />
Sobota 13. října 2007<br />
Velký sál<br />
9.00<br />
Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v<br />
její léčbě v posledních 20 letech - část 1<br />
9.40<br />
Otoky dolních končetin - symposium<br />
sponzorované <strong>spol</strong>ečností Servier<br />
11.00<br />
Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v<br />
její léčbě v posledních 20 letech - část 2<br />
11.45 Varia II<br />
13.30 Zakončení symposia<br />
Malý sál
HLAVNÍ PARTNER<br />
ODBORNÝ PROGRAM<br />
Pátek 12. října 2007<br />
8.45 – 9.15 Slavnostní zahájení<br />
Velký sál<br />
PARTNEŘI<br />
ZÚČASTNĚNÉ FIRMY<br />
A-CARE<br />
LOANA<br />
APOTEX<br />
MEDICOM INTERNATIONAL<br />
AUTOKOUTEK<br />
NOVARTIS CONSUMER HEALTH<br />
B. BRAUN MEDICAL OLYMPUS<br />
BERLIN-CHEMIE MENARINI GROUP<br />
S.A.B. IMPEX<br />
BRISTOL-MYERS SQUIBB<br />
MAXIS<br />
BRNĚNSKÁ DRUTĚVA<br />
MEDATA<br />
DEONA MEDI<br />
PFIZER<br />
EDWARDS LIFESCIENCES<br />
SERVIER<br />
GRADA PUBLISHING<br />
STIMCARE / GORE<br />
GLAXOSMITHKLINE<br />
STYLMED<br />
G.P.S. OFA<br />
THUASNE CR<br />
HARTMANN - RICO<br />
VAMEX<br />
JOHNSON & JOHNSON<br />
VÝZKUMNÝ ÚSTAV PLETAŘSKÝ<br />
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI<br />
ZDRAVOTNICKÉ NOVINY<br />
SOLEN<br />
SESTRA<br />
INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI<br />
POSTGRADUÁLNÍ MEDICÍNA<br />
MEDICÍNA PRO PRAXI<br />
INTERVENČNÍ A AKUTNÍ KARDIOLOGIE<br />
MEDICAL TRIBUNE<br />
MEDICÍNA PO PROMOCI<br />
INFORMACE PRO LÉKAŘSKÉ PRAXE<br />
ZA PODPORU DĚKUJEME SPOLEČNOSTEM:<br />
Nadace<br />
3<br />
9.15 – 10.45 Sekce I - Akutní končetinová ischémie<br />
Předsedající: Robert Staffa, Jan Marušiak, Miroslav Bulvas<br />
1. Akutní končetinová ischémie a možnosti její terapie z pohledu cévní chirurgie<br />
Doc. MUDr. Robert Staffa, PhD., FN u sv. Anny, Brno<br />
2. Akutní končetinová ischémie – současné možnosti její terapie z pohledu intervenční<br />
angiologie<br />
Doc. MUDr. Miroslav Bulvas, CSc., FNKV, Praha<br />
3. Akutní končetinová ischémie – současné možnosti její terapie v naší nemocnici<br />
MUDr. Zdeněk Šilhart, Chirurgická klinika FNsP Brno<br />
4. Akutní končetinová ischémie – současné možnosti jejího vyšetření a terapie z pohledu<br />
intervenční radiologie<br />
Doc. MUDr. Miloslav Roček, CSc., IKEM, Praha<br />
5. Anestezie u pacienta s akutní končetinovou ischémií při intervenčním endovaskulárním<br />
přístupu a operaci<br />
MUDr. Jaroslav Krch, MUDr. Martin Ponikelský, MUDr. Václav Svoboda<br />
ARO, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />
10.45 – 11.15 Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem<br />
11.15 – 12.15 Sponzorované symposium <strong>spol</strong>ečnosti VÚP Brno<br />
6. Cévní protéza VÚP Brno - trvalá tradice nízké ceny a vysoké kvality<br />
MUDr. Jan Marušiak, PhD.<br />
Cévní a rekonstrukční chirurgie, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />
7. Umělé cévní protézy a jejich užití (výrobce VÚP Brno)<br />
MUDr. Zdeněk Šilhart, Chirurgická klinika FNsP Brno<br />
8. Dlouhodobá průchodnost pletených cévních protéz s kolagenní úpravou (Ra K)<br />
v aortofemorálním úseku<br />
MUDr. Robert Vlachovský, Doc. MUDr. Zdeněk Gregor, CSc.,<br />
Doc. MUDr. Robert Staffa, PhD.<br />
II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Centrum pro léčbu cévních<br />
onemocnění, Brno<br />
Vyhlášení vítězů bowlingového turnaje o cenu INTER-ANGIO 2007<br />
12.15 – 13.15 Polední přestávka<br />
13.15 – 14.45 Sekce II - Aneurysma břišní aorty<br />
Předsedající: Vladislav Třeška, Martin Köcher, Dušan Morman<br />
9. AAA – názor cévního chirurga<br />
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín<br />
10. AAA – mezioborová <strong>spol</strong>upráce /cévní chirurgie/<br />
MUDr. Petr Utíkal, PhD., Chirurgická klinika FN Olomouc<br />
4
11. AAA – mezioborová <strong>spol</strong>upráce /intervenční radiologie/<br />
Doc. MUDr. Martin Köcher, PhD., Radiologická klinika FN Olomouc<br />
12. Anestezie u operací aneurysmatu břišní aorty (AAA)<br />
MUDr. Michael Stern, MUDr. Milan Ročeň, ARO, Nemocnice Na Homolce, Praha<br />
13. Akutní renální selhání po výkonech na abdominální aortě<br />
MUDr. Pavel Švancar, MUDr. Ivana Zýková, MUDr. Dušan Morman,<br />
MUDr. Zdeněk Krejzar, ARO, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />
14.45 – 15.15 Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem<br />
15.15 – 16.15 Varia I - Přihlášená sdělení<br />
Předsedající: Jan Beran, Pavel Lang<br />
14. Endovaskulární léčba komplikované disekce hrudní aorty typu B<br />
MUDr. Jan Raupach 1 , MUDr. Miroslav Lojík 1 , Prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc. 1 ,<br />
Doc. MUDr. Jan Harrer, CSc. 2 , Prof. MUDr. Jan Dominik, CSc. 2 , MUDr. Martin Tuna 2 ,<br />
MUDr. Miroslav Brtko, PhD. 2<br />
1<br />
Radiologická klinika FN Hradec Králové<br />
2<br />
Kardiochirurgická klinika FN Hradec Králové<br />
15. Kombinovaný výkon jako poslední možnost záchrany dolní končetiny s kritickou ischémii<br />
MUDr. Slavomír Rokošný 1 , MUDr. Peter Baláž 1 , MUDr. Boris Kožnar, PhD. 2 ,<br />
Prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc. 1<br />
1<br />
Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha<br />
2<br />
Základna radiodiagnostiky a intervenční radiologie, IKEM, Praha<br />
16. Screening na výskyt aneurysmat břišní aorty<br />
MUDr. David Ručka, MUDr. Karolína Broulíková, MUDr. Kateřina Kačírková,<br />
MUDr. Miroslav Černohous, Interní klinika I. LF UK a ÚVN Praha<br />
17. Prevence žilního tromboembolizmu u akutních interních nemocných<br />
MUDr. Radovan Malý, PhD. 1 , Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. 2 ,<br />
Doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD. 2<br />
1<br />
I. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové<br />
2<br />
II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové<br />
18. Cystická degenerace adventicie popliteální tepny<br />
MUDr. Alexandr Škaryd, MUDr. Josef Štrincl, MUDr. Zdeněk Rambousek,<br />
MUDr. Jan Marušiak, PhD., Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />
16.15 – 17.15 Sponzorovaný workshop <strong>spol</strong>ečností Vamex<br />
a Johnson & Johnson, divize Cordis<br />
19. Subintimální angioplastika: technika, výsledky<br />
Doc. MUDr. Martin Köcher, PhD., MUDr. Marie Černá, PhD., MUDr. Jiří Kozák,<br />
Doc. MUDr. Stanislav Buřval, PhD., Radiologická klinika FN Olomouc<br />
20. Možnosti subintimální angioplastiky a problémy s vytvořením reentry<br />
Doc. MUDr. Miloslav Roček, CSc., IKEM, Praha<br />
21. Subintimální angioplastika: komplikace či úspěch?<br />
MUDr. Jan Raupach , MUDr. Vendelín Chovanec, MUDr. Miroslav Lojík,<br />
Prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc., Radiologická klinika FN Hradec Králové<br />
5<br />
Pátek 12. října 2007<br />
13.15 – 14.45 Sekce sester I<br />
Předsedající: Dita Štalzerová, Martina Doležalová, Mgr. Ladislava Kohoutová<br />
22. Antikoagulační léčba a její monitorace<br />
Linda Vokuličová, Centrum vaskulárních intervencí Ostrava<br />
23. Tepenná a žilní lokální trombolýza<br />
Pavlína Sklenovská, M. Pyclíková, J. Nogová, L. Zavadská, M. Chowanioková,<br />
Martina Doležalová, Centrum vaskulárních intervencí Ostrava<br />
24. Stent PTA vnitřní krkavice z pohledu sestry<br />
Martina Doležalová, Pavlína Sklenovská, M. Pyclíková, J Nogová, L. Zavadská,<br />
M. Chowanioková, Centrum vaskulárních intervencí Ostrava<br />
25. Akutní ischemie končetin a její léčba na pracovišti cévní chirurgie ve FN Brno<br />
Lucie Novotná, Iva Pokorná, FN Brno Bohunice<br />
26. Úloha perioperační sestry při kombinovaných cévních výkonech<br />
Soňa Hamplová, B. Gazurová, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />
27. Kazuistika u pacienta po F-P bypassu<br />
Kateřina Mizerová, Milena Tůmová<br />
Cévní chirurgie, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />
14.45 – 15.15 Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem<br />
15.15 – 16.45 Sekce sester II<br />
Předsedající: Michaela Malá, Kateřina Mizerová<br />
28. Aortobifemorální stentgraft z pohledu radiologického asistenta<br />
Jana Pasecká, RDG, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />
29. Spektrum cévních operací v KN Liberec<br />
Kristina Hřebíková, Zuzana Růžičková, Krajská nemocnice Liberec, a.s.<br />
30. Péče o pacienta po endovaskulárním výkonu<br />
Iva Kostková, DiS., II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha<br />
31. Cestovní trombóza<br />
Michaela Malá, DiS., Marie Kratochvílová<br />
II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha<br />
32. Metody trombolytické léčby a specifika ošetřovatelské péče<br />
Gabriela Nováková, Michaela Malá, DiS.<br />
II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha<br />
33. Úloha sestry u nemocných s hlubokou žilní trombózou<br />
Mgr. Zdeňka Peterková, Lucie Mrskošová<br />
II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha<br />
6<br />
Malý sál
Sobota 13. října 2007<br />
9.00 – 9.35 Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě<br />
v posledních 20 letech - část 1<br />
Předsedající: Alena Broulíková, Miroslav Chochola<br />
34. Antikoagulační léčba žilní trombózy<br />
MUDr. Alena Broulíková, CSc., 1. LF UK a VFN, Praha<br />
35. Možnosti terapie žilní trombózy endovaskulárním přístupem<br />
MUDr. Miroslav Chochola, CSc., 1. LF UK, Praha<br />
9.35 – 9.40 Přestávka<br />
Velký sál<br />
9.40 - 10.30 Otoky dolních končetin - symposium sponzorované <strong>spol</strong>ečností Servier<br />
36. Otoky dolních končetin: patofyziologie, diferenciální diagnostika, možnosti léčby<br />
z pohledu internisty<br />
MUDr. Alena Broulíková, CSc., 1. LF UK a VFN, Praha<br />
37. Otoky dolních končetin: patofyziologie, diferenciální diagnostika, možnosti léčby<br />
z pohledu dermatologa<br />
MUDr. Sabina Švestková, Dermatovenerologická klinika FN Brno, Bohunice<br />
10.30 – 11.00 Kávová přestávka a prohlídka odborné výstavy firem<br />
11.00 – 11.45 Sekce III - Hluboká žilní trombóza a pokrok v její léčbě<br />
v posledních 20 letech - část 2<br />
Předsedající: Miroslav Chochola, Tomáš Klimovič<br />
38. Naše zkušenosti s endovaskulárními intervencemi v terapii hluboké žilní trombózy<br />
Doc. MUDr. Miloslav Roček, CSc., IKEM, Praha<br />
39. Komplikace spojené s chronickou žilní insuficiencí, jejich prevence a terapie<br />
MUDr. Sabina Švestková, Dermatovenerologická klinika FN Brno, Bohunice<br />
40. Miniinvazivní a endovaskulární terapie varixů dolních končetin<br />
MUDr. Svatopluk Kašpar, CSc., Flebocentrum Hradec Králové<br />
11.45 – 13.30 Varia II - Přihlášená sdělení<br />
Předsedající: Daniel Říha, Josef Štrincl, Jiří Moláček<br />
41. CT angiografie aorty a dolních končetin<br />
MUDr. Jan Beran, PhD.<br />
42. Je stále chirurgická léčba poúrazové transsekce aorty vhodná?<br />
MUDr. Jiří Široký, Prim. MUDr. Tomáš Hájek, MUDr. Vladimír Kukulenka<br />
Kardiochirurgické odd. FN Plzeň<br />
43. Rozdíly ve stavbě stěny a jejího cévního zásobení u normální a městkové velké skryté žíly<br />
MUDr. David Kachlík 1 , Prim. MUDr. Petr Fára 4 , Prof. Alois Lametschwandtner 5 ,<br />
Dr. Bernd Minnich 5 , MUDr. Bohuslav Sosna 2 , Prof. MUDr. Zbyněk Straka, CSc. 3 ,<br />
MUDr. Marek Šetina, CSc. 6 , PhDr. Vladimír Musil 7 , MUDr. Václav Báča 1 ,<br />
Prof. MUDr. Josef Stingl, CSc. 1<br />
1<br />
Ústav anatomie, 2 Ústav patologie, 3 Kardiochirurgická klinika a 7 Středisko vědeckých<br />
informací 3. LF UK a FNKV, Praha<br />
7<br />
4<br />
Chirurgické oddělení nemocnice Říčany<br />
5<br />
Vascular and Muscle Research Unit, Department of Organismic Biology, University of<br />
Salzburg, Salzburg, Austria<br />
6<br />
Kardichirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice<br />
44. Řešení aneuryzmat lienální tepny na Chirurgické klinice v letech 2002-2007<br />
MUDr. Jiří Moláček, PhD., Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.,<br />
MUDr. Bohuslav Čertík, PhD., MUDr. Jindřich Křižan, MUDr. Vilém Kuntscher, PhD.<br />
Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín<br />
45. Interdisciplinární řešení výdutě oblouku aorty - kazuistika<br />
MUDr. Lubomír Blaha 1 , MUDr. Daniel Říha 1 , MUDr. M. Wierzgoň 2 , MUDr. M. Urban 3<br />
1<br />
Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />
2<br />
Oddělení intervenční radiologie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />
3<br />
Oddělení kardiochirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />
46. Celková, epidurální anestezie nebo cervikální blok u karotické endarterektomie<br />
MUDr. Daniel Říha, MUDr. Lubomír Blaha, MUDr. J. Bulejčík, MUDr. R. Šolek,<br />
MUDr. J. Stryja, MUDr. M. Filipiak, MUDr. M. Bobuš, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />
47. Kvantitativní hodnocení inhibitoru fibrinolýzy PAI-1 ve stěně aneuryzmatické<br />
abdominální aorty (AAA)<br />
MUDr. Věra Křížková, PhD. 1 , Doc. RNDr. Korabečná Marie, PhD. 2 ,<br />
Doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. 1 , Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. 3 ,<br />
MUDr. Jiří Moláček, PhD. 3 , MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar 1 , Pavel Tolinger 1<br />
1<br />
Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni<br />
1<br />
Ústav histologie a 2 Ústav biologie LF UK v Plzni<br />
3<br />
Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín<br />
48. Morfometrie aorty u hypertenzních parciálně nefrektomovaných potkanů<br />
V. M. Matějka 1 (4. ročník, všeobecné lékařství)<br />
Školitelé: MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar 1 , MUDr. Jitka Kuncová, PhD. 2<br />
1<br />
Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni<br />
2<br />
Ústav fyziologie LF UK v Plzni<br />
13.30 – 13.45 Zakončení symposia<br />
8
ABSTRAKTA<br />
12. ANESTEZIE U OPERACÍ ANEURYSMATU BŘIŠNÍ AORTY (AAA)<br />
MUDr. Michael Stern, MUDr. Milan Ročeň, ARO, Nemocnice Na Homolce, Praha<br />
Anesteziologické techniky<br />
Optimální anesteziologický management u operací břišního aneurysmatu zahrnuje hladkou indukci,<br />
velmi nízkou odpověď organismu na chirurgický stres, hlubokou relaxaci umožňující chirurgický přístup,<br />
adekvátní tkáňovou oxygenaci, intravaskulární objem a dostatečnou diurézu, rovněž pak kardiovaskulární<br />
stabilitu a metabolickou homeostázu (vyžadující dokonalé znalosti hemodinamických podmínek aortální<br />
svorky) a v neposlední řadě výbornou intra i postoperativní analgézii.<br />
Bohužel neexistuje jedna ideální látka či technika, která je vhodná pro všechny operace aneurysmatu<br />
břišní aorty. Vždy je nutné uvážit vhodnost použité techniky s ohledem na všechny známé okolnosti<br />
výkonu (stav pacienta, komorbidita, urgence výkonu….)<br />
viz tab. 1<br />
Tabulka 1: Základy managementu anestézie během operace abdominální aorty:<br />
1. zachování stabilní hemodynamiky a zachování myokardiálních funkcí<br />
2. zachování co nejlepšího orgánového kyslíkového metabolismu (respirace, myokard, CNS)<br />
3. zachování přenosu kyslíku (dostatečný hematokrit a intravaskulární objem)<br />
4. zachování funkce ledvin (objem, manitol, diuretika)<br />
5. zachování tělesné teploty<br />
6. stanovení anesteziologického plánu a strategie<br />
7. dokonalá monitorace<br />
8. korigování disbalancí v elektrolytech, acidobázi, glykémii a koagulaci<br />
Celková anestezie<br />
Volíme jí hlavně tam, kde není čas na svodnou anestézii. Tj. hlavně u akutních operací ruptur aneurysmatu<br />
břišní aorty. Většina pacientů toleruje šetrný anesteziologický úvod s hypnotikem (thiopental, propofol,<br />
ethomidate) v kombinaci s opioidem (fentanyl, sufentanil) a s nedepolarizujícím myorelaxanciem.<br />
U akutních stavů se osvědčil ketamin pro svůj symptatinergní efekt.<br />
Dále pokračujeme v balancované anestézii – volatilní anestetikum+O2+N2O+opioidy. Vhodnost N2O je<br />
diskutabilní, pro jeho průnik do střevního lumen. Isoflurane pak může způsobit koronární steal.<br />
Kombinovaná anestezie<br />
Z dlouhodobějšího hlediska se nejeví jako výhodnější, ale určitě zkvalitňuje pobyt pacienta v nemocnici<br />
a zrychluje jeho návrat do normálního života. Kombinovaná anestezie snižuje spotřebu opioidů<br />
a volatilních anestetik během výkonu, pacient může být dříve mobilizován, extubován a propuštěn<br />
z jednotky intenzivní péče. Je redukována rovněž incidence pooperačních komplikací a celková<br />
mortalita.<br />
Hlavní kontroversí je punce epidurálního prostoru při celkové heparinizaci pacienta<br />
a nebezpečí epidurálního hematomu s možností neurologických komplikací. Incidence této vážné<br />
komplikace je dle literatury 1:150000 výkonů. Tato technika vyžaduje zvýšený intravaskulární příjem<br />
během operace a někdy rovněž korigování poklesu systémové vaskulární rezistence vasoaktivními<br />
látkami.<br />
Anesteziologický postup u endovaskulárního řešení aneurysmatu břišní aorty (stentgraft)<br />
I když regionální anestezie nemá obecně žádnou absolutní indikaci, existují výkony nebo<br />
pacienti, u kterých je její užití spojeno s relativně nižším rizikem než při použití anestezie<br />
celkové. Většina pacientů, u kterých se řeší výduť endovaskulárně, jsou starší, polymorbidní,<br />
často i velmi rizikoví nemocní. Z těchto důvodů a vzhledem k povaze výkonu je v naprosté<br />
většině u plánovaných výkonů vhodná kontinuální epidurální anestezie, která navíc zaručuje<br />
i pooperační analgezii s větším komfortem pro pacienta. Umožňuje i bezprostřední <strong>spol</strong>upráci pacienta<br />
9<br />
při rentgenové kontrole přímo během výkonu na operačním sále. Samozřejmostí je ovšem respektování<br />
obecně platných kriterií, kdy je regionální (epidurální) anestezie kontraindikovaná. V takovém případě se<br />
pak výkon provádí v celkové anestezii.<br />
Anestezie u akutní ruptury břišního aneurysmatu<br />
Akutní prasknutí břišního aneurysmatu však bohužel často rychle vede k hemodynamické nestabilitě až<br />
šoku pacienta. Mortalita je velmi vysoká 40-80% a vyžaduje rychlé a přesné jednání. Snažíme se pacienta<br />
co nejrychleji transportovat na operační sál. Pouze masivní intravenosní náhrady a naložení svorky nad<br />
rupturu mohou pacienta zachránit. Incidence nejrůznějších komplikací (myokardiální ischémie, maligní<br />
arytmie, koagulopatie) je v těchto případech vysoká. Příprava a vedení anestezie se v tomto případě příliš<br />
neliší od plánované operace. Musíme znovu počítat s akutním krvácením během operace. Rovněž tyto<br />
pacienti přicházejí k operaci nepřipraveni, vhodný je „crush“ úvod.<br />
Literatura:<br />
1. Gelman S, The pathophysiology of aortic cross-clamping and unclamping. Anestesiol 1995, 82: 1026-60<br />
2. Colson P, Ribstein J Mechanisms of renal hemodynamic impairment during infrarenal aortic crossclamping.<br />
Anesth Analg 1992 75: 18-23<br />
3. Hartman G, Bruefach M, Anestheia for abdominal reconstruction, Anesthesiology Clinics of North<br />
America 1997, 15: 139-157<br />
14. ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBA KOMPLIKOVANÉ DISEKCE HRUDNÍ AORTY TYPU B<br />
MUDr. Jan Raupach 1 , MUDr. Miroslav Lojík 1 , Prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc. 1 ,<br />
Doc. MUDr. Jan Harrer, CSc. 2 , Prof. MUDr. Jan Dominik, CSc. 2 , MUDr. Martin Tuna 2 ,<br />
MUDr. Miroslav Brtko, PhD. 2<br />
1<br />
Radiologická klinika FN Hradec Králové<br />
2<br />
Kardiochirurgická klinika FN Hradec Králové<br />
Úvod:<br />
Optimální léčba disekce sestupné hrudní aorty typu B zůstává předmětem diskuzí.<br />
U nekomplikované disekce aorty typu B obvykle využíváme konzervativní léčbu. I přes optimální korekci<br />
tlaku dosahuje tato léčba nemocniční a 3leté letality 11 % a 22,4 %. U komplikovaných disekcí (např.<br />
ruptura aorty, ischemie) dosahuje nemocniční letalita při chirurgické léčbě 30-50 %. Alternativním<br />
řešením komplikované disekce typu B je léčba pomocí stentgraftů a stentů. Principem je zavedení<br />
hrudního stentgraftu přes místo primárního entry. Zabrání se tak plnění nepravého kanálu krví a navodí<br />
se jeho trombóza a remodelace stěny aorty. Výkon se provádí z pouhé femorální arteriotomie.<br />
Materiál a metodika:<br />
V období května 2001 až října 2006 jsme léčili 10 pacientů (2 ženy, 8 mužů, věk: 27-81 let, průměrně<br />
59 let) pro komplikovanou disekci aorty typu B. Indikace k endovaskulární léčbě byly akutní ruptura<br />
či prosakování 2x, ischemické komplikace 2x, časná expanze aorty 4x, krutá bolest nereagující na léčbu<br />
2x. V 9 případech se jednalo o disekci aorty typu B s primárním entry za odstupem levé podklíčkové<br />
tepny. Jednou jsme léčily ischemické komplikace při disekci břišní aorty a pánevních tepen. Celkem bylo<br />
zavedeno 8 hrudních stentgraftů, 1 aortální a 2 pánevní stenty.<br />
Výsledky:<br />
Jedna pacientka léčena pro ischemické komplikace pouze stentem zavedeným do břišní aorty zemřela<br />
10. den pro rupturu hrudní aorty. U jednoho pacienta 3. den po léčbě vznikla cévní mozková příhoda,<br />
Rankin III skóre, pacient zemřel za 5 měsíců na kardiální selhání.<br />
30-denní a celková letalita našeho souboru je tedy 10 % a 20%. Celková doba sledování byla (2-67 měsíců,<br />
průměrně 19,6 měsíců). Z perioperačních komplikací se u jedné 55leté nemocné vyvinula retrográdní<br />
disekce části ascendentní aorty. Pacientka přežívá na konzervativní terapii po dobu 67 měsíců.<br />
Závěr: Naše výsledky potvrdily účinnost a efektivitu endovaskulární léčby. Pro svoji miniinvazivitu a<br />
rychlou dostupnost se endovaskulární léčba v našem centru stala metodou volby pro komplikované<br />
aortální disekce typu B.<br />
10
15. KOMBINOVANÝ VÝKON JAKO POSLEDNÍ MOŽNOST ZÁCHRANY DOLNÍ<br />
KONČETINY S KRITICKOU ISCHÉMII<br />
MUDr. Slavomír Rokošný 1 , MUDr. Peter Baláž 1 , MUDr. Boris Kožnar, PhD. 2 ,<br />
Prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc. 1<br />
1<br />
Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha<br />
2<br />
Základna radiodiagnostiky a intervenční radiologie, IKEM, Praha<br />
Úvod: Pacienti s kritickou ischémii dolních končetin jsou často odkázáni k amputačním výkonům<br />
pro nemožnost provedení izolovaného revaskularizačního výkonu. Kombinovaný chirurgický<br />
a endovaskulární výkon nabízí možnost záchrany kriticky ohrožené končetiny, kdy je současně postižen<br />
vtokový tepenní trakt a několik bércových tepen.<br />
Cíl: Cílem práce bylo retrospektivně zhodnotit záchranu končetiny, primární a sekundární průchodnost<br />
u pacientů po kombinovaném výkonu.<br />
Metodika: v období 2000-2005, podstoupilo kombinovaný výkon pro záchranu kriticky ohrožené<br />
končetiny 30 pacientů, věk 36-75 (SD=10), mužů 21, žen 9, diabetes mellitus u 21 pacientů. Podle<br />
Fontainové klasifikace bylo 28 (93%) pacientů ve stádiu IV. a 2 (7%) ve stádiu III.<br />
V infrainguinální oblasti byl u 29 (97%) pacientů nález významní stenózy nebo okluze arteria<br />
femoralis superficialis (AFS), u 5 (17%) pacientů byla dále diagnostikovaná významní stenóza<br />
arteria femoralis comunis (AFC) nebo odstupu arteria femoralis profunda (APF). U 1 (3%)<br />
pacienta byla v infrainguinální oblasti izolovaná významní stenóza AFC a stenóza APF.<br />
V infrapopliteální oblasti byl u 18 (60%) pacientů nález významní stenózy 3 bércových tepen, postižení 2<br />
bércových tepen u 10 (33%) a jedné bércové tepny u 2 (7%) pacientů.<br />
Chirurgicky byl proveden femoropopliteální proximální žilní bypas u 15 (50%), femoropoplitealní distální<br />
žilní bypas u 6 (20%) a femoropoplitealní proximální proteticky bypas u 6 (20%) pacientů. U 1 (3%) pacienta<br />
byla vykonána endarterektomie AFC a profundoplastika, u 1 (3%) pacienta femoro-ATA žilní bypas a u 1<br />
(3%) femoro-ATP žilní bypas. Následně byla provedená PTA 3 bércových tepen u 9 (30%), 2 bércových<br />
tepen u 8 (27%) a 1 bércové tepny u 13 (43%) pacientů.<br />
Výsledky: V průměrném 13.6 (SD=19.7) měsíčném sledováni, byla 1-roční primární průchodnost cévní<br />
rekonstrukce zaznamenána u 16 (52.6%) pacientů a sekundární 1-roční průchodnost u 17 (56.2%)<br />
pacientů. V našem souboru byla 1- roční záchrana končetiny u 25 (82.6%) pacientů.<br />
16. SCREENING NA VÝSKYT ANEURYSMAT BŘIŠNÍ AORTY<br />
MUDr. David Ručka, MUDr. Karolína Broulíková, MUDr. Kateřina Kačírková,<br />
MUDr. Miroslav Černohous, Interní klinika I. LF UK a ÚVN Praha<br />
Ruptura aneurysmatu břišní aorty je desátou nejčastější příčinou smrti u mužů ve věku nad 50 let.<br />
Prevalence onemocnění je odhadována na 4,2-8,8% u mužů a 0,6-1,4% u žen a stoupá s věkem. Vysoká<br />
mortalita nemocných s akutní rupturou výdutě ostře kontrastuje s dobrými výsledky elektivních zákroků.<br />
Z toho resultuje snaha o nalezení správných indikačních kritérií pro efektivní screening. Ten je podle<br />
některých současných doporučení indikován u nemocných ve věku 65-75 let a to především u kuřáků.<br />
V naší prezentaci předkládáme kromě přehledu největších studií i výsledky naší práce, kdy jsme<br />
ultrasonografii břišní aorty prováděli jako součást echokardiografického vyšetření. Vyšetřili jsme 900<br />
nemocných s kumulací rizikových faktorů aterosklerózy. Výduť břišní aorty mělo 5% nemocných,<br />
z toho aneurysma širší než 5 cm mělo 1% nemocných. Velká část pacientů, kteří jsou indikováni<br />
k echokardiografickému vyšetření vykazuje i vysoké riziko přítomnosti aneurysmatu břišní aorty. Proto<br />
považujeme kombinaci obou vyšetření za zvláště vhodnou. Doba echokardiografického vyšetření není<br />
pohledem na břišní aortu nijak prodloužena. Vyšetření nevyžaduje zvýšené nároky na erudici vyšetřujícího<br />
ani zvláštní nároky na technické vybavení.<br />
11<br />
17. PREVENCE ŽILNÍHO TROMBOEMBOLIZMU U AKUTNÍCH INTERNÍCH NEMOCNÝCH<br />
MUDr. Radovan Malý, PhD. 1 , Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. 2 ,<br />
Doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD. 2<br />
1<br />
I. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové<br />
2<br />
II. interní klinika LF UK a FN Hradec Králové<br />
Žilní tromboembolická nemoc (TEN) je hlavní příčinou morbidity a mortality hospitalizovaných<br />
nechirurgických nemocných. Mezi významné klinické rizikové faktory TEN patří vyšší věk, prolongovaná<br />
imobilizace nebo paralýza, anamnéza předchozího tromboembolizmu, malignita, větší chirurgické<br />
(i neurochirurgické) a ortopedické operace, významné trauma, cévní mozková příhoda, obezita, těhotenství,<br />
šestinedělí, hormonální terapie (estrogeny), varikózní žíly, závažné akutní infekční onemocnění včetně<br />
sepse a závažné srdeční selhání. Mnoho nemocných hospitalizovaných na interních odděleních pro akutní<br />
stavy, zejména starší polymorbidní nemocní, mají zvýšené riziko žilní tromboembolie.<br />
V posledních letech byly zveřejněny výsledky velmi dobře vedených studií, které jednoznačně, na<br />
principu medicíny založené na důkazech, dokládají prospěšnost prevence TEN u dobře definovaných<br />
skupin interních nemocných. Farmakologická profylaxe nízkomolekulárním heparinem (LMWH)<br />
či pentasacharidem vedla, ve třech rozsáhlých kontrolovaných studiích (MEDENOX, PREVENT,<br />
ARTEMIS), k 50% redukci rizika VTE u nemocných hospitalizovaných na interních odděleních.<br />
Na základě metaanalýz výsledků u více než 5000 nemocných léčených na interních odděleních se ukázalo,<br />
že prevence pomocí LMWH (ale i pomocí malých dávek nefrakcionovaného heparinu) jednoznačně<br />
snižuje riziko TEN. Interním nemocným má být tato prevence podávána alespoň 2 týdny. Pitevní studie<br />
totiž dokazují, že vysoké procento úmrtí na nechirurgických odděleních je způsobeno fatální plicní<br />
embolií. Interní nemocní mají zvýšené riziko TEN především pro kombinaci chronických rizikových<br />
faktorů, ke kterým patří především vysoký věk, srdeční selhávání a prolongovaná hospitalizace, která<br />
je samostatným rizikovým faktorem. Akutní onemocnění, které vedlo k hospitalizaci (srdeční infarkt,<br />
mozková cévní příhoda, akutní exacerbace chronického plicního onemocnění nebo závažná akutní<br />
infekce) představuje závažný nezávislý rizikový faktor pro vznik TEN.<br />
Je zcela nepochybné, že prevence TEN u interních nemocných je potřebná. Farmakologická<br />
profylaxe prováděná nefrakcionovaným heparinem, LMWH nebo fondaparinuxem je<br />
prokazatelně účinná a bezpečná. Na základě doporučení odborných <strong>spol</strong>ečností (ACCP,<br />
Spolek pro trombózu a hemostázu, Česká <strong>spol</strong>ečnost pro trombózu a hemostázu ČLS JEP)<br />
byl vypracován algoritmus prevence TEN u nemocných s akutním interním onemocněním<br />
a omezením hybnosti.<br />
Práce byla podpořena výzkumným záměrem Ministerstva zdravotnictví České republiky MZO 00179906.<br />
36. OTOKY DOLNÍCH KONČETIN: PATOFYZIOLOGIE, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA,<br />
MOŽNOSTI LÉČBY Z POHLEDU INTERNISTY<br />
MUDr. Alena Broulíková, CSc., 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Otok znamená zmnožení extracelulární tekutiny v intersticiálních prostorách. Otoky doprovázejí řadu<br />
chorob, s nimiž se setkáváme v klinické praxi. Z různých příčin dochází k porušení rovnováhy mezi<br />
tvorbou a vstřebáváním tkáňového moku , což má za následek zvýšenou filtraci tekutin do tkání.<br />
Patofyziologické mechanizmy , které se uplatňují na vzniku otoku jsou většinou kombinované, ale v zásadě<br />
jde o tyto hlavní poruchy, které se různým stupněm podílejí na rozvoji a udržování otoku:<br />
1/ intravaskulární zvýšení hydrostatického tlaku<br />
2/ snížení koloidně osmotického tlaku<br />
3/ zvýšení permeability kapilár<br />
4/ oblenění odtoku lymfy.<br />
Otoky lze klasifikovat z různých hledisek, např. akutní, chronické, lokalizované, generalizované,<br />
symetrické, asymetrické apod.<br />
Pro určení příčiny otoku je nejdůležitější pečlivá anamnéza a fyzikální vyšetření. Laboratorní<br />
vyšetření pomůže odhalit odchylky v krevním obraze, renální a hepatální funkce, včetně<br />
12
elektroforézy bílkovin a stanovení zánětlivých markerů. Z instrumentálních vyšetření je<br />
nejdůležitější pro zjištění stavu žil na dolních končetinách barevná duplexní sonografie.<br />
K upřesnění lymfedému přispívá CT vyšetření nebo izotopová lymfoscintigrafie.<br />
Léčba spočívá v kauzálních opatřeních s ohledem na vyvolávající interní onemocnění nebo u lokalizovaných<br />
otoků, z nichž jsou nejčastější otoky žilního původu, na snížení stupně žilní insuficience nebo obnovení<br />
průchodnosti hlubokých žil při žilní trombóze. U těchto otoků, stejně jako u lymfatických otoků hraje<br />
důležitou roli kompresivní léčba.<br />
37. OTOKY DOLNÍCH KONČETIN: PATOFYZIOLOGIE, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA,<br />
MOŽNOSTI LÉČBY Z POHLEDU DERMATOLOGA<br />
MUDr. Sabina Švestková, Dermatovenerologická klinika FN Brno, Bohunice<br />
V přednášce je podán přehled otoků dolních končetin a jejich příčin, tak jak se s nimi nejčastěji setkává<br />
dermatolog.<br />
Zároveň je kladen důraz na fakt, že otok je pouze příznakem, nikoliv onemocněním.<br />
Mezi nejčastější otoky dolních končetin patří otoky žilní, lymfatické a lipedém. Pro stanovení<br />
správné diagnózy je důležitá znalost základních charakteristik klinického obrazu a diferenciálně<br />
diagnostických rozdílů. Poslední část přednášky je zaměřena na prevenci a léčbu otoků,která<br />
spočívá v nošení kompresivních punčoch, ve farmakologické léčbě a v dodržování dietních<br />
a režimových opatřeních včetně redukce tělesné hmotnosti.<br />
41. CT ANGIOGRAFIE AORTY A DOLNÍCH KONČETIN<br />
MUDr. Jan Beran, PhD.<br />
S rozvojem techniky vyšetřování pomocí CT přicházejí další možnosti vyšetřování pacientů včetně<br />
zobrazování tepen.<br />
Po počátečních pokusech s vyšetřováním krátkých úseků tepenného řečiště dochází s rozvojem<br />
multidetektorových CT přístrojů s až 64 řadami detektorů k zobrazení tepenného systému dolních<br />
končetin včetně subrenální aorty. Technicky je nutné zachytit optimální náplň tepen kontrastní látkou<br />
a rychlé vyšetření tepen před náplní žilního systému.<br />
Jednoznačnou výhodou je malá invazivnost, kdy se kontrastní látka aplikuje do žilního systému, výkon se<br />
tedy může provádět ambulantně.<br />
Určitou nevýhodou zůstává podhodnocování výsledků, kdy nálezy interpretované jako stenózy bývají<br />
občas uzávěry, to platí zvláště pro těžce sklerotické změny tepen, kdy se sytost kontrastní náplně prakticky<br />
rovná sytosti sklerotického plátu a odlišení je obtížné, proto je pro tyto pacienty vhodnější provedení<br />
DSA.<br />
Množství podávané kontrastní látky je při CT angiografii nižší než při DSA.<br />
Vlastní vyšetření trvá několik minut, příprava rekonstrukcí a jejich vyhodnocení 20 až 30 minut podle<br />
zkušenosti radiologa.<br />
Závěr: CT angiografie je přínosnou metodou volby pro pacienty s ICHDK, je možné ji provést ambulantně<br />
a slouží jako plánování pro eventuální chirurgický nebo intervenční výkon.<br />
42. JE STÁLE CHIRURGICKÁ LÉČBA POÚRAZOVÉ TRANSSEKCE AORTY VHODNÁ?<br />
MUDr. Jiří Široký, Prim. MUDr. Tomáš Hájek, MUDr. Vladimír Kukulenka<br />
Kardiochirurgické odd. FN Plzeň<br />
Úvod:<br />
Rozvoj diagnostických metod (CT, MR) a jejich rutinní využití u polytraumatizovaných nemocných<br />
umožnil včas intervenovat u tak závažných poranění, jako jsou poúrazové transekce hrudní aorty. Jejich<br />
chirurgické řešení patří vzhledem k technické náročnosti, riziku fatálních komplikací a malému počtu<br />
pacientů k velmi obtížným výkonům.<br />
Také z tohoto důvodu se stále zvyšuje počet pacientů léčených implantací stentgraftu. Tato metoda<br />
však stále není dostupná na všech pracovištích nepřetržitě, nejsou stanovena jasná indikační kriteria<br />
13<br />
zohledňující charakter poranění aorty a zatím nejsou známy dlouhodobé výsledky. Z uvedených důvodů<br />
prezentujeme zkušenosti na souboru celkem 10 pacientů, operovaných jako život zachraňující výkon na<br />
našem pracovišti v období 2002-2006 a pro srovnání uvádíme výsledky intervenční léčby.<br />
Metodika:<br />
Všech 10 pacientů na našem pracovišti bylo operováno s použitím levostranného bypassu<br />
(a. femoralis, levá síň), délka perfůze 36-79 min., délka svorky 16-41 min., mortalita 2 pacienti (1. srdeční<br />
selhání při kontuzi srdce, 2. rozsah poranění), paraplegie se nevyskytla. Intervenčně bylo léčeno ve<br />
stejném období 6 pacientů, mortalita 1 pacient.<br />
Závěr:<br />
Chirurgická léčba transekce hrudní aorty zůstává přinejmenším alternativou metodám intervenční<br />
radiologie, dokud nebudou stanovena jednoznačná indikační kriteria a potvrzeny dlouhodobé dobré<br />
výsledky tohoto postupu. Závěrem uvádíme kasuistiku selhání stentgraftu u pacienta s poúrazovou<br />
transekcí aorty.<br />
43. ROZDÍLY VE STAVBĚ STĚNY A JEJÍHO CÉVNÍHO ZÁSOBENÍ U NORMÁLNÍ A MĚSTKOVÉ<br />
VELKÉ SKRYTÉ ŽÍLY<br />
MUDr. David Kachlík, PhD. 1 , MUDr. P. Fára 4 , A. Lametschwandtner 5 , B. Minnich 5 , B. Sosna 2 , Prof.<br />
MUDr. Zbyněk Straka, CSc. 3 , Doc. MUDr. Marek Šetina, CSc. 6 ,PhDr. Vladimír Musil 7 ,<br />
MUDr. Václav Báča 1 , Prof. MUDr. Josef Stingl, CSc. 1<br />
1<br />
Ústav anatomie, 2 Ústav patologie, 3 Kardiochirurgická klinika a 7 Středisko vědeckých informací 3. LF UK<br />
a FNKV, Praha<br />
4<br />
Chirurgické oddělení nemocnice Říčany<br />
5<br />
Vascular and Muscle Research Unit, Department of Organismic Biology, University of Salzburg, Salzburg,<br />
Austria<br />
6<br />
Kardiochirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice<br />
Studie se věnovala srovnání stavby stěny a jejímu cévnímu zásobené u zdravé a městky postižené velké<br />
skryté žíly (vena saphena magna).<br />
Byly použity metody mikropreparace, cévních nástřiků tuše a pryskyřice a histologie.<br />
Materiál byl získán se souhlasem od pacientů a z čerstvého sekčního materiálu.<br />
Stěna velké skryté žíly zásobována soustavou jemných cév (vasa vasorum), které jsou uspořádány do<br />
systému vyživujících cév přicházejících postupně k žíle a větvících se do nepravidelné řídké sítě ve<br />
vnější vrstvě stěny žíly. Tato síť zásobuje vnější dvě třetiny stěny žíly. U městkových žil byly pozorovány<br />
menší rozšíření a vinutí těchto cévek. V případě ztluštění vnitřní vrstvy stěny, přítomné pravidelně jak<br />
ve zdravých, tak v městkových žilách starších lidí, byl pozorován mírný nárůst vasa vasorum do vnitřní<br />
třetiny střední vrstvy žíly. Na druhé straně, ztluštělá vnitřní vrstva zůstala stále bezcévná. U pacientů<br />
s opakovaným výskytem městků nebo s výskytem zánětu byla nalezena ztluštění vnitřní vrstvy žíly, úbytek<br />
střední vrstvy a krevní sraženiny se zmnožením vasa vasorum ve střední a vnitřní vrstvě a dokonce i růst<br />
do organizovaných trombů.<br />
Stručně lze říct, že zmnožení vasa vasorum je součástí souboru patofyziologických změn ve stěně velké<br />
skryté žíly jako reakce na nedostatečné zásobení kyslíkem a rozhodně není prvotní městkotvorným<br />
faktorem.<br />
44. ŘEŠENÍ ANEURYZMAT LIENÁLNÍ TEPNY NA CHIRURGICKÉ KLINICE V LETECH 2002-2007<br />
MUDr. Jiří Moláček, PhD., Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.,<br />
MUDr. Bohuslav Čertík, PhD., MUDr. Jindřich Křižan, MUDr. Vilém Kuntscher, PhD.<br />
Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín<br />
Úvod:<br />
Aneuryzma lienální tepny je podle většiny autorů nejčastějším aneuryzmatem viscerálních tepen.<br />
Náhodně jej nalézáme asi u 1% nemocných. Etiologie výdutě není vyjasněna. Riziko ruptury aneuryzamtu<br />
lienální tepny je kolem 25% s tím, že mortalita u ruptury se pohybuje mezi 25-70%. Nejčastěji jsou však<br />
14
výdutě slezinné tepny asymptomatické a jedná se o náhodný nález. Symptomatické výdutě se projevují<br />
dyskomfortem až bolestí ve středním epigastriu, pocity tlaku, zcela ojedinělým projevem je krvácení do<br />
gastrointestinálního traktu.<br />
Metody + výsledky:<br />
Na Chirurgické klinice FN v Plzni jsme za posledních 5 let řešili 5 nemocných s aneuryzmatem slezinné<br />
tepny (3 ženy, 2 muže) o průměrném věku 49 let. V jednom případě jsme zvolili radiointervenční řešení<br />
(coil embolization) a ve zbylých 4 případech chirurgické (resekce výdutě, splenektomie). V jednom<br />
případě jsme měli pooperační komplikaci ve smyslu abscesu v dutině břišní, 30-denní mortalita byla<br />
nulová.<br />
Závěr:<br />
Aneuryzma lienální tepny je onemocnění s nízkou incidencí, nicméně patří k závažným<br />
onemocněním z hlediska nebezpečí ruptury, která ohrožuje nemocného bezprostředně na<br />
životě. Proto je lepší předcházet takovýmto příhodám včasnou indikací k terapii. Otázkou<br />
k diskusi zůstávají přesné hranice indikace a způsob terapie. Rovněž není stále vyjasněn vztah ať již akutní<br />
či chronické pankreatitidy ke vzniku aneuryzmatu lienální tepny.<br />
45. INTERDISCIPLINÁRNÍ ŘEŠENÍ VÝDUTĚ OBLOUKU AORTY - KAZUISTIKA<br />
MUDr. Lubomír Blaha 1 , MUDr. Daniel Říha 1 , MUDr. M. Wierzgoň 2 , MUDr. M. Urban 3<br />
1<br />
Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />
2<br />
Oddělení intervenční radiologie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />
3<br />
Oddělení kardiochirurgie, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />
Operační řešení aneurysmat oblouku aorty sestává z náhrady postiženého úseku aortálního<br />
oblouku s replantací brachiocefalického trunku, levostranné karotické a subclaviální arterie<br />
s oběhovou zástavou v hluboké hypotermii se selektivní perfuzí mozku cestou art. axilaris vpravo a art.<br />
comunis vlevo s dlouhotrvající extrakorporální cirkulací. Autoři prezentují kombinovaný postup sestávající<br />
se z krátkého operačního výkonu, při kterém byl proveden aortokarotický bypass vlevo a aortokoronární<br />
bypass.Následně byl endovazálně zaveden stentgraft do oblouku aorty s překrytím aneurysmat i odstupů<br />
levostranné karotidy a subclavie.<br />
46. CELKOVÁ, EPIDURÁLNÍ ANESTEZIE NEBO CERVIKÁLNÍ BLOK U KAROTICKÉ<br />
ENDARTEREKTOMIE<br />
MUDr. Daniel Říha, MUDr. Lubomír Blaha, MUDr. J. Bulejčík, MUDr. R. Šolek,<br />
MUDr. J. Stryja, MUDr. M. Filipiak, MUDr. M. Bobuš, Nemocnice Podlesí a.s., Třinec<br />
Přednáška pojednává o výhodách a nevýhodách výše uvedených typů anestesie u operace karotické<br />
endarterektomie.<br />
47. KVANTITATIVNÍ HODNOCENÍ INHIBITORU FIBRINOLÝZY PAI-1 VE STĚNĚ<br />
ANEURYZMATICKÉ ABDOMINÁLNÍ AORTY (AAA)<br />
MUDr. Věra Křížková, PhD. 1 , Doc. RNDr. Korabečná Marie, PhD. 2 ,<br />
Doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. 1 , Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. 3 ,<br />
MUDr. Jiří Moláček, PhD. 3 , MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar 1 , Pavel Tolinger 1<br />
1<br />
Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni<br />
1<br />
Ústav histologie a 2 Ústav biologie LF UK v Plzni<br />
3<br />
Chirurgická klinika FN Plzeň - Lochotín<br />
Jednotlivé komponenty fibrinolytického systému a jejich regulace jsou velmi důležité pro<br />
remodelaci cévní stěny jako je tomu u i vývoje aneuryzmat abdominální aorty. V naší předchozí<br />
studii jsme se zaměřili na detekci komponent fibrinolytického systému, zejména inhibitoru<br />
aktivátoru plazminogenu typu 1 (PAI-1) pomocí metody in situ hybridizace a imunohistochemie<br />
v cévní stěně u kontrolní aorty a aneuryzmat (asymptomatického, symptomatického AAA<br />
a ruptury AAA). Uvedený inhibitor PAI-1 byl vybrán právě pro klíčovou roli v souvislosti<br />
s konverzí plazminogenu na aktivní plazmin, kdy PAI-1 inhibuje tkáňový a urokinázový aktivátor<br />
15<br />
plazminogenu (t-PA a u-PA). Zejména poslední uvedený aktivátor se <strong>spol</strong>u s PAI-1 významně podílí na<br />
pericelulární proteolýze a účastní se remodelace cévní stěny. Předchozí studii jsme rozšířili o kvantifikaci<br />
podílu PAI-1 pozitivních elementů (s využitím imunohistochemie, Santa Cruz Biotechnology) v aortální<br />
stěně u kontroly a u uvedených typů AAA pomocí modulu Line system programu Ellipse (ViDiTo, SR).<br />
Dle dosavadních výsledků se ukazuje, že podíl PAI-1 pozitivních elementů je ve stěně kontrolní aorty<br />
vyšší než je tomu u aneuryzmaticky změněné a to při PAI-1 pozitivitě většinou identických buněčných<br />
typů. Domníváme se, že to je v důsledku patologické remodelace aortální stěny (ubývá počet buněk),<br />
avšak zbylé PAI-1 pozitivní buněčné typy mohou být stimulovány ke zvýšené produkci inhibitoru.<br />
Studie byla podpořena výzkumným záměrem LF UK v Plzni MSM0021620819.<br />
48. MORFOMETRIE AORTY U HYPERTENZNÍCH PARCIÁLNĚ NEFREKTOMOVANÝCH<br />
POTKANŮ<br />
V. M. Matějka 1 (4. ročník, všeobecné lékařství)<br />
Školitelé: MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar 1 , MUDr. Jitka Kuncová, PhD. 2<br />
1<br />
Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni<br />
2<br />
Ústav fyziologie LF UK v Plzni<br />
Východisko: U modelu chronické renální insuficience potkana se vyvíjí arteriální hypertenze, která se<br />
<strong>spol</strong>u s neurohumorálními vlivy může projevovat remodelací aortální stěny. Kvantitativní popis této<br />
remodelace nebyl publikován.<br />
Cíl: Naším úkolem bylo navrhnout soubor kvantitativních parametrů popis stěny subrenální aorty<br />
potkana.<br />
Metodika: Abdominální aorty byly po 10 měsících od parciální nefrektomie (NX, n=6)<br />
i u kontrolních (n=7) samců potkana perfundovány formolem pod tlakem 60 mm Hg. U NX jedinců<br />
byla opakovaně dokumentována arteriální systolická i diastolická hypertenze. Poměr hmotnosti aorty<br />
i její subrenální části k tělesné hmotnosti byl u NX skupiny signifikantně vyšší. Z náhodně vybraného<br />
NX vzorku jsme ze série 72 histologických řezů barvených Verhoeffovým hematoxylinem a zeleným<br />
trichromem nasnímali celkem 288 mikrofotografií (4 segmenty po obvodu každého řezu) a hodnotili<br />
objemový podíl svalových buněk VV(SMC) a elastinu VV(elastin) v tunica media, délkovou hustotu<br />
profilů elastinu LA(elastin) (mikrometry-1), střední vzdálenost mezi profily sousedních elastinových<br />
lamel (LUT, mikrometry), celkový počet lamel v radiálním směru (LN) a střední sílu intimy a medie<br />
(IMT, mikrometry).<br />
Výsledky: Výsledky morfometrie parametrů prezentujeme v tabulce (n – počet analyzovaných snímků,<br />
FA – výsledky neparametrické Friedmanovy analýzy rozptylu porovnávající čtveřici hodnot ze snímků<br />
z různých segmentů po obvodu týchž histologických řezů, n.s. – nesignifikantní rozdíl mezi segmenty).<br />
Analýza variability ukázala, že pro další kvantifikaci postačí 12 systematických náhodných řezů aortou.<br />
VV(SMC) VV(elastin) LA(elastin) LN LUT IMT<br />
průměr 0,38 0,32 0,17 9,30 12,1 111,6<br />
sm. odch 0,08 0,08 0,04 1,66 3,00 32,6<br />
n 288 288 288 144 144 144<br />
FA n.s. p