Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
O B D O B Í N O R M A L I Z A C E 1 9 6 8 – 1 9 8 9<br />
360<br />
Karel Šimon). Změny proběhly i na nižších úrovních<br />
a postupně tak odešli někteří lidé, kteří se nejvíce podíleli<br />
na vulgarizaci a profanaci <strong>rozhlas</strong>ového vysílání. Na<br />
druhou stranu se po učednických letech začali výrazněji<br />
prosazovat někteří mladí ambiciózní pracovníci, kteří<br />
spojili začátek své kariéry s nástupem normalizace, například<br />
Karel Kvapil, šéfredaktor Hlavní redakce mezinárodního<br />
života, později ředitel Českého <strong>rozhlas</strong>u a na<br />
sklonku osmdesátých let i ústřední ředitel Čs. <strong>rozhlas</strong>u.<br />
Karel Kvapil (1945)<br />
Původním povoláním mechanik, absolvoval Vysokou školu<br />
politickou KSČ (1977), tamtéž CSc. (1988). Nastoupil do<br />
<strong>rozhlas</strong>u v srpnu 1969 jako jedna z prvních posil nového<br />
vedení. V letech 1972–1980 šéfredaktor redakce politické<br />
publicistiky, v letech 1974–1978 <strong>rozhlas</strong>ový zpravodaj<br />
v Londýně, v letech 1980–1981 ve Španělsku. V letech<br />
1981–1985 šéfredaktor Hlavní redakce mezinárodního<br />
života, v letech 1985–1989 ředitel Českého <strong>rozhlas</strong>u, od<br />
1. července 1989 do 1. prosince 1989 ředitel Čs. <strong>rozhlas</strong>u,<br />
z něhož odešel 30. dubna 1990. Představitel nové vlny šéfů,<br />
kteří šli nesmlouvavě za svou kariérou.<br />
Situace <strong>rozhlas</strong>u<br />
v osmdesátých letech<br />
Organizační struktura, systém fungování<br />
a obsazení vedoucích funkcí 28<br />
Československý <strong>rozhlas</strong> byl v osmdesátých letech samostatnou<br />
organizací s celostátní působností na úrovni<br />
ústředního orgánu. Nositeli práv a závazků v rámci<br />
jednotné právní subjektivity byly Čs. <strong>rozhlas</strong> Praha,<br />
Čs. <strong>rozhlas</strong> na Slovensku a jednotlivá krajská a jim na<br />
roveň postavená studia. Po stránce hospodářské byl<br />
Čs. <strong>rozhlas</strong> příspěvkovou organizací (§ 62 hospodářského<br />
zákoníku) se samostatnou kapitolou ve státních<br />
rozpočtech. Z hlediska mezinárodního postavení byl členem<br />
OIRT a zahraniční styky udržoval takřka výlučně se<br />
socialistickými, popř. rozvojovými zeměmi.<br />
Až do roku 1987, kdy 27. února byl projednán kolegiem<br />
a 18. června vydán, neexistoval organizační řád<br />
(nahrazovaly jej Prozatímní organizační řád a statuty<br />
jednotlivých útvarů).<br />
V souladu se zásadami systemizace byl v Čs. <strong>rozhlas</strong>e<br />
zaveden systém čtyřstupňového řízení. Prvním stupněm<br />
byl ústřední ředitel, druhým náměstkové, třetím<br />
šéfredaktoři, vedoucí úseků a ředitelé krajských studií<br />
(hlavní článek řízení), čtvrtým vedoucí odborů, zástupci<br />
šéfredaktorů a ředitelů krajských studií. Čtvrtý stupeň<br />
představoval střední článek řízení. Mezi principy řízení<br />
byla na prvním místě uvedena vedoucí úloha KSČ.<br />
Vnitřně se <strong>rozhlas</strong> členil stejně jako v předchozím<br />
období. Základní organizační složky se dále dělily na<br />
hospodářská střediska (HHS – hlavní hospodářské středisko,<br />
HS – hospodářské středisko). Nejnižší složkou<br />
byla nákladová střediska (NS).<br />
Ústřední ředitelství tvořily úsek útvarů vedení a úsek<br />
kádrové a personální práce. Funkce ústředního ředitele<br />
spadala do nomenklatury ÚV KSČ. Od 8. září 1970 ji<br />
zastával Ján Riško. Sekretariát ústředního ředitele vedl<br />
do 31. srpna 1988 Jan Straka, po něm Ladislav Anderlík,<br />
kontrolní odbor řídila Alena Kubátová. V čele<br />
odboru mezinárodní spolupráce stál Ján Krajč. Ředitelem<br />
Ústředního vysílání politického zpravodajství<br />
a publicistiky byl do 30. června 1988 Květoslav Faix<br />
a od 1. ledna 1989 Štefan Babiak. Zahraniční vysílání<br />
řídil Karel Šimon, po něm Helena Landovská. Jeho<br />
součástí byl sekretariát náměstka ústředního ředitele<br />
pro zahraniční vysílání, Hlavní redakce zpravodajství<br />
a publicistiky, Hlavní redakce vysílání do kapitalistických<br />
států a Hlavní redakce vysílání do rozvojových<br />
zemí.<br />
Největší organizační složkou Čs. <strong>rozhlas</strong>u byl Český<br />
<strong>rozhlas</strong> (ředitel Karel Hrabal, kterého vystřídal Karel<br />
Kvapil, později Jaroslav Hacmac). Členil se na sekretariát<br />
ředitele ČRo (vedoucí Drahomír Zdražil, po něm<br />
František Sojka), Hlavní redakci programu (po smrti<br />
Pavla Nyklese v roce 1984 byla šéfredaktorkou Dagmar<br />
Jagošová), Hlavní redakci pro děti a mládež (šéfredaktor<br />
Svatopluk Dolejš, po něm Bohumil Kolář), Hlavní<br />
redakci literárně-dramatického vysílání (šéfredaktor<br />
Stanislav Neubert, později Jiří Kamen), Hlavní redakci<br />
hudebního vysílání (šéfredaktor Ladislav Kubík,<br />
později Milan Kašpárek, od 1. října 1989 Jiří Štilec),<br />
Hlavní redakci zábavy (šéfredaktor Josef Hajdučík),<br />
Ústředí krajských studií (vedoucí Vladimír Brunát).<br />
Někteří vedoucí těchto základních organizačních<br />
složek byli z titulu svých funkcí náměstky ústředního