zde - Univerzita Karlova
zde - Univerzita Karlova zde - Univerzita Karlova
1m× 1 m. Chceme-li pracovat s objekty sestrojenými na této ploše, ale umístěnými mimo záběr monitoru, použijeme příkaz Soubory/Umístit obrazovku k přemístění té části pracovní plochy, kterou monitor zobrazuje. 2 Příkazem zobrazíme okno znázorněné na obr. 1. Rámeček na obrázku, který představuje část zobrazovanou monitorem, úchopem za horní stranu pomocí myši přemístíme do té části pracovní plochy, kterou chceme zobrazit, a to například tak, aby rámeček obsahoval průsečík přímek na obr. 1. Klepnutím na symbol OK potvrdíme volbu. Přejdeme tím zpět do režimu kreslení a můžeme vytvářet objekty vázané na průsečík, např. kružnici se středem v tomto průsečíku. Obr. 1 Třetí možností jsou operace s objekty umístěnými mimo pracovní plochu. To je opravdu možné, protože program Cabri vytváří modely matematických objektů pomocí analytické geometrie. 3 Proto můžeme praco- 2 Obrazovku můžeme posouvat po nákresně i v normálním režimu pomocí „jezdců na pravém a dolním okraji obrazovky. Můžeme také posunovat nákresnu myší při současně stisknutém tlačítku myši a Ctrl. To je výhodné zejména při menších úpravách, kdy nepotřebujeme mít celkový přehled o situaci v nákresně. 3 Cabri tyto modely určuje s přesností 10 −12 m, což představuje přibližně setinu velikosti atomu. V reálném světě s tak velkou přesností nelze nic nakreslit. Na obrazovce počítače vidíme jen velmi nedokonalé pokusy o zobrazení vypočítaných objektů. 208
vat i s těmi „vypočítanými objekty, jejichž obrazy se již na pracovní ploše nenachází. Jako příklad sestrojíme dvěma způsoby kružnici m, která prochází daným bodem M a má libovolně velký poloměr. Obr. 2 Obr. 3 První způsob sestrojení Máme sestrojen bod M. Vytvoříme ještě libovolnou polopřímku s počátkem v M a pomocí nabídky Čísla (v druhém sloupci ikon zprava) napíšeme jednociferné číslo, např. číslo 5. Dále zvolíme nabídku Nanést délku v pátém sloupci ikon zleva a naneseme délku 5 cm tak, že pomocí myši klikneme na číslo a pak na polopřímku. Bod, který na polopřímce vznikne, nazveme S a příkazem Kružnice (čtvrtý sloupec ikon zleva) sestrojíme kružnici m(S, r = |SM|). K číslu můžeme přidat doplňkový text, např. „r(cm) (nabídka Komentáře v druhém sloupci ikon zprava). Když nyní v režimu Ukazovátko provedeme dvojitý poklep na číslo 5, můžeme je přepsat nebo měnit, zvětšovat či zmenšovat po jedné, pomocí šipek, které se u čísla objevily (obr. 2). Výsledek, část oblouku kružnice m svolbour = 200 cm, představuje obr. 3. Úchopem za vnitřní bod polopřímky můžeme měnit směr umístění středu kružnice S. Poloměr kružnice měníme výše popsaným způsobem. Můžeme zvolit i r = 500 km, jak je slíbeno v názvu článku. Zakřivení kružnice bude ovšem tak malé, že oblouk od úsečky nerozlišíme. Vnímavý čtenář si jistě uvědomil, že se dají podobné konstrukce využít při zkoumání limitních situací. Zvolte r = 2 cm, pak v režimu Ukazovátko aktivujte dvojpoklepem zvolené číslo, umístěte kurzor na horní ze dvou šipek, které se objevily napravo od čísla a podržte stisknuté levé tlačítko myši. Poloměr kružnice se bude zvyšovat po jedné a na Obraz se totiž v digitální rastrové grafice vytváří pomocí nejmenších jednotek, tzv. pixelů, které představují body obrazovky o velikosti asi 10 −4 m. 209
- Page 157 and 158: oven −1, 0, +1. Můžeme si před
- Page 159 and 160: veličin, vystupujících v Maxwell
- Page 161 and 162: „sklepení odpustit. Obětujeme t
- Page 163 and 164: Tab. 2: Tabulka LTM 163
- Page 165 and 166: Tab. 4: Tabulka UILT 165
- Page 167 and 168: Tab. 6: Části tabulky UILT-2 167
- Page 169 and 170: správné vyřešení všech část
- Page 171 and 172: povědí, dále je možné upravit
- Page 173 and 174: správná odpověď např. u osmi o
- Page 175 and 176: ozdíly se vytvoří mezi nimi. Pr
- Page 177 and 178: Graf 10 Závěrem lze říci, že u
- Page 179 and 180: Jsou v matematických třídách ma
- Page 181 and 182: • od 90 do 110 - průměrná úro
- Page 183 and 184: počty zájemců o studium v těcht
- Page 185 and 186: 3 metry pětkrát a pak se střída
- Page 187 and 188: Řešení: Tabulka má tvar: Z Č M
- Page 189 and 190: měr, prakticky nemožné. Nejjedno
- Page 191 and 192: Společnost pro talent a nadání N
- Page 193 and 194: zium se jejich problémy výrazně
- Page 195 and 196: tam slibovali přístup s porozumě
- Page 197 and 198: směry. Jedním z nich je jeho inte
- Page 199 and 200: sporenie, pôžičky, ...) podľa v
- Page 201 and 202: máme robiť, keď sme natočili vi
- Page 203 and 204: 2 auta osobní, 1 nákladní a 1 au
- Page 205 and 206: Z tohoto rekurentního vztahu vyjá
- Page 207: V příkladu 3, kde konvexní oblas
- Page 211 and 212: Na obr. 5 je poloměr kružnice př
- Page 213 and 214: pryč z pracovní plochy, neboť pr
- Page 215 and 216: Poslední ukázkou (obr. 13) je pom
- Page 217 and 218: účastníci kurzů byli nadšení
- Page 219 and 220: objeví, zaškrtneme u bodů G a H
- Page 221 and 222: Cabri Geometrie. Neznamená to vša
- Page 223 and 224: a moment setrvačnosti dJ = 3 y 2 8
- Page 225 and 226: Pro účely příspěvku rozdělím
- Page 227 and 228: covat i ve dvojicích, neboť zápi
- Page 229 and 230: Komplexní čísla AKTIVITA 1 cos 1
- Page 231 and 232: √ a b Odmocniny PRACOVNÍ LIST 3
- Page 233 and 234: Součtové vzorce PRACOVNÍ LIST 5
- Page 235 and 236: Domino Tato hra je velice známá s
- Page 237 and 238: Šifrování, aneb žáci rádi po
- Page 239 and 240: NÁZORY UČITELŮ Co nás znepokoju
- Page 241 and 242: ZE SPOLEČENSKÉHO VEČERA O matema
- Page 243 and 244: SEZNAM ÚČASTNÍKŮ 1. Baláš Jos
- Page 245 and 246: 35. Hříbková Lenka e-mail: lenka
- Page 247 and 248: 71. Pekárková Dáša e-mail: dasa
- Page 249 and 250: 106. Veverka Tomáš Pracoviště:
vat i s těmi „vypočítanými objekty, jejichž obrazy se již na pracovní<br />
ploše nenachází. Jako příklad sestrojíme dvěma způsoby kružnici m,<br />
která prochází daným bodem M a má libovolně velký poloměr.<br />
Obr. 2 Obr. 3<br />
První způsob sestrojení<br />
Máme sestrojen bod M. Vytvoříme ještě libovolnou polopřímku s počátkem<br />
v M a pomocí nabídky Čísla (v druhém sloupci ikon zprava)<br />
napíšeme jednociferné číslo, např. číslo 5. Dále zvolíme nabídku Nanést<br />
délku v pátém sloupci ikon zleva a naneseme délku 5 cm tak, že<br />
pomocí myši klikneme na číslo a pak na polopřímku. Bod, který na<br />
polopřímce vznikne, nazveme S a příkazem Kružnice (čtvrtý sloupec<br />
ikon zleva) sestrojíme kružnici m(S, r = |SM|). K číslu můžeme přidat<br />
doplňkový text, např. „r(cm) (nabídka Komentáře v druhém sloupci<br />
ikon zprava). Když nyní v režimu Ukazovátko provedeme dvojitý poklep<br />
na číslo 5, můžeme je přepsat nebo měnit, zvětšovat či zmenšovat po<br />
jedné, pomocí šipek, které se u čísla objevily (obr. 2). Výsledek, část<br />
oblouku kružnice m svolbour = 200 cm, představuje obr. 3. Úchopem<br />
za vnitřní bod polopřímky můžeme měnit směr umístění středu kružnice<br />
S. Poloměr kružnice měníme výše popsaným způsobem. Můžeme<br />
zvolit i r = 500 km, jak je slíbeno v názvu článku. Zakřivení kružnice<br />
bude ovšem tak malé, že oblouk od úsečky nerozlišíme.<br />
Vnímavý čtenář si jistě uvědomil, že se dají podobné konstrukce využít<br />
při zkoumání limitních situací. Zvolte r = 2 cm, pak v režimu Ukazovátko<br />
aktivujte dvojpoklepem zvolené číslo, umístěte kurzor na horní<br />
ze dvou šipek, které se objevily napravo od čísla a podržte stisknuté<br />
levé tlačítko myši. Poloměr kružnice se bude zvyšovat po jedné a na<br />
Obraz se totiž v digitální rastrové grafice vytváří pomocí nejmenších jednotek, tzv.<br />
pixelů, které představují body obrazovky o velikosti asi 10 −4 m.<br />
209
Change language