zde - Univerzita Karlova

měr, prakticky nemožné. Nejjednodušší pro školu tedy je takového žáka
se zbavit, případně jej nepřijmout, bez ohledu na jeho, v tomto případě
matematický, talent. A tak často přijde nazmar . . . Lze tomu nějak zabránit?
Materiály o velmi problémově nadaných
O výchově a vzdělávání nadaných existuje obrovské množství kvalitních
odborných titulů, zejména v angličtině. Hledáme-li však zdroje informací
k péči o velmi problémové nadané, je nabídka mnohem menší. Jednou
z mála takových publikací je „Rizikové děti a mládež v Kanadě a Rusku
– mezikulturní výměna zkušeností v zájmu rozvoje nadání. Týká se
kanadsko-ruského projektu, který se snaží pomoci ohroženým dětem realizovat
jejich potenciál na úrovni odpovídající jejich nadání a překonat
problémy, které jim v realizaci brání. Jedná se především o děti ohrožené
„sociálně, ale ty jsou i u nás, byť ne v takové míře. Publikace je užitečná
i pro práci s dalšími problémovými dětmi.
Termín „rizikové děti, případně „děti v ohrožení, se začal používat
i v souvislosti s nadanými. Většinou patří do skupiny „skrytých nadaných.
Víme, že se uvádí, že nadaných jsou 2 % – 3 %, ale že existuje
daleko větší skupina těch, kteří zůstávají neidentifikováni a nejsou dostatečně
rozvíjeni. Tyto děti představují problém pro školu a často i
potenciálně pro společnost. Zájem o řešení této problematiky stoupá,
ale pohotová řešení a osvědčené postupy po ruce zatím nejsou.
V knize je mimo jiné uvedeno třídění zdrojů, ze kterých vycházejí
příčiny problémů. Velmi zhruba rozčleněno jde o tři kategorie (doplněné
příklady), které se samozřejmě mohou prolínat:
1) obtížné životní podmínky, včetně války, teroristických útoků, přírodních
a průmyslových katastrof; nemoc nebo úmrtí člena rodiny, rozvod,
sourozenecká rivalita nebo problémy ve vztahu k učiteli;
2) absence pečujícího rodinného prostředí – sirotci, opuštěné děti, děti
ulice, členové gangů, děti opomíjené, žijící v chudobě, nedostatku rodičovské
péče, izolované od společnosti;
3) zdravotní problémy fyzické či duševní, včetně nemocí, vývojových
opoždění, hyperaktivity nebo poruch učení.
Některé příklady jsou nám naštěstí vzdáleny, mnoho dalších bychom
mohli doplnit.
189