zde - Univerzita Karlova
zde - Univerzita Karlova zde - Univerzita Karlova
obrazovce vidíme, jak se oblouk kružnice napřimuje. Při nastavení víceciferných hodnot poloměru r lze nejprve kurzorem označit skupinu těch cifer, které chceme po jedné zvětšovat (resp. zmenšovat, když použijeme dolní šipku místo horní). Druhý způsob sestrojení Tento způsob umožňuje pohodlnější manipulaci nastavování různých hodnot poloměru kružnice. Nejprve si vytvoříme pomocný ovladač (smysl konstrukce se ozřejmí později): Sestrojíme polopřímku typu „Bs 4 spočátkem P . Na ní zvolíme asi 1 cm od P bod O a potom bod B tak, aby O ležel mezi body P , B. Dále sestrojíme polopřímku OB, naníž zvolíme vnitřní bod X. Dále pomocí nabídky Čísla zvolíme jednociferné číslo (např. 5), jež budeme označovat k. Pomocí funkce Stejnolehlost (šestý sloupec ikon zleva) sestrojíme obraz X ′ bodu X ve stejnolehlosti se středem O akoeficientemk. Dále sestrojíme vektory OX ′ a PX. Poslední vektor zvýrazníme středně silnou čarou, pro polopřímku PX zvolíme nevýraznou barvu, například žlutou nebo světle zelenou. Dále někdezvolímebodM, jímž má procházet kružnice m, a určíme jeho obraz S v posunutí o vektor OX ′ (nabídka Posunutí –šestýsloupecikon zleva). Nakonec sestrojíme kružnici m(S, r = |SM|) askryjemepolopřímku OB, vektorOX abodyB, O, X. VprostředíVzdálenost a délka (třetí sloupec ikon zprava) určíme vzdálenost bodů M a S a příkazem Komentáře (druhý sloupec ikon zprava), k ní zleva připíšeme „r =. Příkaz nemusíme volit, pokud napíšeme text bezprostředně po zobrazení čísla, jež vyjadřuje vzdálenost SM. Celý obrázek doplníme o tečny z předem zvoleného vnějšího bodu A, které ke kružnici m sestrojíme známým způsobem. Body dotyku tečen s kružnicí označíme T , U. Obr. 4 znázorňuje výsledek s nastavenou hodnotou r =7,6 . cma k = 10 cm. Poloměr kružnice můžeme „plynule měnit jednak pohybováním koncového bodu vektoru ovladače, jednak změnami hodnoty k. Otáčením polopřímky ovladače úchopem za její vnitřní bod různý od bodu X měníme polohu středu kružnice, přičemž bod M je na místě a poloměr kružnice se nemění. Následující tři obrázky ukazují, jak se mění tečny, jestliže v daném směru vzdalujeme střed S od bodu M. 4 Tím rozumíme polopřímku danou počátečním bodem a směrem (tzv. nevlastním bodem): Prvním kliknutím zvolíme počátek P , druhé kliknutí (volba směru) umístíme do takového místa, kde není vytvořen žádný objekt. 210
Na obr. 5 je poloměr kružnice přibližně 1,5 m, což bychom již běžným kružítkem nedokázali na papír narýsovat. Při hodnotě r = . 153 m již oblouk kružnice vypadá jako úsečka (obr. 6). Třebaže pouhým okem (ani přiložením pravítka) nezjistíme jeho zakřivení, tečny z bodu A se stále jeví jako různoběžky. Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 211
- Page 159 and 160: veličin, vystupujících v Maxwell
- Page 161 and 162: „sklepení odpustit. Obětujeme t
- Page 163 and 164: Tab. 2: Tabulka LTM 163
- Page 165 and 166: Tab. 4: Tabulka UILT 165
- Page 167 and 168: Tab. 6: Části tabulky UILT-2 167
- Page 169 and 170: správné vyřešení všech část
- Page 171 and 172: povědí, dále je možné upravit
- Page 173 and 174: správná odpověď např. u osmi o
- Page 175 and 176: ozdíly se vytvoří mezi nimi. Pr
- Page 177 and 178: Graf 10 Závěrem lze říci, že u
- Page 179 and 180: Jsou v matematických třídách ma
- Page 181 and 182: • od 90 do 110 - průměrná úro
- Page 183 and 184: počty zájemců o studium v těcht
- Page 185 and 186: 3 metry pětkrát a pak se střída
- Page 187 and 188: Řešení: Tabulka má tvar: Z Č M
- Page 189 and 190: měr, prakticky nemožné. Nejjedno
- Page 191 and 192: Společnost pro talent a nadání N
- Page 193 and 194: zium se jejich problémy výrazně
- Page 195 and 196: tam slibovali přístup s porozumě
- Page 197 and 198: směry. Jedním z nich je jeho inte
- Page 199 and 200: sporenie, pôžičky, ...) podľa v
- Page 201 and 202: máme robiť, keď sme natočili vi
- Page 203 and 204: 2 auta osobní, 1 nákladní a 1 au
- Page 205 and 206: Z tohoto rekurentního vztahu vyjá
- Page 207 and 208: V příkladu 3, kde konvexní oblas
- Page 209: vat i s těmi „vypočítanými ob
- Page 213 and 214: pryč z pracovní plochy, neboť pr
- Page 215 and 216: Poslední ukázkou (obr. 13) je pom
- Page 217 and 218: účastníci kurzů byli nadšení
- Page 219 and 220: objeví, zaškrtneme u bodů G a H
- Page 221 and 222: Cabri Geometrie. Neznamená to vša
- Page 223 and 224: a moment setrvačnosti dJ = 3 y 2 8
- Page 225 and 226: Pro účely příspěvku rozdělím
- Page 227 and 228: covat i ve dvojicích, neboť zápi
- Page 229 and 230: Komplexní čísla AKTIVITA 1 cos 1
- Page 231 and 232: √ a b Odmocniny PRACOVNÍ LIST 3
- Page 233 and 234: Součtové vzorce PRACOVNÍ LIST 5
- Page 235 and 236: Domino Tato hra je velice známá s
- Page 237 and 238: Šifrování, aneb žáci rádi po
- Page 239 and 240: NÁZORY UČITELŮ Co nás znepokoju
- Page 241 and 242: ZE SPOLEČENSKÉHO VEČERA O matema
- Page 243 and 244: SEZNAM ÚČASTNÍKŮ 1. Baláš Jos
- Page 245 and 246: 35. Hříbková Lenka e-mail: lenka
- Page 247 and 248: 71. Pekárková Dáša e-mail: dasa
- Page 249 and 250: 106. Veverka Tomáš Pracoviště:
obrazovce vidíme, jak se oblouk kružnice napřimuje. Při nastavení víceciferných<br />
hodnot poloměru r lze nejprve kurzorem označit skupinu těch<br />
cifer, které chceme po jedné zvětšovat (resp. zmenšovat, když použijeme<br />
dolní šipku místo horní).<br />
Druhý způsob sestrojení<br />
Tento způsob umožňuje pohodlnější manipulaci nastavování různých hodnot<br />
poloměru kružnice. Nejprve si vytvoříme pomocný ovladač (smysl<br />
konstrukce se ozřejmí později): Sestrojíme polopřímku typu „Bs 4 spočátkem<br />
P . Na ní zvolíme asi 1 cm od P bod O a potom bod B tak,<br />
aby O ležel mezi body P , B. Dále sestrojíme polopřímku OB, naníž<br />
zvolíme vnitřní bod X. Dále pomocí nabídky Čísla zvolíme jednociferné<br />
číslo (např. 5), jež budeme označovat k. Pomocí funkce Stejnolehlost<br />
(šestý sloupec ikon zleva) sestrojíme obraz X ′ bodu X ve stejnolehlosti<br />
se středem O akoeficientemk. Dále sestrojíme vektory OX ′ a PX.<br />
Poslední vektor zvýrazníme středně silnou čarou, pro polopřímku PX<br />
zvolíme nevýraznou barvu, například žlutou nebo světle zelenou. Dále<br />
někdezvolímebodM, jímž má procházet kružnice m, a určíme jeho obraz<br />
S v posunutí o vektor OX ′ (nabídka Posunutí –šestýsloupecikon<br />
zleva). Nakonec sestrojíme kružnici m(S, r = |SM|) askryjemepolopřímku<br />
OB, vektorOX abodyB, O, X. VprostředíVzdálenost a délka<br />
(třetí sloupec ikon zprava) určíme vzdálenost bodů M a S a příkazem<br />
Komentáře (druhý sloupec ikon zprava), k ní zleva připíšeme „r =.<br />
Příkaz nemusíme volit, pokud napíšeme text bezprostředně po zobrazení<br />
čísla, jež vyjadřuje vzdálenost SM. Celý obrázek doplníme o tečny<br />
z předem zvoleného vnějšího bodu A, které ke kružnici m sestrojíme<br />
známým způsobem. Body dotyku tečen s kružnicí označíme T , U.<br />
Obr. 4 znázorňuje výsledek s nastavenou hodnotou r =7,6 . cma<br />
k = 10 cm. Poloměr kružnice můžeme „plynule měnit jednak pohybováním<br />
koncového bodu vektoru ovladače, jednak změnami hodnoty k.<br />
Otáčením polopřímky ovladače úchopem za její vnitřní bod různý od<br />
bodu X měníme polohu středu kružnice, přičemž bod M je na místě a<br />
poloměr kružnice se nemění.<br />
Následující tři obrázky ukazují, jak se mění tečny, jestliže v daném<br />
směru vzdalujeme střed S od bodu M.<br />
4 Tím rozumíme polopřímku danou počátečním bodem a směrem (tzv. nevlastním<br />
bodem): Prvním kliknutím zvolíme počátek P , druhé kliknutí (volba směru) umístíme<br />
do takového místa, kde není vytvořen žádný objekt.<br />
210