zde - Univerzita Karlova

správné vyřešení všech částí úlohy. Je možné přidělit dílčí body i za
částečně správné řešení.
Příklad: V následujících posloupnostech (a n ) je a n+1 = a n +3 pro
všechna přirozená čísla n. Ke každé takové posloupnosti dodefinované
jedním jejím členem(v A–C) přiřaďte první člen (vybírejte v 1–5):
(A) a 100 = 299 (1) a 1 =1
(B) a 50 = 152 (2) a 1 =2
(C) a 99 = 295 (3) a 1 =3
(4) a 1 =4
(5) jiná možnost
Ve svazku dichotomických úloh se zpravidla hodnotí pravdivost (ANO)
či nepravdivost (NE) několika výroků. Opět se plným počtem bodů hodnotí
jen správné vyřešení všech částí úlohy.
Příklad: O každém tvrzení (1) až (4) rozhodněte, je-li pravdivé (ANO),
nebo nepravdivé (NE):
Součin dvou přirozených čísel je 18.
(1) Jejich součet je číslo sudé. (ANO–NE)
(2) Jejich součet může být prvočíslem. (ANO–NE)
(3) Jejich součet je větší než 8. (ANO–NE)
(4) Jejich rozdíl může být nula. (ANO–NE)
Spolehlivost úloh v testu
Problém nastává při posuzování obtížnosti a spolehlivosti testu. Změna
typu úlohy může oba tyto parametry významně ovlivnit.
V testech CERMATU bylo opakovaně ověřeno, že korelace RIR (korelace
úlohy se zbytkem testu) je významně nižší u uzavřených úloh
oproti úlohám otevřeným. Mezi korelacemi dvojic uzavřených úloh různých
typů bývá pak výrazně nejnižší mezi uzavřenými úlohami typu
multiple choice. Nabízí se tedy tvrzení, že uzavřené úlohy jsou mj. méně
spolehlivé než úlohy otevřené. Situaci si objasníme na následujícím zjednodušeném
příkladu.
Představme si test s 16 úlohami typu multiple choice. V každé úloze
se nabízejí čtyři odpovědi, právě jedna je správná. Dále předpokládejme
čtyři ideální skupiny řešitelů: každý člen ve skupině A umí správně vyřešit
75 % úloh, zbytek hádá, ve skupině B 50 %, ve skupině C 25 % a ve
169