zde - Univerzita Karlova

zemí celého světa. V současnosti má soutěž dvě velká koordinační centra,
kterými jsou Moskva a Canberra. Zejména Australský matematický
trust (AMT) věnuje popularizaci této soutěže v současné době velkou
pozornost (viz seznam použité literatury). Především díky této skutečnosti
má Turnaj měst dnes již celosvětový charakter. Uvedená soutěž
má nejen letitou tradici, ale také vysokou kvalitu v podobě původních
netradičních úloh. Na jejich tvorbě se podílejí přední světoví odborníci
na práci s matematickými talenty.
Struktura soutěže
Turnaj měst je soutěží středoškoláků ve dvou věkových kategoriích –
kategorie SENIOR (je určena pro žáky našich 3. a 4. ročníků čtyřletých
gymnázií, SOŠ a jim odpovídajím ročníkům víceletých gymnázií) a
kategorie JUNIOR (je určena pro naše mladší středoškoláky, příp. pro
žáky 9. ročníků ZŠ). Soutěžící řeší úlohy v rámci každého města vždy
na jednom místě, všichni ve stejný čas (přípravné úlohy a s odstupem
zhruba 14 dní i soutěžní úlohy). V rámci přípravné části mají soutěžící
v obou kategoriích možnost při řešení pěti zadaných úloh načerpat nové
podněty, které lze dále uplatnit při řešení sedmi soutěžních úloh. Žáci
přitom uvádějí vždy úplná řešení daných úloh. Do výsledku se jim započítávají
3 nejlépe ohodnocené úlohy (z pěti v přípravné části, resp.
ze sedmi v hlavní soutěži). V každé etapě (podzim, jaro) se u každého
soutěžícího bere jako jeho výsledek maximum z dosaženého bodového
zisku v přípravné a hlavní části soutěže. Výsledky žáků z nižších ročníků
v obou věkových kategoriích jsou na závěr korelovány následujícími koeficienty:
v kategorii SENIOR je výsledek každého žáka 3. ročníku SŠ
vynásoben koeficientem 5 4
, v kategorii JUNIOR jsou žáci 1. ročníku SŠ
zvýhodněni koeficientem 4 3
a žáci 9. ročníku (a jim odpovídajích ročníků
víceletých gymnázií) koeficientem 3 2
(např. [2]). V České republice
se pak jako výsledek měst do 100 000 obyvatel započítávají výsledky nejlepších
5 soutěžících v každé kategorii, u měst nad 100 000 obyvatel se
započítává 10 nejlepších výsledků, u měst nad 300 000 obyvatel 15 nejlepších
výsledků a v Praze 20 nejlepších soutěžících. Z počtů nejlepších
řešitelů (jejich bodových zisků) v jednotlivých městech (5, 10, 15, 20) se
poté stanoví průměrný bodový zisk v každé věkové kategorii. Výsledek
každého města (v každé etapě soutěže – podzim, jaro) je pak stanoven
jako maximum průměrného bodového zisku nejlepších soutěžících z obou
věkových kategoriích (SENIOR a JUNIOR).
56