zde - Univerzita Karlova

zde - Univerzita Karlova zde - Univerzita Karlova

24.02.2015 Views

Výzkum absolvovalo i několik studentů, jejichž výsledky lze označit jako vynikající (MQ kolem 147). Někteří z nich zvládli test ještě před časovým limitem. 40 skupina: mat MQ = 100*10*normal(x; 122,73; 13,6233) skupina: k MQ = 55*10*normal(x; 115,1273; 15,9989) 35 30 Počet pozorování 25 20 15 10 5 0 70 90 110 130 150 70 90 110 130 150 skupina: max skupina: k MQ Graf. 1: Četnosti pozorovaných hodnot MQ u studentů matematických a nematematických tříd Na sebraná data jsme aplikovali t-test, jehož výsledky potvrdily, že existuje závislost mezi hodnotami hrubých skóre studentů matematických a všeobecných tříd. Pomocí dvouvýběrového t-testu hrubých skóre je t =2,95, odpovídající pravděpodobnost je p =0,0036. Můžeme tedy tvrdit, že studenti matematických tříd mají obecně více správně vyřešených úloh, kdežto v počtu chybných řešení nebyl obdobný vztah prokázán (t =0,79, p =0,4311). Tedy počty chybných řešení nezávisí na tom, z které třídy student pochází. Naše výsledky tak potvrdily poznatky J. Nováka (Novák, 2002). Vzhledem k nevelkému počtu respondentů kontrolní skupiny nemůžeme naše výsledky zobecňovat, resp. rozšířit na celou populaci. Výsledky našeho výzkumu tak ukazují, že v matematických třídách jsou skutečně sdružováni studenti s vyšším MQ než v běžných třídách. Přesto se i zde nacházejí studenti, jejichž MQ se pohybuje na úrovni průměrných hodnot. Tento jev může být způsoben neustále klesajícími 182

počty zájemců o studium v těchto třídách a snahou vedení získat dostatek finančních prostředků, a tedy přijmout dostatečný počet studentů, aby třídu bylo možné i nadále zachovat. Literatura [1] Košč, L.: Psychológia matematických schopností. SPN, Bratislava, 1972. [2] Novák, J.: KALKULIE IV. Psychodiagnostika, s.r.o., Brno, 2002 (příručka). [3] Prídavková, A.: Identifikácia a výchova žiakov nadaných na matematiku. Acta paedagogicae, PedF PU, Prešov, Annus II (2002), 34–42. [4] Vaněk, V.: Péče o talenty v matematice. Doktorská disertační práce, PdFUP Olomouc, 2006, 237 s. ❤❢ MO-Z – pozitivní motivace: Tvorba úloh Marta Volfová, PdF, Univerzita Hradec Králové 1 Abstrakt. Úlohy MO i dalších soutěží se mohou stát motivačním prvkem k získávání zájmu o matematiku, jak částečně prokazuje výzkum z diplomové práce. Vhodné je zařazovat i úlohy, které nevyžadují konkrétní vstupní matematické znalosti. Uvádíme několik takových příkladů (logických úloh, kalendářových, úloh se sportovní tématikou, jazykovou hádanku, vytvoření řeckolatinského čtverce). Podle posledních výzkumů se zdá, že naši žáci 2. stupně základní školy mají k matematice negativní vztah, dokonce při zkoumání PISA se ČR umístila až na posledním místě mezi všemi prověřovanými státy. Mám však radostnější zprávu. Naše studentka v rámci zpracovávání diplomové práce došla k značně jiným výsledkům, a to u žáků, kteří se zúčastnili aspoň jedné z matematických soutěží (MO, Matematický klokan, Pythagoriáda, Korespondenční seminář, školní matematická soutěž). V jejím dotazníkovém šetření odpovídalo 182 žáků. Měli bodově ohodnotit oblibu školních předmětů a ukázalo se, že matematika se u nich celkově umístila na neuvěřitelném 1. místě! (Sice u chlapců – při rozdělení odpovědí na chlapecké a dívčí – zvítězil tělocvik, který matematiku odsunul na místo druhé, přesto je výsledek velmi milý a působivý.) 1 e-mail: marta.volfova@uhk.cz 183

Výzkum absolvovalo i několik studentů, jejichž výsledky lze označit<br />

jako vynikající (MQ kolem 147). Někteří z nich zvládli test ještě před<br />

časovým limitem.<br />

40<br />

skupina: mat MQ = 100*10*normal(x; 122,73; 13,6233)<br />

skupina: k MQ = 55*10*normal(x; 115,1273; 15,9989)<br />

35<br />

30<br />

Počet pozorování<br />

25<br />

20<br />

15<br />

10<br />

5<br />

0<br />

70 90 110 130 150 70 90 110 130 150<br />

skupina: max<br />

skupina: k<br />

MQ<br />

Graf. 1: Četnosti pozorovaných hodnot MQ u studentů matematických a nematematických<br />

tříd<br />

Na sebraná data jsme aplikovali t-test, jehož výsledky potvrdily, že<br />

existuje závislost mezi hodnotami hrubých skóre studentů matematických<br />

a všeobecných tříd. Pomocí dvouvýběrového t-testu hrubých skóre<br />

je t =2,95, odpovídající pravděpodobnost je p =0,0036. Můžeme tedy<br />

tvrdit, že studenti matematických tříd mají obecně více správně vyřešených<br />

úloh, kdežto v počtu chybných řešení nebyl obdobný vztah prokázán<br />

(t =0,79, p =0,4311). Tedy počty chybných řešení nezávisí na tom,<br />

z které třídy student pochází. Naše výsledky tak potvrdily poznatky<br />

J. Nováka (Novák, 2002). Vzhledem k nevelkému počtu respondentů<br />

kontrolní skupiny nemůžeme naše výsledky zobecňovat, resp. rozšířit na<br />

celou populaci.<br />

Výsledky našeho výzkumu tak ukazují, že v matematických třídách<br />

jsou skutečně sdružováni studenti s vyšším MQ než v běžných třídách.<br />

Přesto se i <strong>zde</strong> nacházejí studenti, jejichž MQ se pohybuje na úrovni<br />

průměrných hodnot. Tento jev může být způsoben neustále klesajícími<br />

182

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!