zde - Univerzita Karlova

zde - Univerzita Karlova zde - Univerzita Karlova

24.02.2015 Views

kud má skupina bez hádání průměrnou úspěšnost 25 % a s připočteným osmibodovým bonusem je průměrné skóre skupiny 37,5 %, pak při náhodném označení výsledků se průměrné hodnoty zvednou na 28 %, resp. 40 %. Naopak u nejlehčích tříbodových úloh se hádání skupině jako celku mírně nevyplácí. Graf 7 Graf 8 Graf 9 176

Graf 10 Závěrem lze říci, že užitím záporných bodů se hádání téměř neprojeví na průměrném výkonu skupiny. Můžeme proto např. zjišťovat, která třída nebo která škola je lepší. Naopak jedince, ať hádají či nehádají, není možné objektivně srovnávat. Minimální chyby se dopouštíme jen u nejlepších řešitelů, kteří v podstatě nemají prostor k hádání. Korelace výsledků testu a známek ve škole Pro demonstraci uvedených okolností uvádíme výsledky žáků jednoho pražského víceletého gymnázia v soutěži Matematický klokan v souvislosti s jejich známkami z matematiky na pololetním vysvědčení. U 160 žáků byla korelace mezi výsledkem v soutěži a známkou 0,26. Žáci měli průměrnou známku z matematiky na vysvědčení 2,02 a průměrný výsledek v soutěži (55,9 bodů) odpovídá 47 % z maximálního skóre v testu. V grafu 11 je histogram skóre v kategorii Kadet soutěže Matematický klokan a úspěšnost v soutěži ve vztahu ke známkám z matematiky na vysvědčení. Na vodorovné ose je úspěšnost v soutěži Matematický klokan. Na svislé ose prvního grafu je uveden počet řešitelů, ve druhém grafu známka z matematiky na vysvědčení. Tři nejúspěšnější soutěžící mají známky z matematiky na vysvědčení 1, 2 a 3. Z grafů je možné vyčíst, že průměrné výsledky v soutěži jsou u jedničkářů jen o něco málo lepší než u dvojkařů a trojkařů. Soutěžní test je pro většinu žáků obtížný, pravděpodobně velké procento z nich se uchyluje k tipování odpovědí. Porovnávání úrovně jednotlivých studentů na základě výsledků získaných v soutěži není rozhodně objektivní. 177

Graf 10<br />

Závěrem lze říci, že užitím záporných bodů se hádání téměř neprojeví<br />

na průměrném výkonu skupiny. Můžeme proto např. zjišťovat, která<br />

třída nebo která škola je lepší. Naopak jedince, ať hádají či nehádají,<br />

není možné objektivně srovnávat. Minimální chyby se dopouštíme jen<br />

u nejlepších řešitelů, kteří v podstatě nemají prostor k hádání.<br />

Korelace výsledků testu a známek ve škole<br />

Pro demonstraci uvedených okolností uvádíme výsledky žáků jednoho<br />

pražského víceletého gymnázia v soutěži Matematický klokan v souvislosti<br />

s jejich známkami z matematiky na pololetním vysvědčení.<br />

U 160 žáků byla korelace mezi výsledkem v soutěži a známkou 0,26.<br />

Žáci měli průměrnou známku z matematiky na vysvědčení 2,02 a průměrný<br />

výsledek v soutěži (55,9 bodů) odpovídá 47 % z maximálního<br />

skóre v testu.<br />

V grafu 11 je histogram skóre v kategorii Kadet soutěže Matematický<br />

klokan a úspěšnost v soutěži ve vztahu ke známkám z matematiky<br />

na vysvědčení. Na vodorovné ose je úspěšnost v soutěži Matematický<br />

klokan. Na svislé ose prvního grafu je uveden počet řešitelů, ve druhém<br />

grafu známka z matematiky na vysvědčení.<br />

Tři nejúspěšnější soutěžící mají známky z matematiky na vysvědčení<br />

1, 2 a 3. Z grafů je možné vyčíst, že průměrné výsledky v soutěži jsou<br />

u jedničkářů jen o něco málo lepší než u dvojkařů a trojkařů. Soutěžní<br />

test je pro většinu žáků obtížný, pravděpodobně velké procento z nich se<br />

uchyluje k tipování odpovědí. Porovnávání úrovně jednotlivých studentů<br />

na základě výsledků získaných v soutěži není rozhodně objektivní.<br />

177

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!