zde - Univerzita Karlova

Z výše uvedeného dělení lidské inteligence tedy můžeme usuzovat,
že žáci talentovaní na matematiku mají buď silně rozvinuté schopnosti
logicko-matematické nebo prostorové. Tyto inteligence spolu nemusí nutně
souviset, ale mohou. Podle některých výzkumů určitý rozvoj jedné hemisféry
příznivě ovlivňuje druhou – tak je tomu například u relaxačního
malování, naopak stálé pasivní sledování obrazových jevů z televize způsobí
útlum i levé mozkové hemisféry.
Prostorovou představivost H. Gardner vymezuje jako „. . . schopnosti,
které zajišťují přesné vnímání vizuálního světa, umožňují transformovat
a modifikovat původní vjemy a vytvářet z vlastní vizuální zkušenosti
myšlenkové představy, i když už žádné vnější podněty nepůsobí.
J. Perný (2004) rozlišuje tři druhy představivosti, a to matematickou,
geometrickou a prostorovou. Podobně i D. Jirotková (1990) rozděluje
představivost na geometrickou a prostorovou, přičemž prostorová
představivost podle ní umožňuje si představit:
• dříve viděné – vnímané objekty v trojrozměrném prostoru (vlastnosti,
polohu a prostorové vztahy),
• dříve nebo v daném momentě viděné – vnímané objekty v jiné vzájemné
poloze, než v jaké byly, jsou skutečně vnímány,
• objekt v prostoru na základě jeho rovinného obrazu,
• neexistující reálný objekt v trojrozměrném prostoru na základě jeho
slovního popisu.
Nestandardní aplikační úlohy a problémy
Očekávané výstupy – 2. období
žák
⊲ řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení
je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech
školské matematiky
Učivo
• slovní úlohy
• číselné a obrázkové řady
• magické čtverce
• prostorová představivost
Tab. 1
Připomeňme ještě, jak pamatuje na rozvíjení prostorové představivosti
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. V RVPZV
99