zde - Univerzita Karlova

pryč z pracovní plochy, neboť pro k = 1 000 000 se posunutím bodu X
o jeden pixel posune kružnice m řádově o tisíc metrů.
Okolnost, že je poněkud nelogické zviditelňovat objekt „zkracováním
vektoru PX (přesněji pohybem bodu X proti směru orientace vektoru
PX), snadno napravíme, když sestrojíme ovladač podle schématu
na obr. 8, přitom však vektor OX ′ nahradíme vektorem BX ′ .Navícdoporučuji
zvolit malou délku úsečky OB, třeba jen 1 mm. Pak se objekt
objeví při pohybu koncového bodu vektoru PX ve směru šipky a při
opačném pohybu zmizí.
Soubory několika takto upravených ovladačů jsou výhodné k vytváření
pomůcek pro demonstrace řešení složitějších konstrukčních úloh.
Jestliže má úloha více řešení, můžeme některá z nich zviditelňovat a
skrývat v libovolném pořadí, i s podstatnými kroky jejich sestrojení. To
představuje výhodu oproti užití příkazu Upravit/Historie krok za krokem
vCabriII,resp.Upravit/Krokovat konstrukci vCabriII+,který
neumožňuje měnit pořadí jednotlivých kroků konstrukce. Pro lepší představu
možností využití uvedeme několik příkladů.
První pomůcka je úloha, v níž se mají sestrojit všechny kružnice x
sdanýmpoloměremd ≥ 0 tak, aby se dotýkaly dané kružnice c(C, r)
v jejím daném bodě Y (obr. 9). Kružnice c je sestrojena 2. způsobem
popsaným v první části článku. Můžeme ji přemisťovat pomocí myši
úchopem za bod v blízkosti písmena c. Prostředním ovladačem I nastavujeme
poloměr kružnice. Pro nastavování velmi velkých nebo naopak
velmi malých poloměrů opět změníme hodnotu čísla k. Velikost daného
čísla d volíme horním ovladačem. Skupina šesti pod sebou umístěných
vektorů tvoří ovladač zobrazení a skrytí potřebných objektů. Všechny
ovladače se dají snadno přemisťovat.
Obr. 9 Obr. 10
213