PDF, 2 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro

eportáž
– pětihodinovou přestávkou v Paříži. Díky
velmi dobré dopravní obslužnosti hlavního
města Francie jsme neměli problém přesunout
se z letiště Charles de Gaulle do Paříže
železniční linkou RER a uschovat si zavazadla
na nádraží Montparnasse. Krátce jsme
pohlédli do husté spleti linek metra, a bylo
rozhodnuto – jede se k „Eiffelovce“. Pro zajímavost
– lístky z vlaku RER platí ještě dvě
hodiny po příjezdu i jako jízdenka na metro.
A samotný lístek při koupi tzv. carnetu neboli
deseti kusů naráz vyjde na 1,16 Eur! S libovolným
počtem přestupů, takže pohyb po
francouzské metropoli je snazší a levnější než
po Praze. Pro výstup z metra jsme si vybrali
stanici Trocadéro, odkud je nádherný výhled
na Eiffe lovu věž. Navíc nám vyšlo počasí, byl
krásný sluneční den. Následoval krátký pěší
přesun k Vítěznému oblouku, nezbytné fotografie
a pohled na Champs-Elysée. Vyhlášený
bulvár jsme pro nedostatek času nenavštívili,
raději jsme se ponořili zase pod zem.
Z metra jsme vystoupili v samotném centru,
u Les Halles, kontroverzní stavby obchodního
centra. Pak jsme přešli přes ostrov na Seině,
kolem katedrály Notre-Damme, pohlédli na
vzdálenou Eiffelovu věž a konečně spatřili
kašnu St. Michel s bulvárem, u nás v Čechách
proslaveným písničkou Znám bulvár St. Michel.
Vedle této krásné živé ulice je latinská
čtvrť s uličkami plnými lákavých malých restaurací,
kde jsme konečně spočinuli a ochutnali
francouzskou kuchyni. Nadšeni jsme se
pak vrátili na nádraží Montparnasse, odkud
po páté hodině odjíždělo TGV směrem Poitier.
Nedůvěřivci, kteří mají zkušenosti jen s naším
„rychlíkem“ Pendolino, jenž nesmí jet více
než 160 km/h, nevěřili, ale malá GPS v mobilu
hovořila jasně: několikrát jsme skutečně
překonali rychlost 300 km/h!
Dorazili jsme na místo a hned druhý den pro
nás pořadatelé připravili překvapení – z poplatku,
který si předem každý účastník uhradil,
nám zakoupili vstupenky do Futuroscopu.
Jedná se o komplex, který snad může vzniknout
jen ve Francii, jež si libuje ve velkých
stavbách a velkých prostranstvích. Na ploše
několika hektarů uprostřed polí postavili
několik obrovských kin IMAX s 3D a 4D projekcemi,
místa pro interaktivní naučné hry,
planetária apod. Je zde možné pohlédnout do
budoucnosti techniky, přírodních věd i fyziky.
Zajímavý a zábavný program potěší celou
rodinu, která zde může strávit den.
Losování nedopadlo vůbec
dobře. „Skupina smrti“, řekli
by sportovní novináři
Po útoku na naše smysly a vestibulární aparát
následovalo slavnostní losování a večeře.
Pro česko-slovenský tým mužů (letos jsme
byli sloučeni do jednoho týmu) losování nedopadlo
vůbec dobře. „Skupina smrti“, jak
by řekli sportovní novináři... Posuďte sami:
Tuttlingen (Německo) – několikanásobný vítěz
turnaje. Polsko – pravidelný medailista,
Chorvatsko – fotbalové země, poprvé na
turnaji, tedy velká neznámá.
V sobotu ráno byla obloha jako vymetená,
slunce pálilo a nám bylo jasné, že mimo
fotbalové umění bude rozhodovat i vůle
a bojovnost. Nádherné hřiště s fantastickou
trávou, pět hracích ploch pro malou kopanou,
větší branky než obvykle, teplo. To byly první
dojmy z areálu, kde jsme měli strávit dalších
osm hodin nabitých sportem.
Začátek byl s francouzskou lehkostí posunut
o patnáct minut, ale nikomu to nevadilo.
Týmy si našly místa ve stínu pod stromy
a intenzivně se rozcvičovaly a chystaly.
V naší výpravě netypicky převládala ženská
složka, takže se chrániče nasazovaly trochu
déle a obouvání kopaček zabralo také delší
čas, než je obvyklé.
První zápas týmu mužů dopadl podle očekávání.
Tuttlingen, obhájce prvenství, hrál
rychle a efektivně. Českému týmu nikdo moc
nevěřil, chybělo několik opor a i věkový průměr
nebyl moc dobrý. Pár narážeček, rychlý
pohyb, průniky po pravém křídle, a než jsme
se stačili zorientovat, bylo to 0:2. Celkový
výsledek 0:3 byl přijatelný a na úspěch, kterým
by byl postup ze skupiny, by si již nikdo
nevsadil ani pětikorunu. Ženské týmy České
a Slovenské republiky zatím bojovaly na
svých frontách, bohužel s podobným výsledkem.
Nutno ale podotknout, že zejména prohra
českého týmu 0:1 s Polkami byla smolná
a děvčata si zasloužila minimálně remízu.
Druhé utkání mužů o teoretickou šanci na postup
do čtvrtfinále s Chorvatskem jsme zvládli
skvěle. Po debatě o taktice a přihlédnutí k našemu
věku jsme zvolili strategii zabezpečení
obrany a rychlých protiútoků. Výkon jsme
podali velmi dobrý, tým se semknul a šlapal,
a zvítězili jsme 2:0. Objektivně je však třeba
říci, že Chorvaté nebyli zdaleka tak rychlí
a technicky vybavení jako Němci.
Jako poslední soupeři mužů přišli na řadu
Poláci. Vystříhané vlasy, výrazy obličejů ne
Český ženský tým se svým trenérem Boj o míč (Češky vs. Norky) Park atrakcí Futuroscope
17