zde - Univerzita Karlova

zium se jejich problémy výrazně snížily a stali se z nich téměř nenápadní,
solidně pracující a osobnostně aspoň navenek neproblémoví studenti.
Mladší z nich, poznamenán dlouhodobým stresem a negativně prožívaným
pocitem vlastní odlišnosti, hodnotil sám sebe velmi kriticky.
Uvažoval o smyslu života a pochyboval o něm. Až na konci čtvrté třídy
se dostal do školy, která mu nabídla dostatečně náročný a zajímavý program
a citlivá paní učitelka dokázala tolerovat jeho zvláštnosti. Sama
měla pocit neúspěšnosti, neboť depresivní úvahy tohoto dítěte přetrvávaly
ještě dlouho po změně školy. Chlapec sám ale až tady, za celou
dosavadní dobu jeho školní docházky, chodil do školy rád. Zmíněná paní
učitelka se svou osobností, přístupem k dětem a způsobem práce podstatně
lišila od těch, které učily tohoto chlapce před ní. I pro ni byla
práce s tímto dítětem velmi náročná.
Diskuze StaN
Vždy záleží na tom, jakého dítě potká učitele. Mám dvanáctiletého syna,
IQ v 10 letech přes 130, na jedné straně výborný v matematice, fyzice a
přírodovědných oborech, na druhé straně problémy s neustálým zapomínáním
a ztrácením věcí. Své učitele uváděl do zoufalství svými neustálými
dotazy (boural jim hodiny), s každým se chtěl přátelit, když nemohl
prosadit svou, byl i vzteklý (doma ho bez problémů zvládáme, mantinely
jsou jasné). Na výchovné komisi mně i jemu vysvětlili, že s učiteli nemůže
být kamarád a třídní učitelka mu dovolila jeden dotaz týdně. Píši to jen
pro ilustraci, syn už se snad ve škole na nic neptá a já na jeho dotazy
trpělivě odpovídám.
Příklad Matyáše
Matyáš je mimořádně intelektově nadaný chlapec, který měl kvůli zdravotním
problémům téměř domácí vzdělávání. Jeho zájmy a znalosti se
v mnoha směrech velmi lišily od toho, co nabízel vzdělávací program
školy. Tato velmi dobrá základní škola mu tedy nepřipadala dost podnětná.
Projevoval se jako dítě s velkými problémy v sociální přizpůsobivosti.
Někteří odborníci měli podezření na poruchy autistického spektra.
S věkem se postupně problémy chování mírnily. K výraznému zlepšení
došlo po nástupu na OGB (gymnázium Buďánka, neboli „Mensa gymnázium),
kde našel spolužáky s podobnými zájmy a způsobem myšlení
a také kamarády, se kterými si opravdu rozumí. Mimo školu spolupra-
193