zde - Univerzita Karlova

zde - Univerzita Karlova zde - Univerzita Karlova

24.02.2015 Views

zadat F 1 n (před n musí být znovu podtržítko). Dále vektor přebarvíme třeba na oranžovou tak, že na záložce Obrys zvolíme oranžovou barvu místo implicitní modré. Podobně přebarvíme vynášecí kolmou úsečku na žluto. Pro druhou složku vektoru si nejprve připravíme kolmici k úsečce AB. Zvolíme nástroj Kolmice a klikneme nejprve na úsečku AB apakna bod A. Vrátíme se k nástroji Kolmá úsečka a spustíme kolmici k předtím sestrojené kolmici, tím získáme bod E. Nakonec doplníme vektor AE a označíme ho F 1k . Výslednou, poněkud nepřehlednou konstrukci vidíme na obr. 2. Obr. 2 Obr. 3 Pro druhou sílu z dvojice použijeme jiný trik. Sestrojíme střed úsečky AB (střed otáčení tělesa) pomocí nástroje Střed (bod F přejmenujeme na O). Pak zvolíme nástroj pro zobrazení bodu ve středové souměrnosti Bod (středová souměrnost) a zobrazíme postupně body C, D, E a získáme body F , G, H. Musíme vždy kliknout nejprve na střed souměrnosti (bod O) a teprve potom na bod, který zobrazujeme. Pak už snadno doplníme vektory a jejich označení. Pro zpřehlednění obrázku spustíme dialog Vlastnosti objektu a skryjeme body D, E, F , G a H akolmou přímku a získáme přehledný obr. 3. Bodem C můžeme pohybovat a měnit různě situaci. Tak vyvodíme, že otáčivý účinek na těleso mají pouze kolmé složky F 1k a F 2k obou sil dvojice. Geonext versus Cabri Geometrie Jak je vidět z příkladů uvedených v tomto článku i v příručce [5], zvládá Geonext většinu běžných geometrických konstrukcí stejně dobře jako 220

Cabri Geometrie. Neznamená to však, že tyto programy mají stejné ovládání a chování. Geonext má ve srovnání s Cabri Geometrií svá slabá i silná místa. Uvedu alespoň pár odlišností. Nejprve několik slabin. Geonext není, bohužel, plně lokalizovaný. Všechny nabídky a základní nápověda jsou v češtině, ale když klikneme v nápovědě na podrobné heslo, zobrazí se detaily náhle v němčině. Geonext má složitější a těžkopádnější ovládání výpočtů. Zobrazení jsou omezena pouze na osovou souměrnost a středovou souměrnost a zobrazovat můžeme pouze body, nikoliv složitější geometrické objekty. Není možné měřit plochu rovinných obrazců. Hlavní nevýhodou je ovšem absence makrokonstrukcí. Geonext má však také řadu silných míst, např. širší možnost exportu obrázků, včetně exportu do vektorového formátu, který Cabri vůbec neumí, možnost vytváření diashow pro zveřejnění konstrukce na webu. Mnohem jednodušší než v Cabri je zobrazování funkcí a parametricky zadaných křivek. Pro zobrazování grafů funkcí je mřížka názornější než mřížové body. Rychlost (délku kroku) animací je možné na rozdíl od Cabri přesně nastavit. Barevně se odlišují volné body (červeně), body vázané na křivku (oranžově) a body, které jsou výsledkem konstrukce (šedě); takové rozlišení Cabri nedělá a přitom je to metodicky velmi výhodné. Největší výhodou je ale nulová pořizovací cena pro učitele i žáky. Systémy počítačové algebry Druhý program pojmenovaný Maxima, patří mezi programy označované zkratkou CAS z anglického computer algebra system, tedy systém počítačové algebry. K dokonalým programům stejného typu patří např. Mathematica, Maple nebo ze školení SIPVZ známý Derive. Výhodou Maximy je distribuce programu pod GNU licencí, tedy zcela zdarma. Přitom Maxima svými možnostmi několikanásobně převyšuje běžné potřeby střední školy. Maximu mohu porovnat jedině s programem Derive, jiné CAS systémy neznám. Hlavní výhodou Derive je intuitivnější ovládání, řada funkcí je přístupná přes obrázková tlačítka (ikonky). Tuto nevýhodu částečně odstraňuje nadstavba Maximy nazvaná wxMaxima, kde jsou nejčastější funkce také přístupné přes tlačítka. Jinak jsou možnosti obou programů plně srovnatelné a Maxima má dokonce širší paletu příkazů. Po seznámení se s možnostmi Maximy uvedenými v příručce [6] je vhodné naučit se např. početní operace s čísly, včetně zlomků či odmoc- 221

zadat F 1 n (před n musí být znovu podtržítko). Dále vektor přebarvíme<br />

třeba na oranžovou tak, že na záložce Obrys zvolíme oranžovou barvu<br />

místo implicitní modré. Podobně přebarvíme vynášecí kolmou úsečku na<br />

žluto. Pro druhou složku vektoru si nejprve připravíme kolmici k úsečce<br />

AB. Zvolíme nástroj Kolmice a klikneme nejprve na úsečku AB apakna<br />

bod A. Vrátíme se k nástroji Kolmá úsečka a spustíme kolmici k předtím<br />

sestrojené kolmici, tím získáme bod E. Nakonec doplníme vektor AE a<br />

označíme ho F 1k . Výslednou, poněkud nepřehlednou konstrukci vidíme<br />

na obr. 2.<br />

Obr. 2 Obr. 3<br />

Pro druhou sílu z dvojice použijeme jiný trik. Sestrojíme střed úsečky<br />

AB (střed otáčení tělesa) pomocí nástroje Střed (bod F přejmenujeme<br />

na O). Pak zvolíme nástroj pro zobrazení bodu ve středové souměrnosti<br />

Bod (středová souměrnost) a zobrazíme postupně body C, D, E a<br />

získáme body F , G, H. Musíme vždy kliknout nejprve na střed souměrnosti<br />

(bod O) a teprve potom na bod, který zobrazujeme. Pak už snadno<br />

doplníme vektory a jejich označení. Pro zpřehlednění obrázku spustíme<br />

dialog Vlastnosti objektu a skryjeme body D, E, F , G a H akolmou<br />

přímku a získáme přehledný obr. 3. Bodem C můžeme pohybovat a měnit<br />

různě situaci. Tak vyvodíme, že otáčivý účinek na těleso mají pouze<br />

kolmé složky F 1k a F 2k obou sil dvojice.<br />

Geonext versus Cabri Geometrie<br />

Jak je vidět z příkladů uvedených v tomto článku i v příručce [5], zvládá<br />

Geonext většinu běžných geometrických konstrukcí stejně dobře jako<br />

220

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!