30.03.2015 Views

CRo kniha - Český rozhlas

CRo kniha - Český rozhlas

CRo kniha - Český rozhlas

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

O B D O B Í N O R M A L I Z A C E 1 9 6 8 – 1 9 8 9<br />

360<br />

Karel Šimon). Změny proběhly i na nižších úrovních<br />

a postupně tak odešli někteří lidé, kteří se nejvíce podíleli<br />

na vulgarizaci a profanaci <strong>rozhlas</strong>ového vysílání. Na<br />

druhou stranu se po učednických letech začali výrazněji<br />

prosazovat někteří mladí ambiciózní pracovníci, kteří<br />

spojili začátek své kariéry s nástupem normalizace, například<br />

Karel Kvapil, šéfredaktor Hlavní redakce mezinárodního<br />

života, později ředitel Českého <strong>rozhlas</strong>u a na<br />

sklonku osmdesátých let i ústřední ředitel Čs. <strong>rozhlas</strong>u.<br />

Karel Kvapil (1945)<br />

Původním povoláním mechanik, absolvoval Vysokou školu<br />

politickou KSČ (1977), tamtéž CSc. (1988). Nastoupil do<br />

<strong>rozhlas</strong>u v srpnu 1969 jako jedna z prvních posil nového<br />

vedení. V letech 1972–1980 šéfredaktor redakce politické<br />

publicistiky, v letech 1974–1978 <strong>rozhlas</strong>ový zpravodaj<br />

v Londýně, v letech 1980–1981 ve Španělsku. V letech<br />

1981–1985 šéfredaktor Hlavní redakce mezinárodního<br />

života, v letech 1985–1989 ředitel Českého <strong>rozhlas</strong>u, od<br />

1. července 1989 do 1. prosince 1989 ředitel Čs. <strong>rozhlas</strong>u,<br />

z něhož odešel 30. dubna 1990. Představitel nové vlny šéfů,<br />

kteří šli nesmlouvavě za svou kariérou.<br />

Situace <strong>rozhlas</strong>u<br />

v osmdesátých letech<br />

Organizační struktura, systém fungování<br />

a obsazení vedoucích funkcí 28<br />

Československý <strong>rozhlas</strong> byl v osmdesátých letech samostatnou<br />

organizací s celostátní působností na úrovni<br />

ústředního orgánu. Nositeli práv a závazků v rámci<br />

jednotné právní subjektivity byly Čs. <strong>rozhlas</strong> Praha,<br />

Čs. <strong>rozhlas</strong> na Slovensku a jednotlivá krajská a jim na<br />

roveň postavená studia. Po stránce hospodářské byl<br />

Čs. <strong>rozhlas</strong> příspěvkovou organizací (§ 62 hospodářského<br />

zákoníku) se samostatnou kapitolou ve státních<br />

rozpočtech. Z hlediska mezinárodního postavení byl členem<br />

OIRT a zahraniční styky udržoval takřka výlučně se<br />

socialistickými, popř. rozvojovými zeměmi.<br />

Až do roku 1987, kdy 27. února byl projednán kolegiem<br />

a 18. června vydán, neexistoval organizační řád<br />

(nahrazovaly jej Prozatímní organizační řád a statuty<br />

jednotlivých útvarů).<br />

V souladu se zásadami systemizace byl v Čs. <strong>rozhlas</strong>e<br />

zaveden systém čtyřstupňového řízení. Prvním stupněm<br />

byl ústřední ředitel, druhým náměstkové, třetím<br />

šéfredaktoři, vedoucí úseků a ředitelé krajských studií<br />

(hlavní článek řízení), čtvrtým vedoucí odborů, zástupci<br />

šéfredaktorů a ředitelů krajských studií. Čtvrtý stupeň<br />

představoval střední článek řízení. Mezi principy řízení<br />

byla na prvním místě uvedena vedoucí úloha KSČ.<br />

Vnitřně se <strong>rozhlas</strong> členil stejně jako v předchozím<br />

období. Základní organizační složky se dále dělily na<br />

hospodářská střediska (HHS – hlavní hospodářské středisko,<br />

HS – hospodářské středisko). Nejnižší složkou<br />

byla nákladová střediska (NS).<br />

Ústřední ředitelství tvořily úsek útvarů vedení a úsek<br />

kádrové a personální práce. Funkce ústředního ředitele<br />

spadala do nomenklatury ÚV KSČ. Od 8. září 1970 ji<br />

zastával Ján Riško. Sekretariát ústředního ředitele vedl<br />

do 31. srpna 1988 Jan Straka, po něm Ladislav Anderlík,<br />

kontrolní odbor řídila Alena Kubátová. V čele<br />

odboru mezinárodní spolupráce stál Ján Krajč. Ředitelem<br />

Ústředního vysílání politického zpravodajství<br />

a publicistiky byl do 30. června 1988 Květoslav Faix<br />

a od 1. ledna 1989 Štefan Babiak. Zahraniční vysílání<br />

řídil Karel Šimon, po něm Helena Landovská. Jeho<br />

součástí byl sekretariát náměstka ústředního ředitele<br />

pro zahraniční vysílání, Hlavní redakce zpravodajství<br />

a publicistiky, Hlavní redakce vysílání do kapitalistických<br />

států a Hlavní redakce vysílání do rozvojových<br />

zemí.<br />

Největší organizační složkou Čs. <strong>rozhlas</strong>u byl Český<br />

<strong>rozhlas</strong> (ředitel Karel Hrabal, kterého vystřídal Karel<br />

Kvapil, později Jaroslav Hacmac). Členil se na sekretariát<br />

ředitele ČRo (vedoucí Drahomír Zdražil, po něm<br />

František Sojka), Hlavní redakci programu (po smrti<br />

Pavla Nyklese v roce 1984 byla šéfredaktorkou Dagmar<br />

Jagošová), Hlavní redakci pro děti a mládež (šéfredaktor<br />

Svatopluk Dolejš, po něm Bohumil Kolář), Hlavní<br />

redakci literárně-dramatického vysílání (šéfredaktor<br />

Stanislav Neubert, později Jiří Kamen), Hlavní redakci<br />

hudebního vysílání (šéfredaktor Ladislav Kubík,<br />

později Milan Kašpárek, od 1. října 1989 Jiří Štilec),<br />

Hlavní redakci zábavy (šéfredaktor Josef Hajdučík),<br />

Ústředí krajských studií (vedoucí Vladimír Brunát).<br />

Někteří vedoucí těchto základních organizačních<br />

složek byli z titulu svých funkcí náměstky ústředního

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!