15.11.2012 Views

top ?eského stavebnictví

top ?eského stavebnictví

top ?eského stavebnictví

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

18 <strong>top</strong> č<strong>eského</strong> <strong>stavebnictví</strong> hospodářské výsledkyarating<br />

Tržby dále padají,<br />

ziskovost se drží<br />

Rok 2011 se nesl ve znamení poklesu zakázek pro stavební firmy,<br />

který sepřímo odrazil idonižších tržeb. největší firmy si však se<br />

stagnací poradily dobře avětšina znich se ivroce 2011 udržela<br />

včerných číslech. Výrobcům stavebních hmot se dokonce podařilo<br />

vroce 2011 navýšit své obraty.<br />

Ve srovnání srokem 2010 došlo unejvětších<br />

českých stavebních firem<br />

kpoklesu tržeb zhruba o7%. Vpřehledu<br />

stavebních firem podle dosažených<br />

tržeb letos naleznete celkem 151<br />

společností sobratem nad Kč 200 mil.<br />

Tyto společnosti dosáhly vroce 2010<br />

tržby ve výši 233,6 mld. korun, vroce<br />

2011 jim vúhrnu tržby klesly na 217,4<br />

mld. korun.<br />

Obratově nejvýznamnějším stavebním<br />

firmám tedy sice tržby poklesly, ale<br />

nejedná se ovětší propad než vminulém<br />

období, kdy mezi roky 2009 a2010 klesly<br />

výkony firem o10%.<br />

vytěžit zminima maximum<br />

Inašpatných věcech, jako je přetrvávající<br />

pokles stavební výroby vČR, lze<br />

nalézt některá pozitiva. Například největší<br />

stavební firmy se ve zlých časech<br />

naučily efektivněji nakládat sfinancemi.<br />

Svědčí otom fakt, že přes zhoršenou<br />

zakázkovou situaci drtivá většina<br />

významných stavebních společností<br />

hospodařila se ziskem. V porovnání<br />

srokem 2010 sice došlo kdalšímu poklesu<br />

kumulovaného zisku cca o12%<br />

(srovnáme-li hospodářské výsledky<br />

130 firem, které poskytly údaje za 2010<br />

i2011), avšak vroce 2010 jsme referovali<br />

opoklesu ziskovosti ve výši 18 %<br />

apodobná, ne-li horší čísla jsme očekávali<br />

ipro rok 2011. Krize tedy naučila<br />

stavebníky dobrému hospodaření.<br />

Kefektivnosti ovšem přispělo redukování<br />

počtu zaměstnanců: 150 největších<br />

stavebních firem zaměstnávalo<br />

loni 45 300 lidí, tedy zhruba odva tisíce<br />

pracovníků méně, než vroce předchozím.<br />

výrobci stavebních hmot:<br />

to nejhorší je snad již za námi<br />

Nejvýznamnějším výrobcům stavebních<br />

hmot se v Česku podařilo své<br />

tržby dokonce navýšit ivtak těžkých<br />

časech pro <strong>stavebnictví</strong>, jako byl rok<br />

2011. Velkou měrou přispěla exportní<br />

aktivita, převážná většina těch největ-<br />

říjen 2012 | stavitel 10<br />

ších výrobců se nemusela spoléhat<br />

na odbyt pouze vČesku, ale značnou<br />

část své produkce vyvážejí do sousedních<br />

zemí, kde je ekonomika v lepší<br />

kondici.<br />

Do srovnání bylo zahrnuto 43 významných<br />

firem působících v České<br />

republice a tyto podniky dosáhly<br />

vroce 2011 celkových tržeb 53,6 mld.<br />

Kč, což je o necelých 7% více než<br />

vroce předchozím (2010 zhruba 50,2<br />

mld. Kč.).<br />

Ziskovost si výrobci stavebních materiálů<br />

udrželi zhruba stejnou: kumulovaný<br />

výsledek hospodaření před zdaněním<br />

činil asi 5mld. Kč, což odpovídá<br />

ihodnotě zroku 2010. Nicméně ubylo<br />

firem vykazujících ztrátu ataké se mírně<br />

zvýšil počet zaměstnanců, kteří pro<br />

největší výrobce vroce 2011 pracovali<br />

(2010: 12 800; 2011: 13 000).<br />

ing. cyril mores<br />

Společnost Creditreform patří kvýznamným<br />

poskytovatelům kompletních služeb<br />

voblasti integrovaného managementu<br />

pohledávekařízení finančních rizik.<br />

Klienti mají kdispozici firemní databázi<br />

s3,6 mil. online informací amohou<br />

získat údaje opodniku zjakékoliv země<br />

světa. Kromě hospodářskýchinformací<br />

nabízí Creditreform podporu podnikatelům<br />

voblasti inkasa asprávy pohledávek<br />

amarketingovýchslužeb.<br />

náchylnost kbankrotům<br />

Vminulém roce jsme se poprvé detailněji<br />

zaměřili na srovnání oboru <strong>stavebnictví</strong><br />

s jinými odvětvími z hlediska<br />

náchylnosti kinsolvencím. Také letos<br />

uvádíme srovnání sostatními odvětvími,<br />

které odráží stabilitu jednotlivých<br />

oborů ve smyslu náchylnosti kinsolvencím<br />

za rok 2011.<br />

Již v loňském srovnání jsme zmiňovali<br />

zvýšený počet insolvenčních<br />

návrhů, který postihl odvětví <strong>stavebnictví</strong>:<br />

vroce 2010 to byl zásadní<br />

nárůst o 30%. Podobný trend bohužel<br />

přetrval ivroce 2011, kdy se tato<br />

náchylnost z hodnoty 1,87 zvýšila<br />

v roce 2011 na 2,21, tedy nárůst asi<br />

o18%.Insolvenční návrhy jsou podávány<br />

většinou na malé astřední firmy<br />

anatynejvíce dopadá kritická situace<br />

ve <strong>stavebnictví</strong>. Vminulém roce bylo<br />

podáno přes 800 insolvenčních návrhů<br />

na stavební firmy, zejména právě<br />

na drobné podniky a živnosti. Živnostníci<br />

amalé firmy mají velmi omezené<br />

možnosti financování své činnosti<br />

z cizích zdrojů. Malé a střední<br />

firmy na bankovní úvěry mnohdy vůbec<br />

nedosáhnou, atak volí jinou cestu<br />

kzískávání cizího kapitálu: neplacení<br />

faktur vlastním dodavatelům. Stačí<br />

jeden výpadek důležité zakázky nebo<br />

problém sneuhrazením vlastních vystavených<br />

faktur afirma není schopna<br />

hradit ani mzdy zaměstnancům či závazky<br />

vůči státu. Od tohoto stavu je<br />

již velmi krátká cesta kinsolvenčnímu<br />

soudu: věřitelé, kteří ztratí trpělivost,<br />

poměrně snadno získají dostatečné informace<br />

apodklady pro to, aby podali<br />

insolvenční návrh, který vřadě případů<br />

končí rozhodnutím soudu oúpadku<br />

dlužníka. Výtěžnost zkonkurzů je<br />

obecně vČeské republice velmi nízká,<br />

pohybuje se v řádu procent a proto<br />

vítězem insolvenčního zápolení většinou<br />

není žádná strana: dlužník končí<br />

své neúspěšné podnikání s nezanedbatelným<br />

„černým puntíkem“ avěřitelé<br />

se mnohdy svých peněz nedočkají<br />

vůbec nebo pouze zmalé části. Nezbývá<br />

tedy než doufat, že se ekonomika<br />

České republiky dostane po třech letech<br />

zrecese alespoň do malého růstu.<br />

To by mělo motivovat stát, investory<br />

idomácnosti kinvesticím idostavební<br />

oblasti apomoci tak stavebním firmám<br />

odrazit se od pomyslného dna,<br />

na které jsme snad již v letech 2011<br />

resp. 2012 narazili (viz. tab. A).<br />

Mnoho firem těžké časy nedokázalo<br />

překonat avesrovnání sminulým rokem<br />

skončila vúpadku také řada středně<br />

velkých avelkých stavebních firem.<br />

Dokonce itakové, které se vminulých

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!