Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
O B D O B Í N O R M A L I Z A C E 1 9 6 8 – 1 9 8 9<br />
362<br />
lících projevech odporu veřejnosti (například tzv. Palachův<br />
týden v lednu 1989, petice za propuštění Václava<br />
Havla, petice Několik vět, události při výročí srpnové<br />
invaze) buď nereferoval vůbec, anebo naopak zesílenou<br />
diskreditací představitelů Charty 77 a dalších iniciativ.<br />
Vzhledem k tomu, že v prosinci 1988 byla pod tlakem<br />
mezinárodních dohod o lidských právech zastavena činnost<br />
rušiček zahraničních stanic, velké množství posluchačů<br />
se od vysílání Čs. <strong>rozhlas</strong>u odvracelo a sledovalo<br />
vnitrostátní dění z Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy.<br />
Zpravodajské pořady Čs. <strong>rozhlas</strong>u ztrácely zbytky svého<br />
kreditu.<br />
Situace před listopadem 1989<br />
„V pražské Hajnovce se 10. července 1989 konal<br />
stranicko-služební aktiv s povinnou účastí od úrovně<br />
vedoucích odborů, na kterém pracovník ideologického<br />
oddělení ÚV KSČ analyzoval petici Několik vět. Na<br />
3. srpna svolal ústřední ředitel stranicko-politický<br />
aktiv pracovníků Čs. <strong>rozhlas</strong>u, na němž se za účasti<br />
vybraných jedinců projednával dopis předsednictva<br />
ÚV KSČ. Pro Zahraniční vysílání platil zákaz zařazovat<br />
do vysílání osobnost roku – Michaela Kocába.<br />
Velice opatrný postup volilo vedení Čs. <strong>rozhlas</strong>u<br />
v poskytování informací o dění v Polsku, Maďarsku<br />
a NDR. (…) Na doporučení operativní porady byl sice<br />
do zpravodajství (13. října 1989) zařazen příspěvek<br />
o udělení Mírové ceny německých knihkupců na knižním<br />
veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem Václavu<br />
Havlovi, ale musel být doplněn ,kontrapropagandistickou‘<br />
vysvětlivkou. O tom, jak bylo vedení Čs. <strong>rozhlas</strong>u<br />
vzdáleno realitě, svědčí fakt, že ještě dne 3. listopadu<br />
1989 projednávalo návrh na vhodné účastníky kurzu<br />
pro nomenklaturní kádry, zabývající se otázkami<br />
ideologického boje, místo konání Moskva, ve dnech<br />
3. března–27. dubna 1990, pořadatel Akademie společenských<br />
věd.“ 29<br />
Oblast techniky<br />
Sedmdesátá léta<br />
Začlenění Úseku techniky v polovině sedmdesátých<br />
let do struktury <strong>rozhlas</strong>u nebylo řešeno důsledně. Organizační<br />
změny, které proběhly v souvislosti se vznikem<br />
federace, se zastavily u programových složek, nebyly<br />
však žádným organizačním opatřením promítnuty do<br />
ostatních součástí <strong>rozhlas</strong>u, zejména do úseku techniky.<br />
Nově vzniklé <strong>rozhlas</strong>ové útvary začaly přistupovat k plnění<br />
svých úkolů vlastním způsobem, a to mnohdy zcela<br />
odlišným od dosud vžitých a zaběhnutých <strong>rozhlas</strong>ových<br />
zvyklostí, což vedení techniky pociťovalo jako podstatný<br />
nedostatek. Dosavadní provozní předpisy totiž ztrácely<br />
platnost a byly nahrazovány individuálním rozhodováním<br />
vedoucích pracovníků, a to někdy rozhodováním<br />
ryze improvizovaným i na tak citlivých úsecích, jakým<br />
je výroba a vysílání programů. Vznikaly nesystematické<br />
fonotéky v rámci různých hlavních redakcí, nesprávně<br />
se manipulovalo se zvukovými nosiči a zvukovými záznamy.<br />
Tento stav se postupně upravil v druhé polovině<br />
sedmdesátých let, kdy byly vydány a novelizovány základní<br />
předpisy. Postupně byl zpracován a přijat nový<br />
provozní řád úseku techniky, který se stal závazný pro<br />
všechny útvary Čs. <strong>rozhlas</strong>u.<br />
V roce 1972 vedení <strong>rozhlas</strong>u projednalo hlavní směry<br />
rozvoje <strong>rozhlas</strong>u do roku 1985, v polovině sedmdesátých<br />
let pak vznikl materiál, který nastínil rozvoj <strong>rozhlas</strong>u do<br />
roku 1990. Ve vztahu k technickému vybavení tyto materiály<br />
vycházely z konstatování, že současný stav studiové<br />
a přenosové techniky je povětšinou neuspokojivý;<br />
prognózy předpokládaly její důslednou a postupnou<br />
výměnu a dále dostavbu a zkvalitňování sítě vysílačů.<br />
Některé předpoklady se v průběhu doby skutečně naplnily,<br />
ovšem až se značným časovým skluzem.<br />
Koncepce rozvoje vysílačů pracujících na středních<br />
a dlouhých vlnách měla podle prognóz spočívat na sítích<br />
založených na principu velkovýkonových vysílačů<br />
(750–1500 kW). V rámci tohoto požadavku byly některé<br />
středovlnné vysílače rekonstruovány a jejich výkon<br />
zvýšen (Liblice, Mělník, Topolná, Dobrochov). Síť VKV<br />
vysílačů byla v sedmdesátých letech stále považována<br />
ze doplňkovou a s jejím podstatným rozvojem se nepočí-
Change language