top ?eského stavebnictví

STATISTIKy, PROGNóZy,ANAlýZy
zpremianta
jsme se stali outsaiderem
navazujeme na článek únorového Stavitele, ve kterém se očekával
propad vývoje českého stavebnictví z19zemí euroconstructu z
premianta zobdobí 2000 –2008 na páté nejhorší pořadí proobdobí
2009 –2014.
Tento náš odhad se potvrdil podle údajů
ovývoji stavebnictví 19 zemí Euroconstructu
od 4. čtvrtletí 2008 do 4. čtvrtletí
2012 podle indikátora Eurostatu 122/2012
zletošního července, kde propad českého
stavebnictví byl šestý nejvyšší (údaje 2.
pololetí roku 2012 byly upraveny podle
zhoršeného vývoje očekávání azakázek
pro 2. pololetí 2012). V létech 2008 –
2014 budou tak mít horší výsledky než
ČR pouze Maďarsko, Portugalsko, Španělsko
aIrsko (tab. 1).
vývojhDp vDobě krize
Ve vývoji HDP, který byl vEvropě zejména
vletech 2003 –2007 poměrně příznivý,
dochází počínajíc rokem 2008 kobratu,
kdy prvních šest zemí Euroconstructu
vstoupilo do červených čísel, ale vroce
2009 to potkalo již všechny země svýjimkou
Polska. Vroce 2010 se však situace
obrátila (pouze dvě země byly vminusu)
avroce 2011 bylo vminusu pouze Portugalsko.
Vroce 2012 se recese HDP jednorázově
sice vrací (šest zemí vminusu, včetně
ČR), ale pak se očekává do roku 2014
s výjimkou Španělska opět mírný růst.
Na rozdíl od vyrovnaného trendu vývoje
HDP západní Evropy po celé období
1990 –2007, došlo vČRjiž vletech 1996
-1999 kpoklesu HDP, pokterém následuje
do roku 2009 výraznější růst, takže
za celé období 2000 –2009 se HDP zvý-
šil vzápadoevropských zemích o9,4%,
vČRdokonce o31,1%.
Vpořadí vývoje HDP vnásledujícím
krizovém období 2008 -1.pol. 2012 je ČR
z19zemí průměrně (desáté), když objem
HDP se snížil o-3,3%, zatímco vzápadní
Evropě se snížil o-2,9%. Vdalším období
2012 -2014 se zvýší HDP vzápadní
Evropě o3,1%, vČRo3,3%. Čtvrtletní
vývoj HDP ČR za posledních 10 čtvrtletí
od roku 2012012 je však typicky krizový
–svýjimkou 3. a4.čtvrtletí 2011 se
propad HDP v%téměř neustále opakuje:
(-2,6, -1,1, -0,9, -2,4, -1,8, -4,6, -0,7, 0,8,
2,1 a-1,2), avšak tempo poklesu stavební
produkce ČR je ještě vyšší (-21,4, -8,0,
-2,6, -2,5, 6,6, -4,9, -9,1, -0,4, -9,6 a-4,6).
Je překvapující. že zatímco vzápadní
Evropě zhruba vývoj stavební produkce
kopíruje vývoj HDP, vČRtuto shodu
nenacházíme, což se týká období 1996 -
1999, 2007 -2008, ale zejména let 2009 -
2013 (HDP mírný růst, stavební produkce
výrazný útlum) –jak ukazuje graf č. 1.
Protože samotný vývoj HDP nemůže
dostatečně posoudit dopady konjunkturálního
vývoje použijeme metodu benchmarkingu,
kde uvádíme porovnání pořadí
vývoje devíti rozhodujících euroindikátorů
mezi roky 2008 a2Q/2012. Cílem je
posoudit skutečné pořadí dopadu krize
19 zemí Euroconstructu a zejména ČR,
která se zde umístila mírně nad průměrem
(8. pořadí), avšak vprůměrné mzdě,
TAbulKA1:vývOj STAvebNIcTvívZemích euROcONSTRucTu
1. poL 2. Švý 3.nor 4. srn 5. Fin 6. Švé 7.beL 8. sp.k. 9.rak 10.Fra
27,8 +14,5 13,5 11,9 8,3 +2,1 0,2 -2,6 -5,3 -6,0
11. DÁn 12. niz eU 17 13. sr 14.itÁ 15. čr 16. maĎ 17.por 18. Špa 19. irs
-9,7 -12,4 -12,5 -14,0 -16,9 -19,3 -23,9 -40,5 -63,8 -69,2
(euroindicatory72/2011 a122/2012 ,Monthly Surveyofconstruction industryAugust 2012)
top českého stavebnictví
TAbulKA2:POROvNáNí POřAdí vývOje devíTI ROZhOdujících euROINdIKáTORů meZI ROKy2008 A2Q/2012
2008/Q 22012 nezam. inFL. hDp investice stavebnictví průmysL str DLUh průměrné výDaje ceLkem
ČR 2,2 -3 -3,3 -13,1 -21,7 16,5 -0,9 15 -5,6 81
poř. 9. 2 10 12 13 5 3 11 15 8
eA 15 3,8 -0,9 -3 -9,8 -20,8 3,6 -2 18,1 -2,3 Ø84,9
euroind. č. 124/2012 120/12 127/12 eurost. 122/12 129/12 153/12 89/12
www.stavitel.cz říjen 2012 | STAvITel 10
9
stavebnictví, investicích, HDP a dluhu
pod průměrem (tab 2).
>ČRmávroce 2011 čtvrtý nejvyšší
podíl objemu stavební produkce vparitě
zHDP
Je překvapující, že přes výrazný pád
stavební produkce vČRvkrizovém období
zůstává vývoj intenzity stavění na obyvatele
vparitě kupní síly vrelaci kHDP
nadprůměrný,tjstále ještě čtvrtý nejvyšší
(11,8 %), zatímco západoevropský průměr
byl pouze 10,4% (bez přepočtu na paritu
by byl vČRsedmý nejnižší). Proto horší
výsledky vstavebnictví by mohly vyplývat
spíše zdisproporce relace stavebních
cen měřený měnovým kursem či paritou
kupní síly (Graf č. 2).
>ČRmávroce 2011 intenzitu stavění
vEuro vparitě na obyvatele průměrnou
čtvrtou nejvyšší
Pořadí intenzity stavění měřené paritou
kupní síly stavební produkce Euro/
obyvatele bylo vroce 2011 vČRvporovnání
se západní Evropou deváté, tj. průměrné.
Podle intenzity stavění vČRměřené
kursem aneparitou by však pořadí
ČR bylo naopak šesté nejnižší, takže nižší
objem stavební produkce vČRvporovnání
se západní Evropou není vnižší intenzitě
stavění, ale spíše ve faktorech, které
způsobují výrazný odklon kurzových stavebních
cen od cen vparitě kupní síly,
což znázorňuje graf růstu 2000 -2008,
vetapě krize 2008 –2012 avetapě oživení
2012 –2014 (Graf č. 3atab. č. 3).
>Podrobnejší analýza vývoje stavební
produkce podle zemí askupin zemí
Vývoj stavební produkce 19 zemí
Euroconstructu se meziročně snížil již
vroce 2007 vpěti zemích, vroce 2008
to bylo již vosmi zemích avroce 2009
již všechny tyto země svýjimkou Švýcarska
aPolska byly v„červených číslech“.
Vroce 2011 dochází kpozitivnímu vývoji
stavebnictví v11z15západoevropských
zemí Euroconstructu – krize pokračuje
pouze ve Španělsku, Irsku, Portugalsku,
a ve Spojeném Království. Východoevropské
stavebnictví s výjimkou Polska
vstupuje do krize v roce 2009 a končí
vroce 2012, ale ČR až vroce 2013.
Dopady relativně nižších cen stavebních
prací oproti paritám kupní síly pod-